Na počátku tohoto roku se jakoby roztrhl pytel s články, které se snažily zhodnotit
uplynulý rok očima internetového uživatele. Optimisticky laděným článkům dodala materiál i
analytická společnost Point-Topic, když v závěru roku vydala
svojí pravidelnou zprávu, v které poprvé ve své historii pochvalně zmínila také ČR. Stejně
tak se pochvalně o České republice vyjádřila také další britská společnost Quantum Web. Zprávu samozřejmě převzala
také ČTK a tak se velmi brzo ve všech papírových médiích a donedávna také na teletextu
České televize oslavovaly úspěchy našeho Českého Telecomu. Jelikož naše sdružení situaci
kolem vysokorychlostního Internetu monitoruje již třetím rokem, dovolil bych si všeobecné
nadšení trochu zchladit a všechna již opublikovaná čísla uvést na
pravou míru.
Možná se pozastavíte nad tím, jak si vůbec malé
občanské sdružení dovoluje zpochybňovat výsledky dvou nezávislých analytických
společností, které mají navíc spousty prostředků na to, aby si správnost publikovaných
údajů ověřili. Navíc to bylo právě naše sdružení, které se vždy na zprávy Point-Topicu
odvolávalo. Já však v následujících řádcích nehodlám zpochybňovat práci těchto
společností, hodlám pouze upozornit na fakt, že i mistr tesař se někdy utne a také chci
veřejnost seznámit s opravdu kompletními údaji, které před dvěma týdny těžko mohl někdo
publikovat, protože nebyli k dispozici.
A teď k první chybě které se
dopustili obě společnosti. Point-Topic uvádí k 30.9.2004 hned dva údaje. Ve svém dokumentu
Broadband Summary Statistics for 30 September 2004 uvádí číslo 60
695 uživatelů a ve své pravidelné aktualitce z 13. 12.2004 uvádí číslo 59
301. Ve skutečnosti však 30.9.2004 vydal ČTc tiskovou zprávu ve které hlásí pouhých 55 tisíc
uživatelů. A stejný počet najdete i v tiskové zprávě ze 6.10. 2004. Quantum
Web pro změnu uvádí mezikvartální přírustek 29 416 přípojek což by mělo
představovat růst 46.36%. Pokud již tedy známe skutečný stav přípojek k
30.9.2004 (55 tisíc) i k 30.6.04 (29 813) musí vám být
jasné, že Quantum Web uvádí nepřesné informace jak o procentuelním přírůstku (ten
by měl být o dost vyšší), tak o počtu přidaných přípojek za kvartál (ten
by zas měl být o něco málo nižší).
V tabulce společnosti Quantum Web
je i mnoho dalších nepřesných údajů. Namátkou vyberu
Slovensko, které mělo mezikvartálně přidat 1092 linek
vysokorychlostního Internetu. Ve skutečnosti však přidalo jen u
ADSL víc než 7 000 přípojek. Rovněž u Portugalska
narážím na nesrovnalosti, protože zatímco procentuelní čtvrtletní nárůst by téměř
odpovídal, skutečný nárůst přípojek už nějak nesedí: podle našich údajů získalo za třetí
čtvrtletí 53 710 ADSL přípojek, podle Quantum Web to bylo 136 929
(toto však číslo nedostaneme ani když připočteme 35 tisíc kabelových
modemů přidaných v Q3). Stejnou chybu vidím u Belgie (zde je
skutečný přírůstek o cca. 50 tisíc menší než uvádí tato společnost nebo u
Slovinska, které pro změnu přidalo o 10 tisíc přípojek
více.
Zázračný růst z ničeho
O
něco závažnější než pár tisíc přípojek sem, pár procent přírůstku tam, je však fakt, že
Point-Topic snad poprvé zařadil do svých grafů státy, které v monitorovaném kvartále
neměly dostatečný počet uživatelů pro kvalitní srovnávací analýzu. Společnost přitom ve
všech předešlých studiích zdůrazňovala, že v rámci zajištění objektivity se do žebříčků
nemůže dostat země, která nepřekročila počet 50 tisíc přípojek. Nechci
zde nějak znehodnocovat výsledek ČTc (asi nikdo ještě na jaře minulého roku nevěřil, že by
něco takového mohl dokázat), jen jsem chtěl poukázat na fakt, že dosáhnout
vysokého procentuálního růstu z malých počátečních hodnot je dost snadné
(obzvlášť když měla ČR 2leté zpoždění), ale udržet si takto vysoké tempo
již bude složitější.
