Stručný úvod do geosociálních sítí

Fenomén sociálních sítí dnes jistě není třeba představovat.
Facebook, Twitter či Google+ jsou v dnešní mainstreamové společnosti již notoricky známé a mnozí je dokonce aktivně využívají. Ne každý však dosud využívá sítě geosociální, které lze směle označit za novou generaci sociálních sítí. Předpona geo, vychází z řeckého slova Gaia či Gé označující bohyni Země – geosociální sítě proto umožňují příspěvky či uživatele lokalizovat dle místa na naší planetě. Lze tedy na síti přidávat příspěvky, které se vztahují pouze k určitému místu na Zemi, či je možné si na mapě nechat zobrazit, kde se právě nacházejí přátelé připojení k síti. První varianta se dokonce v tuzemsku začíná masověji využívat a již dnes se lze setkat se stovkami míst po republice (viz obrázek 1), tzv. Point Of Interest (zkr. POI) neboli body zájmu, ke kterým se vztahují textové či třeba obrazové příspěvky. Body zájmu dnes nejčastěji vznikají v místech restaurací, hotelů, škol, muzeí a mnohých dalších, které mohou uživatelé komentovat, hodnotit či přidávat k nim fotografie. Jakým způsobem takové sítě fungují a které se dnes využívají, budou popisovat následující kapitoly.

Technologie geosociálních sítí

Aby bylo možné geosociální sítě využívat, je zapotřebí mít k dispozici určité technologie, které zajistí fungování těchto aplikací. Mezi tyto technologie patří zejména:

• Mobilní zařízení – je vstupní branou uživatelů k těmto sítím, nejčastěji je dnes mezi uživateli zastoupeno chytrým telefonem (tzv. smartphone) či tablety.
• Bezdrátové či mobilní datové technologie – mezi bezdrátové patří nejčastěji WiFi, mezi mobilní pak dnes technologie 2G či 3G  (např. GPRS, EDGE, CDMA, UMTS/HSPA, LTE – blíže v tomto článku).
• Geolokační technologie – slouží ke zjištění polohy uživatele, patří mezi ně především americký globální navigační systém GPS či snad již v příštím roce zahájený navigační systém EU nazvaný Galileo. Lze však využít k lokalizaci i bezdrátové technologie jako je WiFi či Bluetooth.

V souvislosti s geosociálními sítěmi se často zmiňuje tzv. geotagging (nebo location tagging). Tento pojem se používá pro označování míst (např. polohy naší oblíbené kavárny) či dokumentů (např. našich fotografií pomocí tzv. EXIF informací obsažených v souboru s fotografií), nejčastěji GPS souřadnicemi neboli tzv. geodaty.

Následující tabulka popisuje dvě základní metody geolokace využívané u aplikací geosociálních sítí. Další existující metody jsou popsané v tomto článku.

Současné geosociální sítě

Geosociálních sítí existuje v dnešní době celá řada, ovšem těch které mají celosvětový rozsah a sdružují větší počet uživatelů je ve skutečnosti pouze několik. Mezi ty nejvýznamnější v současnosti patří níže popisovaná trojice – Foursquare, Google+ Local/Latitude a Facebook Nearby (donedávna to byla ještě Gowalla, kterou koupila a poté zrušila firma Facebook). Dvě poslední jmenované rekrutují nové uživatele z řad současných sociálních sítí, díky čemuž se pojem geosociální sítě dostává rychle do povědomí jejich uživatelů.

Nevýhodou v současnosti vytvořených bodů zájmu je jejich dostupnost pouze v dané geosociální síti, tento problém se ale snaží řešit velmi užitečná webová aplikace SightsMap, která na adrese www.sightsmap.com přehledně na mapě zobrazuje všechny body zájmu výše uvedených sítí a mnohé další lokální informace. Na mapách českých měst jsou tak pohromadě patrné tisíce bodů zájmu, které je samozřejmě možno rozkliknout pro detaily.

Obrázek 1: Mapa SightsMap zobrazující body zájmu z různých geosociálních sítí v centru Olomouce.

Mapa SightsMap zobrazující body zájmu z různých geosociálních sítí v centru Olomouce.

Foursquare (www.foursquare.com)

Ačkoliv není tato geosociální síť předním hráčem na trhu, současných 25 milionů jejich uživatelů je dosti čiperných (viz obrázek 2) a dokázali vytvořit již pěknou řádku bodů zájmu (taková místa se označují jako tzv. venue), obsahujících různé příspěvky, fotografie, či informace o lokálních událostech. Na jejich vytváření se ovšem podílí nejen soukromí uživatelé, ale samozřejmě i společnosti, většinou z oblasti místního cestovního ruchu (restaurace, hotely, atd.), ale i ty globálnější (např. Lufthansa, Deutsche Bahn a mnohé další). Některé podniky na svých bodech zájmu umožňují uživatelům získávat různé bonusy či slevy, čímž je tak odměňují za přihlašování (Check-In) a motivují k dalším návštěvám. V nedávné době Foursquare zavedl i funkci „Nearby Friends“, která umožňuje uživateli zobrazit v jeho okolí aktivity přátel.

