Rychle na Internet (Dial-up a DSL – 2/10)

Celý seriál bude vycházet každý týden až do konce roku, a to po 2 dílech týdně. Vznikl pro lednové vydání magazínu Click!, které se na pultech stánků objeví 20. prosince a kde si budete moci přečíst další podrobnosti. Nezapomeňte si přečíst předchozí díl!

Vytáčené připojení

Toto tzv. dial-up připojení, je u nás stále bohužel nejčastějším způsobem, jak se dostat na Internet, neboť je dostupné na každé telefonní lince a instalace je relativně snadná a levná. Existují dva typy telefonních linek – běžná analogová (PSTN) linka a modernější digitální (ISDN), na analogové se podle kvality vedení dosahuje rychlosti přibližně mezi 30 až 50 kb/s, rychlost ISDN linky je
64 kb/s, a je možné používat spojené kapacity 2 ISDN kanálů, tedy
128 kb/s (ovšem při dvojnásobných poplatcích).

Největší nevýhodou ovšem je, že se cena počítá
výhradně podle minutové sazby, uživatelé jsou tedy nuceni se rychle připojit, vyřídit co je potřeba a opět rychle odpojit. Není problém na vytáčeném připojení takto dosáhnout
mnohatisícových účtů, zejména pakliže se připojujete během dne ve špičce (mezi 7. až 18. hodinou v pracovních dnech). Proto je vesměs využíváno lidmi, kteří nemají jinou možnost a
nebo o ní neví. Pro část uživatelů se ale jedná o nejvýhodnější připojení, zejména pro ty co se připojují velmi zřídka jen na krátkou dobu, mimo špičku a o víkendech a nepotřebují vysokou rychlost.

Internetový poskytovatel dostává malou část z částky za minuty strávené na internetu, většinou je tedy připojení nabízeno jako „zdarma„, tedy že platíte „jen“ svému poskytovateli telefonních služeb (typicky Český Telecom). Poskytovatelů je ale velmi mnoho, dokonce se může takovým poskytovatelem (i když jen virtuálním) stát jednoduše
každý, kdo projeví zájem
a má nějaký okruh zákazníků, kterým jej může nabídnout, takové připojení nabízí dokonce i naše sdružení Internet Pro Všechny. Provize za takové služby se ale pohybuje v řádu halířů, naprostá většina jde do kasy Telecomu, i proto již není nikde moc nabízeno.

Protože se tedy neliší ceny jednotlivých poskytovatelů, ale záleží výhradně na vašem telefonním paušálu, je zde namístě srovnání paušálů a cen za minutu připojení k Internetu ve špičce a mimo špičku (všechny ceny v tomto článku jsou včetně DPH). Aby to nebylo tak jednoduché, tak do hry vstupuje zároveň tarifikace, kdy jsou internetové „hovory“ účtovány nejdříve jako 2 minuty v celku, následně 8 minut s vyšší tarifikací a poté o něco výhodněji.
Většina připojení ve špičce ale končí do 10 minut, průměrná délka připojení mimo špičku je 20 minut, proto máte v tabulce i cenu za průměrnou hodinu takových připojení, tedy 6× 10 minut ve špičce a 3× 20 minut mimo špičku. Pro domácí uživatele s alespoň 3 hodinami Internetu za měsíc doporučujeme využít balíčků volných minut, mohou tam několik málo korun ušetřit.

Analogové (PSTN) tarify pro domácnosti

Analogové (PSTN) tarify pro firmy

Digitální (ISDN) tarify pro domácnosti i firmy*

* ceny platí pro 1 ISDN linku tj. 64 kb/s. Při spojení 2 linek a rychlosti 128 kb/s je cena hovorného dvojnásobná.

Balíčky volných minut na Internet*

* tyto balíčky lze přikoupit ke všem tarifům, vyjma Telefon Mini

Instalační náklady na zřízení vytáčeného připojení jsou velmi nízké –
jediné co potřebujete je modem
– interní verze zabudovatelná do počítače se pohybuje od 300 Kč, externí stojí přibližně 1000 Kč. Dají se sehnat ještě levněji i v obchodech s použitými počítači, většina přenosných počítačů navíc modem již obsahuje. To se týká analogových verzí, digitální verze „modemu“ stojí od 1000 Kč výše.

