Chci bezdrátovou síť! (4)

V minulém díle jsme se věnovali hot-spotům, a hlavně jsme konečně začali probírat jednotlivé typy bezdrátových sítí, co potřebujete k jejich vytvoření a kolik vás to bude stát. Minule jsme zvládli jen interní sítě, dnes se vrhneme na venkovní sítě. Doporučuji nevynechat první, druhý ani třetí díl tohoto seriálu, častokrát totiž v následujících dílech narazíte na technické termíny vysvětlované v předchozích dílech.

3. Venkovní sítě

V první řadě vysvětlím, co si představuji pod pojmem venkovníbezdrátová síť. Jedná se o propojení dvou a více počítačů (či sítí), které nejsou umístěny v jednom objektu (patře), ale jsou od sebe vzdáleny typicky stovky metrů až jednotky kilometrů a typickým znakem je venkovní anténa. V této sekci tedy nebudu probírat řešení „počítač doma, notebook na zahrádce“, vysvětlili jsme si jej v předchozí kapitole. Nemyslím tím ani sítě typu GPS, GSM a podobně. A pozor – v této kapitole nebudu probírat klasické bezdrátové připojení k internetu (jen jako vedlejší část), mírně se totiž od propojení sítí liší, nicméně základ je velmi podobný – na zájemce o bezdrátový internet se dostane v dalších dílech.

Poznámka: omlouvám se za pozdější uvedení tohoto dílu – jak pochopíte po otevření článku – trvalo mi napsání tohoto dílu přes deset hodin. Tím se omlouvám také za délku článku, měl jsem cukání jej rozdělit do dvou, ale to už byste mě ukamenovali ;-). V článku se míchá řešení pro profi sítě i pro řešení sousedské sítě, technologie spolu totiž souvisí, tak se v tom snad neztratíte.

Jaké je tedy využití bezdrátových venkovních sítí? Proberme typické příklady:

• Firma Marigold má svou pobočku na dohled, pár set metrů daleko, ráda by propojila sítě, aby všichni zaměstnanci byli členové jedné workgroupy (viděli se v okolních počítačích) a aby nemuseli pronajímat do každé budovy drahé připojení k
  internetu. Variantní řešení – to samé ale ještě navíc propojit svou telefonní ústřednu, aby bylo volání mezi centrálou a pobočkou zdarma
• Firma Geralt má takové pobočky dvě a ještě má pár zaměstnanců, kteří
  by mohli pracovat půlku týdne z domova a tak by ušetřila za prostory, čas
  atd.
• Pepa Novák má kamaráda Honzu, se kterým by rád pařil po síti hry, kamarád je ale bohužel v protějším baráku. Výhodou by byla možnost využít Honzova připojení k internetu, o náklady by se podělili.
• Lojzovi se jejich nápad strašně líbí, chtěl by se propojit s nima (vidí na Pepu), rád by se připojil i Pavel, který ale vidí jen na Lojzu.

To jsou typické scénáře, samozřejmě je zde nekonečno možných variant, ale jistě časem poznáte sami jak na ně. Teď ale mírně odbočím od řešení těchto scénářů a vysvětlím vše důležité okolo.

Topologie sítě

U bezdrátových sítí existují dvě základní fyzické topologie sítě – PtP (Point-to-Point – dvoubodový spoj) a PtMP (Point-to-Multipoint – jeden na všechny, řešení typu hvězda). Pak jsou různé hybridy (poslední příklad), případně i řešení PtP jde řešit v podstatě jako PtMP s jedním klientem.

Viditelnost

Několikrát jsem v uvedených scénářích naťuknul téma „viditelnost“. Pro bezdrátové sítě je totiž velmi důležité, aby oba body (PtP) na sebe viděly, respektive (PtMP) aby všichni klienti viděli na centrální bod. Tím „viděním“ je myšleno nejen, že pouhým okem (dalekohledem) vidíte z místa, kde by byla umístěna anténa jednoho klienta na místo antény druhého, ale je to složitější.

Radiové vlny se totiž nešíří jako laserový paprsek, vyzařovací schéma je podobné ragbyovému míči (viz obrázek), směrem do středu se zóna rozšiřuje a je to přísně dáno fyzikálními zákony. V této zóně by pokud možno neměly být žádné překážky – budovy, stromy a podobně (rapidně klesá dosah).

