Na začátku se pokusím v krátkosti shrnout, o co tady vůbec jde. ČR se stejně jako řada dalších vyspělých zemí snaží podpořit rozvoj vysokorychlostního přístupu k internetu. V rámci Evropské unie existuje tzv. Lisabonský proces, což je trochu střízlivější nástupce ambiciózní Lisabonské strategie z roku 2000, jejímž cílem bylo udělat z EU během 10 let nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomiku světa založenou především na znalostech.
Během následujících let se však ukázalo, že dosažení zmiňované mety nebude tak jednoduché, jak se zdálo. Ze „strategie“ se stal „proces“, který se dnes spíše než na globální cíle zaměřuje na pokrok v jednotlivých oblastech jako je zaměstnanost, výzkum a vývoj atd. Důležité je, že jednou z podmínek dosažení rozvoje ekonomiky je právě vysokorychlostní přístup k internetu.
Česká vláda v lednu 2005 schválila Národní politiku pro vysokorychlostní přístup k internetu, ve které definovala vytvoření dotačního titulu určeného pro rozvoj vysokorychlostního přístupu k internetu. Pro tento účel byly vyčleněny prostředky ve výši 1 % výnosů privatizace Českého Telecomu. Součástí politiky bylo i vytvoření odborného Fóra pro vysokorychlostní přístup, které bude mimo jiné vyhodnocovat po obsahové stránce projekty ucházející se o spolufinancování z uvedeného dotačního titulu a činit s tím související doporučení.
Dne 25. 10. 2005 zveřejnilo MI podmínky přidělování dotací na podporu vysokorychlostního internetu. Pro rok 2006 byla získána částka 200 mil.Kč. O dotace se mohly ucházet nestátní neziskové organizace, obce, firmy i fyzické osoby, a to v rámci tří programů: infrastruktura, nové aplikace a služby a podpora osvěty a marketingu.
Vybrané projekty musely splňovat následující hlavní kritéria: udržitelnost a rozvoj, kompatibilitu s politikou státu, EU a dotační politikou, nesměly narušovat hospodářskou soutěž a příjemce dotace musel být „důvěryhodný“. Mezi další obecné priority patřilo kromě dalšího například zpřístupnění širokopásmových služeb v méně rozvinutých a řídce osídlených oblastech, posun k vyšší kvalitě, nové formy vzdělávání, aplikace na podporu komunikace s veřejnou a státní správou a služby telemedicíny. Dotace nesměla přesáhnout 70 % rozpočtu nákladů na projekt. Uzávěrka výběrového řízení byla 9. 12. 2005 s tím, že o přidělení dotací mělo být rozhodnuto do konce ledna.
Včera v odpoledních hodinách se na stránkách ministerstva s menším zpožděním konečně objevila zpráva s výsledky výběrového řízení. Píše se zde, že:
„Ministerstvo informatiky obdrželo celkem 293 zásilek s projekty a žádostmi o poskytnutí podpory v roce 2006. Na základě doporučení Fóra pro vysokorychlostní přístup k internetu, s přihlédnutím k možným rizikům narušení hospodářské soutěže a neslučitelné veřejné podpory, vybrala ministryně informatiky Ing. Dana Bérová dne 6. února 2006 níže uvedené projekty.
