Je to přesně týden co se náš spolupracovník pan Kapler v článku s názvem „ČR jedna z posledních v rychlosti rozšiřování rychlého Internetu“ pokusil podívat na čerstvě zveřejněné výsledky analytické společnosti Point-Topic trochu jiným pohledem než je v našich končinách obvyklé. Svým odvážným tvrzením zpochybnil oficiální zprávu o našem 4 nejrychlejším růstu broadband internetu na světě a dospěl k názoru, že jsme naopak pátý nejpomalejší v Evropě. Rozdělil tak diskutující čtenáře na dva nesmiřitelné tábory. Jedni jeho jiný pohled na věc schvalovali, druzí ho podrobili tvrdé kritice za „hrátky s čísly“ a zaujatost vůči jakémukoliv úspěchu Českého Telecomu. Statistika je věc ošemetná. Dovolím si tedy tento článek zahájit vtipným výrokem jednoho z diskutujících čtenářů:
Závodili zajíc s želvou v přespolním běhu. Ten dopadl podle očekávání, ale v novinách se objevilo : „Želva skončila překvapivě na vynikajícím druhém místě, zato zajíc zklamal a doběhl až předposlední“. Ať žije statistika!
Jelikož již téměř 4 roky velmi pozorně sleduji výsledky jednotlivých zemí zveřejňované společnosti Point-Topic a mezi Haroonem Buttem a sdružením Internet pro všechny funguje poměrně čilá korespondence, rozhodl jsem se, že vytáhnu ze svého archívu všechny staré studie a pokusím se o co nejkorektnější srovnání České republiky s ostatními zeměmi. Jestli se mi to povedlo můžete posoudit z následujících řádků.
Předmětem sporu, tedy zůstává otázka, zda ČR začala snižovat náskok ostatních zemí EU v penetraci broadbandu, respektive kdy a za jakých podmínek máme šanci srovnat zhruba 3letý náskok těchto zemí. Na úvod si dovolím zveřejnit pro pravidelné čtenáře již známou tabulku. Z technických důvodů tabulka neobsahuje všechny monitorované země, pokud by však někdo měl zájem mohu mu samozřejmě poslat kompletní podklady. Byl bych nerad, aby někdo nabyl podezření, že jsem do tabulky umístil pouze země, které ve srovnání s ČR vypadají lépe. V grafech, které budou následovat, již jsem však nikoho neošidil uvedl i státy v kterých většina populace možná ani netuší co slovo „Internet“ znamená (např. Pákistán, Egypt, Nikaragua nebo Gabon). Barevně jsou zvýrazněné země, které jsou pro nás něčím zajímavé a kterým tedy hodlám věnovat trochu více pozornosti. Čísla v tabulce se týkají pouze DSL připojení, kabelovému internetu se budeme věnovat později.
Přehled počtu DSL přípojek za dobu od 31.12.2003 do 31.3. 2005 Zdroj: Point-Topic
Možná již trochu ze zvyku začnu zeměmi, které mají velmi podobný počet obyvatel jako ČR a kromě jedné (Belgie), také srovnatelně výkonnou ekonomiku. Ano uhádli jste, řeč bude o Maďarsku, Portugalsku a již zmiňované Belgii. Belgie je pro nás vcelku nezajímavá, jelikož již koncem roku 2001 měla celkem 260 tisíc DSL uživatelů a musela by nám, tedy zřejmě běžet naproti abychom jí v dohledné době dohonili. O něco zajímavější je Portugalsko, které mělo koncem roku 2001 pouhých 2 500 přípojek DSL, o rok později 52 800, po dvou letech to bylo již 189 tisíc a po třech letech téměř 428 tisíc přípojek. Rozjezd byl tedy i v Portugalsku pomalejší podobně jako v ČR. V polovině roku 2003 však dokázalo Portugalsko nasadit skutečně obdivuhodné tempo růstu a to si dokázalo udržet až do dnešních dnů. Pokud by ČR chtěla držet krok, měla by mít na jaře roku 2006 přibližně 430 tisíc přípojek. Pokud bych zohlednil všechny broadband přípojky, museli by kabeloví operátoři ve stejnou dobu ohlásit alespoň 300 tisíc uživatelů kabelového Internetu. Abych vás však nezatěžoval čísly, které nemáte možnost sledovat spolu se mnou, nabízím vám archív, kde najdete vše hezky pohromadě. Historický vývoj počtu DSL uživatelů v ČR, SR a ve zbytku světa najdete na této stránce (doporučuji nechat otevřenou v novém okně ještě se vám v následujících řádcích bude hodit).
