V nedávném článku zde na serveru Internet pro všechny jsme podrobili projekt internetizace knihoven (PIK) rychlé finanční analýze a dospěli jsme k závěru, že je připojení knihoven na dnešní poměry téměř 6-ti násobně předraženo. Toto zjištění zřejmě nikoho nepřekvapilo, protože i mluvčí Ministerstva vnitra přiznal, že projekt by jistě mohl být realizován levněji. Škoda, že financování PIK začali věnovat pozornost ministerští úředníci až ve chvíli, kdy byl výrazně snížen rozpočet celého ministerstva. Za poslední 4 roky se mohlo pouze na připojení k internetu pro knihovny ušetřit každým rokem minimálně 60 až 80 milionů.
V dnešním článku bych vám rád představil společný projekt Internetu pro všechny, Českého telekomunikačního klastru a lokálních poskytovatelů internetu. Nechtěli jsme zůstat pouze u kritiky. Proto jsme se rozhodli, ukázat ministerským úředníkům i zástupcům SKIP (Svaz knihovníků a informačních pracovníků), že nabízená pomocná ruka má také reálnou podobu. V České republice máme cca. 5270 místních, základních, obecních a městských knihoven (zbývá cca. 900 knihoven lékařských, vědeckých, školských a univerzitních). Z těchto 5270 knihoven jich bylo cca. 3200 připojeno v rámci projektu PIK, zbývající knihovny zůstaly nepřipojené, nebo si připojení zajistily samy. Návrh sdružení Internet pro všechny, aby lokální operátoři připojili knihovny zcela zdarma není přitom v ničem nový ani překvapivý. Mnoho knihovníků by mohlo potvrdit, že mají dobré vztahy s lokálními ISP a že jejich knihovny jsou již delší dobu naprosto bez problémů zdarma připojené.
Právě proto jsme se rozhodli problematice připojení knihoven věnovat svojí pozornost. Připravili jsme projekt, v kterém jsme sloučili databázi knihoven (5270 knihoven) s naší stávající databází bezdrátových sítí, která monitoruje 1187 poskytovatelů internetu poskytujících připojení v 9700 obcích, částech obcí a městských částech. Knihovny jsou roztříděné podle krajů a okresů do přehledných tabulek. U každé knihovny je uveden seznam poskytovatelů, kteří by v dané lokalitě teoreticky měli mít pokrytí (zvýraznění jsou poskytovatelé, kteří písemně potvrdili svojí ochotu poskytnout knihovnám internet zdarma). Knihovník si tedy již dnes, může oslovit některého z lokálních ISP a dohodnout si s ním podrobnosti připojení zdarma. Celý projekt naleznete na této adrese www.internetprovsechny.cz/knihovny
Rovněž lokální poskytovatelé internetu mají přehled o tom, v kterých obcích v jejich regionu působnosti se nacházejí knihovny. Mohou si vyhledávat nejen v seznamu knihoven, ale také ve svých záznamech v naší databázi, kde nově naleznou v seznamu pokrytých obcí jasně označené obce s knihovnou.
V době kdy píšu tyto řádky (tedy necelé 3 týdny od skončení konference Kam kráčí české bezdrátové sítě, kde poprvé zazněla myšlenka na pomoc ze strany lokálních ISP), se do projektu zapojilo 43 operátorů a každý den přicházejí další nabídky. Projekt zatím podpořily tyto společnosti:
MAXTEL, Aitex, Újezdnet, Nas-Net.org, Radynet, Mirnet, HELEMIK Internet, Hejzicom (Fast-Internet), KLFree, Eurosignal, Rtyně.net, Freebone, FDLnet, WaveNet, RPSnet, DRAKKNET, Dupeto, BUD-NET, Praslavice.Net, Spfree.Net, NetOpen, Grapesc, TanetWest, Cerberos, Tlapnet, Hor@ckoNet, Hroch Group, JaroNet, JAW.ZC, JM-Net, JETSYSTEMS, NETAIR, Redicom, SlatinaNet, SPAnet, Spcom (SPAIRNET), Viridium.cz , Bezdrátový.net, bubakov.net, CZSpeed.Net, MRAKNET, STRAZNY.NET, SAT-AN CableNet & Multimedia a samozřejmě PODA.
Za uplynulé 3 týdny se nám nepodařilo sehnat aktuální databázi 3200 knihoven zapojených do původního projektu PIK (SPIK ani Ministerstvo kultury databázi momentálně k dispozici nemá). Známe však případy několika knihoven připojených od společnosti Telefónica O2 v rámci projektu PIK, které po uplynutí 36 měsíců z projektu vystoupily a našly si jiného poskytovatele připojení. Proto se v nejbližších dnech IPV nebo Český telekomunikační klastr obrátí dle zákona 106/1999 Sb se žádostí na Ministerstvo vnitra, aby veřejnosti poskytlo databázi knihoven zapojených do původního projektu PIK.