Tato zóna šíření se nazývá Fresnelova (čte se prý Frenelova) zóna (FZ). Je jich více, nejdůležitější je pro nás 60% z první FZ. Výpočet je relativně jednoduchý poloměr toho míče, a tedy nejvyšší vzdálenost (v metrech) mezi středem a krajem je 60%×17.3×odmocnina(D/4f) kde D je vzdálenost v km, f je frekvence v GHz. Tohle samozřejmě nemusíte znát, ale měli byste mít představu – na frekvenci používanou 802.11b (2,4 GHz) je to vychází:

• 1 km 3,4m 60% 1. FZ 0,6×17,3×ODMOCNINA(1/(4×2,4))
• 2 km 4,7m 60% 1. FZ 0,6×17,3×ODMOCNINA(2/(4×2,4))
• 3 km 5,8m 60% 1. FZ 0,6×17,3×ODMOCNINA(3/(4×2,4))
• 4 km 6,7m 60% 1. FZ 0,6×17,3×ODMOCNINA(4/(4×2,4))
• 5 km 7,5m 60% 1. FZ 0,6×17,3×ODMOCNINA(5/(4×2,4))

Tedy na 1 km spoj potřebujete zajistit, aby bylo vidět na protější bod a aby bylo ještě minimálně 3,4 metrů okolo volno (experti prominou mírné zjednodušování v zájmu čtenářstva). Obecně vzato čím více tím lépe (to není zcela pravda, překážky v sudých FZ jsou pozitivní, ale to už jsme trochu jinde).

Jestliže to splňujete jen částečně, můžete to také vyzkoušet, lepší je ale např. dát anténu výš (na stožár) tak aby byla 1. FZ tak jak má být. Když opravdu přímá viditelnost není, nejjednodušší řešení je retranslace (v dalším díle).

Technické řešení

Malinko jsem už zabrousil k vlastní instalaci, zde je čas na důležitou poznámku – výstavba venkovních sítí není zcela jednoduchá, firma musí na takové instalace mít povolení od majitele domu a někdy i stavebního úřadu, techniky školené na výškové práce, školení na silnoproud, na hromosvody atd.

Domnívám se, že svépomocí by si to měl řešit maximálně jedinec na svém baráčku, jinak byste to měli nechat někomu s papíry. Neodborná instalace může znamenat zranění, zničení střechy či opláštění budovy, pokuty od stavebního úřadu, zničení ochranné funkce hromosvodů a potažmo zodpovědnost za případné vyhoření atd.

Profesionalita

S tím souvisí samozřejmě profesionalita provedení a výsledná kvalita řešení (spolehlivost), vyšší nároky na ní budou mít zřejmě firmy v prvních dvou příkladech. Navíc – jestliže tyto firmy toto řešení koupí od dodavatele/operátora, který jim zároveň dodává např. internet a/nebo hlas, potom cena této instalace je samozřejmě v ceně a vyplatí se tak plánovat takové akce najednou. Ve finále může firma šetřit už od prvního dne, přechodem na jiného operátora se jim ani nemusí změnit telefonní čísla (number portability).

Výběr technologie

S požadavky na profesionalitu řešení také vyvstává otázka výběru technologie. Jak jsem psal – řešení venkovních sítí dle standardů 802.11 pro vnitřní sítě je řešení krajně neprofesionální. Je ale nejlevnější. Pro firmu, která ale ztrácí miliony za hodinu, když by vypadlo spojení mezi jejich pobočkami, či když by se jim do toho někdo naboural, je to většinou volba nešťastná. Když si Pepa s Honzou jeden den nezahrají, tak se nic nestane, naopak budou mít čas zajít si na pivo 😉

Možná řešení se rozdělují:

1. podle topologie
   – dvoubodové (PtP) a vícebodové (PtMP). Dvoubodové spoje jsou obecně lepší z hlediska bezpečnosti (jste tam jenom vy dva a nikdo jiný se nemůže připojit), mívají větší kapacitu, bývají full-duplexní (přenášejí najednou v obou směrech). Pro přenos hlasu jsou PtMP systémy řádově dražší, pro přenos pouhých dat tomu bývá naopak.
2. podle technolologie – radiové v bezlicenčním pásmu (2,4 GHz, 5,8 GHz, u PtP pak 10,5 GHz), v licenčních pásmech (3,5 GHz, 26 GHz, u PtP pak různé frekvence od 18 – 38 GHz) a nesmíme zapomínat u PtP spojů ani na optická (laserová) pojítka
3. podle plánovaných služeb – potřebujete propojení analogových ústředen (G703)? Potřebujete přenášet čistě data? Nebo chcete kombinaci? A nebo je to jen na internet a stačí malá propustnost, ale je třeba hodně klientů?
4. podle „profesionality“ – tj. ceny, spolehlivosti atd.

První co tedy musíte vybrat je topologie, a není to tak úplně jednoduché jak se na první pohled zdá:

• Firma Marigold zřejmě podle popisu potřebuje řešení PtP. Ale co když bude chtít za rok připojit i druhou pobočku? Z PtP systémů na PtMP nejde nějak „upgradovat“, buď musíte koupit další PtP linku, tj. z jedné střechy budete koukat na dva směry, nebo musíte PtP „vyhodit“ (prodat či použít jinde) a přejít na PtMP.
• Firma Geralt podle popisu může chtít PtMP řešení, ale může se z důvodů kapacity a bezpečnosti rozhodnout připojit každou pobočku zvlášť PtP spojem (zejména jestli chtějí i propojit ústředny) a zaměstnance připojit levným PtMP.
• Pepa s Honzou nejspíše z důvodu ceny využíjí levné PtMP, umožní jim to v budoucnu
  připojit i Lojzu (a obezličkou – viz dále) i Pavla.

