Kam kráčíš Český Telecome? Aneb zákazník až na posledním místě?

Proč se Telecomu obecně nechce do žádných nových řešení? Analýza trhu v podání
ČTc?

Závěry studie:
Na trhu vytáčeného přístupu k Internetu v České
republice existuje poptávka po paušálním zpoplatnění přístupu k Internetu.

Reakce Českého Telecomu :
Takováto situace bezesporu
existuje, je však determinována především poptávkou, u které ale nemá zákazník podstatnou
informaci a tou je „cena“ za takovouto službu. Tato informace je však
marketingově klíčová pro velikost poptávky. Aby bylo možné najít řešení v oblasti ceny
(různé snahy zúčastněných subjektů), je nutné se nejprve dopracovat k NÁKLADOVÉMU a
následně pak k CENOVÉMU modelu a to buď přes jednání v APVTS nebo tím, že ČTc vydá svoji
vlastní nabídku, v žádném případě však není možné tyto dva kroky obejít. Bez znalosti
konkrétní výše ceny je zde uvedené tvrzení přáním jen vymezené skupiny bez objektivně
nastavené zpětné vazby k ceně a specifikaci služby jako takové.

Poptávka po
paušálech tu jednoznačně existuje, na tom se shodneme asi všichni. Abychom však byli
přesnější podívejme se na to v číslech. V současné době má ČTc zhruba 650 tisíc uživatelů
vytáčeného připojení, z toho 150 tisíc uživatelů vlastní ISDN a zhruba 30 tisíc zákazníků
má větší účet než 1 000 Kč měsíčně (podle údajů uvolněných ČTc). Co se týká ceny za
jednotlivé varianty paušálů, tak zde má ZUI jasno už od začátku. Od prvních jednání byly
za uživatele požadované 2 základní varianty a to celodenní paušál do 1 000Kč měsíčně a
paušál na období mimo špičku do zhruba 500 Kč měsíčně. Postupem času se tyto 2 základní
modely vykrystalizovaly do několika variant tzv. Intervalových paušálů. Jejich poslední
verze byla předaná zástupci ZUI minulý týden zástupcům Českého Telecomu. ČTc naopak celou
dobu odmítal diskusi o koncové ceně, kterou hodlal řešit až jako úplně poslední. Dnes po
roce tedy přichází ČTc s objevem, který je jasný i absolventovi první třídy Základní školy
a to, že 99 procent populace se při nákupu rozhoduje podle cenovky, která přísluší k
danému typu zboží. ČTc však od začátku diskusi o cenách odmítal, dokonce obecně odmítal
diskusi o jakýchkoliv variantách paušálů založených na modelu Friaco. Abych byl ještě
srozumitelnější – představa ČTc z minulého roku požadovat za víkendový paušál 400 Kč
(za 8 dní v měsíci) mi připadá trochu mimo realitu. Nabízet někomu připojení o víkendech
za cenu která odpovídá téměř měsíčnímu poplatku za časově neomezené měsíční připojení
prostřednictvím bezdrátové sítě je docela výsměch.

Závěry
studie:
Substituční produkty jako je např. ADSL – služba s paušálním
zpoplatněním – má omezené možnosti celoplošného nasazení a to díky technickým omezením v
některých geografických lokalitách.

Reakce Českého Telecomu :

Ano, toto platí. Navíc s tím, že čím větší rychlosti budou obchodně
nabízeny, tím bude technická realizace obtížnější a počet zákazníků nižší. Nicméně, pro
zavedení FRIACO v PSTN, jako modelu, u kterého lze očekávat podle výše ceny v limitních
případech i velkou skrytou míru poptávky, je bohužel velmi komplikující (koncepčně) to, že
se současně pracuje na obou možnostech, produktech (DUI – Dial-Up Internet, ADSL), které
mají významný kanibalizační vztah. ADSL bude vždy o menší skupině zákazníků, kteří jsou v
současné době v PSTN jako DUI, avšak jejich vliv může být zásadní na pozdější správnou
dimenzaci PSTN sítě při aplikaci FRIACO. Nejhorší (procesně) variantou je případ, kdy se
takto velmi obtížně předpovídatelná nastavení mají realizovat souběžně, což je nyní snaha
konkurentů ČTc. Toto je celkově velmi rizikový postup pro investora, v tomto případě pro
ČTc, speciálně v oblasti DUI:FRIACO, neboť perspektivnost DUI je rozhodně výrazně menší,
než-li u ADSL a v případě „nízké“ ceny, může dojít k tak velkému odlivu
zákazníků do řešení pro ADSL, že může být zásadním způsobem ohrožena návratnost investic
do PSTN. Toto není specifická záležitost pro ČTc, je to specifické pro každého operátora v
pozici, ve které je nyní ČTc. Toto byl také důvod toho, proč ČTc prosazuje pragmatický
postup v oblasti DUI, vedoucí nejprve přes INTERVALOVÉ PAUŠÁLY, které jsou technicky lépe
realizovatelné a dovolují podstatně technicky lepší „ladění“ dimenzace sítě, u
kterého není třeba se jistit „předimenzováním“ . V dalším kroku tohoto
pragmatického postupu by pak přišlo na řadu FRIACO. To by bylo ale již v období, kdy bude
lépe ustálena situace s ADSL. Z tohoto pohledu vidí ČTc další postup, toto vše s cílem,
nedostat se do obdobných provozních potíží resp. rizik s přeinvestováním tak, jak v
některých případech v zahraničí.

