Super rychlé připojení k internetu může být zbytečným luxusem, který v praxi nikdy nevyužijete. Rozdíl sice poznáte, ale jen při placení faktury.
Stačí běžnému uživateli 10 Mbps? 20 Mbps? Nebo snad připojení k internetu o rychlosti 100 Mbps? Kdy je rychlost ještě užitečná a za co už platíte zbytečně? To si ukážeme názorně.
Jistě neprozradíme nic nového. Náš život je čím dál rychlejší. Lidstvo prostě upaluje jako o život. Tento fakt se mnohdy odráží i do naší psychiky. Podvědomě slyšíme na vše, co je rychlé, rychlejší a nejlépe – nejrychlejší.
Už nám tedy přestává stačit průměrně rychlé připojení k internetu, ale už chceme to, které k nám míří rychlostí 200 Mbps.
Reklamní tah nebo skutečná potřeba? Naše podvědomí má odpověď jednoduchou. Čím rychleji, tím lépe. Když se ale zeptáte odborníků z Pranet.cz, dost pravděpodobně vám řeknou, že rychlosti kolem 200 Mbps nemá běžný uživatel šanci využít. Jak to?
Ať už je to výsledek konkurenčního boje, rozmach technologií nebo výsledek rozsáhlých investic do přenosové soustavy v Česku, poskytovatelé internetového připojení už dnes nejdou s nabídkami pod 100 Mbit.
Otázka zní: Jaký je reálný stav, a od kdy je to jen zbytečné placení?
Pro uživatele jsou důležité zejména parametry stálé dostupnosti, spolehlivosti, a stability. Ty se však považují za samozřejmost, a v reklamních letácích už je nikdo neinzeruje. Z hlediska PR, je trysková rychlost komerčně zajímavější. A tak je na budoucím zákazníkovi, aby dobře zvážil, co od svého internetového připojení vlastně očekává. Bude využívat internet nějakým běžným způsobem? Jakým je surfování, nakupování, komunikace s přáteli, FaceBook, a jen občas nějaké to stahování? Pak reálně využije 10-50 Mbit. Víc platit ani nemusí.
V jakém případě to má smysl
V případě, že bude konzumentem obsahu závislého na streamování videa, peer to peer obsahu nebo na stahování velkých souborů, sledování seriálů, může teoreticky uvažovat o pořízení rychlejšího připojení k internetu. Realita je ale taková, že pořízením rychlejšího internetu si automaticky nepořizujete rychlejší stahování, protože tyto dvě věci závisí na dalších faktorech. U některých poskytovatelů se za obsah ve vyšším rozlišení (Premium, HD, 4K atd.) s vyšším datovým tokem pochopitelně platí. To samé platí i u obsahu stahovaného, kde je potřeba si za vyšší rychlost rovněž zaplatit.
Rychlejší připojení zároveň má smysl v případě, že se v domácnosti (nebo v připojené lokaci) nachází několik zařízení, které sdílí stejnou linku do internetu a vzájemně si konkurují. Pak je ale žádoucí, aby všechna zařízení měla vyhrazena pevně stanovenou maximální přenosovou rychlost nebo měla přímo svoje rychlostní pásmo. Bez této dodatečné úpravy vyšší rychlost připojení postrádá smysl. Neodkladný Update Windows na jednom z připojených zařízení totiž může vyvolat problémy u jiného zařízení nebo u Internetové televize (IPTV) a uživatel pak těžko bude moci nerušeně sledovat svůj oblíbený pořad.
Jak to vypadá v praxi?
Pro zajímavost se podívejme na přehled minimálních rychlostí připojení, které potřebujete pro přehrávání videa na portálu YouTube v různých rozlišeních, a to za předpokladu, že linka není jinak vytížená.
- 2300 Kbps = 720P na YouTube
- 3500 Kbps = 1080P (HD) na YouTube
- 5500 Kbps = 1440P (HD) na YouTube
- 15850 Kbps = 2160P (4K) na YouTube
Nyní se podíváme, jak jsou například dimenzována připojení pro domácnosti v síti Pranet.cz.