Podle technologie to bývá jednodušší – když budou totiž něco kupovat zmíněné firmy, obrátí se na partnery a ty jim řeknou co je u nich možné. Domácí uživatelé zase téměř vždy sáhnou po Wi-Fi.

Podle služeb je to také snadné, to víte předem. Jenom upozorňuji, že přenos IP hlasu je z tohoto pohledu brán jako přenos dat, nicméně pro něj je důležitá spolehlivost (zpoždění, jitter). Nemá-li ještě firma koupena ústřednu (či má starší typ), může ušetřit i miliony (a získat mnohé neběžné funkce) tím, že si ji vůbec nekoupí, ale pronajme u operátora.

A opět profesionalita a cena jdou ruku v ruce s profesionalitou zákazníka a jeho potřebami a závislosti na zvoleném řešení. Možnostem se budeme věnovat za chvíli.

Cenové kalkulace

Tyto všechny kalkulace budou hodně orientační – pro venkovní instalace totiž záleží na místních podmínkách, jaké použijete antény, stožáry, zda-li pořídíte rozvaděč atd. 

Situace 1.
Firma Marigold má svou pobočku na dohled, pár set metrů daleko, ráda by propojila sítě, aby všichni zaměstnanci byli členové jedné workgroupy (viděli se v okolních počítačích) a aby nemuseli pronajímat do každé firmy drahé připojení k internetu. Variantní řešení – to samé ale ještě navíc propojit svou telefonní ústřednu, aby bylo volání mezi centrálou a pobočkou zdarma

• Doporučené řešení
  – obraťte se na dodavatele internetu či poskytovatele hlasu, případně udělejte výběrové řízení pro výběr nového společného poskytovatele těchto služeb. Tato firma vám no nainstaluje a bude se vám starat o nutnou údržbu – když vy byste poslali na střechu nějakého svého zaměstnance bez potřebných certifikátů, tak si koledujete o kriminál. Navíc řešení přes operátora může být i levnější (nebo alespoň nemusí vyjít dráž – tento operátor nakupuje u dodavatelů někdy i o desítky procent levněji než byste koupil něco vy (větší objem) a se jeho více náklady v tomto schovají. Jde-li vám ale čistě o propojení poboček, bývá výhodně než na ISP/Telco obrátit se přímo na firmy, které se zabývají montáží (i pro ty ISP/Telco) – Vanco, Coprosys, GES, …

• Možné technologie jsou tedy PtP spoje, firma by měla sáhnout po řešení v licencovaných
  pásmech, nebo alespoň 10,5 GHz, kde není tak rušno. Pro nižší záruku, ale podstatně nižší cenu lze doporučit i PtP v pásmu 5,8 GHz. Na krátké vzdálenosti vychází velmi zajímavě i řešení pomocí optických pojítek..

• Řešení v licencovaných pásmech nabízí rychlosti v řádech megabitů až 155 megabit Full-Duplex, včetně i G703 portů (analogová telefonie), dosah je až několik desítek kilometrů. Ceny se pohybují od 400 tisíc do 2 milionů, ročně pak platíte 10-100 tisíc ČTÚ za pronájem frekvence. Výrobce (Nera, Siemens, Ericsson) vám pomůže vybrat montážní firma.

• Propojení v pásmu 10,5 GHz nabízí rychlosti 2-10 Mbit Full-Duplex, nabízí i hlasové porty. Tato frekvence je volná jen v ČR (do roku 2010), dosah je max. cca. 30 km. Ceny začínají na cca. 200 tisících včetně montáže, výrobce (SVM, Conves, Miracle, …) vám opět poradí montážní firma.

• PtP produkty pro pásmo 5,8 GHz nabízí rychlosti od 2 do 1000 Mbit, Full i Half Duplex, některé typy mají i možnost G703 portů, dosah se kvůli výraznému omezení vyzářeného výkonu v ČR pohybuje mezi stovkami metrů a 2 km. Ceny se pohybují od 50 tisíc do 1,5 milionu Kč. Koncem roku by mělo být povolen vyšší vyzářený výkon na podobné frekvenci a je tedy pravděpodobné, že příští rok budou na trhu i jiné produkty s vyššími dosahy a příznivějšími cenami. Výrobci Proxim, Alvarion, Trango, Motorola…)

• Často zapomínaná technologie jsou optická pojítka, nabízejí rychlosti od 10 do 1000 Mbit
  (některá nabízí i analogové porty), dosah je od 150 metrů do 5 kilometrů. Ceny začínají už na 40 tisících a končí na cca. 1 milionu. Pro zajímavost, 100 Mbit Full Duplex Ethernet laserové pojítko na 150 metrů v profi provedení se dá sehnat u istributora za 40 tisíc plus daň. Výrobci LaserBit, CBL …

Situace 2. Firma Geralt má takové pobočky dvě a ještě má pár zaměstnanců, kteří by mohli pracovat půlku týdne z domova a tak by ušetřila za prostory, čas atd.

