Na cestách po bodech zájmu, aneb geosociální sítě v roli nejlepšího turistického průvodce?

Stinná stránka geosociálních sítích byla detailně diskutována v minulém článku, avšak každá mince má dvě strany a proto je na místě rozepsat se také o přínosech těchto sítí pro uživatele, zejména pak pro turisty. Těm mohou totiž informace v bodech zájmu geosociálních sítí zažehnat nejednu zkaženou dovolenou ať už špatně zvoleným ubytováním s nečekanými drobnými návštěvníky či restaurací, otrávivší cestovateli nejen žaludek na několik dní…

Cenné informace v bodech zájmu, které tvoří lidé

Právě rozsáhlá celosvětová báze miliard zkušeností s body zájmu (tzv. POI z angl. Point Of Interest) od předchozích zklamaných či naopak nadšených návštěvníků je řešením jak zajistit to nejlepší na vašich cestách blízkých či dalekých. Obrovská uživatelská základna geosociálních sítí (pro Facebook, Google+ a Foursquare se v roce 2014 uvádělo 1,59 miliard uživatelů), podporovaná při sdílení informací principy gamifikace (které využívá např. i populární appka Pokemon GO, kdy jsou uživatelé motivováni k poskytování informací o sobě či okolí díky principu hry) přispívá k budování společné informační báze, s vysokou flexibilností a příspěvky orientovanými na oblast turismu. Ty tak bývají vztahovány k POI popisujícím restaurace, kavárny, bary, hotely, muzea, galerie či třeba jen vyhlídky do kraje kdekoliv v terénu.

Relevance i obsah lokálních informací obsažených v POI je garantovaný jejich správci, kterými jsou např. v případě Foursquare nejčastější návštěvníci dané POI (statut správce, neboli starosty je přenosný, aby se zamezilo jeho pasivitě, která jej automaticky zbavuje tohoto oprávnění). Existuje i interní kontrola geosociálních sítí, která např. u Foursquare označuje jako podvodné Check-ins od stejného uživatele, jejichž frekvence je minimálně 5 za minutu a méně, 8 za 15 minut a méně, 49 za 24 hodin a méně či 90 za 72 hodin a méně. Jako podvodné jsou klasifikovány i Check-ins u POI jehož souřadnice jsou více než 200 metrů vzdálené od aktuální souřadnice uživatele, stejně tak pokud rychlost uživatele přesáhne 4 km/min vzhledem k poslednímu navštívenému POI v dosahu méně než 100 km či 25 km/min vzhledem k poslednímu navštívenému POI v dosahu více než 100 km.

Bezpečně a bez navigace na geosociálních sítích

Když je řeč o terénu, fakta o pokrytí mobilním Internetem v České republice, zejména pak na venkově kam turista často zavítá, jsou obecně nechvalně známa. Proto při využívání geosociálních sítí, resp. jejich mobilních aplikací potěší, že jejich funkčnost není podmíněna trvalým připojením k internetu ani permanentní geolokací (která byla zevrubně popisována v tomto článku). Důležité je vědět, že geosociální sítě poskytují lokální informace dle zjištěné polohy uživatele, která je i při absenci technologie GPS dostatečně přesná při využití WiFi (přesnost do 30 metrů) či dalších bezdrátových technologií.

Vzhledem k erozi soukromí (o kterých bylo diskutováno v článku zde) je velmi příznivé, že využití geosociálních sítí pro poskytování lokálních informací v cestovním ruchu není závislé na přihlášení uživatele k účtu ani poskytování osobních údajů z tohoto účtu. Uživatel mobilní aplikace geosociální sítě tedy může bez obav pouze získávat informace od ostatních uživatelů při minimalizaci hrozby zneužití osobních informací uživatele, ke kterému spíše dojde v případě, je-li aktivním přispěvovatelem do těchto sítí.