Maďarsko je zemí, která nám dává největší naděje, že bychom ho mohli v penetraci broadband internetu v dohledné době dohonit za předpokladu, že bychom však dokázali zrealizovat dvakrát více DSL přípojek a dvakrát více kabelových modemů než je tomu dnes. Přesně před rokem mělo totiž Maďarsko 154 tisíc DSL přípojek (podobný počet jako ČR dnes) a necelých 53 tisíc kabelových modemů. V březnu tohoto roku již však měla 260 tisíc DSL linek a 198 tisíc kabelových modemů. Dokážeme dosáhnout stejných výsledků do března 2006? Zdá se to nepravděpodobné, ale rozhodně to není nemožné. Navíc se mi zdá, jako by Maďarsku trochu začínal docházet dech – takže do dvou let bychom ho mohli snad i dohnat. Abychom si ale trochu odpočinuli od psaného textu nabízím vám první graf monitorující penetraci DSL linek a tentokrát jsme byli opravdu spravedliví – graf obsahuje všechny monitorované země a ČR v něm není zvýhodněná (aktuálnějšími údaji), tak jako v mých předešlých článcích, kdy jsem byl nařčen, že jsem proti ČTc zaujatý.
Penetrace DSL – Počet přípojek na 100 obyvatel, stav k 31.12.04 a 31.3.05 Zdroj: Point-Topic a Internet pro všechny
Jak vidíte, zahrnutí opravdu všech monitorovaných zemí grafu moc na přehlednosti nepřidalo. Pokud si chcete tento graf „vychutnat“ doporučuji si otevřít také jeho zjednodušenou verzi, která však obsahuje přesné číselné hodnoty. Absolutně nejvyšší penetraci DSL připojení na světě má tedy Norsko s 14,33 přípojky na 100 obyvatel (nebo také 143 lidí z tisíce má v této zemi DSL připojení). Jižní Korea průkopník DSL internetu již víc než rok stagnuje a 14,14 přípojky na 100 obyvatel stačí pouze na třetí příčku (pořád si však drží absolutní prvenství v penetraci broadbandu).
Francie má sice stále o něco méně DSL přípojek než její tradiční rival Německo, vzhledem k počtu obyvatel však se svými 12 přípojkami DSL na 100 obyvatel už Německo předstihla. Však také za první 3 měsíce tohoto roku dokázala zrealizovat téměř o 150 tisíc přípojek více než Německo (celkem tedy čtvrtletní nárůst o 891 tisíc přípojek).
Pokud bych měl nějak okomentovat penetraci DSL v Estonsku (nejlepší umístění z nově přistoupivších zemí), tak snad nejsrozumitelnější pro čtenáře bude učinit jednoduchý výpočet. Kdyby se ČR chtěla Estonsku v penetraci DSL vyrovnat musela by zrealizovat cca. 640 tisíc DSL linek (což by představovalo penetraci 6,31 přípojky na 100 obyvatel). Kdybychom chtěli dostihnout Portugalsko, stačilo by nám pouhých 492 tisíc přípojek.
Slovinsko nemá v grafu za první kvartál žádný přírůstek, protože se nepodařilo zjistit současný stav DSL připojení. Pokud však udržuje tempo růstu s předcházejících let (což je vzhledem k velmi slušné nabídce ADSL služeb velmi pravděpodobné) tipoval bych mezikvartální přírůstek něco kolem 8-10 tisíc přípojek.
Ze zemí které se v porovnání penetrace ocitli až za ČR bych snad měl upozornit na Turecko, které má již druhý kvartál za sebou nejvyšší procentuelní přírůstek (roste skoro dvakrát rychleji než ČR). Slovensko, k mému zklamání, i přes velmi kvalitní nabídku DSL služeb a slušné pokrytí, už asi ČR neohrozí. Zřejmě zde svou roli hrají probíhající ekonomické reformy doléhající na většinu rodinných rozpočtů a také dosti nízký počet dial-up zákazníků (nejpravděpodobnějších zájemců o DSL připojení).