Instalace probíhá nejdříve zasunutím modemové karty do počítače, případně připojení externí verze (typicky USB port), instalace ovladačů (moderní systémy již většinu obsahují, případně je třeba ovladače nahrát z přiloženého média). Poté je nutné spustit průvodce vytáčeným připojením a zadat do něj telefonní číslo, jméno a heslo zvolené služby (pro vytáčené připojení od Internet Pro Všechny je číslo 971 16 16 16, jméno i heslo jsou shodně „IPV“). Poté se jen zvolí Připojit a během několika vteřin byste měli být v síti. Nezapomeňte se po skončení opět odpojit,
platí se za každou minutu spojení
!

DSL připojení (ADSL, SHDSL)

Celosvětově nejpopulárnější metodou připojení k internetu, je pomocí technologie
DSL
(Digital Subscriber Line). Tato technologie využívá opět telefonního vedení, ovšem využívá volné frekvenční pásmo ve vodiči nad tzv. hovorovým pásmem, ve kterém se šíří běžný přenos hlasu (ať už analogového či digitálního) či vytáčeného internetu. Toto nadhovorové pásmo je podstatně širší, proto je na něm možné dosáhnout výrazně vyšších rychlostí oproti dial-upu, některé standardy nabízí rychlost přes 50 Mb/s!

Daní za tyto schopnosti je ovšem náročnost na kvalitu vedení a kratší dosah od ústředny. Technologie používané u nás umožňují připojení na vzdálenost až cca. 8 km od ústředny, většinou ovšem nelze připojit uživatele vzdálenější než
4 kilometry. Krom toho musí být ústředna vybavena speciálním zařízením, tzv.
DSLAMem, v dnešní době je jím osazeno přibližně 90 % ústředen, primárně ve městech.

Technologie umožňuje asymetrický (vyšší rychlost k uživateli než od uživatele –
ADSL) i symetrický přenos (SHDSL), pro připojení domácností a firem bez vlastního internetového serveru se využívá ADSL, které je výrazně levnější, běžní uživatelé beztak více dat stahují na svůj počítač, než by posílali do internetu.

Kromě Telecomu, existují další poskytovatelé DSL, kteří využívají stejné infrastruktury, mají ale vlastní DSLAMy –
Telenor a ČRa. Jsou vždy výrazně levnější a kvalitnější než DSL od Českého Telecomu, bohužel ale pokrývají zatím jen velká města a nemají tolik prostředků na masivní marketing, proto je jejich instalací méně, než by si zasloužili.

Hlavní nevýhodou nabídek od Telecomu, kromě vysokých cen, několikrát překračujících průměr EU, jsou ovšem
limity na objem přenesených dat, které jsou velmi nízké (jednotky GB) a dají se překročit za pár hodin. Uživatel potom musí platit další nehorázné poplatky za data navíc, případně je mu snížena rychlost připojení až pod úroveň dial-up připojení (podobné omezující podmínky definuje daný poskytovatel v takzvaných pravidlech
FUP, doporučujeme je rozhodně vždy prozkoumat). I
proto jsou nabídky Telenou a ČRa vždy výhodnější a jste-li v dosahu jejich pokrytí, není nad čím váhat.

Na trhu je přibližně 20 firem, které velkoobchodně spolupracují s Českým Telecomem (ČTc) a jeho ADSL nabízejí, 11 operátorů spolupracuje s Telenorem, ČRa nabízí připojení zatím samostatně. Maloobchodní nabídky jsou dané shodnou velkoobchodní nabídkou, proto jsou si velmi podobné, přesto se vyplatí prozkoumat nabídky všech poskytovatelů, neboť
můžete ušetřit až několik set korun měsíčně.

Důležitým parametrem je tzv. Overbooking (agregace), hodnota vyjádřená zlomkem, např. 1:50, která značí, s kolika uživateli danou rychlost sdílíte. Reálná propustnost se tak pohybuje o 20-30% pod rychlostí v názvu služby při agregaci 1:50 (služby pro domácnosti od ČTc), u agregace 1:20 je propustnost o cca. 10-20% pod touto rychlostí (služby pro firmy od ČTc). U nabídek pro domácnosti realizovaných přes síť Telenou je výhodnější agregace 1:40, navíc mnohem lépe technicky zvládnutá, takže se většinou dosahuje plné rychlosti spoje. Pro firmy jsou zde pak i varianty s agregací 1:20, 1:8, 1:4 a dokonce i bez agregace. Navíc nabízí i symetrické varianty – SHDSL.