Nemohu souhlasit hned s druhou větou ČTc. To,
že ČTc požaduje v současné době za rychlost 512kb/s téměř 6000 Kč od koncového zákazníka a
za rychlost 1024 kb/s zhruba 10 000 Kč je opravdu k zamyšlení pro UOHS. Nikde ve světě
není tak obrovský cenový rozdíl mezi takto už téměř standardními rychlostmi, navíc při
nikterak oslňující a opravdu zcela běžné agregaci 1:20! Za malý počet zákazníků u
rychlejších variant si může ČTc sám – svojí „nenažraností“! Cena za jeho
rychlejší varianty totiž vůbec neodpovídá vynaloženým nákladům. Na slůvko
„kanibalizace“ už začínám být alergický. V případě, že ČTc spustí paušální
Dial-up a poklesne s cenou základních variant ADSL na cenu běžnou ve světě (i za cenu
určitých omezení, třeba i limit dat) nemůže docházet k žádné výrazné kanibalizaci.
Představme si situaci, že jsme v roce 2004 a generálnímu Berdárovi se podařilo udělat
pořádek v ČTc. Bydlím ve větším městě a tudíž mám možnost mít jak ADSL tak i paušální
Dial-up. Nejlevnější ADSL (s limitem 10 GB) stojí po započtení DPH a poplatku za linku
celkem 999 Kč a jelikož nepatřím k pokročilým uživatelům Internetu, prohlížím si stránky a
občas stáhnu nějaký prográmek i takto limitované ADSL pro mě znamená v podstatě celodenní
paušální připojení. To samé však můžu mít u Dial-upu ovšem s menší rychlostí, s případným
odpojováním ze strany ISP a se všemi neduhy vytáčeného připojení za stejné peníze
respektive za řekněme 1050 Kč (podobně jako GPRS od Eurotelu). Co myslíte, že si vyberu? V
případě, že budu bydlet na vesnici a budu mimo dosah ADSL je volba jasná. Sečteno a
podtrženo – ve chvíli kdy to začne ČTc myslet s ADSL skutečně vážně a kvalita i cena
bude odpovídat evropským parametrům – nebude docházet k žádné výrazné kanibalizaci
těchto produktů. A prohlášení že ADSL bude vždy o menší skupině zákazníků mě utvrzuje v
tom, že ČTc si pořád neujasnil strategii rozvoje ADSL služeb! V případě, že by to ČTc
myslel se službou ADSL vážně, měl by už dávno připravené takové modely této služby, které
by umožnili v relativně krátké době obrovský rozmach této služby.Jestli to ČTc myslí
vážně, proč po půlroku od rozjezdu služby nepřibyla ani jedna ústředna s nově namontovaným
DSLAM-em? Příkladem nám může být Estonsko s jeho penetrací ADSL téměř 2.7 přípojky na 100
obyvatel, což by přeneseno na poměry ČR znamenalo 200 až 250 tisíc přípojek ADSL. Jak
rychlé tempo růstu lze nasadit je vidět na příkladu Portugalska, které při stejném počtu
obyvatel jako má ČR, dokázalo meziročně zvýšit počet ADSL připojení z 2500 na téměř 77
tisíc připojení.

Závěry studie:
Z toho důvodu očekáváme, že
poptávku po paušálech budou tvořit především současní zákazníci DUI, kteří mají vyšší
měsíční účty za službu Internet a nemohou či nechtějí využívat služby ADSL.

