V posledních týdnech se na každého z nás ze všech stran valí neskutečné množství informací týkajících se jediného tématu – Koronavirus. Čísla, statistiky, tiskové konference, vládní nařízení, počty nakažených u nás i ve světě – se střídají v titulcích všech médií prakticky bez přestávky. Informace ze včerejšího dne jsou beznadějně zastaralé, informace staré několik hodin jsou mírně řečeno neaktuální. Některé titulky seriózních zpravodajských serverů občas připomínají spíše bulvár.
V dnešním článku, věrný názvu našeho spolku Internet pro všechny, bych se rád pokusil shrnout vše podstatné, co se této celosvětové pohromy týká, pomoci tak běžnému uživateli internetu se trochu zorientovat a nezbláznit se při tom a v neposlední řadě také upozornit na zajímavé projekty na kterých se podílejí české firmy a IT nadšenci.
Dříve než se podíváme na situaci v Česku a okolních státech, bych pro čtenáře, kteří pravidelně hltají aktuální čísla z domova i ze světa, rád zveřejnil odkaz, kde naleznou všechna čísla vždy v nejaktuálnější podobě a za celý svět hezky pohromadě – https://www.worldometers.info/coronavirus/ . Čísla jsou zde aktualizovaná v reálném čase, na případné nesrovnalosti může upozornit jakýkoliv uživatel internetu. Nově stránka již několik dní shromažďuje také čísla týkající se počtu provedených testů, bohužel tento sloupeček stále není veřejně dostupný (velká část, bohužel i Evropských států nestíhá, nebo z nějakého důvodu nechce čísla týkající se počtu provedených testů publikovat).
V těžkých časech stále dokážeme táhnout za jeden provaz aneb zázraky na počkání, nemožné do tří dnů.
Tak nějak by se nechala stručně popsat nálada a činy všech obyvatel napříč celou republikou. Zasloužený obdiv v této nelehké době mají naši doktoři, sestřičky + veškerý zdravotnický personál, hasiči, policie, dobrovolníci. Za pár dnů jsme doma ušili miliony ochranných textilních roušek – takže stát už se v tomto ohledu musí věnovat pouze těm, kdo „bojují“ v první linii. Bohužel, zejména v prvních týdnech se ukázalo, že stejně jako většina okolních zemí jsme na epidemii takového rozsahu nebyli ani zdaleka tak připraveni, jak jsme si až dosud mysleli.
V následujících řádcích bych rád představil aktivitu českých technologických firem a IT nadšenců, kteří pracují na různých projektech společně zastřešených pod iniciativou COVID19CZ. Podrobněji bych se rád věnoval třem projektům, které sleduji již delší dobu, ale seznam všech projektů do kterých se můžete nějakým způsobem zapojit naleznete přímo na stránkách COVID19CZ v záložce projekty, nebo na stránkách Donio.cz.
Začnu projektem, který už zdravotnický personál využívá naplno a zdá se, že „šnorchlmasky“ si okamžitě získaly důvěru zdravotnického personálu hned v několika nemocnicích. Veškeré podrobnosti o projektu Covmask naleznete na této stránce. První várku masek (12500 kusů) podpořilo ČVUT. Do včerejšího dne se podařilo vyexpedovat 3791 kusů do 62 nemocnic. Finance však dochází, na „farmu“ si instalují další nové 3D tiskárny PRUSA ORIGINAL, tak aby se mohla denní produkce ze současných 600 masek navýšit. Přispět může kdokoliv částkou 100, 300, 600 nebo 1200 Kč, přitom každých 600 Kč zajistí lékařům jednu masku.
O tom, co je po ochranných maskách pro záchranu života nejtěžších případů koronaviru v současné době nejvíce důležité, jste již určitě slyšeli. Celosvětově nejvíce nedostatkovým zbožím jsou právě plicní ventilátory. Podle ústavu zdravotnických informací a statistiky je v současné době v ČR dostupných 3529 plicních ventilátorů ve 135 nemocnicích. V případě nejvyšší nouze lze využít i tzv. narkotizační ventilátory na operačních sálech a převozové ventilátory, které využívají záchranáři. Na tiskové konferenci MZCR ze dne 1.4.2020 zazněla informace, že v současné době, kdy registrujeme 3000 nakažených, je hospitalizováno 398 pacientů (cca. 13,2% ze všech nakažených) a z tohoto počtu je 95 těžkých případů (cca.60 lidí závislých na plicní ventilaci. Z výše uvedených čísel vyplývá, že systém by začal kolabovat ve chvíli, kdy by celkový kumulativní počet nakažených překročil počet 45 tisíc pacientů.
