A není zveřejněná cena přemrštěná? A kde plánuje PPF v telekomunikacích v budoucnu vydělávat? To jsou otázky, které poslední týden hýbou českými telekomunikacemi.
Skupina PPF 5. listopadu v tiskové zprávě potvrdila, že kupuje 65,9% podíl ve společnosti Telefónica Czech Republic, a.s. za 63,6 miliardy Kč (zhruba 2 mld. eur). Součástí je i 100% podíl v Telefónica Slovakia s. r. o., která je dceřinou společností české Telefóniky. Potvrdily se tak informace, které kolovaly telekomunikačním trhem již mnoho měsíců.
Faktem je, že skupina PPF se připravovala na vstup na telekomunikační trh několik let a španělská Telefónica má velké problémy s předlužením, takže se spojení logicky nabízelo. I když původní plány obou společností asi vypadaly jinak.
Ihned poté, co agentura Bloomberg napsala o podrobnostech akvizice a zmínila cenu, se začaly objevovat spekulace o tom, jestli není přemrštěná. Cena je vždy otázkou nabídky a poptávky a ovlivňuje ji spousta informací a předpokladů, které neznáme a znát možná nikdy nebudeme. Ani skupina PPF není neomylná a občas se jí povede investice, která je špatná, ale taky umí z takové investice rychle vycouvat a včas minimalizovat ztráty.
Ať už ale byla skupina PPF jediným seriózním zájemcem o českou Telefónicu nebo jich existovalo víc a cena by tak byla vyšší proto, aby přebila konkurenční nabídky, buďme si jistí, že není vyšší, než by dávalo PPF ekonomický smysl. V PPF existoval nejméně rok tým, který připravoval vstup na český telekomunikační trh a za tu dobu jistě analyzoval mnoho variant. Rozhodně se tak nedá předpokládat, že by za rozhodnutím o akvizici Telefóniky byly něčí osobní ambice prostě vlastnit nebo ovládat telekomunikační firmu.
Navíc PPF není strategickým dlouhodobým investorem. Vždy investuje ve střednědobém horizontu a snaží se získanou společnost restrukturalizovat, nastavit její ekonomický rozvoj a prodat ji dál strategickému investorovi. Výjimkou je skupina Homecredit, se kterou má PPF dlouhodobé plány, ale všechny ostatní úspěšné investice probíhají tímto způsobem.
Jak by tedy podle mého názoru mohla skupina PPF svoji investici do české a slovenské Telefóniky zhodnotit? Napadá mě v zásadě jedna cesta zhodnocení, ospravedlňující cenu, která je podle analytiků vysoká.
Vznik silné středo-východoevropské telekomunikační skupiny
Zatímco zájem o telekomunikační tržby dlouhodobě roste, tržby mobilních operátorů po mnoha letech růstu klesají. Tržby z pevných linek klesají už hodně dlouho. Byť se každý rok objeví plno studií renomovaných, které předvídají růst tržeb za „služby s přidanou hodnotou“, ve skutečnosti tento růst zůstává jen v PowerPointu. Nic na tom z pohledu mobilních operátorů nezmění ani nástup LTE – ten zajistí tržby dodavatelům technologií, zrychlení mobilního internetu, možná snížení nákladů díky efektivnější správě rádiového spektra i managementu mobilní sítě, ale zákazníci víc platit nebudou. Nemluvě o tom, že v Evropě dochází k dlouhodobému snižování cen za „dojnou krávu“ operátorů – roaming. Takže, byznysové vyhlídky rozhodně za růžové označit nelze.
I kdyby se podařilo Telefónice pod vedením PPF zvýšit zisk díky snížení nákladů, je velmi nepravděpodobné, že by se jí podařilo zvýšit tržby z telekomunikačních tržeb. Ví to nový management a ještě lépe to ví ten současný, který už jediný možný krok proti propadu mobilních tržeb udělal letos na jaře – zafixoval měsíční platbu zákazníků (díky flat tarifům) a otevřel síť virtuálním operátorům. To má dva efekty. Odejdou pro Telefóniku nejméně lukrativní zákazníci (tím se ušetří část nákladů), ale zůstanou a možná trošku porostou tržby za využívání sítě a služeb od virtuálních operátorů.
Kromě viditelného mobilního byznysu ale Telefónica ztrácí i zákazníky v pevné síti. A to nejen v podobě samotných koncových přípojek, které někteří zákazníci ruší a jiní si je v nových bytech a domech nezřizují, ale i v podobě síťových služeb pro malé a střední firmy, kde jí silně zatápějí malé lokální telekomunikační firmy.