Doslova před několika hodinami dorazila první reakce od Mgr. Blanky Skučkové – vedoucí samostatného oddělení literatury a knihoven na Ministerstvu kultury.
„Vážený pane, děkujeme za informace o činnosti Vašeho sdružení a o jeho aktivitách ohledně připojení knihoven k internetu. Ministerstvo kultury stávající projekt internetizace knihoven od ministerstva vnitra nepřevzalo, neboť má do konce t.r. předložit vládě návrh na další řešení tohoto projektu, a to i v souvislosti s nyní zpracovávanou koncepcí rozvoje knihoven do r. 2015. Z tohoto důvodu není seznam knihoven, připojených v rámci projektu internetizace, v tuto chvíli relevantní, neboť v rámci rovnosti subjektů bude patrně třeba službu nově řešit tak, aby byla zajištěna možnost připojit se všem knihovnám evidovaným Ministerstvem kultury.
Budoucí podoba projektu je nyní předmětem jednání. Vaše sdružení má samozřejmě možnost, ať již prostřednictvím Knihovnického institutu nebo přímo prostřednictvím lokálních operátorů, nabídnout knihovnám službu – zjednodušeně řečeno – připojení k internetu. Za relevantní tu lze ovšem pokládat pouze službu garantující nezbytnou funkčnost všech potřebných systémů.
S přátelským pozdravem Blanka Skučková – Samostatné oddělení literatury a knihoven“
Nevím zda jsem správně pochopil informace, které nám podala paní Mgr. Skučková, ale napadá mě pouze tato interpretace. Ministerstvo kultury projekt nepřevzalo, ale přesto má do konce roku předložit vládě návrh dalšího řešení projektu. Na základě jakých podkladů však bude ministerstvo rozhodovat o dalším osudu PIK, obzvlášť když seznam 3200 knihoven za které Ministerstvo vnitra dosud platilo témě 100 milionů Kč nepovažuje za relevantní? Pokud je záměrem ministerstva zajistit připojení pro všechny evidované knihovny (aktuální databáze obsahuje 6100 knihoven), je docela důležité vědět, které knihovny máme připojené v rámci původního projektu PIK, které knihovny si zřídili připojení na vlastní pěst a které knihovny jsou do dnešních dnů bez připojení. Ministerstvo tedy podporuje naší snahu zprostředkovat knihovnám připojení zdarma, ale zároveň zřejmě hledá jiné „lepší“ řešení. Zdá se, že panují také obavy o kvalitu internetového připojení od lokálních operátorů. Bohužel mi není jasné jaké parametry by tedy mělo mít „základní připojení“ aby „garantovalo nezbytnou funkčnost systémů“ (v případě společnosti Telefonica O2 úředníkům ministerstva stačila agregovaná linka 2048/256 kb/s). Nebylo by tedy na škodu znát minimální požadovanou rychlost downloadu, uploadu, latenci a zároveň znát „náročnost všech potřebných systémů“, které využívají místní, obecní a základní knihovny.
Knihovníky, členy SKIP-u i ministerské úředníky bych rád ubezpečil, že lokální operátoři prozatím počítají se základními podmínkami původního projektu PIK – to znamená bezplatné připojení po dobu minimálně 36 měsíců se základní rychlostí 2048/256 kb/s (to je pro drtivou většinu malých obecních knihoven dostačující připojení a nikdo nebrání knihovníkům domluvit si navýšení základní rychlosti). Nejčastějším případem je stav, kdy operátor již má aktivní placenou linku na obecním úřadě. V takovém případě bez navýšení stávající ceny do připojení obecního úřadu zahrne i připojení knihovny.
Projekt je samozřejmě nastaven tak, aby mohl být kdykoliv doplněn o další důležité informace. Za ideální považujeme stav, kdy si jakýkoliv návštěvník webu může kdykoliv zkontrolovat jestli je jeho knihovna připojená k internetu a od koho je připojená. V případě, že se nám podaří získat seznam 3200 knihoven připojených od společnosti Telefónica O2 budou mít státní úředníci přehled kolik peněz vydávají na připojení těchto knihoven a zda jsou tyto prostředky vynakládané účelně. Rovněž nám statistika projektu velmi rychle poskytne odpověď na otázku, kolik peněz aktuálně uspoří státní kase (tedy všem daňovým poplatníkům) lokální ISP, kteří knihovny připojí zcela zdarma.
Lokální operátoři, kteří mají zájem o účast v projektu se mohou i nadále hlásit na adrese miloslav.sova@internetprovsechny.cz nebo na adrese Telekomunikačního klastru sekretariat@telco-klastr.cz . Na uvedené e-mailové adresy se nám mohou hlásit také knihovníci, kteří mají zájem o zavedení internetu do své knihovny a my se pokusíme jim toto připojení v co nejkratší době zprostředkovat. Rovněž uvítáme informace o knihovnách, které již jsou bezplatně připojené.