Zajímavý je i graf, který hodnotí země podle penetrace broadbandu (tedy DSL i kabelového internetu dohromady). V tomto porovnání stále bezpečně vede Jižní Korea (25 přípojek na 100 obyvatel) a Norsko kralující v grafu penetrace DSL se posouvá až na 7 místo. Na přední pozice se naopak posouvají tradiční bašty kabelového připojení. Pouze u dvou zemí z celého přehledu si kabel stále drží větší počet uživatelů než DSL připojení (Kanada a USA). Zajímavý je počet kabelových modemů v Estonsku, kde počet uživatelů kabelového internetu v poslední době roste dokonce rychleji než DSL linky a v prvním kvartálu tohoto roku vyšplhal na 79 500.
Graf penetrace DSL a kabelového připojení Q1 2005
A máme tu další graf. Pořadí zemí zůstává stejné jako v tom předchozím. Graf rovněž zobrazuje penetraci broadbandu, ale nerozlišuje mezi kabelovým a DSL připojením. Všímá si pouze celkový přírůstek za první kvartál letošního roku. Povšimněte si prosím ten malinký zelený váleček u České republiky. Ten totiž představuje to obrovské (22-procentní) zrychlení (4 nejrychlejší růst na světě) o kterém psal před dvěma týdny téměř každý technicky zaměřený server. Ale že to tak nevypadá, viďte?
Také se vám zdá porovnávání ČR se zeměmi jako Nový Zéland nebo Japonsko trochu zbytečné? Proto jsem si další srovnání dovolil omezit pouze na státy Evropské unie. A abychom si ty grafy trochu zpestřili, využijeme archivní studie Point-Topicu a podíváme se trochu víc do minulosti. Budeme sledovat vývoj penetrace DSL i kabelového Internetu po jednotlivých kvartálech od konce roku 2003. Jako první si dovoluji nabídnout opět porovnání DSL penetrace. Na grafu jsou již krásně patrné sezónní výkyvy v počtu zrealizovaných přípojek. Tradičně největší počet přípojek se u většiny zemí zrealizuje v měsících říjen, listopad, prosinec a 4 kvartál je tak již třetím rokem za sebou „nejplodnějším“ obdobím pro většinu telekomunikačních firem. Zajímavé je také porovnání Španělska, Velké Británie a Itálie. Ačkoliv měli koncem roku 2003 téměř stejnou penetraci DSL, Španělsku se po 15 měsících daří o poznání hůře než jeho kolegům. V přehledu chybí Lucembursko, ke kterému se nám nepodařilo sehnat dostatečné množství podkladů a Norsko (není členem EU).
A další přírůstkový graf. Tentokrát broadband (DSL+kabel) a země jsou řazené podle umístění, které dosáhli v předchozím grafu penetrace DSL.
A do třetice. Stejný graf – tentokrát ale řazený hezky od nejlepšího k nejhoršímu. V Nizozemsku připadá na 100 obyvatel 21,39 přípojek. Tak mě tak napadá, jestli ještě vůbec existuje v Nizozemsku domácnost nevybavená širokopásmovou přípojkou 🙂
No a na závěr si dovoluji nabídnout vývojový graf penetrace DSL ve vybraných zemích. Vměstnat do tohoto grafu všechny země EU by nemělo smysl, graf by byl dost nepřehledný a tak jsem vybral země které jsou něčím zajímavé. Německo je země s největším počtem DSL přípojek, Španělsko je mateřská země Telefóniky, Estonsko má největší penetraci DSL s nově přistoupivších zemí, Portugalsko má stejný počet obyvatel a podobně výkonnou ekonomiku, Polsko zřejmě jako první země „desítky“ překročí hranici jednoho milionu DSL přípojek a Slovensko je náš nejbližší soused a mělo prakticky stejnou startovací pozici jako ČR. Monitorovaný časový úsek není nijak dlouhý (možná to napravím v některém příštím porovnání, data jsou dostupná až do prosince 2001), přesto je z grafu dobře patrné, že žádnou z vybraných zemí nijak dramaticky nedoháníme a jediný na kom si můžeme „honit triko“ jsou Slováci.
A o co mi tady celou dobu šlo? Rozhodně jsem nehodlal za každou cenu mařit práci PR oddělení Českého Telecomu – je to správné, když se firma umí pochválit. Ani se nesnažím pro naše sdružení Internet pro všechny získat za každou cenu nálepku „věčných nespokojenců“. Ostatně nejsme jediný, kdo si povšimnul, že to s tou naší obrovskou rychlostí růstu broadbandu není zas až tak úplně v pořádku. Nad stejnou věcí se zamýšlí server Lupa v článku „Je ČR opravdu čtvrtá v rychlostí růstu připojení k Internetu?“ Když si vzpomeneme jakým tempem se v ČR dařilo prosazovat DSL připojení ještě v nedávné minulosti (v roce 2003 to byly pouhé 2-3 tisíce přípojek měsíčně), tak se nám samozřejmě dnešní úspěchy jeví impozantní. Do vedení Telecomu však již naštěstí zasedli pragmatici a vystřídali „věčné snílky“. Španělům nikdo nemusí vysvětlovat, že na tom s penetrací broadband internetu nejsme nijak úžasně. Oni to ví moc dobře a snad také proto se rozhodli vstoupit na náš trh.