Takže, kde může Telefónica v budoucnu vydělávat? Jediný segment, který spolehlivě poroste, jsou infrastrukturní služby. Ať už tu bude s LTE úspěšný kterýkoliv operátor, bude potřebovat robustní infrastrukturu pro doručení těch dat mezi zdrojem (s trochou nadsázky Ulož.to, Facebook a YouTube) se spoustou zákazníků připojených bezdrátově přes LTE. A tuto infrastrukturu v ČR můžou nabízet prakticky dvě firmy – kromě Telefóniky snad už jen GTS, kterou aktuálně kupuje Deutsche Telekom. Dále jsou to služby pro virtuální operátory, samozřejmě i pro státní správu a mohly by to být i služby pro firmy.
Jenže pro Telefóniku je v současnosti trh telekomunikačních služeb v České republice malý a pro firmy je Telefónika moc robustní a drahá. Firmy ze západní Evropy navíc své dodavatele, kteří jsou schopní nabízet řešení v České republice, mají. Bude ale stále více firem, které budou operovat ve střední a východní Evropě, pro které tady ale telekomunikační partner není. Když budete firma, která působí v Polsku, Česku, Slovensku a na Ukrajině a zkusíte hledat někoho, kdo vám vyřeší jednoduché telekomunikační a síťové potřeby a nebude mít přitom pocit, že si může účtovat totéž jako před deseti lety BT, tak mi napište. Rád takového dodavatele zpropaguji, kde jen to půjde.
PPF má přitom s podnikáním na trzích na východ od nás bohaté zkušenosti. Nikdy sice nebyla aktivní v Polsku, kde já bych s telekomunikačními akvizicemi začal, ale to není neřešitelná překážka. Polský trh je z byznysového pohledu o několik let pozadu za námi a pro akvizice tam bude dost příležitostí.
Pokud je tedy ambicí PPF vybudovat středo- či spíše východoevropskou telekomunikační skupinu, potom je akvizice české Telefóniky dobrý začátek. Na Brumlovce je dost schopných lidí, kteří podobnou expanzi zvládnou technologicky i manažersky. Je ale taky pravda, že podobný záměr má před sebou dost nášlapných min. Zatímco manažersky se to dá zvládnout a PPF s tím má zkušenosti, integrovat technologie napříč telekomunikační skupinou je skutečný oříšek. Nebo jinak – je to něco, co se většině telekomunikačních firem spíše nepodařilo než naopak.
A i kdyby PPF zůstala jen v prostoru EU, regulatorní prostředí v jednotlivých zemích je i přes snahy o harmonizaci stále odlišné. Ambicí PPF ale rozhodně nebude v takovém případě skončit v Čierne nad Tisou. Samozřejmě je možné nakoupit pár dalších telekomunikačních firem v dalších zemích, ale bez jejich integrace (technologické i obchodní) to nedává smysl. Zatímco v zájmu investora před dalším prodejem bude v takové skupině maximálně osekat provozní náklady, integrace bude velmi drahá a bude vyžadovat hodně manažerských i technologických kapacit.
Je to ale něco, co může fungovat. Dnes sice není problém nakupovat jednotlivé telekomunikační služby od samostatných dodavatelů, pro každou zemi zvlášť, ale jen do chvíle, kdy přestanete mít zájem o pouze levné řešení a začnete vyžadovat kvalitní a efektivní řešení a to včetně jeho správy. Ti umí nabízet velmi kvalitní, ale pro potřeby většiny firem zbytečně robustní a komplexní řešení, které možná nejsou drahé z pohledu cena/výkon, ale rozhodně stojí víc, než kolik jsou firmy ochotné platit.
Prodej silnému východnímu investorovi
Dalším důvodem, proč si koupit českou Telefóniku za více, než je podle analytiků adekvátní, může být fakt, že už pro ni máte budoucího kupce. Kupce, který si ji teď nemůže koupit sám, protože by mu to úřady nepovolily nebo by mu to nemohly legálně zakázat, ale mohly by mu naházet tolik klacků pod nohy, že by ho jakýkoliv zájem o koupi přešel.
Bavíme se samozřejmě o ruských a čínských společnostech a o bezpečnostních rizicích. Zejména čínské společnosti by strašně rády chtěly na evropský trh, ale nikdo tady na ně není zvědavý. Zatím. S ruskými společnostmi je problémů méně, ale ani ty nemají na růžích ustláno a možnost koupit si evropského telekomunikačního operátora, který poskytuje služby státní správě, je jím v současnosti také zapovězena.