Diskuze: 
Diskuze k článku
KPTpisoar, 26. 9. 2011 (20:02):
Panove,
dva duvody proc to neproskoci:
a) z ceny „zadarmo“ se neda vyplatit provize.
b) ouzwei nikdy takovej kseft nepusti, vite co se da za takovych 100mega prevzit/zlikvidovat ispiku…. a kazdej rok….
Dan Ohnesorg, 25. 9. 2011 (21:25):
Stat se sice tvari, ze potrebuje silene garance, ale doted to slo bez nich. Nase sdruzeni pripojuje knihovnu, ktera nebyla v dosahu dslamu, 5 let a cela leta to fungovalo bez nejakych garanci.
Knihovnik pozna, ze mu aplikace chodi spatne a jde si providerovi stezovat. Na to nepotrebuje zadneho urednika ani firmu s kupou manageru kvality. A kdyz mu provider nevyhovi, tak si proste najde jineho. To se da resit lokalne a knihovnik si sam najde lokalne nejlepsi nabidku. Kdyz si zvladne poridit internet domu, co by to nezvladl do knihovny, ktera nema nijak odlisne pozadavky.
Dokonce se najdou knihovny, kde nemaji pocitac, nebo ho nemeli pred rokem. A predstavte si, ze dokazali lidem pujcovat knizky.
Redikom, 22. 9. 2011 (20:19):
Zdravím, mají to přenechat obcím a městům, které připojení určitě mají od nějakého místního ISP a ty by velice v krátké době rozhodly sami co stím. Takto se to táhne roky, výsledek a peníze fuč… Čeho se docílí, pokud to bude centralizované. Telekom to stejně nezvládne všude…
volani.webnode.cz, 22. 9. 2011 (04:36):
Doufám že internet budou knihovnám výhodně nabízet lokální čeští operátoři za výhodných podmínek jak pro ně, tak pro občany ČR..
Miloslav Sova, 21. 9. 2011 (22:39):
Komu by se zdálo, že jsem byl v článku až moc kritický k reakci Ministerstva kultury a vkládám až moc nadějí do projektu, který jsme dnes představili a pořád se vyvíjí, si dovolím předložit tyto veřejně dostupné informace:
Mezi vnitrem a kulturou probíhala jednání, kdy na straně vnitra byla snaha převést projekt na Ministerstvo kultury od roku 2010. Tato jednání nebyla úspěšná a výsledkem byly pouze změny v usneseních vlády, které upravovaly termín předání projektu. Aktuální úkol „Pokračování Projektu internetizace knihoven a účast státního rozpočtu ČR na financování tohoto projektu prostřednictvím programového financování v rámci kapitoly Ministerstva vnitra (2010) a financování v rámci kapitoly Ministerstva kultury (2011-2015) s termínem předložení do 31. prosince 2010“ byl uložen Ministerstvu kultury s termínem plnění 30. června 2011 a podle důvodové zprávy nebyl splněn.
Sečteno a podtrženo, ministerstvo kultury už přehodnocuje projekt téměř dva roky. Když někdo nabídne pomocnou ruku a je ochoten řešit problém okamžitě – cítí se ministerstvo zaskočeno. Já chápu některé výhrady, nejednáme ze státními úředníky poprvé – ale od toho jsou osobní schůzky – kde so obě strany vyjasní své možnosti, vznesou požadavky atd. A nabídku na jednání jsem zatím nezaregistroval – penízky z rozpočtu však odtékají dál. Navíc regionální poskytovatelé Internetu nejsou žádní s prominutím „nazdárkové“ mnozí z nich mají tisíce zákazníků a nabízejí služby, které kvalitou častokrát strčí technologii ADSL do kapsy.
Bezdrátový.net, 21. 9. 2011 (19:23):
Jen drobnost: správně se jmenujeme „Bezdrátový.net“ a ne „Bezdrátový Net“ 😉
Drastich.net, 21. 9. 2011 (11:10):
Je vcelku pochopitelne, ze panove z vyssich mist chteji „nejakou“ garanci vetsiho hrace. Na druhou stranu si myslim, ze Cesky Telekomunikacni Klastr by mohl byt schopny takovouto garanci pro stat poskytnout. Otazkou ovsem zni, zda-li se mu do toho bude chtit vstoupit. Jedna vec je vyvolat jednani, rozhybat mensi ISP k cinu, ale druha vec je nest jakekoliv garance za nekoho jineho. V kazdem pripade nam jako mensim ISP nebrani nic v tom jednotlive knihovny obehat a zkusit je presvedcit, at se daji nasi cestou.
krakonoš, 21. 9. 2011 (09:34):
A Telekomika toto umí? pokud vím, tak u AžDSL se pětidenní výpadek nepovažuje za problém.
horpe, 21. 9. 2011 (09:01):
Hmm, tak nevim, co resime. V odpovedi bylo celkem jasne receno, ze hledaji duvod, proc by to mela opet dostat Telefonica: „Za relevantní tu lze ovšem pokládat pouze službu garantující nezbytnou funkčnost všech potřebných systémů.“ (Tj. jeden poskytovatel zajisti funkcnost cele site, aby fungovalo vse…..)