Vybíráme nový notebook. Procesory, pevné disky, paměti, grafika – rychlokurz pro mírně pokročilé

Blíží se časy svátků či prázdnin a chcete pomoci s výběrem notebooku pro své blízké nebo ratolesti? Dnes Vám poradíme, jaké parametry by měl notebook mít, aby splnil svůj účel a nenaletěli jste na rady některých prodavačů, kteří se mohou chtít zbavit starých/pomalých modelů, nebo vás naopak „ukecat“ k nákupu „nadupaného“ stroje, u kterého většinu vychytávek a výkonu nebudete schopni využít a náležitě docenit.

Zaměření notebooku

Nejdřív si musíme uvědomit, kde a na co se notebook bude nejčastěji používat. Do práce, do „kanclu“, do školy, na cesty … ? Přehled nejčastějších provedení a zaměření najdeme na každém druhém eshopu – ultrabooky (i přes nízkou výšku mají dobrý výkon za cenu vyšší ceny), chromebooky (jsou levnější, avšak s vlastním operačním systémem podobným androidu orientovaným na online připojení na internet), macbooky (dražší, kvalitnější, ale s oper. systémem MAC OS), netbooky (s menší velikostí displaye a delší výdrží, avšak s nižším výkonem), tablet PC (tablety s oddělitelnou klávesnicí výborné pro prezentace apod) a obyčejné – základní (bez extra „vychytávek“).

Dále je možné rozdělit notebooky dle použití na: kancelářské (obyčejný, který nezklame, ale ani nenadchne), herní (obsahuje nejvýkonnější komponenty za cenu velké váhy a nízké výdrže), profesionální (kvalitní stylové modely spíše pro managery, s možností dokovací stanice), dotykové (mají možnost zadávat vstupy i přes obrazovku), apod. Záleží jen na Vás, který typ se hodí nejvíce a zda si za některou vymoženost připlatíte. Pro většinu školáků však postačí základní modely či netbooky pro dlouhou výdrž pro psaní online poznámek ve škole (až 5h), případně ultrabooky pro odrostlejší, pro manželku na práci kancelářský, pro práci v terénu spíše odolný model s kvalitnějšími plasty a panty.

Ukázka běžného kancelářského notebooku vlevo a herního stroje od stejného výrobce.

Parametry

Ať je provedení různé, všechny typy však mají společné komponenty. Jejich kombinace se pak podílí na výdrži a výkonnosti.

I u notebooku je podobně jako u stolního počítače možné některé komponenty (disk, paměti) vyměnit, výběr je však značně omezený z důvodu nedostatku místa.

Procesor – srdce notebooku, víc srdcí, víc adidas

V tomto roce firma AMD poměrně dost zamíchala karty v nabídce procesorů pro pevná PC svými novými procesory Ryzen, v nabídce procesorů pro notebooky je situace stále stejná. Zde vévodí intel se svou řadou Core i3 (obvykle 2 procesorová jádra) / i5 (4 jádra) / i7 (8 jader), i když v segmentu notebooků není toto pravidlem (procesory pro notebooky, tzv. „mobilní varianty“ vycházejí z desktopových procesorů, avšak mají sníženou taktovací frekvenci, velikost vyrovnávacích pamětí a případně i počet fyzických jader) a rapidně pomalejší řada jako je Pentium, Celeron a Atom. Ve své pozici si však Intel dovolil procesory Atom (procesory určené pro dlouhou výdrž za cenu velmi nízkého výkonu) přeznačit na Celeron a Pentium (které byly dříve jen trochu pomalejší Core i3ky a často rozumnou volbou) a tak v této kategorii vytvořil zmatek. Doporučujeme se těmto procesorům radši vyhnout, pokud nehledáte netbook a spokojíte se s delším náběhem aplikací a nemožností přehrávat HD videa apod. Pokud 90 procent času strávíte v kancelářském balíku Office, jsou tyto procesory pro Vás jasná volba.

