Šedesátkové spoje jsou všude kolem nás – je ale používání pásma 60 GHz legální?

Český telekomunikační úřad tvrdí, že používání spojů v pásmu 60 GHz uvolní nejdříve letos na podzim. Přesto se tyto spoje používají už dnes. Jak je to možné? A je jejich použití legální, nebo se jen spoléhá na to, že si s nimi ČTÚ neumí poradit?

Spoje v pásmu 60 GHz mají teoreticky jen samé výhody. Je to bezlicenční pásmo, nikdo ho nepoužívá (k tomu se dostaneme dále), má široké kanály, je odolné vůči rušení, je vhodné pro P-P spoje a má být řešením i pro P-mP na poslední míli. A hlavně, spoje v tomto pásmu jsou levné. Existuje samozřejmě i drobná nevýhoda – vysoký útlum spoje, protože použitá frekvence rezonuje s atmosférami kyslíku. Na malé vzdálenosti to díky šířce pásma podle dosavadních zkušeností nebývá problém, u delších vzdáleností už je vhodnější použít jinou frekvenci, třeba v pásmu 80 GHz.

Z technického pohledu tedy máme vyřešeno. Víme, kdy spoj v 60 GHz použít, kdy použít nějak jiný a až bude na trhu dost zařízení pro spoje P-mP, potom stačí ulicí táhnout optiku, na sloupy naházet podle potřeby AP a rázem se dají velmi vysokými rychlostmi připojovat levně zákazníci v bytových domech i rodinných domcích. S rychlostmi a koncovými cenami na úrovni GPON, ale s tím podstatným rozdílem, že síť postavená na šedesátce se dá postavit velmi rychle, levněji a bez zbytečného papírování.

Stručný úvod do regulace využití bezlicenčních pásem

Jenže tady máme ještě regulaci radiového spektra. Konkrétně všeobecná oprávnění, vydávaná Českým telekomunikačním úřadem, která musí respektovat každý, kdo nemá individuální oprávnění a chce využít bezlicenční pásmo.

Pro bezlicenční pásma existují v České republice dvě všeobecná oprávnění. Jedno se týká provozování zařízení krátkého dosahu – VO-R/10/01.2019-1. Druhé, určené pro provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat, je VO-R/12/09.2010-12.  VO-R/12 ale jasně říká, že stálé venkovní instalace jsou vyloučeny. Na webu Českého telekomunikačního úřadu se pak můžete dočíst, že v Úředním věstníku Evropské unie byla zveřejněna oprava prováděcího rozhodnutí Evropské komise 2013/752/EU, které upřesňuje, že Pevné venkovní instalace jsou vyloučeny.

Pokud tedy máte pocit, že pro využití pásma 60 GHz je třeba použít VO-R/12, protože jde o širokopásmový přenos dat, potom můžete na šedesátkové spoje zapomenout, a to až do doby, než ČTÚ toto pásmo uvolní. K tomu by mělo dojít během druhé poloviny letošního roku – viz dále v článku.

Jenže šedesátkové spoje jsou příliš atraktivní na to, aby se někteří spokojili s tím, že jim jejich využití VO-R/12 zapovídá. Mají tak dvě možnosti – spoléhat na to, že ČTÚ neumí provozování spojů v tomto pásmu změřit, případně se dát na právní ekvilibristiku a tvrdit o těchto spojích, že jde o zařízení krátkého dosahu (SRD) a že splňuje normu ČSN ETSI EN 305 550. Anglická verze 1.2.1. je zde, draft verze 2.1., která by měla být finálně publikována v roce 2020, je pak zde.

Zařízení, které by splňovalo normu ČSN ETSI EN 305 550 si v ČR nekoupíte. Koupíte si pouze zařízení, ke kterému na internetu najdete dokument, který se tváří, že je prohlášením o shodě. Možná takové zařízení normu 305 550 i splňuje, ale prodejce vám za to ručit nebude a při prodeji vás pro jistotu upozorní, že si zařízení do sítě zapojíte pouze na vlastní riziko a minimálně se bude tvářit, že vás před nasazením varoval. Najdete i firmu, která nakupuje daná zařízení od výrobce, pořídila si prohlášení o shodě ve slovenském výzkumném ústavu, tváří se jako výrobce/prodejce (přes svá schránková eseróčka) a lepí na ně jejich samolepky. Ale ani k těmto zařízením se běžný ISP nedostane, zatím jim je nikdo neprodá.

