Co se bude dít s dotacemi na výstavbu sítí NGA poté, co ISP Alliance a CETIN poslali stížnost k Evropské komisi? Přinejmenším se musí Ministerstvo průmyslu a obchodu poučit ze stížnosti a lépe připravit další vlnu výzev.
To, o čem se mluvilo již několik měsíců, se na začátku srpna skutečně stalo – ISP Alliance a CETIN podaly stížnost na první vlnu výzev k dotacím na výstavbu NGA sítí k Evropské komisi. Do první výzvy se zatím nikdo nepřihlásil, ale to se ani nečekalo – na zpracování kvalitního projektu je potřeba čas. Nyní je ale nepravděpodobné, že by někdo rozumný o dotaci v první vlně požádal, protože je velmi nejisté, že by ji dostal proplacenou.
Poznámka autora – protože jsem se osobně podílel na přípravě stížnosti za ISP Allianci, můžete tento článek brát jako zaujatý, ale jsem přesvědčený, že jsou v něm pouze nezávisle ověřitelná fakta.
Stížnosti jsou postavené na podezření z nedovolené veřejné podpory. Ve zkratce jde o následující – intervenční oblasti (tzv. bílá místa) byla stanovena na základě dat z konce roku 2015, posbíraných Český telekomunikačním úřadem na jaře roku 2016, které následně zpracovalo a interpretovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. To návrh intervenčních oblastí zveřejnilo a sbíralo zpětnou vazbu. MPO to nazývá veřejnou konzultací, nicméně ta by podle Zákona o elektronických komunikacích a podle dalších předpisů měla vypadat trošku jinak. Ale řekněme že podobu samotné „veřejné konzultace“ tady nebudeme pitvat, byť i to je součást stížnosti k Evropské komisi.
Problém je v tom, že intervenční oblasti pracují stále s daty z roku 2015 a nejsou zohledněny přípojky, plně splňující parametry NGA (i ty přísné dle českého MPO, které jdou nad rámec požadavků EU), které se postavily a postaví nejen do doby zveřejnění bílých míst pro dotace (jaro 2017), ale do doby než se vůbec začne stavět (reálně začátek roku 2018). Několik tisíc přípojek NGA totiž není uvedeno ani v tříletém výhledu, který se odevzdával při mapování v roce 2016. Důvodů je více (plány se zkrátka mění, někde se objevily nové příležitosti k výstavbě), nicméně fakt je, že tyto přípojky existují a nebyly zohledněny.
Pokud někdo v těchto místech postaví dotované sítě NGA, bude vcelku logicky argumentovat tím, že v podkladech od MPO tyto informace neměl. Pokud je stížnost ISP Alliance a CETINu (a možná ji podají i další firmy) oprávněná, potom Evropská komise rozhodne, že dotace v takovém případě nemůže být vyplacena, protože půjde o nedovolenou veřejnou podporu. Zde už můžeme spekulovat, zda se přepočítá podpora na konkrétní přípojky nebo vzhledem k chybně nastavenému procesu schvalování projektů bude shozený ze stolu celý dotační program na NGA sítě, ale výsledek v každém případě bude, že dotyčný podnikatel peníze nedostane.
A zatímco v minulém dotačním programovém odbobí peníze vracely „jen“ do státního rozpočtu, takže existovala možnost žadatelům nějakým způsobem tyto peníze přece jen poslat oklikou, nyní se neuznané dotace vracejí zpět do Bruselu. Takže pokud by MPO chtělo i tak dotace proplatit, již z českého rozpočtu, muselo by peníze najít jinde. A ani tak by nevyřešilo případné stížnosti k ÚOHS. To je ale pouze teorie.
V praxi každý, kdo by nyní chtěl požádat o dotaci na projekt v první vlně výzev (uzávěrka je 26. 9.), musel počítat s tím, že pár let bude minimálně stavět s nejistotou, jestli mu bude dotace později uznána (do doby dokončení stavby se dá čekat, že EK rozhodne), nebo jestli projekt, který bez dotace nedával ekonomický smysl, stavěl za své. A jak to vysvětlí bance, pokud mu ta za současné právní nejistoty vůbec půjčí. Intervenční oblasti jsou přitom i po zmenšení tak velké, že z vlastních prostředků si bude moci stavbu dovolit málokdo.