• Tato firma by se opět měla obrátit na montážní firmu, která to udělá. U dvou poboček
  může být ještě stále zajímavé využít 2× PtP linku s pobočkami a pro připojení zaměstnanců využít PtMP řešení ať už přes Wi-Fi či v pásmu 5,8 GHz. U více poboček pak je důležité, jestli opravdu všechny na sebe vidí, jak jsou daleko a jestli je potřeba i hlas, potom by se mohla zvážit nějaká kvalitní PtMP technologie, zřejmě v pásmu 5,8 GHz (případně licencované 3,5 GHz pásmo, jestli je to v daném místě možné – poradí montážní firma).
• Řešení PtP spoje by bylo tedy stejné jako v předchozí situaci, jen by byly 2 (každý může být samozřejmě řešen jinak, dle potřeb konkrétní pobočky, vzdálenosti apod.)
• Levnější bude PtMP řešení v pásmu 5,8 GHz. Rychlosti jsou od 64 kbit po 30 Mbit, dosahy
  jsou v tuto chvíli do max. 2 km. Ceny se pohybují mezi 30-70 tisíci za přístupový bod včetně antény, od 10 tisíc Kč výše za hardware pro domácího uživatele, 20-30 tisíc Kč za techniku pro připojení kanceláře. Propojení ústředen pomocí G703 ale není možné.
• Existuje i PtMP pro pásmo 2,4 GHz, které nabízí podobné možnosti jako předchozí skupina, za ceny přibližně stejné, výhodou je větší dosah (max. 5 km legálně), nevýhodou podstatně větší rušení v tomto pásmu.
• Může být zajímavé připojit pobočky pomocí dražší technologie (PtMP či PtP), a pro zaměstnance zřídit zvláštní přístupový bod, např. i Wi-Fi (řešení viz Pepa s Honzou)

Situace 3. Pepa Novák má kamaráda Honzu, se kterým by rád pařil po síti hry, kamarád je ale bohužel v protějším baráku. Výhodou by byla možnost využít Honzova připojení k internetu, o náklady by se podělili.

• Tohle je asi konečně něco, co zajímá větší část čtenářů (omlouvám se za zdlouhavý „úvod“),
  ale myslím, že stojí za to znát všechny možnosti.
• Samozřejmě v těchto situacích bývá nejdůležitějším kritériem cena, proto se zřejmě rozhodnou pro Wi-Fi propojení (PtMP s jedním klientem), umožní jim to pak připojit i další kamarády. Kdyby ale pro nějakou fakt hustou hru potřebovali full-duplex stomegabit, nejzajímavější by asi pak bylo řešení pomocí výše uvedeného optického pojítka.
• Jsou-li oba kluci opravdu kousek od sebe (100m) a perfektně si vidí okna u svých počítačů, potom stačí, když oba koupí nějakou USB síťovou kartu a dají ji na okno (tj. Ad-hoc síť), pozor
  ale na bezpečnost, opět bych doporučoval na jednu stranu dát AP (např. onen včera zmíněný Asus WL-330)
• Složitější je to ale, budete-li potřebovat anténu (dosah potom až cca. 5 km při splnění povolení), potom totiž musíte do svého rozhodování o vhodném prvku započítat i to, zda-li má možnost připojení externí antény. USB zařízení s výstupem na externí anténu jsou totiž zbytečně drahé, výhodnější tedy je jít do PCI karet nebo to externího Ethernetového klienta.

Doporučený typ PCI: Zyxel ZyAIR B-320 –

funguje i na starších počítačích s PCI verze 2.1, příznivá cena 918 Kč vč. DPH. Konektor RSMA Nebo můžete využít akční nabídky – balíčku karty D-Link DWL 510, 8 dBi směrové antény (dvě proti sobě stačí tak na 0,5-1 km link) a 3m propojovacího kabelu, dohromady za 2090 Kč s
DPH, tj. asi o 500 Kč levněji, než když byste to kupovali zvlášť.

Doporučený typ Ethernet klient: zcela jasně OvisLink WL-1120 – je totiž nejlevnější (1831 Kč s DPH), ale hlavně funguje nejen jako klient pro 1 počítač (na to pozor u jiných ethernet klientů), ale můžete za něj připojit i síť, může fungovat i jako AP a podporuje WDS (viz dále). Má
dva Ethernet porty, jeden můžete připojit tedy třeba do DSL routeru, ke druhému připojit svůj počítač a na bezdrát pak kamarády. Konektor RSMA

Doporučený přístupový bod: opět bych šel do uvedeného OvisLinku 1120. Existuje sice o 100 Kč levnější D-Link DWL-700, ale půlka jich u mě končila reklamovaných a nepodporuje WDS – never more.