Oprávněnost dodržení určité minimální hranice
přípojek lze opět demonstrovat na tabulce Quantum Webu, když země jako Bulharsko,
Rumunsko nebo Bělorusko mají obdivuhodné čtvrtletní nárůsty přípojek, i když ve
skutečnosti získaly pouze několik desítek až stovek uživatelů. Jinak
abych byl k Českému Telecomu spravedlivý, dnes už víme, že Telecomu ke konci roku jen o
vlásek uniknul jeho cíl 100 tisíc přípojek – což představuje mezikvartální
nárůst víc než 75 %. Takže se za pár měsíců dočká oprávněného uznání (škoda jen,
že tyto společnosti nemonitorují také kvalitu nabízených služeb).
Do
následující tabulky jsme pro vás shromáždili údaje o počtech ADSL přípojek za poslední 4
kvartály. Koho by zajímala situace před koncem roku 2003, tomu můžeme nabídnout podobnou,
dnes již historickou tabulku monitorující počty v letech 2001 až
2003 (hledejte na stránce úplně dole).
Tabulka monitorující
počet ADSL přípojek od 31.12.2003 do 30.9.2004 Zdroj: Point-Topic a Internet pro všechny
Z tabulky je na první pohled zřejmé,
že na podzim minulého roku na tom zdaleka nebyla ČR nejlépe. Stejně lidnaté
Maďarsko mělo před námi náskok cca. 120 tisíc přípojek,
Portugalsko téměř 300 tisíc a velký vzor Českého Telecomu
Belgie dokonce víc než 900 tisíc přípojek. Jen tak
mimochodem, když už jsme u té Belgie za pár dní tam operátoři navýší rychlost
stávajících tarifů a cena zůstane stejná. U konkurenčního
Telenetu pak zaplatí zákazník po překročení limitu 10 GB nebo 15 GB už
jenom 1 € za započatý 1 GB. Možná by něčím
podobným mohl překvapit i náš Telecom.
Nedá mi, abych jako již poněkolikáté
neupozornil na Estonsko, které již dosáhlo penetrace 5,17
přípojky na 100 obyvatel. Kdyby ho chtěl Telecom dohnat, musel by
zrealizovat cca. 524 tisíc přípojek. Tomu já říkám smělý cíl! Navíc Estonsko mělo
na podzim také 54 859 uživatelů kabelového internetu,
tedy 6,5× větší penetraci než má ČR. A když už jsme u té kabelové konkurence – víte,
že Belgie disponovala na podzim 544 000 kabelovými modemy
a Portugalsko jich mělo ve stejnou dobu 395
000. Takže UPC a Karnevale máte co dělat, protože vy jste na podzim neměli
dohromady ani 42 tisíc platících zákazníků.
Ještě si dovolím upozornit na
Izrael a Švýcarsko. Tyto země mají o 3 miliony obyvatelů méně než ČR,
přesto mají velice slušný stabilní růst již několik kvartálů za sebou. A to má ve
Švýcarsku ADSL konkurenci v podobě 427 tisíc kabelových modemů a v
Izraeli využívá připojení přes kabel víc než 320 tisíc uživatelů.
Pojďme se teď společně podívat na jiný, mnohem spravedlivější způsob
porovnání stavu vysokorychlostního Internetu – propočet linek na
100 obyvatelů. Pravidelní čtenáři již dobře vědí, že tímto jednoduchým výpočtem
se mažou rozdíly mezi různě lidnatými zeměmi. V nedávné minulosti se ČR držela na samém
konci tabulky a v penetraci ADSL dokázala porazit pouze Chorvatsko s Řeckem a i Slovensko
jí dělalo dlouho velké potíže. Dnes díky masivní kampani na Internet Express poskočila
žebříčku zemí o dvě místa nahoru (ovšem také jen díky tomu, že ČR reprezentují čísla
několik dní staré, zatímco u ostatních zemí se jedná o 3 měsíce staré údaje). Přesněji
řečeno počty přípojek použité pro výpočet penetrace ADSL v následujícím grafu se vztahují
k 30.9.2004, pouze u Polska a Maďarska jsme použili údaje z listopadu 2004 a u ČR a
Slovenska se jedná o stav ke konci roku.
Co musíme udělat pro to, aby se Česká republika stala tygrem
střední Evropy?
Český Telecom sice dokázal získat 100
tisíc ADSL uživatelů (z tohoto počtu 80 tisíc patří přímo ČTc a o zbylých 20
tisíc se dělí alternativní operátoři) a Eurotel zabodoval se svým CDMA (cca. 30 tisíc
uživatelů), ale podle posledních známých údajů většina z tohoto počtu přípojek připadá na
nejpomalejší variantu Internet Expresu, u kterého se reálně dosahovaná rychlost
pohybuje kolem 150 kb/s a tudíž se nedá hovořit podle evropských norem ani podle návrhu
českého zákona o elektronických komunikací o vysokorychlostním internetu (broadbandu).
