Je to již více než deset let co jsem poprvé přišel do kontaktu s ryze českou společností Alcoma. Bylo to v době, kdy naše sdružení Internet pro všechny rezignovalo na jednání s tehdejším Českým Telecomem ohledně paušálního dial-upu, v době, kdy se v našich končinách rozjíždělo předražené ADSL. Rozhodli jsme se všechnu naší energii směrovat do podpory lokálních poskytovatelů bezdrátového internetu a já si logicky začal více všímat různých stožárů a antén, které do té doby unikaly mé pozornosti.
Letos slaví Alcoma 20 let od svého vzniku 28.10. 1993.
Koncem uplynulého roku jsem se rozhodl, že po tolika letech známosti by mě mohli „Alcomáci“ pozvat k sobě domů abych na vlastní oči viděl, jak se vyvíjí, vyrábí a testují vysokokapacitní spoje, které najdeme v páteřních sítích téměř každého většího poskytovatele internetu. Od své drahé polovičky jsem obdržel propustku na celé dva dny. Mohl jsem se tak zúčastnit i celodenního školení televizních techniků, kteří si právě odvezli novou várku spojů určených k zajištění přímých televizních přenosů z různých sportovních akcí po celé ČR.
Rozednívá se, po příjezdu na autobusové nádraží mám slušnou půlhodinku čas než mně někdo z Alcomy vyzvedne a tak se zájmem pozoruji, jak každou minutu v pravidelných intervalech přijíždí autobus, který ze svých útrob vypustí „půl vesnice“ uspěchaných lidí. Konečně v dálce vidím auto s logem Alcomy a moje „inspekční“ návštěva právě začíná.
Sídlo, vývojové oddělení, výrobu i expediční sklad v jedné budově znám z obrázků, nicméně jsem překvapený velikostí – barák je dvakrát tak větší než se na první pohled zdá. Přepadovka začíná v obchodním oddělení, kde poznávám staré známé tváře. Kromě šéfa obchoďáků Jakuba Rejzka se na mně usmívá Johanka Cibulová, v rohu již od rána něco řeší veterán Pavel Tůma, poznávám také vedoucího technické podpory Honzu Stejskala.
Všichni v obvyklém pracovním tempu. Od obchoďáků, kolem prosklené zasedačky mířím pozdravit jednoho ze zakladatelů společnosti Ing. Pavla Božka, který za další prosklenou přepážkou konzultuje s kolegy rozvojové projekty. Je mi jasné, že v Alcomě to každý den žije. 🙂
Dostáváme svolení k návštěvě každého pracoviště, jen u vývojářů z pochopitelných důvodů vypínám foťák, protože asi žádná firma by nebyla nadšená, kdyby někdo prezentoval jejich know-how dřív než se dostane do prodeje – i v odvětví radiových spojů panuje ve světě velká konkurence. Alcoma totiž kromě domácího trhu, exportuje svoje zařízení již do 50 zemí světa.
Z proskleného a útulného pracoviště „kancelářských“ se tedy vydáváme na exkurzi mezi techniky, vývojáře, skladníky – prostě zbývajících cca. 60 zaměstnanců, kteří se podílí na výrobě a expedici mikrovlnných radioreléových spojů do většiny dostupných frekvenčních pásem. Všechny vnitřní prostory tvoří neomítnuté betonové zdi s jemným drátkovým výpletem, které jednak zabraňuje statickým výbojům a také plní jednu důležitou podmínku výrobního procesu, a to je bezprašné prostředí. Je to tak jedna z mála firem, kde uklízečka kromě podlahy čas od času umyje také zdi 🙂
První po cestě je pracoviště zkušených techniků, kteří kompletují vnější radiové jednotky, které jsou hlavní částí každého spoje. Jeden kompletuje základní desky, které jsou velmi podobné těm, které známe z počítačů, další veterán pan Voříšek desky oživuje, aby se následně umístily do skříně ODU a zkompletovaná jednotka zamířila k další důležité součásti výroby – zahořování. Ještě před samotným zahořováním ale vybrané jednotky musí úspěšně absolvovat testy v klimatické komoře.
Spoje Alcoma totiž slouží nejen v Rusku, kde teplota běžně klesá pod -50. V klimatické komoře běží plně funkční spoj, který je uveden do reálného datového provozu a prodělává si pracovní cyklus -35°C do 55°C. Takže v první fázi zmrzne a ve druhé se na plný výkon pracující jednotka pěkně zapotí. Vše je pečlivě monitorováno a po celou dobu návštěvy na všech měřácích svítí pouze zelené diody. Pod bedlivou kontrolou je tak doslova každý přenesený – případně ztracený bit.
