Známá telekomunikační firma Ericsson pravidelně zveřejňuje výzkumy využívání internetu a mobilních sítí. Zveřejnila také seznam deseti trendů, které se prosadí v tomto roce. Některé z nich se hodně zaměřují na využívání smartphonů, ale u některých by měli zpozornit i provozovatelé telekomunikačních sítí a poskytovatelé připojení k internetu.
To, co je asi nejvděčnější pro mainstreamová média, ale netýká se tolik samotného poskytování připojení k internetu nebo telekomunikačních služeb, je informace o tom, jak rozšíření chytrých telefonů mění naše používání online služeb. Díky mobilním sítím jsme neustále online a stále více zkoušíme z mobilu nakupovat, rezervovat si různé služby a lístky, což byly dříve služby vyhrazené pouze pro desktopové připojení k internetu.
Podobný trend, který se týká hlavně nás samotných, je prakticky neustálé měření čehokoliv, co se změřit dá. Naběhané kilometry, minuty hlubokého spánku, spálené kalorie, dobrovolné sdílení vlastní polohy (Foursquare…) apod. Na co nestačí aplikace v mobilech a jejich baterie, o to se postarají různé wereables – náramky a elektronika, kterou se ověsíte, změříte si navíc i ušlé kroky za den, nastoupené metry (po schodech i výtahem), tep… To vše samozřejmě můžete prakticky ihned sdílet.
Budeme lépe identifikovaní na internetu?
Jenže tyto aplikace z pohledu internetu neznamenají vůbec žádnou zátěž a potřebu něco řešit. Mnohem zajímavějším trendem, kterému pomohl Apple s iPhone 5s, je používání biometrických údajů pro autentizaci. Zatím jde o čtení otisku prstů pro odemčení iPhonu, ale dnešní mobily by si nějak poradily i s identifikací podle oční duhovky.
Dnes se bavíme o přístupu do mobilů, tabletů a dražších notebooků, kde díky biometrii nebudeme potřebovat heslo a budeme si jistí, že je nebude moci používat nikdo jiný. Jenže je pouze otázkou času, kdy naši identitu bude nabízet Apple, Samsung nebo někdo jiný jako univerzální identifikátor pro internetové služby. Jako to dnes dělá Facebook a jako se o to zatím marně snaží Google.
A nemysleme si, že se tomu vlády na celém světě v zájmu ochrany osobních údajů budou nějak moc bránit – za větší problém totiž mnohé považují fakt, že kdo chce, tak je na internetu anonymní. Nenechejte se zmást články o možnostech NSA – dnes jde zjistit, ze které IP adresy se sdílela hudba a filmy. Poté, co budeme jednoznačně biometricky identifikováni, půjde zjistit a jednoznačně prokázat i to, že se nikdo nepřipojil přes vaši domácí nezabezpečenou Wi-Fi, ale že jste to byli vy.
Velký bratr už se nemůže dočkat…
Samozřejmě jde jen o technologii, která bude mít už z principu chyby a půjde ji obejít/zneužít. Ale drtivá většina internetové populace ji bude používat tak, jak budou její tvůrci předpokládat. Jedním z dalších trendů, které výzkumníci Ericssonu zjistili, je ignorování rizik spojených s využíváním internetu, protože pro většinu lidí výhody převažují. Například 56 % denních uživatelů internetu z USA, Mexika, Švédska, Egypta a Pákistánu řeší otázky ochrany soukromí. Ale pouze 4 % respondentů odpověděla, že kvůli tomu omezí své využívání internetu.
A to se bavíme pouze o využívání internetu, kde si dnes dá velký bratr dohromady pouze virtuální identitu podle IP adresy a když bude mít štěstí, přidá i jméno z Facebooku a emaily a zájmy a koníčky podle dat z Google Analytics, které dnes měří téměř každou stránku. Jenže s rostoucím využíváním mobilního internetu si špiclové našeho soukromí mohou přidat i telefonní číslo, které už jde obvykle spojit s reálným jménem. Ostatně ona i ta IP adresa a Facebook ID většinou stačí, ve většině případů se od reality moc nebudou lišit. Mobily umožňují sledování pohybu a polohy a když si to spárujete s platebními kartami, máte lepší představu o sobě, než jste si mysleli…
Dost obav, pojďme se bavit u videa. Kdekoliv a kdykoliv.
Z čeho mají ale techničtěji orientovaní zaměstnanci mobilních i pevných telekomunikačních operátorů a poskytovatelů libovolného internetového připojení, je stále rostoucí objem přenesených videodat. Marketingová mašinerie nám tvrdí, že sledování videa z internetu je to nejlepší, co můžeme udělat. Fotbaloví fanoušci Ligy mistrů nebo ligových šlágrů to už dávno ví; zbytek online populace to zjistil při letošní olympiádě – může to být taky pěkně trhaný zážitek.
Jenže není cesty zpět. Lidé se chtějí dívat na video online. Na svých počítačích, noteboocích, tabletech i mobilech. A očekávají, že když už nejsou doma, budou mít rychlý mobilní internet kdekoliv. Ostatně, nelze se jim divit, mobilní operátoři se tváří, že to je samozřejmost. Přitom už všichni na obzoru vidí ještě větší problém.
Zatímco sledování sportovního přenosu jde ještě vyřešit cache servery ve větších sítích co nejblíže koncovému uživateli. Ale i to zatím řeší omezení průchodu přes peeringová centra a doručování obsahu do konkrétní sítě co nejrychlejší cestou. Stále ale probíhá vysílání online na principu point-to-point, navazuje se spojení, přes které se streamuje. Skutečné vysílání point-to-multipoint sice současné technologie umožňují, ale bez plné podpory ISP/telekomunikačního operátora a zásahů do jeho sítě to zatím nejde. A vyřešit to by stálo hodně peněz.
Co až ale marketingová oddělení začnou tlačit personalizované vysílání? Reklamní příjmy klesají a personalizovaný videoobsah (=hlavně personalizovaná reklama, lidé přece jenom sledují stejné věci jako ostatní) může být řešením. Ostatně, ten problém se objeví, hned jak si budete moci pustit celovečerní film nebo seriál legálně a ve vysoké kvalitě z Youtube. Pak najednou debata o síťové neutralitě nabere jiné obrátky.
V tu chvíli se neobejdeme bez posilování páteřních sítí. Bude se muset znovu kopat do země a přidávat optika. A nebude jí zrovna málo. Připravovat by se na to měly i bezdrátové sítě – ty budou mít s budoucími kapacitními požadavky velké problémy. O mobilních operátorech nemluvě. Kdyby jejich vzývané LTE mělo umět vše, co se alespoň v Powerpointu slibuje, tak se protočí panenky jejich technickým i finančním ředitelům.
Ať už tyto trendy vítáte, obáváte se jich nebo si myslíte úplně něco jiného, rozhodně se nad nimi zamyslete. Kromě těch „aplikačních“ mohou být dopady i na to, jak bude internetová infrastruktura vypadat za pár let a jak se může změnit trh s poskytováním internetu. Výtah ze zmiňované studie najdete tady.
Diskuze k článku