Tolik úvod k DSL, máme pro vás připraveno srovnání všech DSL nabídek na trhu, jakož i postup zjištění dostupnosti, mapy pokrytí a způsob instalace, čtěte nás začátkem příštího týdne! Chcete-li si přečíst celý seriál najednou a dříve, pořiďte si 20.prosince Magazín Click!

Diskuze k článku

Jo_Do, 23. 12. 2005 (17:36):

Jsem naprosto přesvědčen, že ti souvislost neušla.
Pokud ano, pak jsi to nečetl.

krakonoš, 22. 12. 2005 (21:22):

Naprostý souhlas, zejména pokud jde o Telecom. Tam platí: za hodně peněz málo muziky a ještě falešné.

skyp, 13. 12. 2005 (13:10):

Čínu bych sem netahal. Nepochybuju o tom, že to má takové příčiny (pokud je to vůbec pravda), které bychom si do ČR importovat nechtěli. Jinak mi ušla souvislost s mým příspěvkem…

Jo_Do, 9. 12. 2005 (15:50):

U nás se firmy snaží vytřískat prachy za každý kilobajt. Nedej bože, aby to bylo levné a rychlé. Kam bychom takhle přišli! Musí to být drahé a co nejpomalejší, aby si zákazníci nezvykali na zbytečný luxus. Zákazník se nesmí rozmazlovat! To už říkal Ludvík XIV. že se lidu nemá povolovat, jinak chce stále víc. Slyšel jsem, že i v takové Číně je internet za stejné prachy 8x rychlejší.

skyp, 6. 12. 2005 (15:18):

Cituji: "Hlavní nevýhodou nabídek od Telecomu, kromě vysokých cen, několikrát překračujících průměr EU…". Mohu se zeptat na metodiku tohoto srovnání? Díval jsem se na přehled cen na vašem webu a těžko se hledaly jednotlivé země, kde by byla cena několikrát vyšší, pokud za "několikrát" nepovažujeme 1.xkrát, natož oproti průměru EU…

Tomáš Kapler, 5. 12. 2005 (11:21):

Nextra je dceřinka Telenoru, nicméně linku od Telenoru si můžete koupit od 10 poskytovatelů a Nextra paradoxně nevychází nejlevněji. Cenové srovnání viz http://www.internetprovsechny.cz/clanek.php?cid=146

Tomáš Kapler, 5. 12. 2005 (11:20):

Tak to trochu doplním – ano, omlouvám se, info o problémech dialerů jsem mohl zmínit, dial-up tam byl doplněn pro úplnost a nechtěl jsem se mu příliš věnovat. O dialerech a řešení jsme už psali: http://www.internetprovsechny.cz/clanek.php?cid=134

krakonoš, 1. 12. 2005 (11:56):

Směšujete dvě naprosto různé věci a sice dialery a virovou problematiku. Dialer není virus! Takže, aby bylo jasno: 1/Problém dialerů se mne osobně netýká, nemám vytáčené připojení.
2/ softwarová ochrana(jak proti dialerům, tak proti virům) vyžaduje, má – li být účinná, neustálé ,,opečovávání" což ovšem většina uživatelů, kterých se tento problém týká, rovněž neví. Už mnohokrát jsem se setkal s domněnkou, že antivir stačí nainstalovat a je vystaráno. Jenže aby automatické aktualizace fungovaly, musel by být počítač připojen na síť 24 h. denně, což je u dial-upových připojení nemožné, nehledě k tomu že většina antivirů dialery odstranit ani detekovat neumí! Už se mi mnohokrát stalo, že jsem se setkal (právě u dialupistů) s neaktualizovaným (a navíc ještě nekvalitním) antivirem a totálně zamořeným počítačem. Takže pro běžného uživatele dialupu, který se na net připojuje denně na několik minut je opravdu nejspolehlivější řešení zablokování drahých linek na ústředně. Je to definitivní, neoblbnutelné a neklade to žádné nároky na počítačovou gramotnost. Já sám začínám svou práci na PC tím, že nejprve spustím aktualizace antiviru a firewallu a teprve potom se pouštím dál. Navíc po každém odlogování od sítě vyčistím harddisk (Ccleaner) a registry (Registry mechanic). Specielně tyto dva programy (Ccleaner je free, RM stojí 855 Kč) bych doporučil každému k vyzkoušení. RM mi při prvním použití našel v registrech skoro 200 chyb. Měl byste si uvědomit, že právě dial-up využívají hlavně lidé, kteří o počítačích nevědí skoro nic a tudíž internet je pro ně maximálně na okrajovou práci s elektronickou poštou. Takový člověk si, pokud se najde někdo, kdo se mu bude trochu věnovat, maximálně nainstaluje nějaký antivir, ale ostatní rizika internetu jsou pro něj španělská vesnice; když mu potom vysvětlíte, co všechno ho může potkat, nastanou dvě možnosti. Buď vás začne podezírat, že se živíte vyráběním hororů, nebo počítač od linky odpojí. Bohužel se najdou i ignoranti,(a je jich dost), kteří nad dobře míněnými radami mávnou rukou a pak se diví i ušima.

