Zajímavé jsou informace z Japonska, které hned po Jižní Koreji zaznamenává nejvyšší nárůst
DSL technologií a v letošním roce se dokonce očekává, že Koreu z pomyslné první příčky
sesadí. Zatím co Softbank od jednoho uživatele vyinkasuje ročně 4000 JPY, tak připojit
tohoto uživatele stoji 37 000 JPY. Nicméně, protože Softbank vlastní i většinu Yahoo Japan
a desítky dalších firem podnikajících na Internetu, tak doufá, že se mu to vrátí ve větším
využívání jejích služeb.
Státy EU na rozdíl od asijských tygrů postupovaly o něco
rozvážněji, i když masivní investice do ADSL ještě ztížily finanční situaci jednotlivých
národních operátorů (primárně zaviněnou nákupem licencí na mobilní sítě třetí generace),
ale dnes se řada z nich postupně dostává z červených čísel. Už jednou jsem zmínil v
předcházejícím článku o Deutsche Telecomu, který skončil v prvním čtvrtletí s čistým
ziskem, a to poprvé od druhého čtvrtletí předminulého roku. Jeho provozní ziskovost přitom
růstem o 18% překonala očekávání analytiků. Společnost dnes oznámila, že za čtvrtletí
vytvořila čistý zisk 0,85 miliardy eur po ztrátě 1,8 miliardy eur ve stejném období
minulého roku. Také British Telecom vykázal nárůst hrubého zisku o 32% na 490 miliónu
liber a současně oznámil snížení svého dluhu o 3.3 miliard na 9.6 miliardy. V polovině
května měl BT více než 936 000 uživatelů ADSL, přičemž rekordní dubnový nárůst překročil
25 000 nových zákazníků týdně. Zajímavé by byly jistě informace od dalších dvou evropských
tygrů na poli ADSL, a to Francie a Španělska.
Společnost Point-Topic před nedávnem
uvolnila další studii, ve které se věnuje nejen penetraci ADSL v jednotlivých státech, ale
také poukazuje na to, k čemu všemu lze ADSL využít a jak se se stoupající rychlostí
možnosti využití zvětšují. Podívejme se však nejdříve na to, jak si ADSL nachází cestu do
stále většího počtu domácností. Na prvním grafu je v podstatě zajímavá pouze jedna
důležitá věc. Zatímco Amerika začíná poslední dobou v růstu počtu přípojek zpomalovat,
Západní Evropa přidala na tempu a v počtu přípojek už Ameriku předehnala. Také v Asii již
mají zřejmě největší „boom“ za sebou a v následujících měsících je očekáván
růst spíše pozvolný.
Velice zajímavé jsou následující 3 grafy, které zobrazují 25 států s
největší penetrací vysokorychlostního Internetu na světě. Mnozí z vás to již ví, ale přeci
jen si neodpustím vysvětlení, jaký je rozdíl mezi slovíčkem Broadband a ADSL. Na
některých, bohužel i technických serverech, slůvko ADSL s oblibou zaměňují za Broadband,
což není přesně to samé. Uvedu příklad, snad si tím neznepřátelím redakci nejmenovaného
českého serveru. Velká Británie překročila hranici 2 milionů ADSL přípojek – v
originální zprávě se však mluví o 2 miliónech Broadband přípojek, z toho pouze zhruba 900
tisíc připadá na ADSL, zbytek jsou jiné druhy vysokorychlostního připojení. Ale teď pojďme
ke grafům. Jsou zajímavé hlavně proto, že když porovnáváme rychlost zavádění v absolutních
číslech, přesněji řečeno, když se soustředíme pouze na přírůstek přípojek v jednotlivých
státech světa, tak se nám neustále bude na prvních pozicích objevovat několik ekonomicky
silných a vyspělých států USA, Japonsko, Jižní Korea, Hong-Kong, Kanada, Německo, Francie
nebo Španělsko. Ve chvíli, kdy do výpočtů zakalkulujeme i počet obyvatel v jednotlivých
státech zjistíme, že i relativně malá země dokáže porazit takové obry, jako je Japonsko či
USA. Povšimněte si například Islandu, kde penetrace ADSL překročila hranici 6.9 přípojky
na 100 obyvatel nebo Estonska, kde se tento počet pohybuje kolem 2.24 přípojky na 100
obyvatel.
