Cíl průzkumu
Průzkum byl proveden v 16 zemích Unie a jeho úkolem bylo zjistit efektivitu zmiňovaného nového regulačního rámce. Direktiva „Nového regulačního rámce“ ukládá národním regulačním autoritám různé povinnosti, například v článku 8 po nich vyžaduje podporu konkurence mezi jednotlivými elektronickými komunikačními sítěmi a souvisejícími službami tak, aby byly zajištěny investice do infrastruktury a podpora inovací. Studie se pomocí srovnání pravomocí a výsledků národních regulačních autorit a regulačních režimů vůbec snaží zjistit, jak každá ze 16 sledovaných zemí zajišťuje veřejné telekomunikační služby spolu s účinnou podporou investice a konkurenčního prostředí.
Celkové výsledky
Jak průzkum probíhal
Autoři průzkumu v každé ze sledovaných zemí požádali místní členy ECTA o zodpovězení otázek, které byly součástí detailního dotazníku a jejichž úkolem bylo zhodnotit účinnost regulačního rámce. Na základě odpovědí byla vytvořena komparativní analýza. Tématem šetření byly následující čtyři hlavní kategorie: obecné funkce národních regulátorů, účinnost řešení sporů, regulace vstupu na trh a dostupnost klíčových produktů. Každé téma bylo rozděleno do několika dílčích kritérií, které byly obodovány, přičemž dosažený počet bodů byl upraven váhami důležitosti jednotlivých kritérií. Nyní se na jednotlivá témata včetně výsledků podívejme podrobněji.
Obecné funkce regulátora
Rychlost
Jedním ze způsobů hodnocení efektivity interních procesů regulačního úřadu je doba, která je nutná pro různé schvalovací a rozhodovací procedury, které úřad provádí. Jedná se například o průměrnou dobu nutnou pro přidělení rezervace čísel, dobu pro schválení standardních nabídek propojení stejně jako dobu, kterou trvá nově příchozímu subjektu sjednání standardních propojovacích a přístupových smluv.
Transparentnost
Transparentnost je charakterizována hodnocením chování regulátora v některých situacích. Jedná se například o to, zda-li každému rozhodnutí týkajícímu se obecného zájmu předcházejí veřejné konzultace. Dalším ukazatelem je doba poskytnutá zúčastněným subjektům na podání komentářů k dokumentům, které jsou otevřené pro konzultaci. Dále je důležité, zda-li je zúčastněným stranám umožněno diskutovat problémy v otevřeném, transparentním a nediskriminačním prostředí a to zejména v raných fázích rozhodovacího procesu. Po regulátorovi by mělo být požadováno vysvětlení důvodů jeho rozhodnutí a publikování těchto rozhodnutí. Patří sem i chování regulátora při konzultaci a zveřejňování svého akčního plánu a také prezentace výdajů na činnost a audit.
Pravomoci a sankce
Efektivita regulátora je také funkcí svěřených pravomocí, konzistencí takovýchto pravomocí s novým regulačním rámcem a schopností udělovat pokuty.
Zdroje
Dalším bodem v této kategorii je schopnost získávání přiměřených zdrojů. Jedná se zejména o zaměstnance v obecných a speciálních zařazeních, čestnost a průhlednost personálních výběrových řízení, stanovení odměn na základě požadavků pracovního trhu včetně možnosti získávání pracovníků z vnějších zdrojů i privátního sektoru.
Efektivita odvolacích řízení
Možnost odvolání rozhodnutí regulátora a způsob, jakým jsou tato odvolání praktikována může mít významný vliv na regulační režim. Zkušenost ukazuje, že za určitých okolností je podáno odvolání k většině ne-li ke všem rozhodnutím regulátora. Odkladný účinek takovýchto odvolání nebo možnost odložení rozhodnutí za pomoci soudního příkazu představuje potenciální překážku pro nově vstupující, které spoléhají na to, že se zúčastněné subjekty podřídí opatřením regulátora.
Nezávislost
Nezávislost regulátora lze zhodnotit mimo jiné na základě potenciálního a skutečného rozsahu politických intervencí, na základě doby působnosti managementu a požadavků opravňujících ke jmenování do funkce. Na nezávislost národních regulátorů má také vliv jasné stanovení cílů a to zejména ve vztahu k dlouhodobým plánům stanovených zákonem anebo samotným regulátorem. Politický vliv patří k nejzásadnějším způsobům ovlivňování regulátora. Samotná možnost existence politické intervence vytváří na regulátora značný tlak, který se ještě zvyšuje v případě, že stát vlastní nebo kontroluje národního operátora. Nelze přelédnout, že ve většině zemí EU je telekomunikační prostředí charakterizováno existencí bývalého státem vlastněného dominantního operátora.