Tomáš, 1. 12. 2005 (06:33):

Vždy mne baví s Vámi diskutovat. Před časem jste velmi tvrdě obhajoval svůj firewall a antivir, což je také softwarové. Nyni tvrdě obhajujete to, že ne každé sofwarové řešení je bezpečné. Prosím, urovnejte si co tvrdíte a věřtě, že mému antidialeu věřím víc než Vy Vašemu firewallu.

James, 30. 11. 2005 (21:47):

mam pocit že Nextra a GTS Novera jsou naprosto rozdílný firmy, tudíž obě nezastupujou Telenor, ale jenom Nextra..pokud se pletu, omlouvám se

krakonoš, 30. 11. 2005 (10:45):

Bohužel. Několik případů z mého okolí (8 – 34 tisíc) mne nutí s vámi tvrdě nesouhlasit. Navíc platí, že každé softwarové řešení je bezpečné jen tak dlouho, než někdo přijde na to, jak ho obejít a také platí že zlomení jakékoli ochrany je vždy rychlejší než její vývoj. Pokud má být seriál tohoto druhu zpracován kvalitně, je nutné, aby ten, kdo ho čte dostal VŠECHNY informace, t. j. i takové, které na první pohled od použití tohoto druhu připojení odrazují. O tom, že přístup Telecomu k tomuto nebezpečí je více než ostudný a v příkrém rozporu s pravidly ve zbytku EU je zbytečné se šířit, na toto téma už bylo tady i na Lupě několik článků. Takže když se uživatel internetu nedočká ochrany u instituce, která by měla chránit především jeho oprávněné zájmy, je nutno využít každé možnosti k jeho informování a ne se tvářit, že se nic neděje.

soptik, 30. 11. 2005 (07:19):

Na nasem trhu zastupuje telenor firma nextra nebo gts takze chcete-li ADSL od telenoru obratte se na nextru ci gts

Tomáš, 30. 11. 2005 (06:39):

Jednoznačně s Vámi souhlasím v tom, že uživatelé by o nebezpečí dialerů (a nutnosti používat antidialer) měli být informováni. Lidé ale o problému docela dost vědí. Na(ne)štěstí se totiž reklamní kampaň na ADSL u operátorů se o problém dialerů opřela, vlastně využila strachu lidí z dialerů. Kdo by nezaplatil operátorovi pravidelně pár stovek paušálu za ADSL, když se tím brání proti tisícovým účtum při možném zneužití linky dialerem?! O běžných sofwarových antidialerech se už mluví a píše mnohem méně, z toho přece nejsou peníze:(
Jednoznačně ale s Krakonošem nesouhlasím v tom, že jedinou obranou proti dialerům je použití jiného, než vytáčeného, připojení. Dialer se mi do počítače dostal také (a to i přes zákaz spoušění Active X), antidialer mne na něj upozornil ještě před tím, než stihl cokoliv udělat. I když dnes mám WiFi, potřebují záložní spojení přes modem, takže antidialer v počítači stále používám.
Modemové připojení má ještě hodně lidí a pro mnoho z nich je to jediné, ekonomicky přijatelné nebo technicky možné, řešeni. Tak proč ho odsuzovat.