Další vlny výzev je třeba opravit
Ve stížnostech je spousta dalších argumentů, ale ty nejzásadnější se týkají nedovolené veřejné podpory. Další argumentace je směřována k tzv. veřejným konzultacím, kde se různě měnily termíny, nebyly vyhlášeny řádné podmínky a připomínky nebyly zřejmě rádně vypořádány. Také technologická neutralita není popřena, ale pro některé technologie nejsou uznávány téměř žádné náklady. Ekonomicky kritéria taky nedávají smysl a je vůbec otázkou, jestli se dají v souladu s těmito podmínkami postavit jiné než velmi drahé sítě, jejichž výstavba bude trvat dlouho a budou mít malé pokrytí.
Všechny argumenty obsažené ve stížnosti už ale zazněly dříve, na jednání pracovních skupin a Ministerstvo průmyslu a obchodu na ně bylo upozorněno. Od doby, kdy se současná první vlna výzev finalizovala, se změnilo vedení MPO. To by mělo nyní jasně říct, jestli zkusí další výzvy opravit, nebo zkusí ještě jeden pokus hlavou proti zdi. Protože i když se dá CETIN napadnout, že chce podporu pro své xDSL sítě a ISP Alliance že chce dotované bezdrátové sítě, nelze nijak vysvětlit fakt, že se dosud neobjevila jediná telekomunikační firma, která by řekla, že současná podoba dotačního programu a kritéria pro projekty dávají smysl. Naopak, pro všechny je to špatně.
MPO má v zásadě jen dvě rozumné možnosti, jak se vyhnout blamáži a nějaké prostředky vyčerpat. Protože i když se oprostíme od mantry že dotace jsou zlo, existují tu místa, kde se bez dotací zkrátka žádná NGA přípojka nepostaví, alespoň ne tehdy, když si případný zákazník nebude chtít zaplatit veškeré náklady sám.
První možností je vyhlásit sice na podzim letošního roku další vlnu výzev, ale pouze pro tzv. superbílá místa. Tedy opravdu malé oblasti, kde nehrozí výstavba na čistě komerčním základu, kde opravdu nejsou žádné pravé ani pseudo-NGA přípojky, které by mohly být dotovanou výstavbou ohroženy. Takovým míst je i tak v ČR stále dost, jen je třeba zkoumat jednotlivé ZSJ (základní sídelní jednotky) a někde řešit i konkrétní osady či skupiny budov. Toto se zadministrovat dá a zde dotace mohou skutečně viditelně pomoci.
Mezitím je třeba si sednout k jednacímu stolu se zástupci telekomunikačního sektoru a poslouchat připomínky a zkušenosti z praxe. Není nutné je nekriticky na MPO přijmout, ale je třeba dodržovat základní princip – vyargumentovat si vlastní postup, obhájit si ho a ne jen říct, že se připomínka neakceptuje bez dalšího vysvětlení.
Druhou možností je přeskočit fázi dotací do superbílých míst jen proto, aby se dotační program na oko pohnul a něco se vyčerpalo, a rovnou pracovat na parametrech a kritériích, které odstraní připomínky telekomunikačního sektoru, nebude nutit nikoho ke stížnostem k Evropské komisi, ochrání existující i plánované investice do výstavby NGA sítí a především budou dávat telekomunikačním firmám smysl, takže se začnou se svými projekty o podporu hlásit.
Míč je tedy nyní na straně Ministerstva průmyslu a obchodu. Protože telekomunikační firmy chtějí sítě NGA stavět. A když se podíváte do Výroční zprávy ČTÚ, uvidíte, že drtivou většinu přípojek FTTH/B postavily právě malé a střední regionální firmy. Bez jediné dotované koruny a bez zákona o usnadnění výstavby (194/2017 Sb.), který začal platit až letos v červenci. I díky regionálním ISP v České republice vůbec nějaké FTTH/B přípojky máme. Ale je třeba taky přiznat, že NGA nejsou jen FTTx sítě. Pokud je třeba pokrýt rychle i řídce osídlené oblasti, často v složitých geografických podmínách, potom to jen optikou nepůjde.
Pokud tedy za strany MPO zaznívají slova jako bojkot, je to, řekněme, nedorozumění – alespoň v to všichni doufají. Sítě NGA tady regionální operátoři budou stavět i nadále. Když ale MPO nastaví dotační program rozumně, že začne dávat smysl malým i velkým (kterých se regionální operátoři nebojí, začínali fungovat v době tuhého monopolu a od té doby jen rostou), může výstavbu NGA sítí výrazně urychlit.
Diskuze: 
Diskuze k článku