• Toto nejsou ale konečné náklady (vyjma případu koupě akčního balíčku) – ještě je třeba koupit propojovací kabel (stovková položka) a hlavně vybrat anténu. Anténám se budeme věnovat v příštím díle (už takhle je tento strašně dlouhý). Další položky mohou být bleskojistky, stožáry, koaxiální kabely, rozvaděče, prodlužovačky atd. 

Situace 4. Lojzovi se jejich nápad strašně líbí, chtěl by se propojit snima (vidí na Pepu), rád by se připojil i Pavel, který ale vidí jen na Lojzu.

Tohle je mírně netradiční řešení, nicméně zejména proto, že o něm mnoho lidí neví a chtěl bych na něm i ukázat, k čemu se může hodit WDS.

WDS – Wireless Distribution Systém – fičura, která umožňuje propojování až 6 přístupových bodů bezdrátově mezi sebou na jednom kanále s klienty. Už jsme si totiž řekli, že u 802.11b je možný buď bod

Infrastructure (AP vůči klientům) nebo Ad-hoc (klient vůči klientovi), ale až do nástupu WDS nebylo možné propojit AP mezi sebou. Takhle můžete mít AP (s WDS), na něj napojeno 5 jiných AP (s WDS), a na ně třeba zase připojené další AP (s WDS) a na každý

z těch AP mít připojené ještě klienty. Velmi výrazně se sice zhoršuje propustnost, ale pro domácí uživatele a případ jako tento je tato fičura ideální.

Řešení bude jednoduché – Lojza a Pepa budou mít AP s podporou WDS – doporučuji už dvakrát zmíněný OvisLink 1120. Nastaví se mezi nimi WDS spojení. Na Pepu se pak bude připojovat ještě Honza (pomocí kteréhokoliv klienta viz výše), na Lojzu se bude připojovat Pavel (opět pomocí kteréhokoliv klienta). Lojza jen bude muset zajistit, aby jeho anténa „koukala“ jak na Pepu, tak na Pavla – buď všesměrovkou, nebo může pomocí anténního rozbočovače/slučovače připojit k AP dvě antény.

Diskuze k článku

Joe, 14. 4. 2006 (08:36):

Ahoj.
Můžeš mi poslat zapojení napájecí odbočky pro 1120. Našel jem sice na internetu že existuje možnost napájení přímo po UTP, ale nikde jsem nenašel jak na to. Dík

dejvi, 26. 3. 2006 (17:21):

přitlač a podrž 🙂

a.i., 6. 12. 2005 (19:00):

nauc se pocitat 100mw = 20dB

kamil, 29. 10. 2005 (17:34):

nevíte jak nastavit mod bridge?
dík

Michal, 16. 9. 2005 (00:27):

WDS a klient najednou možný není. Musíš použít dvě zařízení. Jako firmware pro AP doporučuji APLite z http://www.appro.cz Funguje bez problémů a je zadarmo.

Joe, 31. 8. 2005 (08:03):

Zdravim zkusenou komunitu.
Je mozne pouzivat napr Ovislink 1120AP(nebo neco jineho) v klient modu a zaroven ve WDS modu? Budu pripojen jako klient na AP poskytovatele internetu a pres tu samou antenu bych chtel sdilet internet pomoci WDS sousedovi pres ulici.
Diky Joe

petrib, 30. 8. 2005 (18:54):

budu reklamovat druhy …

Blurcak, 16. 8. 2005 (07:09):

Prepni na b mod a budes met po problemech

crew.de, 15. 8. 2005 (19:52):

Zdar mám menší problém mám doma zapojení do hvězdy vod SMC a dva pokoje dvě stěny (s dveřmama)od vysílače. Antény na sebe přímo nevidí. V jednom pokoji mám plnej signál ve druhym je překvapivě horší někdy až velice slabý skoro až 6Mb/s (z oněch 54). Nevím čím to může být a nebo jestli není v blízkosti nějakej pohlcovač signálu bo co.

Vojáček Tomáš, 26. 6. 2005 (23:29):

Máme na střeše Ovislink jako klienta, neustále padal (při ztrátě signálu). Problém jsme odstranili náhradou originál trafa silnějším zdrojem (15V/2A). Od té doby je klid. (Napájení máme tažené asi 20m po volných drátech UTP kabelu)

Rudolf, 9. 6. 2005 (23:04):

Děkuji Vám pane Kaplere za vaše články ohledně vysvětlení zákl.pojmů v technologii wifi.
Fandím vám, neboť vím, jak je časově náročné vyprodukovat článek tak, aby zaujmul a jednoduše vysvětlil.
Pan NONAME je s největší pravděpodobností člověk, který bohužel něco slyšel v hospodě od Frantíka co dělá ten internet……jestliže tento pán nebude namítat, hrozně rád bych si přečetl od něho nějaké články a rady, ale věřím, že tento pán ovládá pouze příkazy "ping,ipconfig".
No nebudu se dále rozčilovat a přeji mnoho dalších článků.
S pozdravem

Uhlíř, 21. 4. 2005 (10:51):

Potřebuji spoj tak na 6 km na 3,5GHz (připojení sítě do internetu), mohl by mi někdo poradit nějaké cenově dostupné a dobré zařízení, popř. kde ho sehnat? Dík
Pište spíše na mail…

Jiri Sladek, 18. 4. 2005 (12:23):

Prosim o sdeleni vasi adresy na sladek zavinac iol tecka cz. Mam podobny problem jako vy. Dekuji.