Pro běžný typ notebooku, však doporučuji řadu Core i3/i5, pro herní notebooky a pro vývojáře/programátory se hodí procesory Core i5/i7. Nabídka AMD pro notebooky je víceméně omezená. Setkáme se s procesory Athlon A10, A8 a FX. Obsahují integrovanou, ale poměrně výkonnou grafiku AMD Radeon, takže slabší procesorový výkon dohánějí výkonnější grafickou kartou, než která je integrovaná v procesorech Intel a celkově tak poskytují poměrně slušný herní výkon s dobrým poměrem cena/výkon. I zde však najdeme velmi pomalé modely s nízkými takty pod 1.5GHz, určené spíše pro delší výdrž. Situace za několik měsíců však může být jiná. AMD počítá s výrobou některých modelů Ryzen i pro mobilní segment. Pokud tedy s nákupem nepospícháte, je pravděpodobné, že cena některých výkonnějších modelů s Intelem půjde dolů. Ostatní procesory, zde nevyjmenované (ARM, powerpc, atd) pak většinou nejsou kompatibilní s dnešními aplikacemi Windows a pro instalaci nových programů budete muset využít např. Google play, či apple store s omezeným výběrem.

Procesor – taktovací frekvence již není vše.

Už poměrně dlouho se výkon procesorů neměří taktovací frekvencí. Tatam jsou doby, kdy se hlavní výrobci cpu hnali za nejvyššími takty. Dnešní operační systémy a aplikace jsou psány pro víceprocesorové či vícejádrové systémy a tak dnes není nutné mít 5GHz modely procesorů. Dnešním základem pro svižnou práci je procesor s taktovací frekvenci kolem 2.5GHz (v tzv. turbo režimu) a 2 fyzickými jádry. U procesů Atom je pak lepší zvolit 4j. variantu. Pro herní nadšence se však hodí více taktovaná Core i5ka (např. kolem 3Ghz a více), pro „ajťáky“, pak spíše i7ka, která se chová jako 8j procesor za cenu nižší frekvence. Ruku v ruce pak s některými modely procesorů jde i celková spotřeba energie, která se dohání větší velikostí baterie a tím pádem i váhou notebooku.

Spotřeba procesorů v mobilním segmentu je oproti desktopovým variantám zhruba poloviční (v průměru kolem 35W při zátěži) a jde s každou novou generací vydanou Intelem rapidně dolů. Standardní (nejrozšířenější) mobilní modely jsou označeny písmenem M (např. i7-4600M), modely procesorů s nízkou spotřebou kolem 25W písmenem L (Low Power) a s nejnižší kolem 15W písmenem U (Ultralow Power). Ty prodlužují výdrž notebooku asi o hodinu až dvě, za cenu někdy až jen polovičního výkonu a tučného příplatku. Modely s Y jsou se spotřebou do 10W a některé lze chladit pasivně (obvykle použity v tabletech, apod).

Na druhé straně pro herní segment notebooků jsou modely s písmeny H/X/Q, spotřeba se pohybuje kolem 45-55W a vyrovnají se výkonem i plnohodnotným desktopovým modelům. Pokud si pak při výběru nejste jistí, wikipedie nebo oficiální stránky Intelu obsahují aktualizovaný seznam všech mobilních procesorů. Google, či přímý dotaz na prodejce taky poradí. Velmi zajímavé jsou také weby typu www.passmark.com, které shromažďují informace o reálném výkonu především procesorů, ale i jiných komponent (třeba grafických karet), tedy tzv. benchmarky, podle kterých se nechají jednotlivé modely komponent jednoduše, laicky a přesto naprosto spolehlivě porovnávat a hodnotit.

Pamět – aneb paměti není nikdy dost

Operační paměť notebooku je dnes velmi levná a tak v dnešní nabídce nenajdete model, který by měl paměti pro běh operačního systému potažmo aplikací málo. Úplně minimálním základem pro běh je dnes 2GB, lépe 4GB RAM a úplně nejlepší je rovnou volba 8GB RAM. Pokud si vyhlédnete model jen s 1GB a méně a „musíte jej mít i se všemi neduhy“, zeptejte se svého prodejce, zda je možné za příplatek paměť RAM po koupi rozšířit. Investice několika „stovek“ se Vám vrátí v čase, který by jste čekali, než se spuštěná aplikace otevře. Do budoucna je třeba také počítat s možností instalace novějšího operačního systému, který je s novým vydáním vždy „žravější a žravější“.

I u pamětí se rozlišuje nejen velikost, ale i rychlost. Hledejte modely s paměťmi DDR4 a s frekvencí větší než 1333Mhz.

