Když Casey Fenton letěl v roce 1994 z Bostonu na Island, napadlo ho oslovit studenty místní univerzity a zeptat jich, jestli by u nich nemohl pár dní přespat. Na 1500 emailů reagovalo 50 lidí, kterým se nápad líbil a ubytování přislíbili. Když se Casey vracel zpět domů, začal celou tu myšlenky rozvíjet. Myšlenku, která pohltila už tři a půl milionu lidí.
Nápad přespávat u naprosto cizích lidí byl na světě. A štěstí mu přálo. „Věděl jsem, že to nemohu zvládnout sám. Potřeboval jsem dobrý tým lidí s několika specializacemi. Museli být spolehliví, zkušení a schopni podat ty nejlepší výsledky. Bylo velmi důležité, že to budou lidé, kteří budou stejně nadšeně objevovat rozdílné kultury a svět sám,“ popsal začátky Casey.
Fenton sehnal skvělý tým, který sestavil z bývalých spolupracovníků. V partě byl Dan Hoffer (obchodník), Sebastien Le Tuan (interface designer) a Leonardo Bassani da Silveira (grafický designer). Společně vytvořili za několik měsíců projekt, který pomáhá cestovatelům levně, efektivně (a intimně) cestovat po celém světě.
Počty couchsurfařů v jednotlivých státech.
Co to vlastně je
Couchsurfing je projekt, který spojuje hostitele s hosty. Pointa není v levném cestování – i když ubytování zdarma je (zvláště na delších cestách) výhodný bonus. Projekt je založen na dvojí důvěře. 1) Hostitel, který ubytuje, musí věřit hostu a naopak. Po dobu několika dní spolu sdílíte byt a učíte se jeden od druhého a o druhé kultuře. Hostitel většinou provede návštěvníka městem, doporučí, kam jít a kam nejít, vysvětlí mu kulturní rozdíly, ukáže a představí mu svět, ve kterém žije. Tipy od místních jsou vždy nenahraditelné.
„Věřit cizímu člověku bez důkazů, to je jedna z věcí, které mě Couchsurfing musel naučit.“
Kdo to je typický Couchsurfař
Průměrný věk couchsurfaře je 28 let (v Čechách je průměr 26 let). Je to člověk, který nesdílí postoje a názory mainstreamu. Chce poznávat nové věci a učit se, seberozvoj je na předních příčkách životních hodnost. Má rád jiné kultury, je tolerantní a nenáročný, myslí pozitivně, je vnímavý, přemýšlivý, bere ohled na druhé. Je dobrodružný a věří lidem. Velká část je zainteresována do různých společenských problémů a nebojí se v nich angažovat. Většinou cestuje i ubytovává, pracuje, často ještě studuje či stíhá obojí.
„Pozor, couchsurfaři nejsou chudí mladí lidé s batohem na zádech, kteří pro nedostatek financí žebrají o přespání, holí se jednou za měsíc a myjí se jednou za rok. To jsou bezdomovci, to si pletete.“
Jak to celé funguje
Naprosto jednoduše. Na www.couchsurfing.org si založíte profil a kompletně ho vyplníte (fotografie, základní info o vás, vaše životní mise, cíle, zkušenosti, jaké lidi máte rádi, co můžete druhé naučit, jakým jazykem mluvíte atd.). Můžete svůj profil verifikovat (ověřit vaši totožnost) pomocí několika jednoduchých kroků, či nikoliv. Chcete-li ubytovat, jednoduše to nastavíte na vašem profilu a vyplníte informace o vašem bytě – kde budou návštěvníci spát, jestli můžete poskytnout peřinu či ručník atd. Pokud si vás někdo vybere, napíše vám žádost, zda u vás může přespat.
„Couchsurfaři poznávají kulturu zemí, ve kterých cestují, zevnitř – pomocí místních lidí, jejich příbytků, zvyků, kuchyně a společenských vazeb. To prostě z průvodce vyčíst nejde.“
Věřte, ale vyberte si komu
Vy si přečtete jeho / její profil, kde věnujete pozornost dvěma zásadním věcem – informacím, které o sobě osoba vyplnila sama a referencím, které ji zanechali ostatní hostitelé / cestovatelé. Na základě těchto informací se rozhodnete, jestli chcete surfaře ubytovat (a na základě předpokladu, že se vám to hodí do rozvrhu:)). Stejně to funguje i obráceně. Chcete jet někam cestovat? Vyberte si na stránce město, nastavte si, chcete-li přespat u muže, ženy (a další kriteria) a najděte si ideální hostitele. Napište jim žádost o ubytování a čekejte, co odpoví. Pokud pobyt odsouhlasí, vyměníte si kontaktní informace, adresu a můžete vyrazit.
Profil Couchsurfaře.
„Nevytváříte ubytování. Vytváříte hodnoty. S většinou surfařů jsem ve styku dodnes. Jsme dobří přátelé, kteří sdílejí stejné životní hodnoty. A nevadí nám, že od sebe žijeme několik tisíc kilometrů.“
Nemá to pravidla?