Ostatní projekty byly vyřazeny z formálních důvodů, vyloučeny pro nesplnění základních kritérií nebo shledány jako nesplňující zadání výběrového řízení (nebyly doporučeny fórem nebo neobdržely dostatečný počet bodů podle dílčích hodnotících kritérií). Konkrétní finanční částky budou zveřejněny po ukončení jednání s vybranými subjekty.“
Vybrané projekty
Infrastruktura
| Uchazeč /sídlo/ | Název projektu |
| Aleš Snášel /Brno/ | Vybudování přístupových bodů WIFI ve vybraných obcích Jihomoravského kraje |
| AQUA, a.s. /Praha 6/ | Přístupová síť FTTB v Šumperku |
| CESNET – ZÁJMOVÉ SDRUŽENÍ PRÁVNICKÝCH OSOB /Praha 6/ | Projekt na podporu síťové infrastruktury v rámci akademického roamingového systému eduroam |
| Kraj Vysočina /Jihlava/ | SomtNet-MAX |
| LysaFree /Lysá nad Labem/ | Optická přístupová síť – sídliště Lysá nad Labem |
| Město Třeboň /Třeboň/ | Širokopásmová síť pro občany Třeboně |
| Mikroregion Konstantinolázeňsko /Olbramov/ | Internetizace Mikroregionu Konstantinolázeňsko – dostupnost |
| Nová morava – občanské sdružení za rozvoj jižní Moravy /Vranovice/ | Internet pro Venuši |
| Obec Běhařov /Běhařov/ | Vybudování bezdrátového vysokorychlostního internetu v obci Běhařov a části Úborsko |
| Obec Bílov /Bílov/ | Vybudování bezdrátového vysokorychlostního internetu v obcích Bílov, Sedlec a Vysoká Libyně |
| Obec Bochov /Bochov/ | Podpora vysokorychlostního připojení k internetu v obci Dochov |
| Obec Havraníky /Havraníky/ | Infrastruktura pro BB internet v obci Havraníky |
| Obec Hřensko /Hřensko/ | Podpora vysokorychlostního připojení k internetu v obci Hřensko |
| Obec Libědice /Libědice/ | Libědice – BB |
| Obec Malenice /Malenice/ | Podpora vysokorychlostního připojení k internetu v obci Malenice |
| Obec Markvartice /Markvartice/ | Podpora vysokorychlostního připojení k internetu v obci Markvartice |
| Obec Němčovice /Němčovice/ | Vybudování bezdrátového vysokorychlostního internetu v obci Němčovice |
| Obec Pecka /Pecka/ | Podpora vysokorychlostního připojení k internetu v obci Pecka |
| Obec Všeruby /Všeruby/ | Podpora vysokorychlostního připojení k internetu v obci Všeruby |
| Pilsfree /Plzeň 1/ | Pilsfree – rozšíření do lokalit Újezd a Červený Hrádek |
| Pilsfree /Plzeň 1/ | PilsFree – rozšíření infrastruktury do 17 obcí severního Plzeňska |
| Pilsfree /Plzeň 1/ | PilsFree – rozšíření pokrytí odlehlé městské části Bílá hora a Chlumek |
| Pilsfree /Plzeň 1/ | PilsFree – rozšíření sítě do Chrtíkova |
| SPFree /Spálené Poříčí/ | Vybudování připojení pro vysokorychlostní internet mezi obcemi Nezvěstice, Nezbavětice, Spálené Poříčí |
| VŠEOBECNÁ FAKULTNÍ NEMOCNICE V PRAZE /Praha 2/ | Vysokorychlostní přístup k Internetu prostřednictvím bezdrátové sítě VFN Praha |
| VysočinaNET s.r.o. /Havlíčkův Brod/ | Infrastruktura – „zapomenuté obce Vysočiny“ |
Obsah, aplikace, služby
| Uchazeč /sídlo/ | Název projektu |
| ADVERTURES s.r.o. /Praha 5/ | Osobní datový sklad |
| ALEF NULA,a.s. /Praha 10/ | Národní Broadbandová audiovizuální knihovna |
| ČESKÝ ROZHLAS /Praha 2/ | Multimediální program Leonardo |
| HAGUESS, s.r.o. /Průhonice/ | Centrum sdílených služeb pro e-municipality a zdravotní portál |
| Hospodářská komora České republiky /Praha 9/ | Centrální elektronická podatelna |
| Informační centrum oddílů a klubů /Praha 4/ | Portál Osídlení |
| Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, příspěvková organizace /Ústí nad Labem-Severní terasa/ | Systém objednávání pacientů přes Internet |
| Národní knihovna České republiky /Praha 1/ | Archivace a zpřístupnění dokumentů Národní digitální knihovny prostřednictvím centrálního datového úložiště. I. fáze |
| PRO-ZETA spol. s r. o. Praha /Praha 10/ | Projekt rozšíření aplikace VoD pro zpřístupnění digitální knihovny a služeb e-learning |
| TietoEnator, a.s. /Praha 4/ | Podpora zahájení poskytování služby elektronické výměny faktur (e-Invoicing) |
| Visual Connection, spol. s r.o. /Praha 3/ | Národní infrastruktura pro broadband videopřenosy |
| WIA spol. s r.o. /Praha 1/ | ExterLess Instant |
Marketing, osvěta, podpora
| Uchazeč /sídlo/ | Název projektu |
| ABF, a.s. /Praha 1/ | Inteligentní budovy a telekomunikace |
| ADVERTURES s.r.o. /Praha 5/ | Virtuální město |
| ASPRA a.s. /Brno-Královo Pole/ | Na Internet |
| COMPUTER HELP,spol. s r.o. /Praha 2/ | Internet, široký a bystrozraký |
| ČD – Telematika a.s. /Praha 10/ | Broad Band Road Show |
| PEPRNET.CZ, s.r.o. /Praha 3/ | PEPRNET |
| TRIADA, spol. s r.o. /Praha 9/ | Broadband – osvětová kampaň pro samosprávu (BOKS) |
| TUESDAY Business Network /Praha 2/ | BROADBAND MONDAY |
| Vogel Burda Communications s.r.o. /Praha 8/ | Časopis – suplement „Broadband pro každého“ |
Jak vidíme, nejvíce projektů a to celkem 26 bylo vybráno v rámci programu infrastruktura, dále následoval program obsah, aplikace a služby s 12 projekty a jako poslední skončil program marketing, osvěta, podpora, kde najdeme pouze 9 projektů.