Všechny populární geosociální sítě (Foursquare, Google+, Facebook) v současnosti využívají přenosy pouze prostřednictvím zabezpečeného protokolu HTTPS, možnost odposlechnutí citlivých údajů je tedy tímto minimalizována, resp. je samozřejmě možné ji odchytit, avšak dešifrovat už není tak snadné. Úmyslně neuvádím nemožné, jelikož pomocí útoků typu man-in-the-middle při neoptimálním zabezpečení serveru je i dešifrování HTTPS možné, jak uvádí např. článek na serveru CDR.cz. Servery výše uvedených geosociálních sítí jsou však v tomto ohledu dobře zabezpečené, což se však nedá říci např. o některých českých bankách a tvrzení „I banku můžete mít rádi“ po otestování bezpečnosti airbank.cz nástrojem test.drownattack.com možná nebude zcela naplněno…

Snadné dolování dat z geosociálních sítí

V dnešním informačním věku jsou nejcennějším kapitálem právě informace. Uvědomují si to i poskytovatelé různých služeb, kteří nám dávají své produkty bezplatně, avšak platíme za ně svými informacemi, které tak pro ně sbíráme pilně jak včeličky a vědomě či nevědomě jim je odevzdáváme. Informace se tak v současnosti stávají měnou (viz tento článek), kterou platíme za zdánlivě bezplatné služby. Obrovská báze dat geosociálních sítí je proto doslova zlatý důl, ze kterého navíc mohou dolovat i obyčejní uživatelé. Lze to realizovat prostřednictvím API (Application Programming Interface) geosociálních sítí.

Velké srovnání – Geosociální sítě vs Mapy.cz vs Google Maps

Jak již bylo řečeno výše, POI geosociálních sítí plní sami uživatelé, kteří jsou na turistická místa vnímavější než velké firmy provozující turistické mapy s tipy pro cestovatele (Mapy.cz, Google Maps). Nabízí se tedy otázka, zdali je pro turistu pátrajícím poznání okolních zajímavostí, kvalitních hospůdkách či ubytování, lepší čerpat informace z geosociálních sítí, či sáhnout po tradičních zdrojích jako jsou Mapy.cz či Google Maps? Tuto otázku jsem se pokusil zodpovědět srovnáním těchto turistických zdrojů v rámci tuctu česko-slovenských měst.

Zhodnocení kvality turistických informací z POI geosociálních sítí bylo realizováno na základě informací získaných z POI v historických centrech níže uvedených měst. Při srovnání byly zvoleny POI kategorie hostinských zařízení – tedy restaurace, kavárny, bary, atd. U všech byla zkoumána úroveň informací z POI geosociálních sítí ve srovnání s dalšími informačními zdroji (Mapy.cz a Google Maps), ale i se skutečně existujícím počtem podniků, který byl zjištěn terénním výzkumem v těchto městech.

Srovnávané oblasti

U následujících měst byla analyzována úroveň informací v POI geosociálních sítí o existujících podnicích v cestovním ruchu. Složení měst není náhodné, kromě prvních dvou největších měst s podobným počtem obyvatel byla všechna ostatní vybrána v rámci dvou turisticky srovnatelných krajů, a sice Královéhradeckého a Pardubického (jejichž největšími městy jsou krajská města Pardubice a Hradec Králové, každé přibližně s 90 tisíci obyvatel), přičemž z každého kraje byla vždy zvolena města pokud možno odpovídající si počtem obyvatel.

• Bratislava (cca 417 400 obyvatel) – WGS84 souřadnice N 48.143368, E 17.108105,
• Brno (cca 377 000) – N 49.195281, E 16.607797,
• Hradec Králové (cca 92 800, Královéhradecko) – N 50.2092658, E 15.8328122,
• Pardubice (cca 89 700, Pardubicko) – N 50.0385283, E 15.7789706,
• Jičín (cca 16 400, Královéhradecko) – N 50.436798, E 15.351683,
• Ústí nad Orlicí (cca 14 300, Pardubicko) – N 49.973672, E 16.394211,
• Hořice (cca 8 600, Královéhradecko) – N 50.368195, E 15.632314,
• Choceň (cca 8 800, Pardubicko) – N 50.001131, E 16.223798,
• Opočno (cca 3 100, Královéhradecko) – N 50.267805, E 16.114996,
• Jablonné nad Orlicí (cca 3 200, Pardubicko) – N 50.029914, E 16.600118,
• Železnice (cca 1 300, Královéhradecko) – N 50.473177, E 15.384998,
• Brandýs nad Orlicí (cca 1 400, Pardubicko) – N 50.000686, E 16.286851.