Thiemel, 8. 4. 2005 (08:18):

Tak se omlouvám za šíření "poplašné zprávy".
Nová sbírka zákonu nabývá platnosti až od 1.5.2005…

Thiemel, 7. 4. 2005 (21:16):

POZOR POZOR POZOR!!!
Od 1.4.2005 nabývá v platnost nový zákon 127/2005 týkající se elektronických komunikací, "bezdrát" nevyjímaje.

Sbírku můžete nalézt zde:
http://web.mvcr.cz/rs_atlantic/ftp/sbirka/2005/zakon_03.html

konkrétně:
http://web.mvcr.cz/rs_atlantic/ftp/sbirka/2005/sb043-05.pdf

Thiemel, 7. 4. 2005 (20:54):

2 spiderik:
Vy jste určitě nějaký ISP, protože mám problém s jednou fyzickou osobou, co má vlastní P2P spoj na OvisLinku, ale takovým způsobem, že má u sebe doma v paneláku schovanou nějakou speciálně upravenou parabolu, ne-li dokonce 24dBi síto. Signál střílí přes 2 paneláky kdoví kam. Na ČTÚ mě slušně poslali do prdele, protože prý neznám jeho jméno a adresu (Na paneláku je u vchodu 16 zvonků, je tam koule a nemají intercom.)

Ale co vím, tak ČTÚ by měl provádět měření…

Prostě líní byrokrati z Ostravy 🙁

Jenda, 1. 4. 2005 (20:28):

Chci se zeptat jak velikou pokutu jste dostali a co jim konkrétně vadilo ? Dost mě to zajímá
Mužete popsat rozdíl mezi dBi a dBm?

Jim, 29. 3. 2005 (16:51):

Nedaří se mi Ovislink restartovat (zmačknutím příslušného bodu),nemůžete mi někdo poradit? dík

spiderik, 11. 2. 2005 (21:01):

Pánové a dámy, radím Vám dobře, OvisLink jen do režimu klient a s anténou max 5dBi. Možná si budete myslet že jsem se zbláznil, ale pokuta, kterou jsme předvčírem dostali mě k zbláznění opravňuje. dBi není jediný parametr, který ČTÚ měří. Existuje ještě dBm, ten je v GL max. povolen 10 a bohužel Ovislink WL1120 má sám o sobě 13 – = když k němu dáte 20m LMRka tak můžete použít max. 5dBi anténu. BTW – nesnažte se na mě vytahovat možnost nastavení TX power, protože ti pánové se spektrometrem nám to předvedli názorně – aťste nastavili na Ovisu LOW, MIDDLE, HIGH nebo HIGHEST – furt dával 13 😀 je to jenom šoupátko pro zábavu. Kdo nevěří, ať si počká až ho změří… ale bolí to, věřte mi.

Pepik, 15. 1. 2005 (15:50):

Zdravím všechny čtoucí. Mám postavenou síť s těchto ovislinků a nemám proti nim ani slovo. Ovis proti ovisovy valí 650k a pakliže to jede přes jeden bod, tak to pod 450k nejde. Uptime přístupových bodů bejvá kolem 50 dnů. Jelikož se pořád dělají nějaké úpravy, tak to prostě dýl nejede. Podotýkám, že je ve měste je pěkně narváno.

Michal, 12. 12. 2004 (12:52):