Skupina odborníků z technologických firem společně s odborníky z Fakulty Biomedicíny ČVUT, špičkovými doktory z ARO a nejpružnějšími výrobci podobných výrobků se zhruba před měsícem (kdy zdaleka nebylo jasné, jestli se podaří epidemii v ČR „zkrotit“ dostatečně rychle) rozhodla nic neponechat náhodě a v rekordní době dokázali vyvinout a zahájit výrobu 500 kusů plicních ventilátorů. Nové plicní ventilátory nesou název CoroVent. Částku 10 milionů potřebnou na výrobu prvních 100 kusů se podařilo vybrat v průběhu necelého jednoho dne (přesněji za 20 hodin cca. 12,5 milionu korun). Celý projekt je navíc postaven jako „open hardware“, to znamená, že veškeré dokumenty, nákresy, kódy budou dostupné podobným expertním týmům na celém světě, tak aby si jejich výrobu mohla zahájit jakákoliv společnost na světě. Veškeré aktuality kolem tohoto projektu naleznete na této stránce a video na portálu youtube na této adrese https://www.youtube.com/watch?v=U7sgxS7AXl8&feature=youtu.be
Dalším projektem o kterém se již dnes hodně mluví a který budí mezi lidmi asi největší vášně je například lokalizační callcentrum (spuštěno 20.března), které je jednou z důležitých součástí tzv. „Chytré karantény“, která v pilotním projektu odstartovala začátkem měsíce v Jihomoravském kraji. Detailní popis fungování „Chytré karantény“ by vydal možná na několik samostatných článků. Ve stručnosti je účelem chytré karantény zmapovat pohyb infikovaného člověka za posledních 5 dnů s využitím provozních a lokalizačních údajů mobilního telefonu a údajů z platební karty. To by mělo pomoct nakaženému rozpomenout se, kde se posledních 5 dnů pohyboval a s kým se stýkal. Pokud k tomu nakažený nedá svůj souhlas, bude s ním hygienik provádět rozhovor, ve kterém se rovněž bude snažit zjistit, kde se nakažený pohyboval a s kým přišel do kontaktu. Callcentrum má v současné době cca. 30 operátorů, přesnost dat od poskytovatelů se pohybuje v rozmezí 10 – 20 metrů. Data budou vymazány nejpozději do 6 hodin od uskutečnění hovoru s operátorem callcentra a na celý proces a vymazání dat bude dohlížet auditorská firma PwC.
Pro více informací doporučuji rozhovor s Patrickem Zandlem na serveru Lupa.cz pod názvem „Nechceme lidi sledovat, jen pomáháme s hledáním nakažených“ nebo článek „Data od operátorů, aplikace, náramky. Státy po celém světe zavádějí digitální karantény“.
Do ostrého provozu by se projekt „Chytré karantény“ měl překlopit někdy po Velikonocích. Sloužit by měl po omezenou dobu tak, aby se co nejdříve mohl běžný život vrátit do normálních kolejí (otevření škol, obchodů, nastartování ekonomiky).
Aktuální situace v Česku a okolních zemích. Jak jsme na tom v porovnání se světem?
Ačkoliv v době, kdy píšu tyto řádky, pořád zápasíme s nedostatkem ochranných prostředků a drtivá většina veřejnosti si musela obstarat ochranné prostředky včetně dezinfekce sama, tak na nedostatek informací ohledně vývoje epidemie Covid-19, různých statistik a predikcí si snad nikdo stěžovat nemůže. Určitě do budoucna máme značné rezervy v testování populace a také v délce čekání na výsledky – je však férové přiznat, že se stejným problémem se potýká až na pár výjimek většina států. Mohl bych mít k fungování Ministerstva Zdravotnictví spousty výhrad (nedostatečný přehled stavu ochranných pomůcek, problémy s distribucí, komunikace s podřízenými organizacemi), ale informace týkající se vývoje nákazy v Česku jsou aktuální, snadno dohledatelné a díky otevřeným datům přístupné opravdu široké veřejnosti. Jediné číslo, které bohužel neznáme a neznají ho nikde na světe (pokud by se někdo neodhodlal k plošnému testování), je počet „bezpříznakových“ nakažených. Těch může být 10% až 40% a část z nich dokáže odhalit právě chytrá karanténa.
