Národní plán rozvoje sítí nové generace se poprvé oficiálně začal řešit před rokem. Plán stále neexistuje. Tedy plán rozvoje sítí. Dvě ministerstva už ale řeší plán na založení státního podniku a rozdělení peněz z dotací.
Na začátku stála ušlechtilá myšlenka Evropské unie, že by všechny evropské domácnosti měly mít rychlý internet, což by mělo vyřešit mnohé ze současných evropských problémů prvního světa, ale také pomoci digitální ekonomice. A protože evropští úředníci a politici nejsou hloupí a vědí, že většina internetových podnikatelů na jejich nápady pohlíží spíše s nedůvěrou a Digitální agenda či podobné programy jsou jim šumafuk, rozhodli se je – a také národní politické reprezentace – podpořit i finančně.
Úkol zněl jasně. Máte od nás v přepočtu zhruba 14 miliard korun a zajistěte, ať má do roku 2020 v případě zájmu 100 % domácností možnost připojit se k internetu NGA přípojkou o rychlosti alespoň 30 Mb/s a polovina všech domácností ať je připojena rychlostí alespoň 100 Mb/s. K tomu už stačí jen dodržet evropská pravidla pro veřejnou podporu a nejpozději od poloviny roku 2016 zajistit, ať je národní právní řád upraven v souladu se směrnicí 2014/61/EU (usnadnění výstavby internetových sítí).
Zatímco loni to vypadalo, že se Ministerstvu průmyslu a obchodu za přinejmenším morální podpory jedné silné finanční skupiny podaří těch 14 miliard správným způsobem utratit, po zapojení se Ministerstva vnitra do celé problematiky se to ukazuje jako poněkud složitější. S transpozicí směrnice to vypadá tak, že ji asi bude třeba schvalovat ve stavu legislativní nouze a pokud jde o dodržení evropských pravidel veřejné podpory, tak dobře informované zlé jazyky tvrdí, že vysvětlování toho, kde se u nás celý proces zadrhnul a jak si ho chceme trošku upravit, bude jedním z bodů zářijové návštěvy premiéra Sobotky v Bruselu.
Situace okolo NGA se vyvíjí, řekněme dynamicky, a obě ministerstva po měsících nečinnosti nyní chrlí jeden návrh za druhým. Jisté je pouze to, že národní plán rozvoje sítí nové generace musí schválit Vláda ČR a že v současnosti vůbec není jasné, jaký materiál bude nakonec předložen. Jen za poslední dva měsíce jsem osobně měl možnost vidět tři – poměrně odlišné – verze.
Pojďme si tedy alespoň shrnout, co se za poslední rok stalo:
30. 9. 2014 představilo Ministerstvo průmyslu a obchodu na schůzce se zástupci ČTÚ, ÚNMZ, Czechinvestu a různými asociacemi první pracovní verzi Národního plánu. Navržený harmonogram vypadal takto:
- Říjen 2014 – dokončení ucelené pracovní verze Národního plánu a její zaslání k informaci a případným připomínkám Evropské komisi a odborné veřejnosti prostřednictvím asociací.
- Prosinec 2014 – meziresortní připomínkové řízení
- Leden 2015 – předložení Vládě ČR ke schválení
- Únor 2015 – schválení Národního plánu Vládou ČR
Fakt je, že první bod se podařilo splnit, byť s měsíčním zpožděním. Dokonce odborná veřejnost poslala připomínky. Od té doby je ale ujišťována, že připomínkami se bude MPO zabývat, což se ale od té doby nikdy nestalo. O dalších bodech platí totéž.
Ucelená pracovní verze Národního plánu byla představena 26. 11. 2014. Na straně 4. tohoto plánu Ministerstvo průmyslu a obchodu píše: „Předpokládá se, že vláda by měla schválit Národní plán rozvoje sítí nové generace v březnu 2015.” Inu, chybička v odhadu se může vloudit. O tomto dokumentu jsme psali zde.
4. 12. 2014 byla zahájena veřejná konzultace k “ucelené pracovní verzi” návrhu Národního plánu. Konzultace nebyla veřejně vypořádána. Odborná veřejnost poslala mnoho připomínek a čekala, kdy a jak budou vypořádány.
29. 1. 2015 na zasedání podvýboru pro ICT průmysl a e-Government Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny zástupce MPO oznámil, že připomínky budou vypořádány bilaterálně, tedy v rozporu s původními sliby. Informovali jsme v tomto článku.
30. 1. 2015 informoval ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek předsedu vlády, že “svěřil další finalizaci a projednávání” [návrhu dokumentů koncepčního a strategického charakteru] ze strany ČTÚ na MPO. Ministr Mládek se poněkud spletl, nešlo o Národní plán NGA, ale o Strategie správy spektra. ČTÚ totiž nikdy Národní plán nepřipravoval. V textu se píše, že “cílem mého rozhodnutí je zajistit přípravu kvalitních a řádně projednaných materiálů pro jednání vlády. Samozřejmě tak, aby byly vládě předloženy výše zmíněné materiály bez rozporů a s řádně vypořádanými připomínkami do 30. 6. 2015.”