Reakce Českého Telecomu:
S tímto odhadem je obecně možné
souhlasit, neznámou je jen početnost takovéto množiny v okamžiku, kdy se ADSL produkt
nachází ve stadiu zaváděcího projektu se spoustou problémů a nejasností, které se budou
vzájemně ovlivňovat, a to včetně dopadu na výši ceny za tuto službu a tím budou
determinovat i velikost poptávky po DUI:FRIACO.

Ačkoliv argumentace ČTc k tomuto
bodu má svojí logiku, neodpustím si další poznámečku. ČTc totiž do dnešního dne nemá
žádnou ucelenou strategii, a to jak na službu ADSL tak i na různé typy paušálního Dial-upu
počínajíc různými balíčky, časovými kredity, intervalovými paušály a konče paušálem
neměřeným. Přitom při zavádění ADSL v ČR nemusel ČTc experimentovat jako před léty
operátoři v jiných zemích, když s touto technologií začínali. Příkladem může být tzv.
Dashboard nebo NAT, o kterém technici už při spouštění služby věděli, že nebude mít dlouhé
trvání, přesto byla tato záležitost při rozjezdu ADSL prezentovaná jako významný přínos
pro fungování ADSL u nás. O kvalitě nakoupených technických zařízení by se rovněž dalo s
úspěchem pochybovat. Těžkopádnost ČTc při zavádění služeb vysokorychlostního Internetu ani
do dnešních dní nepolevila a tak si dovolím zapochybovat o tom, že by byl někdo od ČTc
schopen kvalifikovaného odhadu počtu přípojek ADSL zrealizovaných do konce tohoto roku.
Každý z navrhovaných modelů paušálního Internetu pro Dial-up by si rovněž našel své
zákazníky, skutečně záleží jen na ceně a jak moc budou tyto modely brát ohledy na potřeby
uživatele.

Technická stránka věci

Tolik několik postřehů
ze studie proveditelnosti. ČTc však vypracoval i svůj vlastní dokument týkající se modelu
FRIACO, kde se snaží vysvětlit, proč se mu do tohoto modelu nechce. Dalším dokumentem,
který má podpořit stanovisko ČTc, je také studie Siemensu. Tato studie má ukázat jak moc
by narostl provoz v síti ČTc a jak vysoké náklady by přineslo celoplošné zavedení
intervalových a neměřených paušálů. Z prvního zmiňovaného dokumentu mě zaujala tato
argumentace:

Koncový zákazník může pracovat libovolně dlouho (paušální sazba
se během zpoplatňovaného období nemění), tj. jím generovaný provoz se v HPH (hlavní
provozní hodina PSTN sítě) blíží 1 Erl.

Teoreticky ano, prakticky to není
pravděpodobné vzhledem k fyzickým a organizačním barierám/normální chování zákazníka v
průběhu dne. Nebo řekněme si to srozumitelněji. U hlasového volání se také počítá s tím,
že nebudou všichni zákazníci mluvit ze všech telefonních přístrojů najednou neomezeně
dlouhou dobu. Taková situace by nenastala ani kdyby byl telefon za paušál. Každý uživatel
Internetu musí chodit do práce, nebo do školy, musí také někdy spát. Při odhadu chování
zákazníků lze vycházet také z chování uživatelů v zemích, kde již paušální Dial-up
existuje delší dobu. Příkladem může být už poněkud starší studie provedená britským
telekomunikačním regulátorem Oftel, která jasně říká kolik hodin týdně využívají členové
britských domácností k připojení k Internetu. Průměrná domácnost stráví internetovým
připojením 9 hodin týdně. Při částečném paušálu – který by
odpovídal v našich podmínkách Intervalovému paušálu (například paušál na časové období
mimo špičku nebo noční paušál) je průměrná doba připojení zhruba 10 hodin a lidé
využívající plně neměřený paušál ( v Anglii většinou přerušovaný po 4 hodinách
nepřetržitého připojení) se připojují v průměru na 13 hodin týdně!
Podrobněji se této problematice věnuji v tomto článku.