Už základní tarif Online 10 od Pranetu u bezdrátového připojení nabízí Download 5 až 10 Mbps, Upload pak 2 až 4 Mbps. Pranet.cz k němu ještě dodává Router zdarma, což je zajímavý bonus navíc, díky čemuž můžeme postavit nenáročnou domácí síť. Vzhledem k tomu, že poměr Download/Upload je také dobrý, nedojde k omezení vlivem pomalého nahrávání. A díky dobře dimenzovanému Downloadu, tedy cesty k nám, můžeme určitě počítat s tím, že nám YouTube bezproblémově poběží na 720P. Dlužno dodat, že v tomto rozlišení nebo nižším, je 90 procent všech videí na portálu.
Další tarif v pořadí, který Pranet.cz nabízí, a to jen za mírně vyšší cenu, je Email 20. S rychlostmi 10 až 20 Mbps. To je dvojnásobek toho, co dostaneme u tarifu Onlline 10. S tím, že přenosová kapacita 10 až 20 Mbps je už dostatečná pro sledování videí v HD rozlišení, a to v reálném čase. Plynule by nám měla jít přehrávání 720P, 1080P a také 1440P (HD). Opět je k tarifu Router zdarma, dokonce bez aktivačního/zřizovacího poplatku.
Tady je evidentní, že Pranet.cz si na nic nehraje a že má tarify nastavené tak, aby tam pro uživatele ta slíbená kapacita vždy byla a že tarify odpovídají běžným potřebám uživatele.
Následujícím tarifem je Cloud 40, s kapacitou přenosu 20 až 40 Mbps, který i s rezervou postačí na sledování 4K videa s 15850 Kbps. Ačkoliv je doporučen jako „start na doma“, tak zjevně nabízí víc a je nad-dimenzován i pro situace, kdy je v domácnosti více uživatelů na síti a chtějí něco sledovat současně.
S rostoucími nároky na počet uživatelů v domácnosti pak počítají tarify Flash 50 a Stream 60. S rychlostmi 30 až 50, respektive 40 až 60 Mbps si tak můžeme dovolit přehráváním videa ve 4K na minimálně 2 nebo 3 zařízeních současně. Ideální připojení pro situace, kdy jsou například v domácnosti děti, každé má svůj tablet, telefon nebo notebook, a ještě jsou v domácí síti připojeny počítače nebo jiná Wi-Fi zařízení.
Můžeme konstatovat, že i běžné tarify poskytují rychlost dostatečnou pro přehrávání videa v rozumné kvalitě. Ten kdo potřebuje internet pro více uživatelů v domácnosti pak může uvažovat o tarifech rychlejších. Tarify s rychlostmi kolem 200 Mbps jsou užitečné jen ve velmi specifických případech a běžný uživatel je nemá jak využít. Pojďme se podívat na to, kdy tomu tak skutečně je.
Druhá strana mince – kdo opravdu využije ultravysoké rychlosti?
Průměrně každý druhý měsíc se na dno Atlantiku položí nový transatlantický optický kabel. Minulý měsíc společnost SpaceX Elona Muska poslala na orbit Země 60 nových satelitů Starlink pro broadbandový internet.
Poptávka po vysokorychlostních internetových spojích tedy existuje. Naše civilizace je už teď na zpracování dat bytostně závislá. S tím ruku v ruce stoupají požadavky na přenosové rychlosti. Ale, i tady platí, že je třeba zkoumat vlastní požadavky. Může dojít ke změně nároků na dané připojení, a to v tom smyslu, že preferovány mohou být vysoké rychlosti Uploadu, spolu s vyváženým Downloadem. Požadavek na rychlé odesílání dat tedy může být prioritní.
Jmenovitě rychlosti kolem 200 Mbit využijí:
- Výzkumné projekty / vědecká pracoviště / ale také observatoře
- Content Delivery Networks (CDN) / doručování obsahu / nejčastěji video
- Security / Surveilance / kamerové záznamy a s tím související technologie
- Cloud / rozdělování zátěže a data
- Datová centra / databáze / propojení více entit v reálném čase
- Video processing / Video Streaming processing / nejčastěji editace a střih
- Peer to Peer / velké datové soubory různých formátů / alokace
- A další,.. kde platí, že „čas jsou peníze“, a čím rychleji, tím lépe.