Tento krok ministra Mládka sklidil velkou kritiku ze strany odborné veřejnosti (mj. i proto, že zpracování Strategie správy spektra pověřila ČTÚ Vláda svým usnesením, které těžko ministr Mládek může změnit) a není třeba dodávat, že se předložení materiálu bez rozporu a s řádně vypořádanými připomínkami nepovedlo nejen do 30. 6. 2015, ale ani do dnešního dne…
Ke konci června, 22. 6. 2015, se sice Národní plán rozvoje sítí nové generace objevil v meziresortním připomínkovém řízení, nicméně již 24. 6. 2015 proběhla schůzka předsedy vlády Sobotky s ministrem Mládkem, ze které „vyplynula potřeba zahrnutí role národního koordinátora rozvoje sítí nové generace”, který bude také přímým příjemcem prostředků z OPPIK ve výši 6 mld. Kč.
Po tlaku ze strany Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst, kde bylo již dříve Ministerstvem průmyslu a obchodu přislíbeno projednání materiálů přinejmenším na Výboru pro digitální ekonomiku této Rady, bylo prodlouženo meziresortní připomínkové řízení do 31. 7. 2015. Jenže už 15. 7. 2015 byla podána „komplexní připomínka“ ze strany Ministerstva vnitra v podobě zcela nového plánu Skokové změny (definice EU, k čemu přesně má vést veřejná podpora), který počítal s naprosto odlišným řešením rozvoje NGA než bylo v předloženém materiálu MPO.
19. 8. 2015 pak představilo MPO na společné schůzce s MV nový plán, který by se dal nazvat kompromisní variantou. Bylo také oznámeno, že meziresortní připomínkové řízení by mělo být zahájeno v týdnu od 24. srpna, což se ale zatím nestalo. S tím se váže i plán předložit tento kompromisní plán k projednání Vládě ČR v říjnu 2015.
Hned druhý den, 20. 8. 2015 napsal předseda vlády Sobotka odpověď na otevřený dopis telekomunikační asociací, že „Veřejná diskuse s odbornou veřejností a všemi zainteresovanými subjekty nad finální podobou Národního plánu rozvoje sítí nové generace proběhne od 19. srpna 2015 do 28. srpna 2015 ve formě workshopů se zástupci samosprávy, odborových sdružení i konkrétními subjekty působícími na trhu”. Mluvil jsem dnes s většinou členů Výboru pro digitální ekonomiku RVKHR – zástupci oborových asociací – a nikdo z nich o žádném workshopu neví, na žádný nebyl pozván a zřejmě žádný neproběhl.
To však nemění nic na tom, že se minulý týden v meziresortním připomínkovém řízení objevily dva nové materiály. Je to návrh Ministerstva vnitra „Návrh na založení státního podniku Národní agentura pro komunikační a informační technologie České republiky, s. p.“ (Odštěpný závod ICT služby).“ Tedy něco, co by mohlo vzniknout až poté, co bude schválený Národní plán a to navíc v současnosti navrhované, nicméně oficiálně nezveřejněné podobě.
Druhým materiálem je Návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, tedy transpozice směrnice 2014/61/EU. MPO dává na připomínky termín do 8. 9. 2015, což není mnoho, ale i tak nemůže doufat, že se neobjeví zásadní připomínky, které znemožní projednání ve Vládě. Dá se předpokládat, že se lhůty opět natáhnou, což opět sníží pravděpodobnost, že transpozice směrnice bude platná od 1. 1. 2016 a účinná od 1. 7. 2015, jak vyžaduje EU. Pro ilustraci jen dodejme, že směrnice byla schválena loni 15. května a na jejím obsahu se podíleli i čeští zástupci v evropské Radě, takže bylo rozhodně dost času se její implementací zabývat.
Co se bude dít dál je poměrně těžké odhadnout. Ministerstva průmyslu a obchodu mezi sebou řeší rozdělení oněch 14 miliard a nemůžou se dohodnout na poměru. Naposledy to prý bylo 8 miliard rozdělovaných MPO a 6 miliard pro MV, ale s tím ani jedno ministerstvo spokojeno není. Takže se medvěd musí naporcovat znovu.
A mezitím je potřeba nějakým způsobem protlačit potřebnou legislativu. Což už půjde dost špatně, protože celý proces je pod stále větší kontrolou veřejnosti. A ta je stále více ochotná se poměrně důrazně ptát nejen svých poslanců, jak se k problematice staví, ale i regionálních politiků, co hodlají udělat pro to, aby i nadále fungoval trh s připojením k internetu v jejich regionech, aby zůstala zachována konkurence ze strany regionálních ISP a tím i vysoce kvalifikovaná pracovní místa v regionech, kam možná někteří politici chtějí nasypat minimálně desítky milionů na podporu incumbenta, nebo nově vznikajícího státního operátora, ale které by stěží přinesly rychlejší internet než mají od regionálních operátorů teď, ale zato by vytlačily konkurenci z trhu.
Diskuze: 
Diskuze k článku