Podobného
omylu se zřejmě dopouští Český Telecom také ve studii Siemensu. Studii samotné zřejmě
nelze nic po technické stránce vytknout, jen závěry, které z nich ČTc vyvodil jsou
přinejmenším zavádějící. Pro maximální zjednodušení si dovolím přiblížit v čem se ČTc
dopouští zásadní chyby:

Studie Siemensu simuluje situaci „při zvyšování provozu
účastníků“, což odpovídá simulaci stavu po zavedení modelu FRIACO“ a dospívá k
závěru že při nárůstu zátěže na 1 HTS z 0,1 Erl. na 0,3 Erl. stoupnou náklady na cca 140%,
při nárůstu na 0,6 Erl. na cca 200% atd. Předpokládám, že většina uživatelů na tomto místě
přestává rozumět a proto se pokusím alespoň částečně přiblížit co to ten Erlang vlastně
vymyslel. Odborníci mi snad prominou, ale nás laiků je podstatně víc.

S tím, jak
ubývají dostupné kanály klesá také dostupnost spojení pro ostatní účastníky rychleji než
lineárně. Je to složitá matematika (teorie hromadné obsluhy, vymyslel to pan Erlang). Při
obsazení RSU (jakési koncentrátory, které svádějí místní smyčky do jednoho spoje,
zjednodušeně – takové malé telefonní ústředny) cca 470 přípojkami je
pravděpodobnost, že na vás nevyjde linka a hovor bude odmítnut 0,01, což je obvykle
přijatelné. Při 980 přípojkách to není 0,02 ale 0,4 a to už je neúnosné (každé 4 pokusy z
10 jsou neúspěšné). A to ještě jde o model bez opakování, tj. předpokládá se, že volající
to po neúspěchu vzdá a ne, že to zkouší znovu. Pojďme ale zpátky ke studii. Pan Jiří
Peterka telekomunikační odborník a člen platformy ZUI se celkem oprávněně pozastavuje nad
některými argumenty ČTc:

Jaký smysl má taková studie, která počítá nárůst nákladů
při zvýšeni provozu u všech HTS (hlavní telefonní stanice resp.váš obyčejný telefonní
přístroj)? To přeci nemůže simulovat stav po zavedeni FRIACO! Znamenalo by to, ze každá
HTS bude FRIACO využívat a generovat v HPH (hlavní provozní hodina) zátěž 0,3, resp. 0,6
resp. 0,9 Erl., a nikoli 0,1 Erl, jak je plánováno pro hlasový provoz. V praxi přeci
přejde na tarify využívající FRIACO jen určitá část přípojek, a ne všechny!
Jak tomu
tedy bude v situaci, kdy na paušální způsob zpoplatnění (24-hodinový) přejde jen určitá
část z těch HTS, které již dnes využívají dial-up (což je opět jen část ze všech HTS)?
Takovouto otázkou by se měl Český Telecom zabývat – a ne tím, co by se stalo, kdyby na
všech HTS někdo trvale visel na Internetu. Na to je odpověď předem jasná – ale tak tomu
přeci v praxi nebude…

Jaké je tedy konečné stanovisko Telecomu k
paušálům?

Aplikace FRIACO modelu zpoplatnění v síti ČTc je extrémním
případem (nejhorší variantou), na jehož uspokojivé odbavení tak, aby se současně
nezhoršily parametry kvality periodicky kontrolované universální služby, nejsou v síti ČTc
vytvořeny dostatečné kapacitní rezervy a bylo by nutné vynaložit jednoznačně vysoké
inkrementální náklady.