Trochu mi začíná vadit snaha některých novinářů přitáhnout více čtenářů „bombastickým“ titulkem a snahou být rychlejší než konkurenční servery, která však stále častěji způsobuje, že některé texty obsahují nepřesné nebo dokonce zkreslené informace.
Například po tiskovce Světové zdravotnické organizace (WHO), respektive po konstatování koordinátora krizové pomoci Michaela Ryana, se téměř okamžitě na většině zpravodajských serverech na dlouhé hodiny objevil téměř totožný titulek začínající slovy „Roušky nemají proti koronaviru smysl“. Kromě bulvárního nadpisu se bohužel ani v jednotlivých článcích nikdo moc neobtěžoval alespoň odkázat na nedávno publikovaný rozhovor s naším odborníkem Vladimírem Ždímalem z Akademie věd ČR, kde velice srozumitelně popisuje, jak na aparatuře určené k testování filtrů a respirátorů, nově testovali i běžně dostupné textilní materiály používané k výrobě improvizovaných roušek.
Pár minut po dnešní tiskové konferenci pro změnu titulek hlásající „Vojtěch a experti: Za měsíc bude 14 tisíc nakažených“. Přitom v textu už je naprosto korektní informace, že se jedná o odhad a jakýsi průměr pesimistické a optimistické varianty. Optimistická varianta počítá s reprodukčním číslem 0,87 (což by znamenalo cca. 5600 pozitivních testů v půlce dubna a 7200 ke konci měsíce) nebo pesimistická varianta s reprodukčním číslem 1,33 (což by znamenalo 12300 nakažených v půlce měsíce a 30 tisíc na konci).
Jak jsou na tom na Slovensku, v Polsku, Rakousku a v Německu?
Slovensko budí dojem, že zvládá ze všech zemí Evropy pandemii Covid-19 téměř nejlépe. Ke dni 1.4.2020 mají celkem 400 pozitivně testovaných. Částečně se na tak nízkém počtu mohlo podepsat opatření, které většinu navrátilců z ciziny směrovalo do povinné karantény na ubytovnách v okolí Gabčíkova. Ještě 19.3.2020 tam na otestování čekalo cca. 350 navrátilců.
Statistiky ovšem významně zkresluje především nízká úroveň testování. Pokud si v Česku stěžujeme na nízkou protestovanost populace, doporučuji navštívit stránky Slovenského ministerstva zdravotníctva nebo rovnou stránky https://www.korona.gov.sk/.
V současné době bylo na Slovensku k 31.3.2020 provedeno celkově 9097 testů na koronavirus.
Velmi pěkné mapy a statistiky naleznete na stránce www.mapavirusu.sk
Rakousko náš další soused a v začátcích také jeden ze zdrojů nákazy. Zejména lyžařské středisko Ischgl přezdívané Alpská Ibiza dokonce očekává lavinu žalob, za zatajování skutečné situace. Rakousko má k 1.4.2020 kumulativně 10711 nakažených a 146 lidí už bohužel nákaze podlehlo. Podle stránky Rakouského Ministerstva práce, sociálních věcí, zdravotnictví a spotřebitelské ochrany bylo v zemi dosud provedeno 55863 testů (toto číslo zhruba odpovídá údajům z dnešní tiskovky MZCR kde byl prezentován údaj, že 16,8% z celkového počtu testovaných vzorků bylo pozitivních. Podrobněji se situaci kolem koronaviru věnuje speciální stránka ministerstva.
