Chyby v metodice
Musím uznat, že proti předešlému porovnání se ČTÚ
velmi zlepšil. Ovšem pouze na první pohled. Při podrobnějším přezkoumání všech tabulek a
grafů a porovnání s nabídkami jednotlivých operátorů v Evropě si technicky zdatnější
uživatel musí povšimnout zásadních nedostatků zejména při výběru jednotlivých položek
použitých ve srovnání a při samotném sestavování grafů. Samotné srovnání pak obsahuje sice
velké množství tarifů, ovšem jestli jsem dobře počítal pouze 14 států včetně ČR a
Slovenska. Možná by bylo vhodnější omezit počet různých variant ( u Slovenska a Belgie se
autoři skutečně vyřádili) a přidat radši několik států, které by si určitě zasloužily, aby
se ve srovnání objevily. Vysloveně mi zde chybějí státy z velmi dynamicky se rozvíjejícím
trhem jako Itálie a Španělsko, které se v předcházející studii nacházeli.
Také státy jako Portugalsko a Maďarsko by byly vhodnými kandidáty
vzhledem k podobnému počtu obyvatel. Naopak absenci Finska bych ČTÚ odpustil, sám dobře
vím, jak náročné je v tom „zvláštním jazyce“ vydolovat jakékoliv údaje z
webových prezentací ( onehdy mě to stálo několik probdělých nocí ). Celkem nepochopitelně
se zde uvádějí země jako Irsko ( ohledně ADSL snad nejdražší stát na světě) a Rakousko ( v
několika zahraničních studiích dávané za odstrašující příklad jak se to dělat nemá).
Nezbývá než doufat , že výběr států do srovnání probíhal podle nějakého konkrétního klíče
a ne zcela náhodně podle pravidla – co se nám podařilo sehnat, to jsme tam
dali!
Osobně jsem přesvědčen, že se ČTÚ dopustil 3 zásadních chyb, které
ovlivnily výsledek celé studie.
1. Studie se zabývá pouze cenami
služeb ČTc s objemovými limity a nezabývá se jeho službami bez limitu. Pokud by tedy ČTÚ
provádělo stejné srovnání podle nových cen Českého Telecomu ( kde došlo k výraznému
zlevnění bezlimitních variant), ve srovnání by se to vůbec neprojevilo (ani nemohlo).
Naopak, kdyby si Telecom účtoval třeba milion měsíčně, závěr studie by nutně musel byt
stejný.
2. Tam kde se v nabídce zahraničního operátora
nevyskytovala varianta s limitem použil variantu bez limitu. Za žádných okolností však
nelze míchat limitované a nelimitované varianty, už tento prohřešek sám o sobě
znehodnocuje celou studii.
3. Studie dochází k závěru, ze ceny
služeb ČTc s objemovými limity jsou na průměru se zahraničím. I kdyby tomu tak bylo,
neopravňuje to ČTÚ k tomu, aby prohlásilo, že všechny ceny ADSL od ČTc jsou na evropském
průměru (když nevzalo do úvahu ceny neomezených služeb).