Pamět – po druhé, tentokrát „pevná“

Pevná paměť počítačů a notebooků, dříve označovaná jako HDD (Hard drive s pohyblivými částmi) je dnes nahrazována tzv. SSD (Solid State Disk) nebo hybridem SSHD (což je takový výkonnější harddisk), či u dražších modelů provozem obou typů (na SSD se pak umísťuje operační systém a nejdůležitější „živá“ data kvůli rychlosti načítání a startu OS a aplikací). SSDéčka (disky složené z paměťových čipů) dnes začínají vytlačovat klasické pomalé mechanické disky HDD, neboť rychlost přenosu dat je klidně i 10x větší a spolehlivost oproti první generaci SSD srovnala krok s pevnými disky. Nevýhodou je však velikost. Obvyklé velikosti SSD jsou kolem 120-250GB, pro netbooky a chromebooky ještě méně. Klasické pevné disky se pak používají na odkládání velkých dat a kapacity se pohybují od 500GB do 1000GB (1TB). V případě SSD disků není od věci hledat i informace o tom, zda se jedná o disk připojený na klasický SATA konektor, který se nechá v budoucnu vyměnit za lepší, či větší, nebo zda jde o paměťové čipy napevno umístěné na základní desce notebooku. Ty jsou obvykle rychlejší a výkonnější, ale nelze je v případě poškození vyměnit. Dnes často narazíte na označení M.2, které úspěšně kombinuje oba předchozí případy – velmi rychlá sběrnice a tím vyšší výkon a zároveň možnost výměny či náhrady v případě poruchy.

Pevná paměť, HDD nebo také „harddisk“. Porovnání pevného disku stolního PC a disku notebooku. Ideální je jeho kombinace s rychlým SSD diskem.

Grafická karta – kontroverzní téma
Střední třída notebooků je dnes osazena integrovanou grafickou kartou v procesoru, která dostačuje na většinu dnešních činností. Jen nejvýkonnější modely procesorů Core však mají grafickou kartu (ozn. Iris) tak výkonnou, že dokáží konkurovat čipům Nvidia GeForce nebo Amd Radeon. Hledáte-li notebook na kompresy a přehrávání HD videa, hraní na vysoké detaily, strojírenské 3D programy, poohlédněte po modelech s přepínatelnou grafickou kartou, nejlépe s vlastní „nesdílenou“ pamětí. Nevýhodou je však vyšší spotřeba, čili nižší výdrž na baterie a u některých modelů, kvůli špatnému chlazení této komponenty, i k přehřívání a případnému poškození grafického čipu. I v případě výběru grafické karty doporučujeme využít webů s benchmarky, jak bylo uvedeno v kapitolce týkající se procesorů. Je to jediný spolehlivý způsob, jak si vybrat dobře a nenaletět. 

Display – monitor či obrazovka , toť otázka

I Displaye u notebooků prodělaly překotný vývoj. Asi nejhezčí barvy poskytují tzv. IPS displaye nebo jejich varianty. Dražší verze stylových a profi notebooků pak ještě mají přes displaye nalepenu dotykovou plochu neboli dotykáč. Tablet PC pak je zástupcem displayů, který by se bez této vrstvy neobešel. Velikost displaye se pak též významnou měrou podílí na výdrži notebooku při provozu na baterie. Rozměry do 10“ jsou určeny spíše pro tablety, do 13-14“ pak pro netbooky, managerské a ultrabooky, standardní 15“-16“ pak ke kancelářským a 17“ a větší pro herní nadšence. Rozdělení je spíše orientační, neboť trh si žádá různé velikosti pro různá zaměření, stejně tak rozlišení obrazovky. Ruku v ruce pak spolu se spotřebou a velikostí, jde i váha notebooku.

Omen by HP 15 – slušný herní notebook s procesorem Intel Core i5-7300HQ; 8GB RAM DDR4; 15.6″ IPS 60Hz Full HD displej; grafika NVIDIA GeForce GTX 1050 4GB GDDR5; disky 256GB M.2 SSD PCIe NVMe TLC a 1TB HDD.