To ale není podstatné – abyste mohli zařízení pro 60 GHz používat, kromě prohlášení o shodě si nějak potřebujete vyargumentovat, že se na vás nevztahuje VO-R/12. Což je u pevně instalovaných venkovních spojů asi dost problém, zvlášť když jsou využity pro širokopásmový přenos dat v pevné službě. Dál si pak potřebujete obhájit, že by mělo jít o nespecifické zařízení krátkého dosahu podle VO-R/10. A i kdybyste měli prohlášení o shodě a právní rozbor (jakože ten zatím nikdo neviděl), že jde o SRD, tak se ještě během provozu musí zařízení vejít do parametrů podle VO-R/10, tedy 100 mW e.i.r.p., vysílací výkon 10 dBm a spektrální hustota výkonu 13 dBm/MHz e.i.r.p. Což je také u běžně dostupných zařízení problém – při měření se jejich RF moduly do těchto parametrů nevešly a i to je jedním z důvodů, proč se výrobci do certifikace na ETSI EN 305 550 nehrnou – čekají na novou verzi, další normy a také nové čipy.

Až donedávna se také dalo spoléhat na to, že Český telekomunikační úřad neumí spoje v pásmu 60 GHz změřit. To už ale také neplatí. Možná zatím ČTÚ nemá kapesní spektrální analyzéry, se kterými může na střechy, ale už je zkouší a brzy by se snad měly stát standardní výbavou zaměstnanců ČTÚ pověřeným měřením/kontrolou/monitoringem spektra. Mezi kontrolou a monitoringem spektra je velký rozdíl z pohledu toho, co při zjištění porušení VO-R ČTÚ udělá, ale to by bylo na samostatný článek, takže tím se teď nebudeme zabývat.

Co to je zařízení krátkého dosahu, SRD?

Když budete pátrat po tom, co to je SRD, zjistíte, že žádná přesná definice, která by říkala, že spoj konkrétních parametrů do vzdálenosti X metrů je ještě SRD a při jejich překročení, případně od vzdálenosti X+1 už o SRD nejde. Není to špatně, protože to umožňuje pracovat s pojmem SRD v souladu s významem, nikoliv hraním si s parametry. Jenže v českém právním prostředí to je přesně přístup, který vede ke snaze definici obcházet, resp. snažit se hledat argumenty, které podpoří obcházení pravidel.

Ve VO-R/10 je např. uvedeno, že SRD není radiokomunikační službou ve smyslu ustanovení tzv. Národní kmitočtové tabulky. Logicky z toho sice vyplývá, že pokud někdo používá radiokomunikační zařízení pro pevnou či mobilní službu, potom by nemělo jít o SRD, i když dodržuje nízkou míru rušení a používá nízký vysílací výkon a tím i krátký dosah komunikace. Jenže debata se u nás vede o tom, co to je nízký vysílací výkon a co je ještě krátký dosah komunikace, aniž by se řešilo to podstatné, že jsou zařízení využívána pro poskytování služeb elektronických komunikací a jsou pevnou součástí sítí elektronických komunikací, a tudíž se ani omylem nelze tvářit, že nejde o radiokomunikační službu.

Jenže Český telekomunikační úřad zřejmě s vědomím, že v budoucnu dojde k uvolnění pásma, toto příliš neřeší. Je zřejmé, že v případě rozhodnutí, že spoj v pásmu 60 GHz je provozován v rozporu s VO-R, by došlo na odvolání k předsedovi rady ČTÚ a vše by skončilo kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. V Praze, kde sídlí ČTÚ, se na prvoinstanční rozhodnutí u správních žalob běžně čeká tři roky, takže celkem se dá počítat se 4-5 lety od zahájení správního řízení do precedenčního rozsudku.

Ono by problematiku SRD šlo vyřešit poměrně jednoduše. Explicitním uvedením do VO-R/10, že pokud je zařízení součástí sítě elektronických komunikací, pak nejde o SRD. Zkrátka to, čeho se dá dobrat výkladem existující legislativy, by tam mělo být jasně uvedeno, aby nebylo o čem slovíčkařit. Samozřejmě by to neřešilo českou specialitu, totiž že různé spolky se regulaci ze strany ČTÚ vyhýbají tím, že podle zákona nejsou poskytovateli služeb elektronických komunikací a jistě by své portfolio poskytování přístupu k internetu, IPTV a dalších služeb rozšířily o provoz šedesátkových spojů ve snaze vyhnout se regulaci. To ale ČTÚ bez změny zákona nevyřeší.

ČTÚ připravuje zpřístupnění pásma 60 GHz

To, co je popsané v článku výše, se změní. Pásmo 60 GHz (konkrétně 59-66 GHz) bude zpřístupněné jako bezlicenční. Termín zpřístupnění je v současnosti plánovaný na podzim tohoto roku s tím, že v létě by měla proběhnout veřejná konzultace VO-R a po vypořádání připomínek by na podzim mohlo dojít k otevření pásma.

