(NE)JASNÁ ZPRÁVA O STAVU ŠIROKOPÁSMOVÉHO PŘIPOJENÍ K INTERNETU VE SVĚTĚ A V ČECHÁCH – I.

Zatím si širokopásmové připojení (dále jen broadband) udržuje celosvětově čtvrtletní růst okolo 4% na stávajících 382,5 mil. registrovaných přípojek (stav k 30.červnu 2008). V současném období je sice zaznamenán mírný pokles proti loňskému roku, kdy trh rostl v průměru 5% za kvartál, ale i tak je to slušné.

Regionálně existují oblasti, které vykazují čtvrtletní růst i více než 20%. Patří sem především Jihovýchodní Asie se zeměmi jako Indonésie, Filipíny, ale také Indie a Pákistán, kde se nárůst pohybuje od 15% až k téměř 35% čtvrtletně. Z evropských států je to pak Řecko, Česko, Bělorusko, kteří úspěšně sekundují, i když na té spodní hranici růstu, tj. okolo 15%. A ještě vzdálenější Latinská Amerika má své „koně“ v Kolumbii a Mexiku, kde si rovněž udržují přibližně 15% tempo růstu.

Nejvýrazněji rostoucím trhem je Čína, a to dlouhodobě. Hodnota cca 76 miliónů instalovaných přípojek k 30. červnu 2008 oproti 66 miliónům na konci roku 2007 „vyděsila“ už i USA. Ztráta Číny ve druhém čtvrtletí tak činila „jen“ necelých 900 tis. přípojek. Tyto údaje v číslech za Q2 2008 to jen dokumentují – 76.878.195 v USA, a 76.005.350 v Číně. Protože však kvartální růst má Čína podstatně rychlejší než USA – srovnejte si např. údaje procentuálního růstu mezi Q1 a Q2 tohoto roku, kdy Čína 7% a USA 1,5% – tak se dá předpokládat, že v této chvíli Čína v absolutních počtech broadband přípojek předběhla USA. To celé ukazuje, jaký je v nejlidnatější zemi světa po broadbandu „hlad“ způsobený dynamikou hospodářství a zvyšováním životní úrovně obyvatel.

Celosvětový poměr „sil“ v oblasti broadbandu USA, Čína vs. zbytek světa nejlépe demonstruje tento graf.

Analytici v této souvislosti seriózně hovoří o „vážných důsledcích pro konkurenceschopnost ekonomiky USA v hi-technologiích“. Viníkem je prý regulace broadbandu ve Spojených státech, kdy si dominantní operátoři udrželi vyšší ceny, a zapříčinili tak pomalejší růst. Uvidíme co s tím ještě udělají současné potíže na Wall Street.

Trhu v Číně vládne prostě xDSL a FTTx. Jen za první čtvrtletí letošního roku masivně přibylo 2 mil. nových DSL přípojek a FTTx cca 2,5 mil. Ani západní Evropa by neměla „usínat na vavřínech“, protože ze statistik vyplývá, že kvartálně ztrácí cca 0,30% podílu z celosvětového broadbandu. Nebýt svých „chudých příbuzných“ ze zemí bývalého východního bloku, mohl by být podíl Evropy jako celku zanedlouho méně jak 30% broadbandu celého světa.

Podívejme se tedy nyní na poměrné zastoupení jednotlivých technologií ve světě k Q1 2008. První hodnota grafu uvádí celosvětový počet registrovaných přípojek dané technologie v tisících, druhá její procentní podíl.

Jak je na první pohled patrno, nejvíce přípojek na světě má xDSL technologie. Už jsem to zmínil, proto nikoho nepřekvapí, že právě tady je dominantní Čína (54 mil.), následovaná USA (31 mil.) a pak až, s poměrně velkou ztrátou, Německo (20 mil.) a Francie (15 mil.). Slušné skóre má ještě Latinská Amerika a Střední Východ spolu s Afrikou.