Jaké rychlosti jsou potřeba pro hráče online her?
Typickým příkladem, kde by se intuitivně mohlo hodit super rychlé připojení k internetu, jsou online hry.
Podívejme se tedy, kolik dat proteče sítí při různých typech užití.
- 1080p streaming: 1,5 GB za hodinu
- 4K streaming: 7 GB za hodinu
- Online hry: 40-450 MB za hodinu
Ano, je to tak. Hraní her spotřebuje většinou méně dat, než běžné brouzdání po internetu. O sledování videa ani nemluvě. Hraní her má o řád nižší požadavky. Připojení k internetu s rychlostí 10 Mbps bývá pro hry naprosto dostačující. Věc má ale pochopitelně hned několik podstatných háčků. A tím jsou: latence, variace, priorita, a ztrátovost.
První pojem, latence, se týká doby, za kterou počítač odešle na jiné zařízení, třeba na server, požadavek a obdrží nazpět odpověď. Udává se též jako „Ping“. Čím menší, tím lepší. Rozhodujícími faktory jsou vzdálenost a kvalita (výkon) síťových zařízení na jednotlivých přeskocích. Což je stěžejní. V praxi se totiž ukazuje, že nezáleží ani tak na tom, jestli jste připojení optikou, bezdrátem, či jinak. Podstatné bývá to, jaká je právě architektura uvnitř sítě, přes kterou jste připojeni. Můžete sedět na optice, mít rychlost stahování přes 100 Mbps, ale pingy do internetu okolo 90-110 ms. Což je třeba u většiny akčních her tak na hraně únosnosti. Pokud to náhodou s elektronickými sporty myslíte vážně, mohu vám prakticky garantovat, že hráč s podobnými nebo i horšími schopnostmi, ale s pingem kolem 50-60 ms, si s Vámi bude hrát jako kočka s myší. Problém je, že jako uživatel nemáte šanci předem zjistit, jak kvalitní je síť vašeho budoucího poskytovatele.
V ČR se v poslední době používá, a například zmiňovaný Pranet.cz je toho pozitivním příkladem, architektura sítě, která je postavena na blízko umístěných vysokofrekvenčních zařízeních. Ty jsou pak schopné mezi sebou data posílat s pingy menšími než 1 až 2 ms. To pak pro uživatele znamená mít na Evropských herních serverech pingy pod 50 ms, což je luxus. Nevýhodou jsou pochopitelně vysoké finanční náklady na straně poskytovatele. Neboť i v tomto případě platí, že kvalita holt něco stojí.
Kolísání odezvy, pingu, se pak nazývá „Latency variation“. To je velice otravný efekt, kdy připojení není ve svých odezvách stabilní. Náhlé zpomalování nebo zrychlování negativně ovlivňuje hráčův zážitek, a pochopitelně i jeho výkony.
Třetím problémem je „priorita“, kdy malé herní datové pakety většinou nemají prioritu před ostatní síťovým provozem, který musejí síťová zařízení zpracovávat. Prostor pro ně tedy musí být vyhrazen, a síť pro ně připravena. Bohužel, něčemu takovému většina poskytovatelů nevěnuje pozornost.
A čtvrtým problémem je takzvaný „packet loss“, neboli ztrátovost paketů. Nastane tehdy, jestliže počítač odešle na server požadavek v paketu, paket se ale po cestě ztratí, a požadavek není vyřízen. V rámci síťového provozu pak následuje opravný proces a paket se posílá znovu. Tím se ale pochopitelně protahuje doba vyřízení požadavku a vzniká takzvaný „lág“. Pokud vám připojení láguje, máte tak říkajíc po zábavě. Maximálně můžete sbírat kuriózní historky, kterak jste do soupeře vysypali zásobník, ale s ním to ani nehlo.
Toliko zhruba k „rychlostem připojení“ a k rozdílům mezi marketingem a skutečnou potřebou. Pro četný zájem se budeme v budoucnu tématu dále věnovat.
Diskuze: 
Diskuze k článku