Německo bohužel dlouhou dobu, alespoň z našeho pohledu, přistupovalo k pandemii dost „laxně“. Roušky tam byly z oficiálních míst označované jako zbytečné a ještě dnes ministr zdravotnictví Heike Werner tvrdí, že nošení roušek není žádným přínosem. První vlaštovkou je město Jena, které zavádí povinnost roušek v supermarketech a hromadných dopravních prostředcích. Mimochodem, přesto že Němce čekají velmi těžké dva týdny, přijímají do svých nemocnic případy, které již nezvládají Francouzi a Italům poskytli kapacity své letecké nemocnice pro převoz nemocných na německé kliniky.
S počty provedených testů se Německo nijak zvlášť nechlubí, možná jsem špatně hledal, ale zaznamenal jsem pouze informace o plánované kapacitě 500 tisíc testů týdně. Německo mělo k 1.4.2020 celkem 77981 pozitivních testů a 931 lidí bohužel podlehlo. Počty nakažených, hospitalizovaných i vyléčených je možné sledovat na stránkách Institutu Roberta Kocha. Podstatně jednodušší, ale za to pravidelně aktualizované mapy lze najít třeba na speciální stránce deníku Bild.de s názvem Corona – radar.
Polsko mělo k 1.4.2020 celkem 2554 nakažených koronavirem a 43 lidí už nákaze podlehlo. Počty provedených testů se mi na stránkách ministerstva zdravotnictví dohledat nepodařilo, ale pokud bychom vycházeli s procentuální úspěšnosti testů, které by mělo být někde kolem 4% , tak celkový počet testů k dnešnímu dni jen lehce přeskočil hranici 60 tisíc (což na téměř 4 krát lidnatější Polsko není zas tak mnoho). Více informací přímo na stránkách ministerstva.
Zajímavosti na Závěr
Již tři dni jsem měl připravené grafy a predikce zveřejněné na serverech deníku The New York Times. Bohužel stalo se, co jsem tak trochu očekával a USA za poslední týden počet nakažených téměř zdvojnásobily. Do epicentra nákazy New Yorku připlula armádní nemocniční loď Comfort, která se ze svými 12 nemocničními sály a 1000 lůžky pokusí odlehčit přeplněným nemocnicím (hospitalizovat bude pouze pacienty s negativním testem na coronavirus). Na stránkách The New York Times, lze nově najít také návod na ušití roušky.
Přehlednou grafiku naleznete například zde. Bílý dům včera oznámil, že vrchol pandemie v zemi očekává za dva týdny a celkově si nákaza může vyžádat 100 až 240 tisíc obětí (za předpokladu, že lidé budou dodržovat vládní nařízení.
Nejsem jistě sám, komu trochu nesedí čísla z Číny. Jednak rychlost s jakou epidemie pevninskou Čínu opustila (v podstatě nestihli využít kapacity nových nemocnic postavených v rekordním čase) a jednak relativně nízký počet lidí, kteří nákaze podlehli. Stále častěji se ozývají hlasy, že počet nakažených i mrtvých by ve skutečnosti mohl být několikanásobně vyšší. Pohřební ústavy ve Wu-Chanu začali pozůstalým rozdávat urny s ostatky příbuzných. Distribuce by měla trvat 12 dní – celkem cca. 42 tisíc uren. Po odečtení přirozených úmrtí za stejné období minulých let, zůstává cca. 26 tisíc mrtvých navíc. Navíc je Číně opakovaně vyčítáno, že do statistik nezapočítavala bezpříznakové pacienty. Více v článku na serveru Novinky.cz.
Upřímně se přiznám, že článek s takovým obsahem a za takové situace jsem nikdy nepsal. Kdo si ještě koncem ledna dokázal představit, že to co se zdálo být tak daleko, se za pár týdnů bude osobně dotýkat každého z nás. Navíc ani jednu řádku v dnešním článku, jsem nevěnoval ekonomickým důsledkům, kdy už dnes je téměř jasné, že svět už nikdy nebude jako býval. Na druhou stranu současná pandemie zvedla obrovskou vlnu solidarity, přinutila většinu z nás přehodnotit žebříček životních hodnot, zpomalit a zamyslet se nad tím, co je pro nás v životě důležité a co nepodstatné – a to není zas tak málo 🙂
Diskuze: 
Diskuze k článku