Nebudu a ani nechci v tomto článku popichovat
uživatele tím, že si za naši zaostalost v nemalé míře můžeme sami. Ano, hlavním viníkem je
sice Český Telecom a vláda této země, ale byrokratický aparát dělá pouze to, co mu občané
dovolí. Jak to, že na západ i na východ od našich hranic je angažovanost občanů v
internetových záležitostech větší než u nás? Všude tam, kde mají demokracii o něco déle
než u nás, je běžné, že pokud s něčím nesouhlasím, jdu a něco dělám, zatímco v ČR je
zvykem spíše čekat, až to udělá někdo jiný. Navíc boj se státem je mnohdy již od počátku
považován za prohraný. Slíbil jsem však, že nebudu popichovat, kdo má zájem, získá
podrobnější informace v tomto článku. Pojďme proto
zpátky k technologii vysokorychlostního Internetu.
Následující graf ukazuje, jaké
možnosti využití přinášejí jednotlivé rychlosti internetového připojení.
Vidíme, že klasický dial-up umožňuje všechny
dnes nejvyužívanější internetové činnosti. Při současném rozšíření Internetu v ČR, se dá
předpokládat, že je zde stále velký potenciál pro tuto internetovou „klasiku“.
Ten, kdo se bude chtít seznámit s Internetem, asi nebude požadovat video na přání ani
high-definition TV, zvláště když má alternativy ve formě klasického videopřehrávače a
klasické televize. Přesto je dobré vědět, co která technologie umožňuje. Zatímco v České
republice jsme donedávna bojovali za to, aby se technologie ADSL po několikaletém zpoždění
vůbec spustila a do dnešních dní jí provázejí nemalé technické problémy, ve vyspělých
státech je již ADSL běžnou záležitostí a pomalu ale jistě přicházejí další různé varianty
DSL technologií umožňující stále větší rychlost. Je to právě rychlost, která ruku v ruce s
rostoucím počtem uživatelů umožňuje rozvoj služeb, které bohužel českému uživateli
zákonitě musí připadat jako z oblasti sci-fi. O některých z těchto služeb jsem už psal v
předešlých článcích.
Co dodat na závěr? Jak je vidět, ani zavedení technologie ADSL u nás nijak
nezmenšilo propastný rozdíl mezi námi a vyspělým světem. Určitou naději , že se to naše
právě narozené ADSL (zatím stále hodně nemocné a slabé) uzdraví, dává nedávné rozhodnutí
ČTÚ v kauze „propojení“ o kterém jsme podrobněji informovali zde. A jak může
k rozvoji Internetu u nás přispět běžný uživatel? Nechci nikoho navádět, ale třeba by
stačila morální podpora kterou do dnešního dne vyjádřilo už víc než 10
Diskuze: 
Diskuze k článku
Jirka, 31. 5. 2003 (23:50):
Zdá se, že ti, co o věcech rozhodují, jsou buďto nesmírně inteligentní a nemůžu proto jejich činy příliš dobře pochopit, anebo naopak nemyslí hlavou, ale něčím úplně jiným.
Martin, 30. 5. 2003 (10:56):
Čo dodat na závěr? Snad jen to, že u nás to bude ještě dlouuuho v prd..i – protože na kompetentních místech sedí místo odborníků (kterých máme dostatek) ouřadové kteří nemají o nových technologiích ani potuchy a myslet dopředu je nikdo neučil.
Asi se budeme muset smířit s tím, že i když máme vzdělané lidi budeme neustále tak 5 let ve vývoji za vyspělým světem!!! Takže je libo písničku z knihovny? Možná tak za 5 let! Je libo video na přání? Bohužel namáme, zkuste se zeptat tak v roce 2010:-(((
Taková je u nás realita.
Radim, 29. 5. 2003 (21:45):
Jo, napsal jste to hezky 🙂