Telecom si zde trochu protiřečí. Aplikace FRIACO modelu
zpoplatnění je pro něj nejhorší variantou, ale jak jste si mohli všimnou v úvodu článku za
řešení považuje Intervalové paušály. Intervalové paušály jsou však zpravidla rovněž
založené na modelu FRIACO a patří obvykle mezi originační modely. Český Telecom ve svých
pracovních návrzích uvažoval o 100 hodinách za 500 Kč (bez poplatku za telefon, 80 hodin
mimo špičku a 20 hodin ve špičce). Dnes by na tento návrh nejradši zapomněl, přitom ZUI
tento návrh nezavrhovali, pouze si dovolili zapochybovat o tom, jak dopadne dohoda ČTc a
AO a jaké jsou naděje, že by tento model mohl být realizován v praxi. Rovněž ČTc uvažoval
opět v pracovní verzi o studentském paušálu, kde by časové období mimo špičku začínalo již
od 14:00. Na těchto návrzích je jasně vidět, jak velký je skutečně vyjednávací
prostor. Jak se zdá Telecom zřejmě nemá problém s tím, jak rozšířit období mimo špičku na
čas řekněme od 14:00 do druhého dne do 7:00, nemá ani problém s tím jak nabídnout za
paušál 100 hodin měsíčně (což by uspokojilo víc než 90 procent uživatelů Dial-upu), jeho
největší problém je v něčem úplně jiném. Telecom má obecně problém s tím, že by
si při zavedení skutečných paušálů už nemohl ukusovat nepřiměřeně velkou část zisku.
Podobná situace je dnes u ADSL – ČTc sestavil velkoobchodní nabídku tak, že
alternativní operátor nemůže ovlivnit téměř žádné parametry služby a cenově se jednotlivé
nabídky liší v řádu desetikorun. I u Dial-upu by měl Telecom nejradši absolutní kontrolu
nad vším, jak nad cenou tak i nad jakoukoliv novinkou, kterou by alternativní operátor pro
své zákazníky připravil. Telecom se tedy evidentně rozhodnul jít cestou
„evoluce“ – hodlá i nadále Internet svým uživatelům dávkovat po kouskách, aby
mu snad razantní změny neuškodili. Bohužel na evoluci dnes už není čas a jestli ČTc tento
fakt nevezme na vědomí právě v těchto rozhodujících dnech, tak až se k nějakým smysluplným
paušálům za pár let prokouše, nebude je mít už zřejmě komu nabídnout.

Diskuze k článku

Miloslav Sova, 2. 9. 2003 (08:58):

Máte pravdu sliboval. Takže teď asi budeme všichni čekat do 23. září co představí Telecom Mlynářovi. Jinak již tento pátek z největší pravděpodobností bude jednat ZUI o tomto problému s Mlynářem. Už jsme z toho všichni unavení, zrovna tak jako všichni uživatelé – tak držte palce:-)

Jakub, 1. 9. 2003 (21:09):

to Vyjednavac ZUI

Nesliboval nahodou Telecom, ze do konce srpna predlozi p. Mlynari a ZUI sve stanovisko k navrhovanym zmenam u ADSL?
Poslal Vam neco?

Mame uz se smirit s nabidkou, ktera ma vejit v platnost 15.9. nebo se o ni
stale jeste jedna?

Jim, 31. 8. 2003 (19:32):

Ať jde ČTc do prdele. Je to banda nesvéprávnývh idiotů.

Pavel Netolický, 30. 8. 2003 (09:59):

Problém s připojením k internetu je trochu analogický s trhem s pohonnými hmotami v období před slavnou pokutou UOHS největším sítím čerpacích stanic. Všichni čekají, co udělá ČTc. ČTc si toho je vědom, proto nikdy nezareaguje podle přání zákazníků, ale max. na nějaký příkaz shora či zásah regulátora. Když už bylo do nebe volající, že zde není ADSL, spustil jej Telecom před půl rokem. A tak aspoň na něj neupoutává, protože to nejspíš není v jeho zájmu. Proč? Jednoduché. Protože nová technologie hrozí, že bude požírat zákazníky ISDN. Zavedení paušálního dial-upu znamená s hlediska obecného ten správný krok k budování informačně gramotné společnosti, protože každý začátečník začíná u dial-upu. Z ekonomického hlediska zavádí práh nejnižší ceny pro připojení, což má vliv na celý trh s konektivitou.

1 příklad za všechny. Společnost Tele 2, operující v pásmu 3.5 GHz, ještě před spuštěním ADSL nabízela nejlevnější připojení za cca 1200,- Kč měsíčně s neuvěřitelně nízkým limitem 200 MB. Další varianty se pak pohybovaly okolo deseti tisíc. Společnost byla lakomá na přenášená data, zato štědrá na reklamní slogany o ušetřených penězích. Se zavedením ADSL, byl okamžitě tento ubohý tarif zrušen. Na tiskové konferenci Tele 2, kde byl představen nový ceník, společnost přiznala, že reaguje na zavedení ADSL a tomu přizpůsobila veškeré své ceny.

Proto je velmi důležité, že existují občanská sdružení, která hájí zájmy běžných lidí, není-li toto schopen zabezpečit trh, jelikož v něm chybí konkurenční prostředí. Do budoucna by bylo velmi vhodné otevřít i otázku volby operátora do TKR, obzvláště s chystanou digitalizací, protože i v tomto případě jde o obdobné "telekomy" vzájemně si nekonkurující.