Přesto celkový podíl DSL technologie na světovém broadbandu klesá. V celé západní Evropě počet DSL přípojek stagnuje, a jinde jde dolů. Příčinou je pravděpodobně přesun k jiné technologii, o čemž se ještě rozepíši.

Cable Modem (broadband poskytovaný kabelovými operátory) má druhý největší podíl. Tady jednoznačně dominuje trhu USA se svými 40 mil. přípojek. Následuje Jižní Korea (5,11 mil.), Kanada (4,73 mil.), Japonsko (3,84 mil.) a Velká Británie (3,51 mil.). A pro zajímavost uvedu i dva největší „skokany“ s překvapivým nástupem.

Prvním je Rusko se čtvrtletním nárůstem téměř 44% na březnových 604 tis. kabelových přípojek, a druhý je Pákistán s 22% vzestupem na březnových 45 tis. přípojek. Stejný počet kabelových přípojek jako Pákistán mimo jiné uvádí i náš spřátelený soused Slovensko, ale to srovnávám „Davida s Goliášem“, protože prvně jmenovaný má téměř 166 mil. a druhý jen 5,5 mil. obyvatel. Slovensko má tedy cca 30x vyšší penetraci kabelovek jako zmiňovaný Pakistán.

Kabelový broadband jako takový svádí boj, s většími, či menšími úspěchy, právě s xDSL. Hodně záleží na „šikovnosti“ regionálních operátorů a jejich nabídce. Wikipedie však říká, že ADSL může bránit rozvoji Web 2.0, nebo-li druhé generaci internetových, tzv. „mashup“, aplikací. Zde se vyžaduje přenos více dat oběma směry. U základní specifikace ADSL (mimochodem rozšířené i v ČR) dovoluje tok dat směrem K uživateli (download) a OD (upload) uživatele poměr 8:1, tj. down 8Mbit/s a up 1Mbit/s. Cable Modem technologie si může dovolit tento poměr nastavit i na 1:1. Pak lze brouzdat rychlostí třeba 20Mbit/s oběma směry. Abych tady nezabíhal do podrobností, slibuji vám na toto téma samostatný článek.

A jedna perlička: V Holandsku si na začátku roku 2007 pořizovalo DSL výrazně více uživatelů oproti Cable Modem. Na konci toho samého roku však skoro 350 tis. DSL přípojek rázem ubylo, aby se pak v prvním čtvrtletí tohoto roku zase 136 tis. znovu „vrátilo“. Záhada, souboj, nebo chyba v evidenci? Kdo ví…, ale o „kabelovkách“ ještě určitě uslyšíme. Pravděpodobně zasáhnou citelně do DSL sektoru, ovšem i FTTx sektor by se měl mít na pozoru.

Optické sítě zažívají svůj rozmach a snaží se ukrojit si svůj díl trhu. Technologie však není úplně levnou záležitostí, a je relativně náročná na investice do nových rozvodů. Operátoři však většinou nemají na výběr. Kromě konkurence na ně tlačí především zákazníci, kteří chtějí nové služby typu IPTV (televize po internetu), či VoD (video na vyžádání). Pro představu například tolik diskutovaný formát HDTV vyžaduje datový tok minimálně 10 Mb/s, cokoliv pomalejšího je podle odborníků pro opravdu kvalitní obraz naprosto nedostačující.

Podíl jednotlivých regionů u FTTx hraje jednoznačně ve prospěch Asie, resp. její pacifické části. Japonsko například již dlouhodobě eviduje klesající počet DSL přípojek a je nasnadě, že to je kvůli přechodu na optiku, když čtvrtletní růst je +6,80% proti úbytku -3,20% u DSL, což představuje v reálu 329 tis. zrušených DSL přípojek.

Rozložení trhu v číslech vypadá takto: Vede Čína s 16,7 mil. přípojek. Následuje Japonsko s 12,1 mil. a s velkým odstupem pak Jižní Korea, která uvádí asi 5,5 mil. USA mají ještě o tři miliony optických přípojek méně, tj. 2,3 mil.