Nativní aplikace Foursquare je dostupná ke stažení pro všechny běžné platformy (Android, iPhone, BlackBerry, Symbian, Windows) a samozřejmě je možné ji využívat přímo i jako webovou aplikaci na www.foursquare.com či v mobilní verzi na m.foursquare.com.

Zajímavé články o této síti lze naleznout na českém informačním portálu o službě, či další na blogu Marie Grafové, a nebo blogu firmy Fleveo.

Jak funguje tato síť, ukazují následující video ukázky:

• Naučte se používat Foursquare přímo oficiálního YouTube kanálu
• Jak se otevřít světu s Foursquare na YouTube kanálu Howcast
• A tady si můžete poslechnout v češtině něco o Foursquare od Martina Hassmana

Obrázek 2: Mapa zobrazuje místa, kde se uživatelé nejčastěji přihlašovali (tzv. Check-In) za poslední 3 měsíce.

Obrázek 3: Ukázka odměňování (pivo/fotbálek zdarma, sleva z útraty) za přihlášení uživatele Foursquare k venue jednoho z olomouckých barů.

Google+ Local (Google places) s rozšířením Latitude

Síť Google+ je zaměřena především na sociální služby, její rozšíření Google+ Local (dříve nazývané Google places) pak síť upgraduje na geosociální, sloužící k vyhledávání a sdílení blízkých bodů zájmu (bližší informace poskytuje oficiální web na http://www.google.com/mobile/places/). Vyzkoušet Google+ Local na počítači bez GPS je možné jednoduše přímo zadáním jména města či obce např. https://plus.google.com/local/Olomouc . Další rozšiřující geosociální služba Google Latitude umožňuje sdílet aktuální GPS polohu uživatele a zobrazit jej na mapě ostatním přátelům. Uživatel si zde může vybrat, zda chce polohu sdílet pouze na úrovni města anebo naopak nejlépe dostupnou polohu.  Informace o této službě jsou přímo na webu Google Latitude.

Geosociální sítě mají nezanedbatelný vliv i na místní turismus, zahrnující restaurace, hotely a další podniky. Jako ideální pomocník nám poslouží, chceme-li najít v blízkém okolí restauraci kladně hodnocenou zákazníky – není nic jednoduššího, než se připojit ke geosociální síti a zjistit hodnocení či fotografie zákazníků restaurací v okolí. Google+ Local jde však v tomto ohledu ještě dál a to díky nedávné integraci služby Zagat, hodnotící podniky z různých hledisek (např. kvalita jídla, prostředí a obsluha) ve škále 0-30 (30 = perfektní). Před rokem a půl totiž Google koupil firmu Zagat, třicet let se zabývající vydáváním tištěných průvodců ve světě restaurací a jejich hodnocením – tyto recenze se tak objeví právě v Google+ Local.

Nativní aplikace Google+ je dostupná ke stažení pro platformy Android a iOS a samozřejmě je možné ji využívat přímo i jako webovou aplikaci na https://plus.google.com či v mobilní verzi na m.google.com/plus.

Jak funguje Google Latitude, ukazuje ilustrační video a názorná ukázka Google+ Local, či další zde:

[youtube http://www.youtube.com/watch?v=9KlywNPopQY?rel=0]

Obrázek 4: Ukázka služby Google+ Local (v české lokalizaci pojmenované „Místa“).

Facebook Nearby

Facebook je se svojí více než miliardou uživatelů jednoznačně největším hráčem na poli sociálních sítí. Vzhledem k tomu že statistiky (viz allfacebook.com) uvádějí, že každý čtvrtý uživatel přiřazuje ke svým příspěvkům i lokalitu, vzniká tak přibližně 2 miliardy geotagovaných příspěvků, což je pro Facebook vynikající potenciál, stát se jedničkou i v geosociálních sítích. Jeho geosociální služba nazvaná Facebook Nearby (dříve Facebook places) se podobá Google+ Local a je vývíjena týmem který dříve pracoval na geosociální síti Gowalla, kterou Facebook koupil a poté zrušil. Podivných machinací se v minulém roce dočkali uživatelé, kterým se na Facebooku objevila nová funkce označovaná jako „Find Friends Nearby“ či „Friendshake“, jež umožňovala v okolí vyhledávat stávající či dokonce nové přátele, nedlouho po jejím spuštění však byla funkce odstraněna s odůvodněním, že se nejednalo o oficiálně vypuštěnou aplikaci…

Zásadním problémem služby Nearby je její dostupnost výhradně v nativních mobilních aplikacích, které jsou momentálně dostupné pouze pro Android a iOS, Facebook je samozřejmě možné využívat přímo jako webovou aplikaci na http://www.facebook.com či v mobilní verzi na m.facebook.com .