Baterie – aneb jak dlouho vydržím bez proudu

Řekněme si to upřímně. Baterii u notebooku řeší při nákupu asi málokdo a často slabší baterie dohání externími powerbankami nebo nákupem druhé z „číny“ za „půlku ceny originálu“. Obvykle se totiž údaj miliampérhodiny (mAh) při čtení jen přeskočí, nebo tam obvykle úplně chybí. Zákazník se pak po koupi diví, že nový notebook vydrží jen hodinu. Zkuste tedy hledat baterie s hodnotami min. kolem 4000-6000mAh. Pro netbooky a tablety to bude hodnota na provoz několik hodin, pro herní na několik minut (také proto hráči při hraní náročných her mají svůj stroj vždy připojený do sítě a ani se nepokoušejí ždímat baterii notebooku).

Pokud je však nutná dlouhá výdrž na cesty pro managery, studenty ve školách, apod, počítejte, že procesorový výkon, grafická karta a kvalita displaye budou hodnoceny až na druhém místě a v notebooku bude umístěna těžkopádná 6ti článková baterie. Paměti, ssd se podílejí na celkové spotřebě jen velmi málo, tedy pokud nekoupíme model s více jak 16GB RAM. Dále je při potížích potřeba kouknout do správce úloh (task manager), zda nám baterii „nežere“ nějaký zaseklý program či vir. I poměrně velkokapacitní baterii dokáže při max. zatížení „vysosat“ do hodiny. Standardní doba výdrže obyčejného nového notebooku pak bývá od 1.5h do 3h.

Periferie, porty – a jiné „bazmeky“

Co nás na první pohled, ještě než si přečteme parametry notebooku, zaujme, je klávesnice a umístění touchpadu. Lidé, pracující v kanceláři, účetní apod, asi dají přednost modelům s kompletním numerickým blokem, „pařani“ pak modelům s lepší povrchovou úpravou kláves a kvalitními spínači či podsvícenou s možností touchpad vypnout nebo ho mít místo numerické části. Notebooky s malým displayem pak budou pravděpodobně mít klávesnici ořezanou o často nepoužívané klávesy, které budou přístupné přes kombinaci jiných kláves s kl. Fn a touchpad nebudou mít díky dotykové obrazovce vůbec nebo bude nahrazen „malým čudlíkem“ – trackpointem (schválně se pobavte a zeptejte se svého ajťáka, proč a jak se mu slangově a říká).

Odolné klávesy s kanálky pro odtok rozlitého nápoje pak hledejte u profi či odolných modelů. Většina dnešních modelů notebooků dále obsahuje min. 2 porty USB2, některé i nový port USB3 vhodný pro připojený externích harddisků, pro grafickou kartu pak port HDMI/Displayport, který vytěsňuje starý „VGA“ (správně DSUB) a velmi málo rozšířený DVI. VGA konektor se však urputně drží managerských notebooků kvůli možnosti rychle připojit starší datový projektor a zahájit hned prezentaci na schůzi.

Slot PCMCIA pro LTE modemy, konektor RJ11 pro staré modemy a integrovanou mechaniku CD/DVD budete hledat v netboocích, tablet PC či ultraboocích velmi těžko.  To je stále devizou kancelářskch modelů, obvykle s displayem 14“ a více, kde je v útrobách notebooku poměrně dost nevyužitého místa. Modemy, security karty apod. se dnes umísťují do slotu na základní desku. Čtečku na nejrozšířenější paměťové karty SD, sluchátkový konektor a webkameru najdeme snad ve všech typech. Poměrně častým dotazem na prodejce je pak, zda má notebook „wifi“, protože se ve značení wifi standardu 802.11 nevyzná. Hledejte tedy modely mající rozšíření 802.11AC (nejnovější) a 802.11AN/N. Modelům s 802.11BG se spíše vyhněte. Dnes nabízené rychlosti internetu jsou mnohem vyšší, než tyto „staré wifikarty“ dokáží pojmout a poměrně často byste řešili pomalý internet kvůli rušení a sváděli problém např. na procesor.

Software – to co nemůžu „ochmatat“

Již předem upozorňuji na modely, které nemají při prodeji nainstalovaný operační systém. Obvykle do něj výrobce nahraje tzv. FREEDOS pro testování a za oblíbený Windows si musíte dodatečně připlatit tisíce. Ti, kteří mají přenosnou licenci z původního PC, ale zajásají. Počítejte však, že budete možná muset hledat ručně ovladače, aby vše „šlapalo jak má“. Ostatní pak šáhnou po ntb s OS Windows 10, na který nás Microsoft donutí (nebo spíš motivuje) všechny jednou přejít. Alternativní Linux (nebo chromeos) je pak určen spíše Ajťákům/nadšencům či specificky zaměřeným uživatelům. Další sadou software jsou programy nainstalované od výrobce. Nezřídka se stává, že jich je tolik (některé ani nikdy nevyužijeme), že po startu OS zaberou půlku paměti RAM. Takové doporučujeme odinstalovat, čímž získáte svižnější chod systému. Dále ihned po prvním zapnutí notebooku doporučuji systém Windows zazálohovat na DVD. V případě pádu (vir apod), si za dodatečné zaslání instalačních DVD nechá výrobce slušně zaplatit.