„Z výše uvedených
závěrů a porovnání cen jednotlivých poskytovatelů vyplývá, že ceny portfolia služeb na
bázi technologie ADSL poskytovaných společností ČESKÝ TELECOM, a.s., od 15. 9. 2003 jsou
na úrovni evropského průměru a z tohoto důvodu Český telekomunikační úřad nepřistoupí
zatím k regulaci těchto cen pro koncové uživatele.“
Chyby v
zpracování údajů a sestavování jednotlivých grafů
Jak už jsem již uvedl
výše, celá studie na rozdíl od té první je podstatně kvalitněji zpracovaná, alespoň co se
vstupních údajů týká. Marně jsem se snažil objevit nějakou velkou „botu“
podobné té, které se ČTÚ dopustil ve svém prvním porovnání ( špatné
údaje u Polska, Itálie a dokonce i jednoho tuzemského operátora). Nakonec ve spolupráci s
našim partnerským sdružením na Slovensku ( především pan Polakovič a Marius Paczkowski)
jsme přece jen jednu velkou chybu odhalili. Tradičně u Polského operátora (vypadá to, že
ČTÚ nepřeje našim polským sousedům levné ADSL). V porovnání ČTÚ totiž uvádí cenu 53,49
euro což je zhruba 1711 Kč (pro zjednodušení 32 Kč za Euro) a po převedení na polský zlotý
což je zhruba 250 zl.Tato částka by však odpovídala ceně za variantu ADSL určenou pro
firmy (249 zl). Pro domácnosti je určená varianta o stejné rychlosti, ovšem za 199 zl při
úvazku na 12 měsíců pak pouhých 149 zl a to včetně DPH. Podrobněji o tom píše pan
Paczkowski:
„Ceny za Neostradu (domácnosti) se v podstatě nezměnily (199
PLN s DPH) při časově nevázané smlouvě nebo 149 PLN při úvazku na 12 měsíců. Co se týká
jednotlivých akcí tak TP SA nabízí do konce roku aktivaci a měsíční test za symbolický 1
PLN. Po uplynutí jednoho měsíce se zákazník může rozhodnout jestli ADSL chce nebo ne a
případně vrátit modem bez jakýchkoliv dodatečných poplatků. Když se rozhodne využívat
Neostradu i nadále, tak zaplatí na první faktuře 199 PLN za modem i samoinstalační
balíček. K další akci patří samoistalační balíček s modemem za 99 PLN ale zde je nutné
rovnou podepsat smlouvu. Jinak služba Neostrada je pevné, počtem dat neomezené 24 –
hodinové připojení technologií ADSL s rychlostí 512/128 kb/s. IP adresa je přidělovaná
dynamicky a v rámci balíku služeb zákazník dostane mimo jiné také 100MB prostor na serveru
providera. Odkaz na
aktuální ceník“
Co k tomu dodat? Zdá se mi, že 249 zl (53.49 euro) a
149 zl (31.66 euro) nebo 199 zl ( 42,29 euro) je sakramentský rozdíl a graf by rázem
vypadal trochu méně výhodněji pro ČTc. Navíc jak jste postřehli jedná se o bezlimitní
variantu, takže jen těžko jí lze srovnávat s naší 10GB omezenou variantou.
Žádný
další chybu podobného rázu se nám zatím nepodařilo objevit a proto si dovolím přejít k
dalšímu dosti závažnému pochybení. Nebylo mi dost dobře jasné, proč se někteří operátoři v
ceníku vyskytují několikrát ( ze stejnou rychlostí a velmi odlišnou cenou). Například
Belgacom je v grafu zastoupen hned 5 variantami ( 4 určené pro domácnosti a jedna pro
firmy). Zatímco varianty pro domácnosti jsou všechny levnější než nabídka ČTc, podniková
varianta je mnohem dražší ( lze předpokládat, že zde bude trochu odlišná agregace, je zde
router namísto modemu, 5 e-mailů a statická IP). Navíc první 4 varianty jsou v porovnání
ČTÚ označené jako bez DPH, přitom v ceníku Belgacomu je u nich písmenko F (označující cenu
s DPH). Vyhodíme-li tedy z grafu ČTÚ podnikovou variantu s předpokládanou nižší hodnotou
agregace a uvedeme ceny bez DPH, opět na tom bude ČTc poněkud hůře. V následujících
tabulkách jsem si dovolil uvést všechny údaje dostupné o nabídkách Belgacomu a také něco
málo z historie ADSL v Belgii. Kdo ovládá dobře angličtinu může si všechny uvedené údaje
ověřit p
římo zde .
V následující tabulce si povšimněte zejména bodu
„B“ ve vysvětlivkách. Je zde víc než jasné, kde se ČTc inspiroval. Pro nás
jsou však nejdůležitější body „F“ a „G“, které říkají jestli je
cena bez daně nebo s daní.