Obrázek 5: Ukázka služby Facebook Nearby.

zdroj: zde

Další příklady současných nejpoužívanějších geosociálních sítí:

• Yelp – další síť na kterou si brousí zuby Facebook, dostupná je na www.yelp.com.
• GeoSocials – především v USA a Indii populární síť, dostupná na www.geosocials.com.
• FullCircle – dostupná na adrese www.fullcircle.net.
• Blendr – dostupná na adrese www.blendr.com.
• I Just Made Love – velmi specificky profilovaná síť, umožňující geotagovat místa kde a v jakých pozicích došlo k sexu. Poskytuje i mapku se statistickými čísly v jednotlivých zemích, mezi kterými Česká republika překračuje evropský průměr. Dostupná je na www.ijustmadelove.com.
• CacheTown – nejde o čistě geosociální síť, obsahuje ale její prvky a je orientovaná na propagaci podniků poskytováním slev a bonusů uživatelům. Využívá uživatelské rozhraní s tzv. rozšířenou realitou (angl. augmented reality), která kombinuje skutečný obraz s virtuálními počítačovými objekty. Dostupná je na adrese www.cachetown.com. Jak funguje CacheTown se zmíněnou rozšířenou realitou ukazuje názorně ilustrační video:

[youtube http://www.youtube.com/watch?v=dHD6Z2eDZ-E?rel=0]

Rizika geosociálních sítí

Geosociální sítě jsou vyspělou technologickou aplikací, která přináší svým uživatelům mnoho užitečných novinek, avšak pokud je nebudou využívat uvážlivě, také leckteré poměrně vážné hrozby. Mezi ně patří zejména:

• Riziko podsouvání informací a služeb bez vůle uživatele, zejména pokud bezhlavě nainstaluje neověřené doplňkové aplikace či klikne na odkaz směřující na malware (blíže v tomto článku) nejčastěji přicházející od jiného infikovaného uživatele. Jak malwarem, tak zmíněnými neověřenými doplňkovými aplikacemi (často herními či zábavními) jsou bohužel dnešní sociální sítě zamořeny.
• Riziko zneužití osobních dat a historie přístupů uživatele (např. z profilu) geosociálních sítí zmíněnými doplňkovými aplikacemi, resp. malwarem.
• Zanechání digitálních otisků uživatele na místě a v čase. V případě kdy v geosociální síti uživatel sdílí svoji momentální polohu, hrozí reálné riziko stalkingu či dokonce vyloupení bytu v jeho nepřítomnosti (na toto riziko upozorňuje web www.pleaserobme.com). Ovšem pozor, i pouhé sdílené fotografie mohou díky EXIF a v nich obsažených GPS souřadnicích prozradit víc, než můžeme chtít – těžko se pak kupříkladu vysvětluje, že školení manžela a jeho kolegyně z práce bylo tentokráte výjimečně přesunuto do polohy odlehlé chaty kamaráda 🙂 .
• Riziko ztráty či odcizení mobilního zařízení a lokálních dat pro trvalé přihlášení k síti. Zajímavý byl v tomto ohledu projekt Honey Stick provedený společností Symantec, simulující ztrátu 50 mobilních zařízení ve městech USA a Kanady – pouze 50 % se jich vrátilo, v 96 % ovšem došlo k pokusům o přístup k citlivým osobním a firemním informacím jako jsou fotografie, hesla, bankovnictví, emaily a jiné elektronické účty, atd!

Závěr

Geosociální sítě otevírají bránu zcela nových možností a to nejen pro své uživatele, ale také pro majitele podniků, pro které jsou tyto sítě ideálním nástrojem propagace v rámci místního cestovního ruchu. Ti tak mohou o sobě dát populární formou vědět a navíc interaktivně zapojit uživatele. Ty z nich, kteří často přispívají k bodu zájmu jejich podniku – tedy štamgasty – tak někteří majitelé dokonce odměňují různými bonusy např. v podobě kávy zdarma. Uživatel si však vždy musí uvědomovat rizika spojená s odesíláním příspěvků, které jsou jeho digitální stopou v geosociálních sítích.

Pokud se Vám tyto služby, vztahující se k místu na zemi, zdají jako dobrý nápad, vězte, že geosociální sítě jsou jen jednou kapitolou nové generace aplikací označované jako Lokálně kontextové služby (LBS), o kterých je možné si blíže přečíst v tomto článku.

Štítky: geosociální sítě, LBS.