Sledování a náprava trhu
Tržní analýzy se staly jedním z nejdůležitějších úkolů delegovaných na národní regulátory. Tento proces zahrnuje porovnávání souhrnných ukazatelů trhů a sledování případů, kdy byla z důvodů zjištění dominantní tržní síly aplikována nápravná opatření.
Obecné funkce regulátora – výsledky
Pokud se budeme podrobněji věnovat hodnocení České republiky, vidíme, že největší problémy jsou u nás s rychlostí rozhodovacího a schvalovacího procesu, čímž se však nelišíme od ostatních zemí, dále pak se zdroji na činnost úřadu, což je stejné jako v případě Maďarska a Polska, tedy postsocialistických zemích a nakonec i ve sledování trhu a aplikaci nápravných opatření, což je z mého hlediska to nejzávažnější.
Řešení sporů
Rychlost
Hlavním kritériem pro hodnocení rychlosti procesu je průměrná doba nutná pro získání rozhodnutí. Toto kritérium také zahrnuje množství sporů, u kterých je žádáno o řešení. Teoreticky však malý počet žádostí neznamená relativní neefektivitu rozhodovací autority, jelikož trh může být regulován automaticky. Nicméně v praxi existuje mnoho situací, kdy spory mezi operátory nejsou vyřešeny. V této studii jsou za negativní považovány takové případy, kdy regulátor nevyužije svých možností k vyřešení sporů.
Náležitosti procesu
Zde jde hlavně o to, kterým subjektům je při řešení sporů poskytnuto slyšení a jaká je možnost odvolání rozhodnutí.
Účinnost sankcí
Rozhodujícím kritériem v tomto bodě je schopnost ukládat přiměřené sankce a vynucování vlastních rozhodnutí.
Účinnost odvolacích řízení
Efektivita řešení sporů závisí také na možnosti a průběhu odvolacího procesu.
Řešení sporů – výsledky
V oblasti řešení sporů má Česká republika spolu se Švédskem nejhorší výsledky. Na slabé úrovni je rychlost řešení sporů, účinnost sankcí i odvolací řízení. Kladně jsou hodnoceny pouze náležitosti procesu. Vše napovídá tomu, že ČTÚ nemá dostatečně silnou pozici k tomu, aby mohl spory řešit rychle a efektivně, přestože metodika procesního řízení je zřejmě vypracovaná na celkem dobré úrovni.
Regulace vstupu na trh
Povinnost přístupu
V současné době, kdy jsou ve většině členských států dobře zavedené pevné propojovací režimy pro PSTN, se pozornost obrací na regulaci ostatních forem přístupu tak, aby byl zákazníkovi umožněn výběr z řady hlasových a datových služeb. Činnost regulátora v takových případech spočívá ve vytvoření jasného rámce, který umožňuje dosažení rychlé dohody o zabezpečení přístupu a následné monitorování nového stavu.
Ne-diskriminace
Jedním z nejdůležitějších opatření, které umožňuje přístup na trh, je zajištění toho, aby jednotliví operátoři nebyli diskriminováni a to zejména ze strany operátora dominantního. Cílem jsou rovné podmínky pro všechny subjekty na trhu.
Cenová kontrola
Mechanismus cenové kontroly je také důležitým regulačním nástrojem. V nových podmínkách pokračuje v institutu nákladově orientované tvorbě cen tak, aby byly zajištěny rozumné ceny za přístup a znemožněny antikonkurenční cenové praktiky. Důležitou podmínkou je efektivita a transparentnost použité nákladové metodiky umožňující rychlý rozvoj otevřeného trhu souběžně se zajištěním odpovídajících investic.
Účetní separace
Cílem účetní separace je zajistit, aby operátoři nepoužívali interní transfery financí (nákladů a výnosů) takovým způsobem, který by znemožnil ostatním subjektům účast v konkurenčním soutěžení. V praxi jde například o dotování různých služeb apod.
Právo na prostor
Při budování telekomunikačních sítí je třeba novým operátorům umožnit za rozumných nediskriminačních podmínek získat prostor pro tyto sítě. Jedná se např.o možnost vedení optických kabelů přes veřejné pozemky. Mělo by též být umožněno sdílení některých technických zařízení jako jsou anténní stožáry apod. Dílčími kritérii jsou jasná pravidla, rozumné ceny a možnost realizace v rozumném časovém údobí.