Ne. Nemá to pravidla. Překračování hranic, to je to, o čem je Couchsurfing. Kromě místa na spaní – což může být kousek podlahy, gauč, matrace pod stolem atd. – se od vás nic nečeká. Je nepsanou etiketou, že jako host uděláte něco milého pro hostitele (uvaříte večeři např.), ale ani to není podmínkou. Kde nejsou hranice, otevírají se možnosti.
A teď zpět na zem
Nikdo z mých blízkých přátel nesurfuje. Což je skvělé, protože já tím pádem znám všechny otázky, které lidé na téma couchsurfing mohou mít. Je to bezpečné? Už se ti stalo něco špatného? Neznásilní tě v noci?
Na podporu bezpečnosti nabízí server několik způsobů, jakými lze ověřit identitu a osobnosti Couchsurfaře.
- Verifikace účtu pomocí platby kreditní kartou (ověřuje jméno a další identifikační údaje)
- Zaslání pohlednice na vaši adresu se speciálním kódem (ověření bydliště)
- Reference od ostatních členů (ověřuje, jestli to, co píšete na svém profilu, je opravdu pravda)
- Systém Vouchingu – pouze osobně prověření a spolehliví uživatelé smí „dát hlas“ jiným členům projektu, je to tedy takové malé „osobní hodnocení“ kdo je správný couchsurfař a kdo ne. Tím, že se vouching rozšířil zevnitř, tedy od samotných zakladatelů, je celkem spolehlivý.
Příklad referencí na uživatelském profilu. Pod jmény jsou ikony vysvětlující, jak se uživatelé setkali, jestli se potkali osobně, jak dobří jsou přátelé a jak dlouhou dobu spolu strávili. Zelný badge u profilové fotografie znamená, že je uživatelova totožnost ověřena.
Pár čísel
Logicky největším počtem couchsurfařů oplývají Spojené státy, tímto způsobem tam cestuje téměř 750 tisíc lidí. V Evropě je CS nejpopulárnější v Německu, kde je zaregistrováno 330 tisíc surfařů. V České republice couchsurfuje téměř 25 tisíc lidí.
V Praze nabízí ubytování, popovídání nebo provedení po městě 12 tisíc lidí, v Brně kolem 3 tisíc, v Ostravě asi 700 a Olomouci téměř 600. 74% Čechů využívá ke komunikaci s ostatními cestovateli angličtinu, 15% němčinu.
Většina – skoro 8 000 českých surfařů – se chce pouze sejít na drink či kávu, popřípadě ukázat surfařům město. Devět tisíc lidí pravidelně ubytovává. Průměrně kolem 4 tisíc lidí je na cestách po jiných zemích.
Nejvíce uživatelům je mezi 18 a 29 lety a jsou téměř přesně rozděleni 50 na 50 na ženy a muže.
„Můžete se bát, že vás někdo vykrade, zabije, znásilní nebo prodá do otroctví. Ano. Můžete. Ale také těm lidem můžete (po zhlédnutí jejich profilu) prostě nejdřív věřit a až teprve potom se bát, že se může něco stát. Vždyť to, že to děláme v současné společnosti naprosto automaticky NAOPAK, je smutné. Bojujme proti tomu stereotypu.“
Já, Couchsurfař
Já surfuji již druhým rokem. Ubytovala jsem přes šedesát lidí, sama jsem na cestách u několika přespávala. Potkala jsem skrze Couchsurfing fantastické lidi, díky kterým jsem poznala mraky nových věcí. Předáváme si oblíbenou hudbu, doporučujeme si knihy na čtení, místa na cestování, životní postoje, názory a způsoby, jak dělat něco skvělého. Vždy spolu vaříme, jednou jídlo, které je učím já, podruhé nějaké jejich oblíbené. Sedíme, posloucháme desky, rozebíráme mezikulturní rozdíly, naše životy a naše vášně, couráme Prahou, učíme se jazyk toho druhého atd. Prostě spolu pár dní bydlíme a sdílíme vše, co si můžeme a umíme předat. Moji surfaři mají vždy klíče od mého bytu, zapůjčený laptop a většinou i mobil. Spí na gauči v obývacím pokoji, kde musí snést mého 40kilového psa. V mém týdenním plánu je vždy první práce a škola, couchsurfaři se vždy přizpůsobí. Také ví z mého profilu dopředu, že pracuji a nejsem schopna je provádět přes den po městě. Nevadí jim to. Trávíme spolu večery, snídaně a víkendy. Kvůli CS se nemusíte omezovat.
A důležité na konec: Vždy cestuji sama, bydlím sama a jako samotná žena taky ubytovávám. Nikdy se mi nic nestalo. Ani na cestách, ani při poskytování ubytování. Což neznamená, že se jednou něco špatného nestane, samozřejmě. Opatrnosti není nikdy dost.
Ale jen říkám fakta 😉
Diskuze: 
Diskuze k článku