Podívejme se nyní na výsledky podrobněji. Zajímavé je rozdělení projektů podle žadatele o dotaci, jak ho ukazuje následující tabulka.
| Žadatel | Infrastruktura | Obsah, aplikace, služby | Marketing, podpora a osvěta |
| Firma | 3 (11%) | 7 (59%) | 8 (89%) |
| Občanské sdružení | 8 (31%) | 1 (8%) | 1 (11%) |
| Obec, kraj, region, nekomerční instituce | 15 (58%) | 4 (33%) | 0 |
| Celkem | 26 | 12 | 9 |
V případě programu infrastruktura jsou žadateli především obce. Do této skupiny řadím i projekt Kraje Vysočina a mikroregionu Konstantinolázeňsko. Další skupinou žadatelů jsou občanská sdružení. Nejméně žadatelů pochází v této kategorii z řad komerčních subjektů.
Co se týče náplně jednotlivých projektů, jedná se v souladu s názvem vesměs o vytvoření přístupové infrastruktury, přičemž jsem zde napočítal 9 projektů založených na technologii wi-fi. O wi-fi se však z velké části bude pravděpodobně jednat i v případě projektů obcí, nicméně tuto skutečnost nelze zatím potvrdit. Zajímalo mne, zda-li při výběru obecních projektů byla brána v úvahu nedostupnost ADSL připojení. Vyzkoušel jsem namátkově vybraná telefonní čísla u pěti obcí. A opravdu, výsledkem bylo, že na nich nelze zřídit ADSL službu.
Důvodem pro malé zastoupení komerčních subjektů v tomto programu je pravděpodobně skutečnost, že tam, kde by se firmám infrastrukturu vyplatilo vytvářet, již nějaká je a její budování by bylo v rozporu s pravidly a tam, kde není, by jim to nic nepřineslo.
U dalších dvou programů se však podíl firem výrazně zvýšil. Domnívám se, že pro to existuje zcela logické vysvětlení. V případě vytváření infrastruktury se jedná o vyřešení základního problému, kterým je absence připojení k internetu. Myslím si, že se zde u většiny případů nejedná ani tak o absenci vysokorychlostního připojení, nýbrž o absenci připojení za paušální poplatek.
V takovém případě stojí za to vytvořit sdružení nebo přesvědčit obecní zastupitelstvo a vybudovat přístupové body. Výsledkem akce je konkrétní užitek pro konkrétní lidi. U zbývajících dvou programů se jedná o odborněji náročnější činnosti – vytváření obsahu, poskytování služeb a marketingové kampaně, zúčastněné subjekty tedy budou spíše patřit do odbornější oblasti.
Ani konkrétní přínos zde není možno určit tak jasně jako v případě infrastruktury. Rozdíl je vidět i při porovnání zástupců v rámci jednotlivých kategorií např. mezi malými obcemi a Národní knihovnou či Hospodářskou komorou anebo mezi občanskými sdruženími poskytujícími bezdrátové připojení k internetu a sdružením TUESDAY Business Network. Uvidíme, zda-li se nakonec v programu marketing, osvěta, podpora bude jednat opravdu o podporu vysokorychlostního přístupu k internetu anebo spíše o marketing komerčních subjektů, které budou projekt realizovat.
Podle vybraných projektů se však již dnes alespoň na první pohled dá usuzovat, že při výběrovém řízení nedošlo k žádným do očí bijícím přehmatům a nesrovnalostem. Na závěr se můžeme ptát, jestli jsou tyto dotace opravdu tím správným krokem, který pomůže Česku dohnat a předehnat ostatní země ve vysokorychlostním přístupu k internetu, obzvláště když má stát v rukou daleko mocnější zbraně jako je ČTÚ a do minulého roku měl i rozhodující slovo v dominantním operátorovi, na druhou stranu to berme tak, že by se uspořené peníze třeba utratily za něco mnohem zbytečnějšího. Takhle můžeme být alespoň rádi, že pár lidí, pro které byl internet nerozlučně spojený s hvízdáním modemu, pozná konečně slast rychlejšího a hlavně paušálně účtovaného internetu.