U Dánské TDC došlo k podobné chybě. Tarify TDC nejsou
zatížené žádným limitem na objem přenesených dat. Proto by se ve srovnání vůbec neměly
vyskytovat. Navíc v grafu druhá nejdražší varianta od TDC za 78,72 eura je z největší
pravděpodobností varianta o rychlosti 512/512 kb/s což není zrovna vhodný soupeř pro naší
512/128 kb/s. Kompletní ceník najdete zde
.
Zdá se, že i v případě Francie, Holandska,Británie a u jednoho tarifu i
Norska ( jeden tarif obsahuje 30 GB limit, takže jeho zařazení je správné) se jedná o
bezlimitní varianty, takže opět platí to, co už jsem uvedl o Dánsku a Polsku.
To
by byly zhruba všechny chyby, které se nám podařilo v tak krátké době nashromáždit.
Přičteme li k nim už uvedené chyby v celé metodice, lze o důvěryhodnosti studie s
úspěchem pochybovat. Nedá mi, abych neupozornil ještě na jednu zajímavou věc
právě v souvislosti s absencí srovnání týkajícího se také bezlimitních variant. Jednak
jsem přesvědčen, že z tohoto srovnání by ČTc odešel na hlavu poražen ( a to i při použití
nejnovější nabídky pro rok 2004 představené minulý týden) jednak by nás v tomto
pomyslném souboji zřejmě výrazně porazilo i Slovensko , které bylo dlouhou dobu
považované za outsidera na trhu s vysokorychlostním připojením. V následujících tabulkách
si dovolím v grafech ČTÚ označit nabídky, které do podle mého názoru do srovnání nepatří,
nebo které jsou ( v případě Polska) uvedené s nesprávnou cenou. A zde se můžete podívat co
z celého slavného porovnání ČTÚ zbylo:
Proč?
Zprava doleva: TDC (bezlimitní), TDC (bezlimitní), Polsko (špatná cena), BT 4 krát (
bezlimitní + smíchané domácí a profi varianty lze předpokládat odlišnou hodnotu agregace)
France Telecom (bezlimitní) .
V tomto srovnání jsou
červeným křížkem označené varianty, které do srovnání nepatří (z důvodu, že se jedná o
bezlimitní varianty nebo varianty pro firemní zákazníky a lze také předpokládat
příznivější hodnotu agregace) a modrou značkou varianty, které jsou sice uvedené správně,
ale cena je u nich s DPH.
Několik málo slov na závěr
Tento článek se mi nepsal zrovna lehce. Na straně jedné chápu zaměstnance
ČTÚ, kteří strávili spoustu času vyhledáváním informací ( a svou práci odvedli dobře). Sám
jsem se svými kolegy strávil několik nocí při tvorbě našeho přehledu cen ADSL ve světě, který
obsahuje však mnohem více údajů než tato studie (celkem 35 zemí, 66 operátorů, 118 tarifů)
a umím tedy ocenit odvedenou práci. Na straně druhé nechápu, jak je možné, že tyto pracně
získané údaje za použití špatné metodiky dokáží takto znehodnotit. Sám nevěřím tomu, že by
se ČTÚ pokusil vypracovat studii znovu a je víc než jasné, že se v nejbližší době ani v
nabídce Českého Telecomu nic podstatného nezmění. Nově ohlášené tarify většina uživatelů
přijala negativně (a ani se jim nedivím). Navíc ČTÚ nesplnilo svůj slib, kdy ještě před
měsícem prohlašovalo, že rozhodne ve sporu o „propojení“ u služby ADSL a
namísto toho v pátek zveřejnilo pouze neslanou-nemastnou výmluvu proč tak neučinilo:
„Český
telekomunikační úřad (dále jen “ČTÚ”) přislíbil do konce měsíce listopadu
vydat rozhodnutí o propojení pro ADSL. ČTÚ oznamuje, že i přes velkou snahu nebude moci
uvedený termín splnit, protože stále existuje zásadní rozpor mezi názory zúčastněných
stran ve věci propojení a přístupu, který je nutné před vydáním tohoto rozhodnutí
dořešit.“
Naštěstí se zdá, že pozice ČTc už zdaleka není tak pevná jako
dříve. Jednak jsou tu mobilní operátoři se svými nabídkami paušálního přístupu k Internetu
( Eurotel se svojí
nabídkou trhá všechny rekordy a za měsíc byl schopen zvýšit počet uživatelů z
13 tisíc na víc než 19 tisíc zákazníků) a jednak se v České republice
rodí snad světový unikát – budeme mít snad největší koncentraci bezdrátových sítí v
Evropě (neberte mě doslovně). Všechny zájemce o bezdrátové připojení si dovolím upozornit
na náš seznam bezdrátových sítí,
který obsahuje již více než 50 komerčních i komunitních projektů a neustále se rozrůstá.