Jenže před veřejnou konzultací je třeba rozhodnout ještě spoustu věcí. ČTÚ, resp. pracovní skupina Spektrum, v tuto chvíli zvažuje zavedení registračního portálu pro evidenci venkovních zařízení a stanic. Již nyní je ve VO-R uvedeno, že v případě, že se provozovatelé stanic nedohodnou, musí zastavit provoz ten, kdo uvedl stanici do provozu později, a právě registrace v portálu by měla upřesnit, kdo zprovoznil stanici dříve. Otevření pásma na podzim by ale předpokládalo, že registrační portál bude považovaný za hotový, plně připravený na otevření pásma a nápor registrací.

Má to samozřejmě pár háčků – kdo a jak ověří, že registrovaný spoj opravdu byl zprovozněný a ne jen zaregistrovaný pro „vykolíkování“ si prostoru v pásmu? Jak se bude ověřovat, že zaregistrované informace platí? A kdo si bude jednotlivé spoje registrovat? Co vše bude potřeba vyplnit? ČTÚ má v tuto chvíli neveřejný testovací režim obdobného registračního portálu pro RLAN v pásmu 5,8 GHz, ale na tyto otázky zatím odpovědi nemá. Nejsou totiž technické, ale procesní.

Zvažuje se i možnost, že registrace bude dobrovolná. To sice může pomoci při řešení sporů, byť to, že spoj nebyl zaregistrovaný, neznamená, že nebyl zprovozněný dříve (prokázat to lze jinak, třeba čestným prohlášením, prokazatelnými záznamy nebo notářským zápisem), ale už neřeší další zvažovaný přínos registrace, a to usnadnění plánování a koordinace v pásmu. Protože tam bude jen část spojů a vysílačů.

Alternativou je rychlé uvolnění pásma 60 GHz bez registrace vysílačů. V takovém případě by možná šlo otevřít pásmo již v létě (teoreticky, návrh VO-R do veřejné konzultace by musel jít za pár týdnů), ale ve VO-R by se určitě objevily omezující podmínky pro technologie a provozní módy, což by v důsledku mohlo znamenat prakticky vyloučení P-mP. A to by rozhodně nebylo dobré pro samotné ISP, ani pro zákazníky. Výrazně by se totiž omezila možnost levně a rychle připojovat zákazníky k vysokorychlostnímu internetu. Což by bylo v rozporu se strategickými záměry České republiky, byť toto hledisko není při rozhodování české státní správy a samospráv na úplně předním místě.

Je tedy pásmo 60 GHz legální nebo ne?

Pokud toužíte po autoritativní odpovědi, tak neexistuje žádné rozhodnutí ČTÚ, které by o nějakém spoji či vysílači v pásmu 60 GHz řeklo, zda o jde o spoj/zařízení provozované v souladu s VO-R/12 – což ani nejde, vzhledem k zápasu pevných/stálých venkovních instalací. Neexistuje ani žádné rozhodnutí o tom, že by bylo možné se úspěšně odvolat na zařízení provozované podle VO-R/10. Sice není známá ani informace o žádném správním rozhodnutí, které by říkalo, že spoje v pásmu 60 GHz jsou nelegální, ale neexistence takového rozhodnutí ještě nikomu nedává možnost tvrdit, že jde o legální spoj, že 🙂

Pohled na střechy a stožáry v českých a moravských městech ukazuje, že si málokdo dělá něco z toho, že pevné či stálé venkovní instalace jsou ve VO-R/12 vyloučeny a že SRD ty spoje rozhodně nejsou. ČTÚ to až dosud neřešilo a pokud ano, tak bez výsledků. Nyní to vypadá, že alespoň někde to ČTÚ řešit musí, a dokonce si pořizuje vhodné spektrální analyzéry. Je samozřejmě na každém, zda si sáhne do svědomí a rozhodne se, že některé předpisy bude dodržovat a jiné zase ne.

To, co lze po ČTÚ oprávněně požadovat, je jasné sdělení, jak to s pásmem 60 GHz je – co možné je a co ne. Je jistě pochopitelné, pokud ČTÚ nechce kontrolovat a postihovat spoje v pásmu 60 GHz s vidinou brzkého uvolnění, ale pak musí amnestii na tyto spoje vyhlásit. Protože ISP, kteří chtějí postupovat podle platných pravidel, v tuto chvíli nemohou riskovat, ale musí sledovat konkurenci, která běžně spoje 60 GHz instaluje. Jenže když jdete na červenou, nemůžete se hájit tím, že chodí i ostatní a taky by měli být pokutování i oni, nebo by vám pokuta měla být odpuštěna, protože nelze postihnout všechny.

Všechny dostupné informace a analýzy ukazují, že podle platných VO-R spoje v pásmu 60 GHz, které jsou součástí sítě elektronických komunikací (a tedy provozovány jako pevný spoj, navíc venkovní), jsou v ČR nepovolené. ČTÚ by se k tomu mělo jasně vyjádřit, samozřejmě i s tím, že existuje nějaký konkrétní harmonogram uvolnění pásma. Situaci by to velmi prospělo.