Diskuze: 
Diskuze k článku
czjaromir, 17. 6. 2006 (06:45):
Nejsi jediný bohužel já mám internet expres za 399 s úžasným limitem 1GB za měsíc a pak mi to spadne na 64/64kb. Ale protože v mě lokalitě nebylo možno jinak získat široko pásmový internet. Původně jsem měl 250MB za týden.Což se mi jeví jako výhodnější. Myslím ale že od telecomu odejdu co nejdříve.JM
lyon, 8. 3. 2006 (19:53):
Mnoho zajimavych projektu se do BB fora zrejme ani nedostalo, at uz meli na MI duvody jakekoliv 🙁
Stanislav Zeman, 1. 3. 2006 (14:04):
Plně souhlasím s tímto článkem.
Bein, 17. 2. 2006 (19:09):
Je to LUMPÁRNA protože jinak by ty dotace nemohla dostat společnost VysočinaNET, která je podle zkušeností uživatelů (i mých vlastních kamarádů) to nejhorší co v Havl. Brodě je!!!
Přečtěte se nějaký diskuze na toto téma na inetu a pak se můžeme bavit dál!!!!!!
Howgh
Tomáš Kapler, 16. 2. 2006 (13:12):
no, musím říct, že zatím není úplně jasné, jestli bude nějaký zajímavý projekt, který neuspěje. Hodně projektů bylo děs běs.
http://www.rousinov.com, 15. 2. 2006 (17:57):
Ti co chtějí víc, než jim dodává ČTc se snaží už dávno, ti co jsou obyčejnými uživateli, jako Vlaďka, se mu rádi upíší za to, že nemusí nad ničím přemýšlet. Holt nemyslet vždycky znamenalo víc platit.
Sam, 13. 2. 2006 (00:46):
Znám několik metropolitních sítí provozovaných občanskými sdruženími, která úspěšně vzkvétají. Jsem členem jedné z nich. Platím 350 Kč členský příspěvěk. V tom mám právo na připojení k internetu. Naměřím občas i 6 Mbitů a bez omezení dat. Občas mě to stojí nějakou práci, ale JDE TO. Takže se snažte 🙂
Vlaďka, 12. 2. 2006 (13:28):
Když to tu tak pročítá,začíná se mi objasňovat spousta věcí.Skoro vůbec této problematice nerozumím,jsem jen pouhý spotřebitel,kterého kdokli může velice snadno nachytat na reklamu.Ale díky všem,co si nemyslí,že zveřejnění svých názorů je zbytečné, začínám i já být obezřetná.Takovým, jako jsem já to dochází pomaleji :o)…určitě to začne vadit i ostatním, pokud dojdou k pocitu, že se s tím dá něco dělat.Internet ještě pro spoustu lidí znamená pouze to,že se připojí a nejdou co potřebují.Co já vím,zda když pošlu email, jde o přenos dat.A myslím stejně tak jsou na tom další a další.Nemáme ani ponětí o tom,co ve smlouvě s Telecomem podepisujeme,co může v dohledné době pro nás znamenat to jejich "že si vyhrazují právo" na to či ono.Přectavu mají jen Ti,kteří sledují rychlý rozvoj internetu ve světě.Prostě asi běžný spotřebitel nemá šanci.Tak pokud půjdete k soudu a spor vyhrajete,budu mít dobrý pocit i když zrovna nejsem uživatelem tohoto připojení,ale cítím,že se mě to taky týká…nás všech.Držím palce :o)Nemůžeme přeci ke každé banální smlouvě na cokoli si brát právníka
Pavel Látal, 11. 2. 2006 (21:01):
Plně souhlasím s tímto názorem a jen se nestačím divit tomuto postoji ministerstva k jednotlivcům, opravdu pořád postkomunistické myšlení…
Anticomouš, 10. 2. 2006 (11:50):
Český Telecom mění podmínky poskytování svého ADSL Internetu. Používám od června 2005 jeho službu Internet Expres Sprint, kde za 799 Kč bez DPH měsíčně mám FUP (čili prakticky datový limit) 2 GB týdně rychlostí 1024 kbps a další 2 GB rychlostí 512 kbps. Poté rychlost spadne 64 kbps. Celkově to pro mě znamená, že mohu vysokorychlostně přenést více než 17 GB dat měsíčně. Nyní Telecom i s bombastickou reklamou přichází s tím, že zvýší rychlost u mého tarifu na 3072 kbps, jenže FUP – datový limit bude jen 12 GB měsíčně a poté rychlost klesne na 128 kbps. Já s přechodem na tuto novou službu nesouhlasím a odmítám, aby mi bez mého souhlasu byl snižován datový limit o třetinu. Volal jsem již na Telecom, kde mi sdělili, že převod na novou službu je povinný a není možnost zůstat na staré verzi s vyšším datovým limitem. Problém spočívá v tom, že mám u Telecomu závazek na 1 rok, který mi vyprší v červnu, a při předčasném ukončení smlouvy z mojí strany by po mě chtěli pokutu. V obchodních podmínkách samozřejmě mají napsáno, že je mohou jednostranně měnit "z provozních, technických, obchodních" a řady dalších důvodů.
