Přestože celý telekomunikační sektor upozornil premiéra Sobotku, že již osmá verze Národního plánu rozvoje sítí nové generace má zásadní vady a doporučil přepracování, Ministerstvo průmyslu a obchodu ji předložilo Vládě k projednání již na toto pondělí.
Před dvěma týdny, 26. ledna, vyzval prakticky celý telekomunikační sektor otevřeným dopisem předsedu vlády, aby zaštítil a svolal jednání, kterého by se účastnili zástupci ministerstev, dalších institucí, odborná veřejnost a zástupci telekomunikačního sektoru. Důvodem pro toto jednání jsou – ve stručnosti – fakt, že současná verze Národního plánu rozvoje sítí nové generace (NPRNSG) kromě zásadních obsahových vad taky neplní předběžnou podmínku 2.2 (a to ani formálně), bez jejíhož naplnění ji nelze předložit Evropské komisi a transpoziční zákon směrnice 2014/61/EU, který měl výstavbu sítí elektronických komunikací usnadnit, ji zpomaluje a zdražuje.
Otevřený dopis podepsaly Česká asociace elektronických komunikací, Česká asociace telekomunikací, Český telekomunikační klastr, Hospodářská komora, ICT Unie, Sdružení pro internetový rozvoj a Výbor nezávislého ICT průmyslu. A jaká byla reakce na tento otevřený dopis, kromě článků v médiích?
- Prohlášení Ministerstva průmyslu a obchodu, kde ministr Mládek odmítá, že by nejednalo.
- Dopis ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka signatářům dopisu, kdy je zve na jednání přespříští týden.
- Předložení dokumentu Národní plán rozvoje sítí nové generace na jednání Vlády ČR 8. února.
Ministryním a ministrům tak bude dokument předložen pod číslem 106/16. Ovšem ne s žádostí o schválení, ale pouze k tomu, aby jej vláda vzala na vědomí. Což je sice v rozporu se zvyklostmi s předkládáním materiálů na jednání vlády, ale Ministerstvo průmyslu a obchodu je v poměrně zoufalé situaci.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka požádal MPO o předložení materiálu nejdříve k 31. 12. loňského roku, ale po upozornění, že se sešlo vysoké množství zásadních připomínek, tento termín prodloužil do 31. 1. Ministerští úředníci se s připomínkami, velmi zásadními, vypořádali po svém – zvládli zapracovat několik desítek připomínek, týkajících se převážně pravopisných a dalších zjevných chyb, zatímco u několika stovek již zásadnějších připomínek v dokumentu pro Vládu napsali, že připomínky neakceptují a vypořádají je do 30. června.
Výbor nezávislého ICT průmyslu (zakládajícími členy jsou Dial Telecom jako člen evropské asociace ECTA, ISP Alliance a UPC Česká republika) proto v pátek 5. února vyzval ministryně a ministry vlády, aby – pokud nechtějí materiál odmítnout – uložili Ministerstvu průmyslu a obchodu skutečně se vypořádat s připomínkami, což znamená celý materiál přepracovat (k tomu již v meziresortním připomínkovém řízení vyzvaly jiná ministerstva) a zabývat se také nastavením Operačního programu Podnikání a Inovace pro Konkurenceschopnost (OP PIK), ze kterého se veřejná podpora bude rozdělovat.
Zdá se, že se současným stavem Národního plánu rozvoje sítí nové generace není spokojen až na jednu výjimku nikdo. Celý telekomunikační sektor (malí i celonárodní operátoři) materiál odmítají jako velmi nekvalitní. Bohuslav Sobotka je nespokojený, ne kvůli obsahu dokumentu, ale kvůli tomu, že je nekvalitní, takže ohrožuje čerpání dotací (pro tuto vládu jeden z nejdůležitějších ukazatelů) a je předkládán pozdě a zřejmě vadí i ministru Mládkovi, protože je to další věc, se kterou se mu nedaří pohnout a je to veřejně vidět.
Jediní, kdo se tváří, že se nic neděje, jsou někteří ministerští úředníci, kteří tento dokument připravují. Možná je to tím, že už tuší, na koho můžou svádět problémy. Kromě toho, že prý mají moc práce, jim práci kazí námitky „některých podnikatelských skupin“ a ISP Alliance (bude zajímavé sledovat, jak se popasují s tím, že s NPRNSG jsou nespokojené téměř celý telekomunikační sektor) a veřejně se pak už začíná objevovat obviňování Českého telekomunikačního úřadu, který prý nejdříve dodal špatné mapy a teď práci na nových zahájil pozdě.
Dotyčným úředníkům, kteří nastoupili na MPO v minulém roce, by někdo možná mohl vysvětlit, že MPO se nejprve snažilo ČTÚ celou agendu odebrat a to i u jiných dokumentů (správa frekvenčního spektra), ale zejména fakt, že podobné mapování může ČTÚ dělat jen z důvodů vyjmenovaných Zákonem o elektronických komunikacích. Celý uplynulý rok mapa pokrytí Ministerstvu průmyslu a obchodu nechyběla – je pak tedy otázka, proč o ni požádalo ČTÚ až před koncem roku 2015 a nyní se chystá vymlouvat na to, že mapu zpracuje ČTÚ v souladu se zákonem až v polovině tohoto roku.
Nicméně přestože Ministerstvo průmyslu a obchodu nemá ani schválenou strategii (ani projednanou ministryněmi a ministry Vlády), ani mapu sítí NGA (která zcela jistě nebude zahrnovat všechny existující veřejné sítě, pouze ty provozované „podnikateli v elektronických komunikacích“), nebrání mu to v přípravě příručky pro rozdělování dotací.
Mimochodem, Ministerstvo průmyslu a obchodu si prosadilo, že mapování NGA bude probíhat na adresní místa RUIAN a vyhodnocovat (barvit) se budou ZSJ. Dotace by se pak měly přidělovat na celé ORP (Obce s rozšířenou působností), nicméně ty se (zatím) barvit nebudou. Takže například situace na následujícím obrázku bude znamenat, že ZSJ bude bílá – domky nejsou podle MPO připojeny technologií NGA a tudíž je méně než 50 % ZSJ bez NGA připojení. Takže je možné tam vypsat veřejnou podporu.
Bílá ZSJ podle MPO
Co na tom, že podle pravidel EU je třeba zkoumat ještě tržní selhání (podle MPO je jedno, kolik operátorů si tam konkuruje, důležité je % pokrytí NGA podle definice MPO). Samozřejmě ten obrázek lze nakreslit i jinak. Lze tam třeba přidat kabelovou síť s rychlostmi přes 100 Mb/s, která ale nebude mít poměr upload/download 1:3, takže to podle MPO nebude NGA.
Nicméně to je téma na další sérii článků. Teď je důležité sledovat další osud dokumentu Národní plán rozvoje sítí nové generace.
Diskuze: 
Diskuze k článku