Pořád jsem ale neodpověděl na otázku z úvodu tohoto článku – jestli už jsme začali snižovat náskok ostatních zemí EU a kdy je doženeme. Myslím si, že z předložených materiálů je jasné, že současné tempo rozvoje broadband internetu stačí pouze na to, aby se nám ostatní země přestaly vzdalovat. Abychom je mohli začít smysluplně dohánět muselo by se tempo růstu minimálně zdvojnásobit. Co to znamená? V současné době přibývá čtvrtletně zhruba 25 tisíc DSL přípojek a cca. 15 tisíc uživatelů kabelového Internetu. Až se podaří navýšit počet nově připojených uživatelů u technologie DSL na 50 tisíc a CATV na alespoň 30 tisíc čtvrtletně, máme reálnou šanci v blízké době v penetraci broadband internetu dohnat státy jako Maďarsko, Polsko, Litva, Slovinsko. Bohužel díky „těžkopádné strategii“ dosavadního vedení Českého Telecomu téměř neexistuje reálná šance dohnat v následujících 3-4 letech státy jako Belgie, Norsko, Nizozemsko, Švédsko, Finsko ale i zaostalejší Portugalsko.
Navíc v ČR jak se zdá, došla občanům i podnikatelům v oboru telekomunikací trpělivost již zhruba před dvěma léty a za poslední dva roky nenápadně vyrostly doslova stovky komunitních i komerčních sítí nabízejících připojení v přijatelné kvalitě za velice solidní cenu. I to je bohužel důsledek „těžkopádnosti“ bývalého vedení. Nejsem si zcela jist, jestli španělská Telefónica pochopila vážnost situace, kdy prakticky v každém městě nebo větší obci operuje nějaký lokální poskytovatel Internetu obhospodařující několik desítek stále častěji i stovek zákazníků. Důkazem je naše stále se rozšiřující databáze bezdrátových sítí, která v tuto chvíli obsahuje již 393 sítí a dalších cca. 300 čeká na schválení. Zde najdete její zjednodušenou verzi připravovanou pro server Mobil.cz a zde plnou verzi na serveru Internet pro všechny. Výhodou lokálních poskytovatelů je, že jsou v dennodenním kontaktu se zákazníkem a dokážou tak operativně přizpůsobovat své tarify a ceny situaci v dané lokalitě.
A právě proto nebude snadné dohánět vyspělé země. Telefónica bude muset nabídnout lepší pokrytí, lepší ceny a především vyšší rychlosti, aby dokázala přetrumfnout nabídku této své „neoficiální“ konkurence. Bohužel nemožností kombinovat hovorový tarif MINI s jakoukoliv službou ADSL se Telecom sám dobrovolně připravil o možnost nabídnout do budoucna skutečně bezkonkurenční tarify. Před Telefónikou teď stojí nelehký úkol – zvolit tu nejvhodnější a nejúčinnější strategii pro stíhací jízdu s názvem „Do tří let tě dohoníme Evropo!“.
Ještě v roce 2003 bývalý ředitel ČTc pan Gabriel Berdár v rozhovoru pro ČTK uvedl, že Belgii dohoníme za několik let. Nevím co si představoval pod pojmem „několik let“ pan Berdár, ale doufám, že nový ředitel pan Jaime Smith je větší realista. Úplně všem by zřejmě postačilo, kdyby ČR dohonila v penetraci DSL mateřskou zemi Telefóniky – Španělsko. I to však bude nelehký úkol, uvážíme-li že na dosáhnutí stejné penetrace jakou mělo Španělsko v březnu 2005 bychom potřebovali cca. 720 tisíc ADSL přípojek + cca. 160 tisíc CATV přípojek. Nikdo na nás však čekat nebude. Takže současnému vedení Českého Telecomu a všem kabelovým operátorům nezbývá jen popřát hodně štěstí. Úkol mají nelehký, ovšem nikoliv nesplnitelný – uživatelé rychlý internet totiž chtějí, ale celkem logicky požadují vysokou rychlost, vynikající kvalitu a přijatelnou cenu. A samozřejmě také dostatek aplikací u kterých by tu vysokou rychlost mohli využít. A právě v této oblasti má ČR největší zpoždění.