Jsem jediný, komu to vadí, kdo kvůli tomu ukončí smlouvu o poskytování ADSL a nebude jim platit žádnou pokutu? Klidně s tím půjdu k soudu.
Rosta, 9. 2. 2006 (21:54):
Pane Kapler zverejnite vyber zajimavych projektu ktere neuspely?
Tomáš Kapler, 9. 2. 2006 (17:09):
Projekt hlavního města prahy se jmenoval projekt hlavního města prahy. Neprošel
gájus júlijus, 9. 2. 2006 (11:44):
a jak teda dopadla ta praha? Cože to má být za projekt => jak se jmenuje a pod čí záštitou? Takhle vím prd, esli se pražáci pomějou či nikoliv…. Osvětlí mi to někdo plss?
Miloslav Sova, 8. 2. 2006 (13:15):
A abych zareagoval ještě sám na sebe 🙂 Některé čtenáře by možná mohl zajímat i příklad několika nadějných projektů do infrastruktury, které naopak neuspěly (samozřejmě se zdůvodněním proč).
Miloslav Sova, 8. 2. 2006 (13:10):
Myslím, že bude vhodnější počkat, až nás třeba kolega Kapler seznámí s podrobnostmi, kolik pěněz šlo na jednotlivé projekty. Osobně bych si sice také představoval, aby šlo do infrastruktury více peněz než do aplikací (protože tam se vynaložené prostředky mnohem lépe kontrolují), ale počkejme si na konkrétní částky. Nejvíce by mě a předpokládám i naše čtenáře zajímalo "kolik si dokázali ukrojit z koláče" takové projekty jako Centrální elektronická podatelna, Portál Osídlení, Inteligentní budovy a telekomunikace. Také mám problém s tím co si představit pod projekty s názvy: PEPRNET, ExterLess Instant nebo BROADBAND MONDAY. Pro mě nejzajímavější bude informace o projektu "Broadband – osvětová kampaň pro samosprávu (BOKS)", protože obecně se různé kampaně dokáží často pěkně prodražit a výsledky bývají mizerné. Takže Tomáši Kaplere to je výzva pro tebe představit nám trochu více jednotlivé úspěšné projekty a jejich prospěšnost pro rozvoj broadbandu v ČR:-)
Ivo, 8. 2. 2006 (12:04):
Myslím, že obce co dostali dotace se můžou v blízké době těšit i na ADSL. Mám to z vlastní zkušenosti. Kde ČT nechtěl vystavět ADSL, že to pro něj není finančně zajímavé přišla firma s WIFI a najednou to pro ČT už zajímavé bylo.
Jinak všem přeji zdárné využití dotací.
S pozdravem
Ivo Sládek.
David2005, 8. 2. 2006 (11:16):
Zda se ze nas projekt uspel.Dluzno podotknout jsou to 3 male obce cca 10-15km od hranice kde neni ADSLko ani jine cenove pristupne reseni (nase bude 333-600 s DPH).Co tak namatkove vim davalo se sdruzenim vesmes na drobne projekty(Pilsfree je vyjimka),ale kdo shrabl ty miliony to netusim…. .
p3, 8. 2. 2006 (09:57):
Sám jsem z takové příhraniční obce (státní hranice je 900 m od centra), která je daleko od ústředny a přivést sem něco jiného než ADSL vyžadovalo nejprve domluvu s obecním úřadem aby půjčíl střechu pro anténu a pak se alespoň část obce mohla pokrýt. Zbytek má zatím smůlu, je tam hluboké údolí a málo zájemců. I tak za internet platím něsíčně nějakých 700 Kč 512 kbps
bod, 7. 2. 2006 (21:00):
Typicky KSČSSD-přístupové body. Namísto aby si vážili jednotlivců, kteří jsou schopni postarat se o sebe a provozovat živnost, zase do toho budou cpát zbytečné dotace. Známe to – někdo dostane, někdo ne. Podle známostí a starých soudružských vazeb. A zaplatíme to z daní.
Pinocheta na Vás, prasata!