V zahořovací místnosti jsou plné regály a stoly funkčních spojů, které jedou v symetrickém datovém provozu. Každý spoj je opět pečlivě diagnostikován a několik hodin „jede na plný výkon“ aniž by došlo k ztrátě jediného bitu. Pokud k něčemu takovému přece jen dojde, vrací se jednotka na začátek procesu, kde technici odhalí příčinu nebo rovnou vymění podezřelý díl.
Při cestě do skladu a expedičního pracoviště procházíme kolem nenápadných dveří, na kterých vidím takové ty výstražné nálepky s lebkou a skříženými hnáty. Připomenu svému průvodci, že jsem dostal povolení nakouknout opravdu do každého koutku, takže vcházím k místnímu chemikovi do místnůstky bez oken a nechávám si vysvětlovat jak probíhá chemické čistění nosných desek spojů.
Do skladu se běžný zaměstnanec Alcomy dostane jen na zvláštní povolení. My jsme předem ohlášení, takže už nás ve dveřích vítá usměvavá Helenka Mudrová a představuje část svého království. V regálech a policích jsou uskladněné většinou komponenty, ze kterých se kompletují radiové spoje.
Den druhý
Po náročném večeru (ještě jednou díky pánům Pilnému a Ježdíkovi z Eurosignálu a Ujezdnetu za skvělý večer) si dovolím trochu přispat. Celodenní školení techniků televizních přenosů začíná až po deváté hodině, takže pohodlně stíhám kafíčko a vyřídit poštu z předchozího dne. Školící místnost se nachází v posledním patře budovy Alcomy a tak si jako venkovan užívám hezkého výhledu na Prahu. Do počítače si nahrávám dohledový systém ASD a snažím se rychle nastudovat, k čemu všemu slouží, jaké jsou jeho výhody oproti běžně používaným webovým dohledům. Když dorazí partička techniků, mám už něco nastudováno, takže vím, že ASD Client je určen pro všechny dosud vyrobené modely spojů Alcoma, v reálném čase umožňuje nastavovat parametry obou stran spoje najednou a má také „pojistku na blbost“ takže chybné nastavení, které způsobí rozpad spoje se po určité době vrátí do posledního funkčního stavu.
Poslední jmenovanou funkci ocením hned několikrát během celého školení, když zkouším různá nastavení, rychlosti, frekvence, výkony atd. Musím uznat, že spoj, který pro naše účely přenášel data ze střechy Alcomy na Žižkovskou věž a zpátky (cca. 4 km) dostal toho dne asi pořádně zabrat. Zaujala mně také odolnost ASD dohledu, který díky unikátní koncepci pro přenos servisních signálů, dokáže s protistranou spoje komunikovat i tehdy, kdy ethernetové spojení díky vysoké chybovosti dávno nefunguje (Servisní kanál je schopný přenášet data až do chybovosti 10-2)
Vše mně baví do chvíle, kdy školení pokročí do fáze monitorování více spojů v síti najednou. To už pro mě začíná být „Španělská vesnice“. Těším se ale na praktickou ukázku směrování spoje, protože si neumím představit, jak to ti technici na těch stožárech dělají, že dokáží dvě antény vzdálené od sebe několik kilometrů (u některých modelů i desítek kilometrů) nastavit proti sobě tak přesně, že mezi nimi proudí data tam i zpět, bez ztráty paketu, 24 hodin denně, 365 dní v roce.
Na střeše vyfasuji do každé ruky jeden klíč, ukážou mi kde z mlhy vystupuje Žižkovská věž a točím anténou nejdřív vertikálně a potom horizontálně tak dlouho, než se na měřáku nerozbliká předem vypočítaná hodnota, která značí, že spoj je ideálně nasměrován. Pro zkušené techniky většiny lokálních ISP práce na minutku, já s anténou kroutím dobrých pět minut než dosáhnu kýženého výsledku. Mimochodem dobře si prohlédněte techniky na závěrečné společné fotografii. To jsou kluci – televizáci, partička která má na starost živé přenosy z různých sportovních a kulturních událostí po celé ČR. Takže až budu příště koukat třeba na fotbal, budu vědět kdo má na starost ostrý obraz a dobrý zvuk 🙂
Na závěr tohoto článku bych rád uvedl, že jsem toto „očividné PR“ napsal zcela dobrovolně, bez nátlaku a s plným vědomím, že riskuji i případnou kritiku. Když jsem však z Alcomy odjížděl, měl jsem dobrý pocit, že stále ještě někdo pokračuje v české průmyslové tradici. Toho si musíme v době, kdy se většina výrobků dováží z Asie, i když se evropsky alespoň tváří, vážit. A to je také důvod, proč jsem se rozhodl našim čtenářům – uživatelům internetu, přiblížit jednoho českého výrobce, který svými radiovými spoji přispěl k tomu, že patříme mezi internetově nejrozvinutější země na světě.
Diskuze: 
Diskuze k článku