Rady přímo před koupí

Většina dnešních notebooků je na tuto dobu poměrně dobře vybavena. Kromě modelů s procesory Intel Atom Zxxxx či jednojádrové AMD i slušně výkonné. Hledáte-li model, co s Vámi chvíli vydrží, zeptejte se svého prodejce, jak jednoduché je u Vámi vybraného modelu rozšíření pamětí, výměna baterie či dokonce procesoru a sami si zkoukněte, jak se otevírají panty, jak pracují při manipulaci všechny plasty či jak bytelně jsou vyvedeny periferie USB apod. I mezi zástupci levnějších značek (např. Acer) najdeme „nesmrtelné držáky“ a obráceně: „drahý DELL/SONY neznamená automaticky kvalitnější“. Některé Vaše požadavky pak půjdou stranou kvůli kompromisům. A pokud jste si již některý model vyhlídli, využijte portály jako je heureka.cz, notebook.cz, recenzenotebooku.cz kde jsou recenze notebooků přímo od lidí, kteří si je již koupili, apod. abyste si ověřili, že Vámi vybraný model netrpí skrytými neduhy, který výrobce před Vámi zatajil a které zjistíte, až po koupi a nebudete s nimi moci nic udělat, neboť to není výrobní vada.

Pokud uvažujete o herním notebooku „pro náročné“ za cenu 40 tisíc a více, berte v potaz, že za stejnou cenu vám šikovný prodejce sestaví nadupaný „stolní počítač“, kterému se i ten nejlepší herní notebook jen ztěží vyrovná.

Máte-li již vybráno a netlačí vás čas, sledujte chvíli vývoj ceny. Kupovat počítač v rámci akce Black Friday nemusí být vždy výhra. Kupříkladu výše zmiňovaný Omen by HP 15 jsme 2 týdny před „Černým pátkem“ pořídili o tisícovku levněji, než bychom to zvládli dnes (bavíme se stále o stejném prodejci).  O tom jak se nenechat napálit na „Černý pátek“ pojednává například  tento článek, který popisuje některé „virtuální slevy“ které si pro zákazníky připravili prodejci pro letošní rok.

Závěrem dovolte zmínku o alternativě v podobě koupě použitého notebooku. Ne, nebojte se, nebudu vás posílat na Bazoš a podobné inzertní portály (i když i to může být cesta 🙂 ) , na trhu již velmi dlouho funguje řada prodejců s použitými počítači a jejich nabídka je docela zajímavá. Většinou se jedná o firemní počítače zavedených značek (HP, Dell, Lenovo a pochopitelně Apple), které si firmy najímají prostřednictvím leasingových společností na 2-3 roky a takto použité je odkupují prodejci, aby je tzv. zrepasovali (vyčištění, případné drobné opravy, upgrade paměti, HDD nebo SSD disku, atd.) a nabídly k dalšímu využití. Jedná se buď o manažerské modely, které vyčnívají dokonalou ergonomií, pevným šasi z odolných materiálů, baterií zajišťující celodenní provoz, nebo na druhé straně jde o výkonné mobilní pracovní stanice s dedikovanou 3D grafickou kartou, která si může poradit i se současnými hrami ale primárně je určená pro CAD. Výhodou těchto profesionálních repasovaných notebooků je zmíněná kvalitní konstrukce, obvykle velmi solidní LCD s matnou úpravou, dostupnost náhradních dílů, možnosti rozšíření a možnost dokovací stanice no a pochopitelně cena. Na druhou stranu jde o použité zboží, často bez českých znaků na klávesnici, možná i s drobnými oděrkami a baterie, tak ta už po těch letech bývá také dosti „načatá“. 

PS: Za konzultace děkuji Janu Čubovi ze společnosti Maxent s.r.o.

Štítky: notebook.