Tuto rychlost dnes nabízí také stále větší část bezdrátových sítí za
stejnou, ne-li nižší cenu a navíc bez limitu na přenesená data. To, že Telecom ovládl
díky jedné službě většinu trhu s ADSL připojením také nesvědčí o
konkurenčním prostředí. Zatím co na Slovensku podobně jako v jiných zemích EU kde
funguje konkurence, je podíl dominantního operátora někde kolem 60-70 procent
(v případě Slovenska to je cca. 63 procent,
nebo také 25 000 z celkového počtu 39 300 přípojek), tak
u nás je podíl ČTc na trhu s ADSL víc než 80 procentní. ČTc toto číslo
prezentuje jako svůj velký úspěch, já si však dovolím tvrdit, že z části za tento stav
může pasivita alternativců daná nekonkurenční velkoobchodní
nabídkou a velký podíl viny nese i nemohoucnost našeho regulátora (ČTÚ).
Jak na to v roce 2005?
V první
řadě by to chtělo nabídnout uživatelům vysokorychlostního Internetu pořádný
obsah. Ve vyspělých zemích se poskytovatelé Internetu předhánějí v nabídce videa
i hudby – my máme Starzone, kterému se zrovna moc dobře nedaří (čím to asi bude?).
Zároveň s nabídkou obsahu by to chtělo zmírnit také podmínky Fair User Policy
– nejlépe zrušit nesmyslné platby za data navíc ve velkoobchodní
nabídce. Situace na trhu se uklidnila, počet uživatelů ADSL vzrostl, nároční
uživatelé si již také našli odpovídající připojení – není důvod nadále
utahovat šrouby a „prznit“ již tak dost okleštěné ADSL.
Možná, že je už také správný čas na snížení cen. Telecom již při zavádění ADSL
sliboval, že s rostoucím počtem uživatelů půjdou ceny dolů. V pondělí oznámený pilotní
provoz služby Internet Expres Optimal a speciální velkoobchodní nabídka
ukazuje, že prostor pro snižování cen existuje, bohužel Telecom volí nestandardní postupy.
Kvůli službě Internet Expres Optimal
už čelí další stížnosti ze strany Czech On
Line. Také společnost Tiscali dokázala, že prostor pro pokles tu
stále je (viz. Pokles cen ADSL až o
36%). Tiscali bych však vytknul nutnost pronájmu modemu u
nejlevnějšího tarifu (to jeho konečnou měsíční cenu dost navyšuje) a také nutnost
přikupovat nadlimitní data po velkých kusech (5GB za 300
Kč) není zrovna nejšťastnější řešení.
Velké rezervy vidím u
mobilních operátorů zejména u T-Mobile a Oskara. Oskar ještě pořádně
nepředvedl, jestli dokáže „dělat“ také Internet. Pracuje sice na zavedení
technologie Edge, ale na uvedení této služby na trh si ještě počkáme. T-Mobile
by šlo bez nadsázky označit za největší zklamání roku. V GPRS
připojení dobrovolně přepustil pozice Eurotelu a služby na technologii
EDGE zatím nejsou v plném provozu. Tato situace by se měla změnit v
průběhu února. Co se týká kabelových operátorů jejich největší slabinou je pokrytí,
kvalita služeb i ceny by mohly pro ostatní sloužit jako příklad jak se to má správně
dělat.
V poslední době se zdá, že velkou překážkou vždy byli
a budou naši zákonodárci. Předvedli to i při projednávání zákona o
elektronických komunikacích, kdy se jim podařilo do zákona propašovat formou
pozměňovacích návrhů několik nenápadných formulací, které však
zásadním způsobem mohou ovlivnit výklad zákona v budoucnosti. Na chyby
kterých se poslanci dopustili se na poslední chvíli pokusili zareagovat občanská sdružení
hájící již delší dobu zájmy uživatelů Internetu (ZUI, IPV, SOS a BMI) v tomto
prohlášení. Jak si ho senátoři vezmou k srdci, uvidíme již v nejbližších
dnech.
Síla bezdrátu
Na závěr bych chtěl
upozornit na bezdrátové připojení, kterému se v roce 2004 dařilo nadmíru dobře a
provozovatelům Wi-Fi sítí se podařilo odlákat ostatním operátorům nezanedbatelnou část
uživatelů. Přesné statistiky nemá asi nikdo (počet bude někde mezi 50 až 80 tisíci
uživatelů), ale vzhledem k tomu, že osobně zpracovávám největší databázi bezdrátových sítí
v ČR (současný stav 244
sítí) a první
v SR, mohu čtenářům prozradit, že již brzo nějaká čísla o počtech uživatelů
bezdrátů uvolníme. Navíc většina bezdrátových sítí v uplynulém roce
několikrát snížila své ceny, navýšila rychlosti a také zdvojnásobila počet svých
uživatelů. Takže v této oblasti funguje konkurence opravdu ukázkově.