Nedávno proběhla i českými médii informace, že jeden operátor v Japonsku nabídne domácnostem symetrické připojení s rychlostí 1 Gb/s. Vše samozřejmě realizováno optickou technologií. A to prosím za cenu, za kterou si u nás v Česku pořídíte ADSL linku s teoretickou rychlostí 16 Mb/s! Nezbývá, než tiše závidět, a těšit se na technologický pokrok. Snad to nebude dlouho trvat.

A kde FTTx přípojek nejvíce ve světě přibývá? Nejdynamičtější zemí je Litva kde jen za první čtvrtletí tohoto roku přibylo 26 tis. přípojek. Celkově tak má již 127 tis. FTTx přípojek (ve Q2 2007 to bylo 82 tis.) na 3,6 milionů obyvatel, tj. asi 3,5% penetrace.

FTTx technologie je používaná v různých variantách, ale především se uplatňuje na páteřních sítích. Varianta tzv. FTTH (Fiber-To-The-Home, volně přeloženo jako „optika až do domu“) vyžaduje vysoké náklady do modernizace stávající infrastruktury. Proto se nelze divit, že výhodu v technologickém posunu mají především země, které vysokorychlostní sítě teprve budují. A na tento argument si vzpomeňte někdy i v souvislosti s Českem.

Optické sítě jsou příčinou výrazné ztráty podílu xDSL přípojek. Jestli jsem to nezmínil dřív, napravím to teď. Nejvíce xDSL linek zrušilo již jednou zmiňované Japonsko (-329 tisíc), ale také Jižní Korea (-82 tisíc) nebo Taiwan (-66 tisíc). Jižní Korea má však pravděpodobně největší propady u DSL za sebou, když se za poslední 3 roky zbavila přibližně 2,5 miliónů přípojek.

K WiFi a jiné bezdrátové technologii již jen stručně. WiFi obecně by měla řešit přenos dat v domácnostech, kancelářích, a budovách pro připojení do LAN, není-li možnost použít jiné technologie (Ethernet, apod.). Důvodem proč se někde používá WiFi i jako hlavní připojení k internetu, však byla dříve cena. Opět zářným příkladem je ČR, kde v minulosti „zaspal“ náš dominantní operátor a díky tomu vedeme žebříček s 415 tis. bezdrátových přípojek (oficiální údaj za Q1 2008), a každé čtvrtletí toto číslo o cca.11% narůstá. K dnešnímu dni by jich podle kvalifikovaného odhadu serveru Internet pro všechny mělo být více než 540 tisíc. Ó, díky vám, lokální poskytovatelé.

Druhá země, která uvádí vysoký počet WiFi přípojek jsou Filipíny s 361,5 tis. přípojek a kvartálním růstem o 15%. Tady použití této technologie předstihuje nepatrně i DSL! Že by tam měli také nějaký telekom? WiFi „skokanem“ však je opět Rusko s téměř 30% kvartálním přírůstkem na současných 97 tis. přípojek.

A pozor, přichází WiMAX. Na Slovensku a v Polsku roste výrazně jeho podíl. Největší zastoupení této technologie má však Kolumbie s 54 tis. přípojek. Těžko říci, jak to s WiMAXem bude u nás. Protože, na rozdíl o jiných států, není pro technologii WiMAX v ČR vyhrazený dostatečný počet potřebných volných frekvencí a v porovnání s 5GHz technologií zatím WiMAX vykazuje vyšší latenci a cena koncových zařízení je také stále poměrně vysoká.

Vše výše uvedené uzavřu ještě souhrnným grafem „top-ten“ zemí světa dle počtu přípojek (v tis.) a použité technologie.

V další části mé zprávy se těšte na rozbor trhu v Česku. Patříme totiž díky stoupajícímu počtu non-DSL technologií k těm rychleji rostoucím zemím Jsem však připraven reagovat i na vaše podněty, a doplnit případně i tuto analýzu.

Zdroj dat: Analýza společnosti Point-Topic za Q1 a Q2 2008