Jo_Do, 29. 11. 2005 (23:53):

Zdrcující většina lidí umí počítač sotva zapnout a klepnout na ikonku s modrým E. Mohli by se o nebezpečí dialerů dozvědět, jenže to by jim to někdo musel říct.
Naprosto souhlasím s Krakonošem, že v článku mělo být varování před dialery.
Dnes už není na dial-up člověka, který by aspoň jednou dialer neměl, včetně mě (v začátcích).
Osobně znám dva lidi, kteří se stali obětí dialerů a zlodějský přístup "Českého Telecomu" k tomuto problému odsuzuji.
Kdyby ČT vzorně nespolupracoval se zlodějskými "firmami" z Panenských Ostrovů, nebyl by problém. Jenže to by vedení této krajně neoblíbené monopolní firmy muselo oželet novou jachtu a Ferrari pod stromeček.
Jinak řečeno – tvrdím, že ČT nedělal a nedělá proti dialerům nic, nebo něco málo z donucení, protože by přišel o část zisků.
Dělám-li zlodějům zeď, sám jsem zlodějem.

Tomáš, 29. 11. 2005 (17:11):

Vážený pane Krakonoši. Myslím si, že jste mírně paranoidní. mnoha lidem nezbývá nic jiného, než některý z druhů vytáčeného připojení použít. Vždiť proč si pořizovat trvalé připojení, když je např. člověk důchodce a připojuje se jednou za týden, aby si vybral schránku elektronické pošty. Utratí tak za Internet sotva pár desítek korun.
Pokud slyším slovo dialer, hned mne napadane to, že existuje antidialer, který proti přesměrování velmi spolehlivě chrání (OptimAccess, ConMet, který počítá i poplatky atd.). Proto nechápu, proč tolik dosuzujete připojení přes modem.

krakonoš, 29. 11. 2005 (11:41):

Pardon, aby bylo jasno:
To, co pan Kapler dělá, je velmi záslužná (a nevděčná) práce a já sám proti němu nemám ani to nejmenší. Problém je v tom, že článek o dial-up připojení by měl být (alespoň dodatečně) vybaven informacemi, které, vzhledem ke skladbě uživatelů dial-upu a postoji operátorů u nás považuji za klíčové. Většina dnešních uživatelů dial-up připojení, zejména pak těch, kteří se pro něj rozhodují, jsou lidé, kteří o této hrozbě nejen nevědí, ale ani netuší, že existuje a škody, které jim pak dialery způsobí běžně dosahují pětimístných částek. Takže každý, kdo se na základě studia vašich materiálů pro totopřipojení rozhodne, měl by být na toto riziko upozorněn a měl by zároveň získat i informace, jak tomuto riziku předejít. Tím míním informaci o tom, že jediná 100% účinná ochrana je zablokování drahých linek na ústředně, o což se ovšem musí žádat a je to (pokud vím) také nějakým způsobem zpoplatněno. (nevím jak to probíhá, pevnou jsem zrušil před pěti lety a Telecom je pro mne nezajímavá nula).
Takže soudím, že by bylo velmi vhodné tento díl seriálu doplnit a vzít v úvahu, že toto riziko hrozí i u dalších vytáčených připojení (např. GPRS).

Miloslav Sova, 28. 11. 2005 (20:00):

Zdravím , Krakonoši:-)
Vy už jste dá se říct pravidelný návštěvník našeho webu – takže pokud se vám zdá, že nějaký článek je neseriozní, není přece problém, aby jste napsal něco sám – mojí adresu znáte. Seriál kolegy Kaplera je velmi dobře odvedená práce a jelikož mám k dispozici samozřejmě již všechny budoucí díly – mohu jenom potvrdit, že se jěště máte na co těšit. Mimochodem právě Tomáš Kapler před časem na našem webu dialerům věnoval samostatný článek 🙂

Kubrt, 28. 11. 2005 (13:38):

To vypada jako skryta reklama, ze Telenor je vzdy vyrazne levnejsi a ze neni co resit v pripade moznosti volby. Ja bych si jeho sluzby klidne objednal, ale at hledam jak hledam, tak nic takoveho nemuzu nikde najit. Rad si necham poradit…

krakonoš, 28. 11. 2005 (12:53):

Opět o nich a rizikách s nimi spojených ani slovo! Pokládám tento přístup za krajně neseriózní!!!