Porovnávány byly kruhové oblasti o průměru 300 metrů (neboli rádius 150 metrů), které zahrnovaly centrální náměstí v historickém jádru města a přilehlé ulice. Středem této kruhové oblasti je vždy morový sloup, který je jednotícím vztažným prvkem u drtivé většiny českých náměstí. Centrální náměstí je vždy určeno jako náměstí, zachycené na historických mapách, které jsou k dispozici na serveru Mapy.cz či oldmaps.geolab.cz (jde o mapové podklady z vojenského mapování v 19. století, viz Obr. 9). Důvodem výběru této lokality je, že většina českých měst byla založena s centrálním náměstím právě uprostřed města, kam se v současnosti soustřeďují nejvýznamnější turistické cíle.

Obr. 1: Historická mapa jedné ze zkoumaných oblastí – Hradec Králové, vojenské mapování z 19. stol.

Zdroj: Mapy.cz

Obr. 2: Příklad mapy s jednou ze zkoumaných oblastí – Hradec Králové.

Zdroj: Google Maps, kód autor

Uvnitř těchto kruhových oblastí byly (v druhé polovině roku 2015) získány informace o všech restauracích a barech metodou data miningu i terénním výzkumem.

Výsledky srovnání – Mapy.cz ani Google Maps na geosociální sítě nestačí

Jak je z grafů níže patrné, ve vymezených oblastech dosahuje geosociální síť Foursquare průměrně 70 % míry pokrytí POI, Google+ 62 % a Facebook 52 %. Pro porovnání byly získány a zahrnuty také údaje z informačního zdroje Mapy.cz (od Seznam.cz), který pokrýval průměrně pouze 46 % podniků a dále z Google Maps, které na tom s 61 % byly lépe. Veškeré uvedené geosociální sítě nabízí ve srovnání s Mapy.cz vyšší míru pokrytí POI a to dokonce až o 24 % v případě sítě Foursquare. Při srovnání s informačním zdrojem Google Maps bylo u dvou ze tří geosociálních sítí rovněž dosaženo vyšší míry pokrytí POI a to až o 9 % v případě sítě Foursquare.

Výsledky prokázaly, že ani aplikace nejvýznamnějších společností v oboru (tuzemský Seznam s Mapy.cz ani mezinárodní Google Maps od Google) nedosahují v současnosti úrovně pokrytí bodů zájmu jako geosociální sítě. Ani takoví giganti totiž nejsou centralizovaně schopni flexibilního pokrytí lokálními informacemi dynamicky se měnící body zájmu, jako jsou nové subjekty ve stravování, ubytování či kulturní akce jako výstavy, festivaly apod. Obzvláště silně je tento trend patrný u větších měst, kde nové podniky vznikají i zanikají ve velkém počtu a velmi dynamicky – zde již kupříkladu Mapy.cz za Foursquare silně pokulhávají a to až o 46 %, Google Maps pak „pouze“ o 35 %… Je tedy na zvážení čtenáře, nakolik je pro něj při vyhledání restaurace či ubytování na cestách užitečná mapová aplikace, která pokrývá necelou polovinu podniků, v porovnání s aplikací geosociální sítě, která zná téměř tři čtvrtiny všech existujících podniků.

Závěr

Je jasné, že geosociální sítě již dávno nejsou jenom zábavním prostředkem ke komunikaci přátel. Staly se platformou a důležitým informačním zdrojem, díky milionům sdílejících uživatelů pokrývající každou minutou většinu míst v zemi tak flexibilně, jak to žádná firma na světě – ani korporace typu Google – nedokáže. Geosociální sítě tak obsahují miliardy místopisných znalostí lidstva, které nikde jinde nenajdeme a jak je z článku zřejmé, ani při nejlepší snaze jim nemůžou konkurovat ani giganti typu Google Maps či Mapy.cz od Seznamu. Výsledky srovnání tedy dokázaly, že geosociální sítě mohou kromě komunikace posloužit i jako nejrozsáhlejší informační zdroj na světě a na vašich cestách ať už turistických či pracovních se můžete spolehnout, že i v tom nejmenším městečku odkryjí místa, která byste jinak na Internetu těžko nalezli…

Štítky: bod zájmu, Foursquare, geolokace, geosociální sítě, Google, Google Maps, LBSN, Mapy.cz, POI.