Zdravím,
Koupil jsem Ovislink AP 1120 2ks před necelým týdnem s firmwarem V1.03H ,což je asi pěkně starej software
a chtělo by ho určitě upgradnout.
Nicméně k mému problému.Dělal jsem v jednom komplexu síť,kde mají připojení od chella „klasik“ tarif.
Takže přípojka-à modem od UPC-à z něho do routeru SMC Barricade 7004VBR(s posledním firmwarem)àz něho se to větví do SMC
Switche 16p na stanice,kde jsou pingy kolem 1 -4 ms.
Ze switchte to jedním kejblem cca 80m dlouhým větvým do druhé budovy,kde je 8i portový switch SMC a pod ním cca 5 stanic.
Tyto stanice se pingnou na router ve stejné 100%í konektivitě s delayem do 4ms.
Včera jsem realizoval třetí blok sítě.Už ale s wi-fi pomocí dvou AP Ovislink 1120.Jeden je zapojen do toho 8i portového switche a mám jej s externí antenou umístěnou vně budovy nasměrován přímo na protější antenu s druhým apčkem.
Pingy mezi těmito apčky jsou kolem 4ms-10ms se stoprocentní konektivitou .Jsou od sebe jen 50metrů,takže signál i konektivita je stoprocentní.AP č.1(z osmi port.sviče) je v modu AP. Druhé ap je jako client.Pro bezpečnost jsem nastavil 128i bitové šifrování,protože na druhém ap jsem naladil ještě někoho jiného na kanále 6.Já jedu na 11ce.
Obě AP mám nastavené v TCP/IP se statickými adresami. AP č.1 192.168.2.100 a ap č.2 192.168.2.111.
Jelikož 3.větev sítě nemá ještě stanice, jen připravené 3 zásuvky,zkoušel jsem s notebookem pingy na různá místa v síti.
Druhé ap je kabelem píchlé do druhého routeru SMC Barricade 7004VBR,který má 4 x LAN a 1x WAN port.Tři porty LAN používám na ty 3 zásuvky,z nichž se pingnu kam chci.JEN VEN NE!
Takže router č. 1 má adresu 192.168.2.1 ,běží na něm dhcp(s možností manual ip setting), ap č.1 má adresu 192.168.2.100,ap č.2 192.168.2.111—>>
z něho kabel do routeru č.2. s adresou 192.168.2.4(LAN adresa) ,wan má nastavenou 192.168.2.3 .
Za routerem č.2 mám už jen tři stanice,keré ještě nemají J ,ale s noťasem jsem zkoušel pingy přes ap až na první router a vše ok!!!
Pingnu se tedy z místa za druhým ap na 192.168.2.1 ,ale jakmile se snažím podívat ven, tedy aspon ping na http://www.seznam.cz ,nebo např.IP 195.146.100.5
nic se neděje.
Router hned za UPC modemem o ničem ani neví,v logu nic není,takže kde je zakopanej PES???
AP jsem zkoušel nastavit zprvu do bridge : client – client s network type ad-hoc ,pak jako client mode : jeden jako AP ,druhej jako client s network type
infrastructure a ani jeden způsob mi problém nevyřešil.
Pokaždé jsem se mohl pingnout jen na vnitřní router ,ven ne.
Brána = vnitřní adresa routeru = 192.168.2.1 .Tuto bránu nastavuji na obou AP čkách.Nastavil jsem jim i DHCP relay na stejnou adresu 192.168.2.1.
maska podsítě je jasná 255.255.255.0 ,
takže už nevím,kde je chyba nebo v čem tkví problém.Napadá mě jedna možnost – flešnout bios u AP a čekat ,co se bude dít.
Protože ,když se pingnu na router za druhým apečkem,ale nepodívám se ven,znamená to,že to neroutuje.
A nevim,esli to třeba nazpůsobují apčka se starým firmwarem,díky němuž se nepředávají mac adresy od klientů až na první router a třeba právě proto to jejich poždavek k přístupu na internet ani nevidí,natož aby ho to zahodilo,když to není evidováno nikde v logách..
Zkoušel jsem i variantu zapojit notebook přímo do druhého AP a pingnout se s nim ven,taktéž nic.Vyloučil jsem tedy možnost,že by to mohl způsobovat druhý router.
Když se nenajde východisko,co a proč to tak nejede,jak má,asi by se to dalo obejít už jen jedním způsobem.
Nastavit klientum do browseru cestu na proxy server,který by jim toto připojení umožnil. Jinak vážně nemám tušení.
Napadá vás něco?
Michal
PS: v datovem schematu jsou IP adresy u access pointu 200(=192.168.2.100) a 201(192.168.2.111) Wan IP routeru č.2 není 201(blbě jsem to nakreslilàto by byl
duplicitní adresa ,ale myslel jsem,že když vyhodím kejbl z acces pointu do wan síťovky ,tak ten dostane adresu 201(111) od apečka.
Ale v tomle případě je to asi zbytečné,neboť IP přiděluje první router

kuty, 28. 8. 2004 (14:16):

Ad Ovislink, prave jsme s nima postavili nouzove paterni trasu – 3 hopy, celkem 7 kusu za sebou. S upravenym firmwarem, takze je trasa routovana. Az na rychlost se to zatim zda byt ok.

Fruko, 24. 8. 2004 (00:41):

Mel sem ho sam kdyz jel na menci vzdalenost jel v pohode, ale kdyz jel na delsi kde byl slabsi signal seknul se kazdy den. Navic maji to moji klietni min 5ks a kazdy se sekne 1x za mesic. To nemluve o zkusenosti od dalsich klientu kteri pouzivali tento stroj.

noname, 24. 8. 2004 (00:16):

hmm, zřejmě u vás chyba nějakého konkrétního kusu či místa či nastavení. Já vím o mnoha instalacích na mnoha i hodně rušených místech a ani jeden problém.