Diskuze: 
Diskuze k článku
Jiricek, 25. 7. 2005 (09:27):
Země EU začaly liberalizovat telekomunikační trh před několika lety, kdy byly německý satelitní televize plný reklam na volání za povoliční ceny než
Deutsche Telekom. Teď zase letí reklamy na DSL flat linky 1Mbit za 5 Ojro na měsíc.
Harry, 21. 7. 2005 (08:57):
Vyhledem k tomu, ze mame snad nejvic drahe adsl v Evrope tak se neni cemu divit. Kazdy se snazi aby nemusel platit pausal za telefon zlutomodre svini ktery vubec nepouziva a jaksi se nabaluje na sluzbu a tim adsl znacne prodrazuje. A kdyz k tomu pripocteme dokonaly cesky FUP nebo smesne datove limity, tak je jasne proc jsme kde jsme.
krakonoš, 13. 7. 2005 (12:18):
Bylo by zajímavé udělat graf pro VŠECHNA připojení k Netu, tedy vč. bezdrátových přípojek. V těch budeme určitě mistry světa, což ovšem opět svědčí o tom, jak kvalitní je nabídka v ,,klasických" systémech.
krakonoš, 13. 7. 2005 (12:14):
Byl jsem svědkem dvou akcí Telecomu 1/ nasazení betonové patky na dřevěný sloup (dva dny, 4 auta a šest až dvanáct lidí) a přivedení nové linky z rozváděče v přízemí do 6. patra. (10 dní, 4 auta,5 lidí, jeden z nich nebyl ani schopen ten rozváděč najít-je hned za vchodovými dveřmi!)Přitom ještě stačili navzájem přehodit linky dalším dvěma účastníkům a odpojit třetího. Ten hovorový paušál je zřejmě určen právě k financování této vysoce kvalifikované činnosti.
JM, 13. 7. 2005 (06:02):
Kdyby před třemi lety. Ještě začátkem loňskýho roku. To byla drzost největšího kalibru. V telecumu měli plnej sklad ISDN modemů a tak se jich potřebovali zbavit. Jsou to šmejdi nic jinýho.
Pepa, 12. 7. 2005 (13:04):
Članek je to určitě zajimavý, ale… když se srovnaávají jednotlivé státy bylo by dobré zohlednit jestli i v těch které jsou v penetraci daleko před námi vládl ještě před pár dny monopol se státním podílem. Ono pokud něco nemá konkurenci, nemá to ani snahu penetrovat, naco, zakaznící mi tak jak tak neutečou, že ano 🙂 Pokud totiž v ostatních zemích vládne plně tržní prostředí, je toto srovnání bezpředmětné.
David, 12. 7. 2005 (11:09):
Pěkný článek. Pravda je, že mě nevadí dát 800Kč za internet, ale štve mě, že musím zaplatit navíc 360Kč za pevnou linku, která mi je úplně nanic. Nechápu to, vždyť provider platí telecomu za můj přenos dat, v tom je přece zahrnuto i používání linek, ne? Telecom nás nutí k placení něčeho, o co nemáme zájem. Je to to samý, jako kdyby nás UPC nebo Karneval nutil k tomu, předplatit si kabelovou televizi, když chceme připojit na internet. Telecom je nestoudná firma. Docela by mě zajímalo, jak je možný, že na ně ješte nevlítnul antimonopolní úřad.
SK, 11. 7. 2005 (21:58):
K tym statistikam –
V pripade CR a SR ide tak trochu o miesanie jablk s hruskami – zaujimalo by ma, kolko z tych cca 120 000 pripojok, co vykazuje CR ide na 128/64 kbit. Je aj taketo ADSL broadband?