Číslování
Číslování se týká nejen dostupnosti čísel, ale také jejich přenositelnosti, což znamená možnost podržet si číslo při změně poskytovatele komunikačních služeb. Přenositelnost se tak stává jednou z nejdůežitějších podmínek konkurence na trhu. Při studii byla také brána v úvahu dostupnost číselných řad pro IP telefonii.
Regulace vstupu na trh – výsledky
Z výše uvedené tabulky je patrné, že regulace vstupu na trh dělá problém většině zúčastněných zemí s vyjímkou Velké Británie a částečně Irska. Dle mého názoru je tato oblast natolik citlivá, že regulátoři raději praktikují politiku nevměšování, než aby se vystavili obvinění z nežádoucího ovlivňování trhu. Pravdou však je, že právě regulace vstupu na trh a umožnění férových podmínek pro vstupující subjekty vede ke zvýšení konkurence, která v důsledku přináší prospěch koncovému zákazníkovi. Výsledek Velké Británie však ukazuje, že tento regulační přístup lze s úspěchem praktikovat, podmínkou je silné a důvěryhodné postavení regulátora, což je v této zemi tradicí.
Klíčové produkty
Úzkopásmový přístup – pevná linka
Tento přístup patří k nejdéle regulovaným službám. V nejzákladnější podobě se tyto služby skládají z originace a terminace volání. Mezi kritéria hodnocení efektivnosti regulace zde patří srovnání úrovně tarifů, možnost nově vstupujících vytvořit své vlastní tarify na základě svých vyšších nákladů, dále sledování podílů příslušných operátorů na trhu a dostupnost takových služeb, jako např.velkoobchodní pronájem linek.
Mobilní přístup
Jako faktor nejvíce omezující soutěžení a investice byly tradičně nejvíce vnímány vysoké náklady na volání do mobilních sítí. Mezi další kritéria sledování efektivnosti konkurence v mobilním sektoru lze k výše uvedené terminaci hovorů přidat všeobecnou maloobchodní cenovou úroveň mobilních služeb. Neméně důležité je do tohoto bodu zahrnout možné narušení konkurenčního prostředí způsobené integrací mobilních a pevných služeb jedním operátorem.
Služby podnikové sféře
Mezi služby poskytované podnikatelské sféře náležejí zejména pronajaté linky nebo ppcs a odvozené produkty. V průzkumu byl kladen důraz na zjištění, zda-li jsou ppcs dostupné za dodržení podmínek regulátora. Důležité je také to, zda-li jsou součástí poskytování těchto služeb i přesně formulované smluvní podmínky a že je možno bez překážek přejít od pronajatých linek k ppcs. V rámci technického rozvoje v poslední době je též přihlíženo k tomu, jestli je k dispozici velkoobchodní nabídka ethernetových služeb.
Širokopásmové služby
Z ekonomického hlediska je typické, že tzv.“poslední míle“ připojení k zákazníkovi se stává překážkou konkurence. V tomto případě je tedy nutný zásah regulátora tak, aby si zákazník mohl vybrat poskytovatele služeb. Širokopásmový přístup obecně vyžaduje jak uvolnění místních smyček (LLU) tak i přístup k datovému proudu (bitstreamu), aby byl zajištěn výběr v široké geografické oblasti společně s jistým ulehčením investic. Studie se zaměřuje nejen na finanční podmínky ULL a bitsreamu, ale i na nefinanční záležitosti jako jsou smlouvy o servisních službách. Užitečné je také porovnání celkového počtu uvolněných linek s celkovým počtem DSL připojení.
Klíčové produkty – výsledky
V tomto okruhu získala Česká republika nějaké body pouze v širokopásmových službách. Tímto výsledkem se však nijak nevymykáme ostatním zemím, naopak zde můžeme najít státy, které jsou na tom hůře než my. Jedná se Maďarsko, Německo, Polsko a Řecko. Favoritem se opět stala Velká Británie, pokrok lze sledovat i u Dánska a Francie.
Ekonomický vliv efektivní regulace
V rámci „Nového regulačního rámce“ je po národních regulačních autoritách požadována podpora efektivních investic a inovací. Tohoto cíle je dosahováno vytvořením takového regulačního rámce, od něhož by nově příchozí subjekty mohli předem očekávat rozumnou návratnost investic.
Důležitost regulace pro podporu inovací a investic byla diskutována v mnoha studiích. OECD v roce 2003 na obecné hospodářské úrovni konstatovala, že udržování protikonkurenčních regulačních prostředí a odklady v implementaci pro-tržních reforem jsou příčinou nízké produktivity. Co se týče telekomunikací, zjistila OECD, že země s omezeným státním vlastnictvím v tomto sektoru a nízkými bariérami vstupu dosahují ve srovnání s ostatními zeměmi zlepšení produktivity.