Zdá se, že i poskytovatelé kabelového Internetu chtějí využít neutěšené situace v oblasti
připojení k Internetu a i když počet platících zákazníků zhruba 30 tisíc není
velký, skutečný počet kabelových přípojek zhruba 480 tisíc, poskytuje velký
prostor pro rozvoj tohoto druhu připojení. Je tedy na místě, abychom si jako uživatelé
uvědomili, v čem tkví síla Internetové veřejnosti a tou správnou volbou dali Českému
Telecomu najevo, že už není jediný.
Diskuze: 
Diskuze k článku
palo, 6. 12. 2003 (22:57):
Alternatívny ISP v Japonsku nasadí 45 Mbps ADSL
http://www.isdn.cz/clanek.php?cid=5382
doufam ze v EU a predevsim u nas nevznikne diky CTU takto konkurencni prostredi 🙁
palo
http://www.libinst.cz
– – –
du se ucit japonsky, korejsky nebo cinsky
to je asi na emigraci:-( to co tady CTU s vladou predvadeji.
Hanz, 4. 12. 2003 (13:54):
Také bych chtěl poděkovat panům za to že si dali práci sehnat všechny potřebné informace pro napsání tohotu článku. (Je smutné že lidi které si na tuto práci platíme to neumí).
Jen bych chtěl reagovat na to co zde již zaznělo, myslím si že uvést tuto studii a některé z minula které ČTÚ vypracoval a říci jak nás všechny klame a hlavně aby se to dozvěděla šíroká veřejnost, jak nás daňové poplatníky takto veřejně obelhavájí a okrádají a brání této společnosti v rozvoji! Tak to by se asi i ti co nikdy internet nepotřebovali divili. Tajně doufám, že se jednou podaří toto úmyslné brždění a okrádání rozbít a odpovědní lidí dostanou co jim patří.
pep, 2. 12. 2003 (15:41):
nahodou jsem rad ze tu do CT realne nekdo busi. Maly ale neustaly tlak ma daleko vetsi hodnotu nez jeden velky medialni nezdar, ktery nakonec vysumi.
Kde je pan chytry Ondrej Neff dnes? Proc nebojuje? Pamatuji jak byl nadseny pro vec…
Darion, 2. 12. 2003 (12:29):
Az v CR budou prumerne evropske platy tak at ma klidne CT pprumerne evropske ceny. Doposud tomu tak neni pokud je mi znamo… :-/
svata, 1. 12. 2003 (15:05):
Myslím,že je to marnej boj,bohužel.Nenažranej Špidla a socani je ten pravej důvod proč je to jak to je!!!
Petr H, 30. 11. 2003 (22:49):
Predevsim diky za to, ze pan Sova a jeho spolupracovnici jsou ochotni travit tolik casu zpracovavanim takovychto zevrubnych zprav – ja bych asi driv omdlel nez bych neco takoveho sestavil, nehlede k tomu, ze tato prace je vlastne na prvni pohled temer zbytecna; ne zcela, ale vite jak to vsechno v tomto state nakonec dopada. A ta studie CTU – to je tedy prekvapeni. Dle meho se nema smysl tim vsim jeste vubec zabyvat. Snad se do budoucna bude vse zdarne vyvijet ve smyslu dalsi a dalsi konkurence CTc, protoze z teto strany a ze strany uredniku tohoto nefungujiciho statu se niceho zavratneho nikdy nedockame.