Mimochodom, ako je to v CR s cenami – tiez sa plati zvlast telecomu za moznost pouzivat DSL a zvlast providerovi za data? Mozno blba otazka, ale som tu novy.
krakonoš, 11. 7. 2005 (21:49):
To George SK:
Stal ses obětí na Slovensku velmi rozšířeného mýtu o bohatém Česku. Ve skutečnosti jsme na tom prakticky stejně, jako vy, protože teoretická průměrná mzda, uváděná v ekonomické literatuře, je hrubě zkreslena vysokými příjmy managementu. Reálná mzda většiny lidí v ČR se pohybuje od 7 do 12 tisíc Kč hrubého a ceny jsou číselně prakticky stejné.Kurs Kč proti Sk se ovšem projeví v zajímavě v případě, že peníze, vydělané v ČR, utratím na Slovensku. Ale buď v klidu. Oproti létům před sametem jsme na tom prakticky stejně, t.j. ti, co dřeli za pár šupů dřou dál a za míň, pokud nejsou nezaměstnaní a lumpové a podvodníci se mají dobře, ne li líp, protože mají mnohem víc prostoru k okrádání.
Keksik, 11. 7. 2005 (21:12):
Dik za clanok. Dobra praca.
Pepa, 11. 7. 2005 (17:58):
Díky za článek, skvělá práce! 🙂
Jen taková doměnka k tomu jestli si je Telefinoca vědoma v jaké situaci je, když už hodně lidí ztratilo trpělivost a šlo do bezlicencčních 2,4GHz….. mám taková blbý pocit, že si to uvědomují moc dobře a s nimi taky starý dobrý přítel ČTÚ, který se zrovna pokouší defakto zilegalizovat bezlicencnční pásmo… první pokus mu asi nevýjde, tak to zkusí jinak a zanedlouho 🙁
P.S: když přemýšlým o Českém Telekomu a jeho vztahu k zákazníkům, vybavím si s hořkostí jeho reklamu "Vy ještě nemáte digitální linku ISDN ?!?… chacha chichi", jež běžela snad před třemi lety,. Už tehdy nám okolí rychle utíkalo v broadbandu, telekom rýžoval z minutově zpoplatněného internetu a díky monopolu nemusel vůbec spěchat. Nerozhýbaly ho statistiky okolních zemí, ale kabelovky a eurotelův paušál (pro jistotu eurotel koupil a vyhodil ředitele 🙁
YS, 11. 7. 2005 (16:55):
Vyborny clanek, snad si ho prectou i spanelsti vlastnici Telecomu, z jejich pochvalnych vyjadreni na adresu CTc z webu Telefonicy to skutecne nevypada na to, ze by si uvedomovali, jak moc zacina Ceskemu Telecomu tect do bot.. Ostatne snad i ti zatvrzeli skalni fanousci Telecomu, co se tu nedavno tak opirali do webu Internetprovsechny, jak je zaujaty proti Telecomu, po precteni v clanku uvedenych nezpochybnitelnych udaju prozrou.. Zadna zaujatost, kruta realita.
DapperDanMan, 11. 7. 2005 (16:11):
…. děkuji za námahu.
GeorgeSK, 11. 7. 2005 (12:54):
Po tom, čo sme mali trochu väčšiu penetráciu v 6/2004, ako ČR som smutný, že to tak u nás vypadá. Ono to nie je spôsobené len dosť tvrdými reformami a reštrikciami, ale aj tým, že penetrácia počítačov nie je taká veľká a dlho ešte nebude – máte o 50% vyššie priemerné platy a tým je aj väčšia platobná sila českého obyvateľstva. ADSL internet máme síce kvalitný, ale v porovnaní s platmi stále dosť drahý. Je to luxus z 11 tis Sk platiť 1200,- Sk za neobmedzený 512 kbit internet (najnižšia rýchlosť pre domácnosti u nás).
Len dúfam, že pripravovaný rebranding Slovak Telekomu na T-com a T-online prinesie to,čo v Maďarsku – druhé zvýšenie rýchlostí za tú istú cenu tento rok (prvé zvýšenie urobili ešte ako Matáv), alebo zniženie cien, čo urobil nedávno T-online v Nemecku.
es te be, 11. 7. 2005 (11:10):
berdárovi nešlo o rozvoj internetu v ČR tomu šlo jen o zhodnocení Telecomu,a k tomu vedli i jeho kroky, proč myslíš že Telecom má tak nadsazené ceny a nesmyslné tarify na volání (nebo měl), jen vydřít co nejvíc peněz a udělat z Telecomu bohatou nevěstu,
jinak zajímavej článek, aspon se borci z ČTc podívaj pravdě do očí
Hanz, 11. 7. 2005 (08:53):
Berdárova strategie byla dobrá z krátkodobého hlediska, ale z dlouhodobého byla tragická což se ukazuje již teď a hlavně na to český stát bude doplácet řadu let!