Cílem průzkumu „Scorecard 2005“ bylo nalézt vztah mezi regulací a investicemi v telekomunikačním sektoru. Hlavní hypotézou bylo, že mezi mírou investic a účinnou regulací existuje pozitivní korelace. Byly prověřovány tři typy vyjádření investic: investice jako podíl na hrubém domácím produktu, investice na obyvatele a investice jako podíl na hrubé tvorbě fixního kapitálu (GFCF). V případě všech sledovaných zemí byla nalezena silná míra pozitivní korelace mezi investicemi na obyvatele a bodovými výsledky výzkumu. Co se týkalo ostatních typů vyjádření investic, platila uvedená korelace pouze u zemí s hrubým domácím produktem vyšším než 20 000 amerických dolarů. Tento rozdíl byl pravděpodobně způsoben odlišným charakterem ekonomického prostředí zemí s nižším domácím produktem na obyvatele. Jedná se o země, jejichž telekomunikační infrastruktura nebyla tak rozvinutá, vyžadovala tudíž vyšší investice bez ohledu na regulační podmínky, své sehrál i proces liberalizace telekomunikačního trhu, která slibovala vyšší výnosnost investic.
Vztah mezi bodovými výsledky výzkumu a mírou investic v % hrubé tvorby fixního kapitálu u zemí s vysokými příjmy
V závěru je možno konstatovat, že země, které si přejí zvýšit úroveň investic do telekomunikací, musí disponovat silnou pro-konkurenční regulací, která nově příchozím subjektům zajistí možnost férového soutěžení se stávajícími telekomunikačními operátory.
Kompletní studii ve formátu pdf najdete zde.
Diskuze k článku
sh0tek, 23. 1. 2006 (13:22):
Jo, a ani Německo (okupace), Rakousko (císař pán), Francii (Slavkov) a Finsko (hokej). (nevím co s Belgií, ale něco by takové xenofobní hovado jako je nade mnou určitě našlo)
y2k, 18. 12. 2005 (12:59):
Slovensko nepřidávat, zaplať pánbůh, že jsme se ho zbavili 🙂
Marek, 17. 12. 2005 (20:00):
Moc dobrej článek. Chválím! To je také důvod proč tento server rád navštěvuji:-)
xyz, 14. 12. 2005 (13:41):
..obzvlast paradne to pak vynikne v kontrastu s jinou nedavnou studii http://www.zive.cz/h/Bleskovky/AR.asp?ARI=127177 – uplne staci precist nadpis "Česká republika udává tempo v rozšíření Internetu"..
Miloslav Sova, 14. 12. 2005 (13:38):
Dobrý deň,
radi by sme pridali aj porovnanie slovenského TÚ, ale štúdia ktorú má kolega Rada k dispozícii Slovensko neobsahuje. Preto je pochopiteľné, že si tie výsledky nemožme jednoducho vymyslieť.
Možno vás uspokojí, moja subjektivna skúsenosť – odhadujem, že TÚ SR by dopadol v porovnaní o niečo lepšie ako český ČTÚ. Vychádzam z jednotlivých rozhodnutí ktoré oba úrady urobili za posledné 2 roky (napr. štúdiu relevantnosti trhu už máte rok hotovú a u nás ju ČTÚ stále pripravuje, slovenský TÚ našiel odvahu verejne deklarovať, že ADSL nepotrebuje hlasový tarif-nedokázal však svoje rozhodnutie do dnešních dní presadiť a aj rozhodnutie o 5 GHz pásme ste mali pol roka pred ČR). Takže výsledok práce ČTÚ i TÚ SR je zhruba rovnaký (v oboch krajinách to za veľa nestojí), ale TÚ má aspoň snahu niečo robiť 🙂 Prajem pekný deň. Sova
GeorgeSK, 14. 12. 2005 (08:18):
Vazeny pan Rada,
prosim Vas, pridajte aj statistiky Slovenska, stranky IPV cita aj mnoho citatelov zo Slovenska.
Necudoval by som sa, keby Slovensko bolo niekde pri nemecku ako najhorsom state, Deutsche Telekom (aj jeho dcera Slovak Telekom) si uz zvykli, ze si mozu robit na danom trhu to, co chcu. Aj ked sa aspon snazia v poslednej dobe poskytovat lepsie sluzby (lepsie kvalitou, nie cenou, na lepsie ceny porovnatelne so Zapadnou Europou si asi este musime pockat, a veeeelmi dlho).