Peering aneb propojte se prosím !

Jiří Vaja , 8. března 2010

Původní motivací k peeringu bylo zkrácení cesty provozu, aby například paket se serveru připojenému k jednomu operátorovi v Praze nešel k uživateli u druhého operátora v Praze přes New York. Zde naleznete kompletní tabulku IPV4 peeringu.

V dnešním komerčním světě je primárním účelem peeringu snížení nákladů na nakupovanou konektivitu a slovo peering je v mnoha případech používáno i přes to, že jeden z operátorů tomu druhému platí.

Peering kromě členění na placený a neplacený můžeme dále dělit na privátní a veřejný.

Privátní peering je realizován přímým propojem mezi peerujícími operátory. Často takový propoj neopouští budovu telehousu. Propojovaná rychlost a typ média je pouze na dohodě obou operátorů. Podmínky privátního peeringu jsou také předmětem dohody obou operátorů. Ať už jsou podmínky sepsány a podepsány nebo jsou řečeny pouze ústně, mohou obsahovat jakékoli „tajnosti“, které si mezi sebou operátoři dohodnou, ať už se jedná o finanční náhrady, počty sítí či vzájemnou výměnu nakupovaných konektivit.

Veřejný peering je provozován prostřednictvím „peeringového uzlu“ (anglicky „internet exchange“), což je obvykle L2 switch nebo větší infrastruktura provozovaná nezávislou organizací v níž jsou operátoři členy. Každý operátor má potom možnost peerovat s ostatními prostřednictvím jediného portu. Peeringové mohou být částečně svázané provozovatelem, ale obecně se dá říci, že většina operátorů, kteří se do uzlu dostanou, má zájem získat prostřednictvím uzlu maximální množství internetového provozu. Náročnější podmínky pro peering pak mají nadnárodní a někteří větší národní operátoři, ať už z důvodů komerčních nebo komerčně-politických.

Ve světě se objevuje peerování mezi operátory na více místech, u operátorů s pokrytím přes více kontinentů je dokonce podmínkou peerování na každém kontinentu. V čechách se za dostatečnou zálohu většinou považuje zahraniční konektivita nebo se pouze zapomíná na to, že by mohl switch přestat fungovat.

výkonný ethernetový switch s obousměrnou propustností až 1,4Tbitu, používaný v DE-CIXu

V přímé souvislosti s peeringem se objevují pojmy národní a zahraniční konektivita.

Zahraniční konektivita, i když se nemusí vždy jednat o data s původem za hranicemi státu, má pro operátory a jejich zákazníky nějakou významnou vyšší hodnotu než jsou členské poplatky v peeringových uzlech nebo díky privátnímu peeringu. Ta hodnota obvykle vzniká nutností přenášet data na větší vzdálenosti což znamená obrovské náklady na vybudování a provozování sítě s kontinentálním nebo mezikontinentálním pokrytím. Čím větší prostor daný nadnárodní operátor pokrývá, tím cennější jeho konektivita je. Levně nakoupená „zahraniční konektivita“ pak neznamená pro uživatele snížení nákladů, ale pouze zhoršení dostupnosti zahraničních serverů či dokonce několikadenní výpadky některých sítí. Levná zahraniční konektivita často bývá mixem peeringů v zahraničních uzlech a nezbytně nutného množství konektivity do ostatních sítí, za kterou „zahraniční“ poskytovatel platí opravdovým operátorům Tier-1 sítí.

Větší čeští operátoři doplňují svoji konektivitu členstvím v některém zahraničním uzlu, z důvodu lepší dostupnosti některých sítí, ale rozhodně se zde nedá získat převažující většina zahraniční konektivity. Občas se stane, že z důvodů neoznámených změn v BGP nebo z důvodu zrušení peeringu v čechách je některá česká síť nejlépe dostupná přes peeringový uzel v zahraničí. Dotazem na ISP lze dopátrat důvod, proč tomu tak v konkrétním případě je, ale většinou není možné to změnit.

Mezi největší evropské internet exchange můžeme vyjmenovat například DE-CIX ve Frankfurtu, AMS-IX v Amsterdamu nebo LINX v Londýně. Všechny peeringové uzly jsou sdruženy v asociaci EURO-IX.

Národní peering Sloane Park

Zahraniční peering

Sítí Sloane Park ve spičce protéká 14,95 Gbps mezi národními peeringy, bez ohledu, zda jde o peering privátní, nebo veřejný. Toky do zahraničí celkově činí 8,2 Gbps, jedná se o skladbu konektivity nakupové od Tier-1 providerů a přípojky do AMS-IX. Up-linky do infrastruktury jsou nadimenzovány dvojnásobně oproti realným tokům, aby v případě neočekávané události nedošlo k omezení poskytovaných služeb. Uváděné toky staví Sloane Park na první příčky mezi tranzitní poskytovatele v ČR.

Diskuze k článku

Aleš Kerner, 22. 3. 2010 (06:50):

No ono kdyby byl peering v NIXu povinný, tak je to třeba také o něčem jiném.

MK, 22. 3. 2010 (01:39):

TV Nova vubec neresi "veci". Dokud sluzba funguje, tak jsou jim politicke hratky ceskych ISP (celkem pochopitelne) volne.

an, 21. 3. 2010 (23:35):

No, ono jenenom sloane prestalo peerovat s ha-vel internet a supernetwork 😉 A tipuju, ze to bude mit stejen pozadi jako u vsechn ostatnich 😉 A divim se, ze ma jeste TV Nova u supernetwork veci, kdyz se chovaji jak se chovaji.

Daniel Tasáry, 19. 3. 2010 (23:11):

Ano, je to tak. Ideální případ je zrovna popisované sloane, které rozvázalo peering s ha-vel a super networks. Proc bych nechal konovi .)Ale je to tak.

Aleš Kerner, 17. 3. 2010 (08:18):

Takže to radši narveme Telii, Tiscali, Cogentu a podobným, jen abychom náhodou neudělali peering s konkurencí.

MK, 17. 3. 2010 (02:20):

Protoze je dycinky lepsi, kdyz je druha strana zakaznikem nez peerujicim partnerem.

Martin Svoboda, 16. 3. 2010 (11:46):

Mě by spíš zajímalo, proč nepeeruje každý s každým, když už v tom switchi v NIXu je každý alespoň trochu významější hráč. Nějak nejsem schopný pochopit zákulisní politické hry, které tomu brání.

Sova Miloslav, 15. 3. 2010 (16:11):

Zdravím, zkoušíme pozornost našich čtenářů :-)) v tomto případě, šlo opravdu o překlep, protože u obrázku to je v původním textu na serveru computerbase.de několikrát napsáno. Každopádně díky za upozornění, již je opraveno.