Vzhledem k tomu, že ministr Mlynář už před 6 týdny požádal ČTU o porovnání našich cen za
ADSL se zahraničím a do dnešního dne nebyli výsledky studie zveřejněné, dovolujeme si
přinést nejnovější studii analytické společnosti Point-Topic, kterou už prostřednictvím
našich stránek důvěrně znáte. V tomto srovnání byla použitá odlišná metodika, než jsme
použili před nedávnem při porovnání velkoobchodní ceny a první koncové ceny od Skynetu s
průměrnými a nejlevnějšími nabídkami v EU. Zatímco v minulém srovnání jsme se na základě
metodiky Výboru pro informační společnost snažili vymazat rozdíly mezi jednotlivými
variantami rychlostí přepočtem na teoretický 1Mb, v tomto srovnání jde o porovnání
skutečných koncových cen. V dnešním studii ale nejde o nejlevnější nabídku v té které
zemi, ale o nejlevnější variantu dominantního operátora. Zatímco v předchozím srovnání
jsme např. použili vážený průměr všech 14 operátorů v Itálii, v tomto porovnání bude
Itálii zastupovat pouze jeden dominantní operátor.
Když se podíváme na samotnou
tabulku, tak je důležité připomenout, že ke všem cenám je připočtena DPH podle sazeb v
dané zemi. Takže zatímco u nás je služba zdaněná 5 procenty v ostatních státech se sazba
DPH pohybuje mezi 15 až 25 procenty. Příští rok nám tedy to naše ADSL o pár korun
automaticky s přechodem na vyšší DPH podraží. Ke každé ceně byli připočteny instalační
náklady (1/12 instalačního poplatku). Takže výpočet ceny našeho 192/64 kb/s ADSL vypadá
takto: (1349Kč + 5%) + (150+22%) + (1600 + 5%)/12 tedy 1416+183+140 = 1739Kč
Jelikož jsme tentokrát trochu zaspali a s informacemi o studii nás předběhl pan
Merunka ze serveru ISDN.cz, nebudeme v rámci objektivity měnit koncovou cenu podle
aktuálního kurzu – dnes bychom totiž podle aktuálního kurzu museli vypočíst cenu od
ČTc ještě o téměř 1US$ dražší.
I když nejlevnější nabídka ČTc 192/64 kb/s
nevychází ve srovnání se světem nijak extrémně drahá, je třeba si uvědomit, že
nejpomalejší ADSL ve většině srovnávaných zemích začíná na rychlosti 512/128kb/s, v
Německu je to 768/256kb/s, o Japonsku a Jižní Koreji už ani nemluvím. Proto je v tabulce
použitá také varianta IOL Broadband Profi 512/128 kb/s, aby se podmínky pro srovnání
alespoň trochu vyrovnali. Při takovém srovnání jsme téměř přesně třiapůlkrát dražší než
poslední British Telecom a víc než 11 krát dražší ve srovnání s prvním Taiwanem.
V Maďarsku podle tiskové zprávy SITA již 110 tisíc linek ADSL aneb jak
stát podporuje Internet.
I když v Maďarsku stojí v cestě informatizace
společnosti stejné problémy jako v České republice, můžeme Maďarům v cenách Internetu asi
jen závidět. Důvodem je na rozdíl od České republiky podpora státu, která se projevila
hned v několika konkrétních opatřeních. Maďarská vláda například všem firmám, které
využívají osobní počítače k přístupu na Internet, snížila daně a zkrátila dobu potřebnou k
odpisu počítače z daní na 2 roky. Každý Maďar má dnes možnost snížit si při koupi nového
počítače základ daně až o 60 tisíc HUF. Informovali o tom představitelé maďarské
telekomunikační společnosti Matáv.
Různé úlevy schválila maďarská vláda i pro
podnikatelské subjekty, které budou investovat do rozvoje internetové infrastruktury a do
rozšiřování širokopásmového Internetu. Daňové úlevy mohou po dobu 5 let využívat všechny
firmy, které od začátku tohoto roku do vybudování nové nebo rozšíření staré infrastruktury
investují minimálně 100 milionů HUF (12.9 milionu Kč).
Vedení telekomunikační
společnosti Matav se však potýká s podobnými problém, které zřejmě trápí všechny země
střední Evropy. Mezi ně patří především nízká penetrace osobních počítačů v domácnostech,
ze kterých ještě zhruba 20% nesplňuje technické minimum, aby mohly vůbec umožnit přístup
na Internet. Dále je to nízká informovanost lidí o výhodách práce s Internetem, nízká
obsahová úroveň maďarského Internetu a v neposlední řadě cenově stále ještě drahé
připojení.
Přitom v Maďarsku spustili službu ADSL pro širokou veřejnost již koncem
roku 2000. V současnosti je služba dostupná kromě Budapešti také v 54 větších městech po
celé zemi. Podle údajů z posledních dnů je Maďarsku již 110 tisíc ADSL přípojek. (Toto
číslo pochází z oficiálních zdrojů, ale podle Point-Topicu bylo v Maďarsku koncem minulého
roku zhruba 45 tisíc uživatelů ADSL).
Co dodat na závěr? Snad jen to, že bychom
měli být rádi, že naše veřejnost podobně jako v Maďarsku není dostatečně obeznámená s
výhodami práce na Internetu a možnostmi které Internet poskytuje – protože kdyby
tomu tak bylo – asi by v tomto státě díky liknavému postoji dominantního operátora
ČTc, vlády a v neposlední řade ČTU přibylo mnoho zklamaných občanů
Poznámka redakce:
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) zpracoval na žádost ministra informatiky Vladimíra Mlynáře porovnání cen u služeb na bázi technologie ADSL v zemích EU i střední Evropy. Dále provedl srovnání s cenami služeb ADSL jednotlivých poskytovatelů v České republice. Dokument nazvaný „Porovnání cen ADSL v ČR a v Evropě“ bude uveřejněn dne 23. dubna 2003 na internetových
stránkách ČTÚ (www.ctu.cz).
Diskuze: 
Diskuze k článku