Fruko, 23. 8. 2004 (23:52):

Tento stroj ma problem pokud nema perfektni signal, pokud toto nastane tak se jednou za cas sekne. U klientu toto nevadi proste jednou za cas prijde a vytahne nachvili napajeni, ale pokud delate s nim PtP tak je totalne nepouzitelny. Takze pokud chce nekdo tento stroj pouzit tak jen v nejake dire kde neni zadne ruseni od okolnich siti. Sice cena je pekna, ale raci bych misto toho koupil Z-comXl-1450+ nebo nejraci 626.

noname, 23. 8. 2004 (10:25):

CELÝ 802.11 byl vyvinut pro vnitřní sítě, jak je v článku zmíněno, včetně WDS a včetně všeho ostatního a jakékoliv šroubování těchto produktů do venkovního prostředí je jen pouhou náhražkou se spoustou nevýhod. WDS je zajímavá záležitost, o které moc lidí neví a proto jsem na ni upozornil, je mnoho případů, kde může ušetřit peníze (viz tento konkrétní) a je zbytečné to řešit více přístupovými body, které notabene sežerou více frekvencí a tedy "zabijou" větší část pásma. Pro 4 lidi budovat aktivní retranslaci se dvěma všesměrovkama a přístupovými body je hodně velký "luxus" a velmi pravděpodobně naprosto zbytečný.

noname, 23. 8. 2004 (10:17):

Nevím jestli jste nějaký z těch systémů držel v ruce, já snad všechny a většina z nich umožňuje limitaci vyzářeného výkonu až na 25 mW. Dosah záleží na citlivosti, u MP.11a se dá s 25 mW a vyladěným anténím systémem dosáhnout cca. 300 m, u některých jiných se dá dosáhnout až 1 km. Pozor ale na to, že v další generální licenci se NEPLÁNUJE zvýšení vyzářeného výkonu na frekvenci 5,725-5,850, ale plánuje se zavést nová frekvence 5,450-5,50 s 1 W povoleným výkonem a všechna zařízení (vyjma MP.11a) pro pásmo 5,750-5,850 NEJSOU přeladitelná na toto nižší pásmo, takže je i nadále budete moci používat jen s 25 mW výkonem. Zařízení pro nižší pásmo budou s 1W dosahovat legálně cca. 10 km vzdáleností.

noname, 23. 8. 2004 (10:10):

AD 20.08.04 16:48:
a) asi tak 5 tisíc za posledních 8 let. Je to málo?
b) EIPR – sledujte další díly
c) 5,8 GHz povolené je dle GL-30 v rámci nespecifikovaných stanic s 25 mW výkonem
d) nevím co nechcete hodnotit

ad ovislink 1120: zkuste napsat nějaký problém, já žádný nezaznamenal. Takhle je to jen od vás výkřik do tmy bez argumentů
ad ignorant: já to čtu "frenelova", protože jsem se to tak učil (Augistin Jean Fresnel – vlnová teorie světla, přelom 18-19 století), ale jsem v naprosté menšině a tak jsem chtěl lidem taktně naznačit, že se to nečte "fresnelova" ani "frainelova" jak slýchám od asi 800 lidí, se kterými jsem za posledních 8 let o bezdrátech mluvil.

?, 22. 8. 2004 (05:21):

welmi debilni system pro ceske pomery

zapomente na WDS v Zemich ceskych… Puvodni smysl byl pouziti jako doplnek v budovach pro distribuovany wireless pristup v rozsahlejsi lokalite – treba vice patrech.

Pro venkovni pouziti maximalne pouzit G a 2 apecka s omni, jinak si pridelate zbytecne problemy, ktere za tech par korun nestoji.

CTU, 21. 8. 2004 (21:29):

Jelikoz tady nejsme v USA, tak trango nebo jakykoliv 5.8 radio ma 200x vic nez limit. 25mW v 5GHz staci na par desitek metru – bezny pouzivany vykon (TG FOX) je 26dB coz je nekde ke 4500mW odhadem… v GL31 bude povolen 1W coz je uz pouzitelne…, ale stejne uz nejsou volne frekvence…

ToxicLemon, 21. 8. 2004 (14:54):

Nemotej lidem hlavu,
5,8GHz je samozrejme povolene,
podle GL-30/R/2000, jako nespecifikovane stanice, EIRP 25mW.

Kurth, 21. 8. 2004 (13:49):

ten Ovislink WL-1120 AP je podle me fakt dobrej, nevim, co se ti na nem nelibi. pouzivame 3

Fruko, 21. 8. 2004 (11:36):

Pokud si Lojza a Pepa koupi ten ovislink 1120 tak zaplace nad timhle strojem bo je desny.

noname, 20. 8. 2004 (16:48):

par bodu k zamysleni

a) autor v zivote nedrzel radio v ruce
b) EIPR se v CZ nedodrzuje, takze to radsi ani nenapsal
c) 5,8GHz neni povolene dle GL31, takze pouzivani je porusenim telekomunikacniho zakona
d) nechci to radeji hodnotit, od toho je tady freenet…