Úplně poslední podmínkou je zdárná privatizace Českého Telecomu. Nemohu se zbavit
dojmu, že do doby než tohoto „molocha“ někdo koupí nelze očekávat skutečně
konkurenční prostředí na tom našem malém českém telekomunikačním trhu.
Diskuze: 
Diskuze k článku
V, 6. 11. 2005 (06:00):
on asi myslel tohle
"také chci veřejnost seznámit s opravdu kompletními údaji, které před dvěma týdny těžko mohl někdo publikovat, protože nebyli k dispozici."
spravne ma byt ‚nebyly‘, cili udaje nebyly…
jinych ‚hrubek‘ jsem si nevsiml, i kdyz verim, ze nejaky cestinar by asi vsiml, to by ale bylo hnidopisstvi
takovato chyba jako napsat ‚udaje byli‘ je zda se velkym nesvarem a hrubym k tomu, v psani lidi jinak vcelku zrucnych, je to takova urcita nemoc, neznalost, spatny zvyk, nez proste celkove neovladani gramatiky, jedn z mych bratru presne tenhle typ hrubek taky dela
samotnemu me to pripada divne, je to jako kdyby clovek napsal ‚oni byly‘ namisto spravneho ‚ony byly‘, napriklad divky ci udaje, tedy rika se ‚ty udaje‘, nikoli ‚ti udaje‘
tohle posledni je asi zrejme uplne kazdemu, ale ne uz v te chybe z clanku, jde ale o tu uplne stejnou chybu, nejaky gramatik vam to vysvetli lepe, ja umim gramatiku jen z praxe, nikoli teoreticky
V
Adam, 17. 7. 2005 (21:38):
Pane Josefe, vaše kritika svědčí o vaší duševní ubohosti. Když dochází argumenty, přijde rána pod pás. P.S. Nejste náhodou z party žlutých zlodějů?
Miloslav Sova, 30. 3. 2005 (14:21):
Dobrý den Josefe,
pokud vás uráží můj pravopis, docela rád bych od vás slyšel konkrétní chyby kterých jsem se v tomto článku dopustil. Konkrétně tento text prošel dosti bedlivou kontrolou. Docela by mě zajímalo jestli podobné chyby vyčítáte autorům na takových velkých serverech jako je iDNES.cz nebo Novinky.cz, kde mají autoři k dispozici služby profesionálního editora a přesto jsou tam na denním pořádku články plné chyb a překlepů. Takže, napište kde přesně jste našel pravopisnou chybu a do budoucna se můžeme dohodnout, že vám budu články posílat ještě před zveřejněním ke kontrole. Já budu mít jistotu, že je text bez chyb a vy budete mít zase možnost, přečíst si článek s několikadenním předstihem:-)) Co vy na to?
Josef, 23. 3. 2005 (13:28):
nic proti vám, ale váš strašlivý pravopis nutně vrhá velmi nelichotivé světlo na vše, co píšete.
Divím se, že vám to samotnému není trapné.
krakonoš, 20. 1. 2005 (15:33):
Zaujal mne rozdíl mezi ČR a Brazílií. První zajímavost je, že je nepatrný. Druhá v situaci obou zemí. Na jedné straně poměrně hustě a stejnoměrně obydlená ČR a na druhé straně několik velkých sídel a nekonečné pralesy Brazílie. Chtěl bych vidět naše operátory, co by asi v brazilských podmínkách dělali! O tom, že Telecom je neschopný tlučhuba a navíc zloděj je škoda psát; to je notoricky známá skutečnost a na této situaci asi nic nezmění ani jeho chystaný prodej. Minulý týden jsem byl opět nucen vyhodit jeho agenty, kteří mi přišli nabízet své ,,levné a kvalitní´´ služby. Když jsem jim ukázal, jak funguje internet přes wi-fi a jak se volá se Skype zadarmo, poděkovali a prohlásili, že ty svoje pevné (censored) zruší také!
domek, 20. 1. 2005 (11:14):
Označit počínání Tiscali v druhém odstavci části článku, nadepsané v předmětu mého příspěvku, za "není zrovna nešťastnější", je nešťastné od autora jinak zajímavého článku. Já bych zvolil jiný výraz, ale neprošel by asi censurou a možná by byl žalovatelný.