A tak je logické, když mluvčí "Očko" (mluvčí ČTc – viz. das Gesicht) hovoří o hájení zájmu akcionářů, protože přeloženo do běžného jazyka to znamená, že zákazník je opravdu až na posledním místě. V konkurenčním prostředí je totiž v zájmu samotných akcionářů, aby byl zákazník na prvním místě, v Čechách to zatím neplatí a tak se lidé musí bránit sami prostřednictvím sdružení.

Wysky, 29. 8. 2003 (08:00):

Samozrejme se zavery v clanku nelze nez souhlasit, ale kam ten Telekom vlastne kraci? 🙂 Jiste je jen ze spatnym smerem a Vase iniciativa ani ten nas "mlynarskej" s nim ne a ne pohnout …

P.S.: Pausalni dialup by mel Ctc zavedst jako samozrejmost alespon v lokalitach kde neni ADSL!! a ne se tak vykrucovat!! fuj

Rammstein_CZ, 28. 8. 2003 (23:21):

Souhlasím se všemi názory a to i s názorem vyjednavače ZUI, jáký má smysl zvednout rychlost a zavést omezení na 10GB, vždyť s takovou linkou je to zachvilku pryč…..u 192 je to únosné ale ne u 512…..toť vše

vyjednávač ZUI, 28. 8. 2003 (00:12):

Vasek
Souhlasím
—

U varianty ADSL 192/64 ZUI bychom neměli námítek pro zavedení limitu dat (10GB)za předpokladu, že bude do 700 Kč (vč.22%DPH)- koncová cena.

—
U varianty 512/128 však zásadně jsme proti a budeme bojovat i proti agregaci, protože táto varianta je za velké peníze a musí dát uživateli evropský komfort.

Na tom se Telecom a Berdár spálí, pokud od 15.9. nebude vyhověno tomuto požadavku.

AlienCZ, 27. 8. 2003 (14:38):

Velmi dobře zpracováno, jako projektant kabelových sítí zejména pro ČT mohu potvrdit, že celý článek je velmi dobře technicky zpracován ….. děkuji za všechny. P.S. trochu recese neuškodí, takže jakmile budu poctěn dokončením TV kabelové přípojky internetu v naší čtvrti, uspořádám veřejnou popravu stávající tlf. přípojky ČT za účasti přítelkyň, přátel, "televize, rozhlasu", domácí videokamery, bečky piva, pořádného kladiva (na ten obstarožní rádobypřístroj za který platila paušální poplatek už moje babička) a kleště na dráty …. určitě to bude nejradostnější den tohoto roku …. a už je nechci doma ANI VIDĚT !!!

Fortimbras, 26. 8. 2003 (19:57):

Měl bych pár připomínek,ne ani tak k článku jako spíš k postojům a chování ČT:

1)Mě rozčílí,když někdo napíše,že ADSL bude vždy o menší skupině zákazníků než dial up..tohle by si v zemích,kde je broadband normálně dostupný a tudíž i rozšířený nikdo napsat nedovolil,jenomže aby se ten,kdo je odpovědný za celou situaci kolem internetu podíval kolem sebe,to chci asi moc…:-(
2)Když je nutno dopracovat se k nákladovému modelu,proč na něčem takovém již Telecom dávno nezačal pracovat?Vždyť na to měl moře času!Ale pravda,vždyť je to náš ČT…:-)
3)Jen tak mimochodem ,při pročítání reakcí ČT jsem občas měl neodbytný pocit,že člověk,který je psal má trochu problémy s češtinou…jako by si na to vzal slovnín a přeložil to odněkud z angličtiny 🙂
4)Tohle mě napadlo při psaní bodu 1…kdo je vlastně ten člověk,který má největší díl odpovědnosti za žalostný stav internetu u nás?Když napíšu něco jako "ČT brzdí rozvoj broadband internetu u nás",tak…koho tím vlastně myslím,huh?V ČT taky pracují lidi tak někdo z nich to být musí :-).
5)Titulek kam kráčíš Telecome rulez :-))

Eto vsjo

Fortimbras

Vasek, 26. 8. 2003 (15:47):

Naprosto souhlasím.

Vzhledem k tomu že jsem uživatelem ADSL bych se chtěl zeptat, jestli se připravuje nějaké "opatření" proti zavedení limitu 10 GB u varianty 192/64@512/128.

Auron, 26. 8. 2003 (11:55):

Připojuji se k názorům pana Sovy ve všech bodech.