A pozor, nebavíme se tady o dodavateli technologií. Huawei nejen v České republice podniká a, i když zatím nedodává kompletní sítě, nemá pod kontrolou jejich řízení, je to jen otázka času, a tolik to nikomu vadit nebude. Bavíme se o skutečném vlastnictví a manažerské kontrole telekomunikačních operátorů.
O Číně si můžeme myslet co chceme, ale do budoucna bude naším partnerem, ne nesmiřitelným protivníkem a časem budou moci jejich společnosti nakupovat i evropské telekomy. Ale zatím nemají šanci. Přitom by o ni tak strašně moc stály.
A představte si, že by čínská společnost nekupovala evropského telekomunikačního operátora, ale celou nadnárodní, středo-východoevropskou telekomunikační skupinu. Takovou fúzi bude sice i nadále posuzovat Evropská komise, ale už do ní nebudou tolik mluvit jednotliví národní regulátoři, protože se nebude měnit akcionář místní společnosti, ale akcionář akcionáře.
Navíc taková společnost bude už dávno podnikat na východních trzích, bude dlouhodobým partnerem nového majitele a bude dávno vyhovovat bezpečnostním požadavkům místních vlád, evropských institucí a bude splňovat podmínky kladené členstvím státu kde podniká v NATO. Napřímo by dnes nešlo, ale s popisovaným mezikrokem taková transakce nenarazí na vážné problémy.
A problémem nebudou ani peníze. Potenciální čínský partner totiž zaplatí prémiovou cenu za něco, co chce, ale sám si to jen tak koupit nemůže. O náročné investice do nových technologií se postarají dodavatelé, pro které to bude referenční zakázka pro plnohodnotný vstup na evropský trh. Navíc cena za jednu akvizici vás nemusí tolik trápit v případě, kdy vy sami potřebujete pomoci s něčím na čínském trhu. Třeba si představte, že tam pro úspěšné podnikání ve finančních službách potřebujete licenci pro celý čínský trh. Zatím máte licenci jen pro pár provincií a na další už poněkud dlouho čekáte. Nepřemýšleli byste pak jinak o koupi něčeho, co můžete využít pro pomoc na takovém lukrativním trhu?
Samozřejmě že nejlepší by bylo takovému investorovi prodávat celou středo- či východoevropskou telekomunikační skupinu, ale dobrý obchod uděláte i když prodáte jen českou Telefóniku. Ale při prodeji celé skupiny, kterou mezitím za pár let vybudujete, vyděláte mnohem víc a kupce najdete vždy, i kdyby vám původní dohody s čínským zájemcem po letech třeba nevyšla.
Jaký bude dopad na český telekomunikační trh
To, co by nás ale mělo zajímat víc, než euro-asijský byznys skupiny PPF, jsou možné dopady akvizice na český trh. Zejména na aukci licencí pro LTE. Hodně se spekuluje o možném budoucím propojení Revolution Mobile (jeden ze zájemců o frekvence) s Telefónikou, nyní ovládanou PPF. Osobně bych se velmi divil, kdyby společnost Revolution Mobile byla v aukci úspěšná, protože proti ní bude stát Sazka Telecommunication (původně Tasciane) s penězi od Karla Komárka.
Byť víc věřím týmu Revolution Mobile, že umí postavit čtvrtého mobilního operátora lépe než Sazka Telecommunication, v aukci budou rozhodovat peníze. Nevidím do toho, nakolik se Karel Komárek zbavil hotovosti platbou za Sazku, ale v každém případě by měl mít víc vlastních zdrojů než Revolution Mobile.
Ať už ale vyhraje jeden či druhý zájemce, neobejde se bez spolupráce s jedním z existujících mobilních operátorů jako poskytovatelem klíčové infrastruktury. Zatímco Sazka Telecommunication už dnes naznačuje spolupráci s Vodafone, u Revolution Mobile se dá předpokládat, že sáhne po kvalitnější infrastruktuře Telefóniky. A díky osobní znalosti managementu obou firem se jim bude i lépe jednat a lépe se dohodnou na tržní koexistenci. Nebo nekonkurenci v určitých segmentech, chcete-li.
Většího propojení bych se neobával a došlo by k němu i v případě, že by za Revolution Mobile nestál zrovna tým, který připravoval v posledních dvou letech čtvrtého mobilního operátora pro PPF. Toto propojení je totiž více než logické na to, aby se hledalo jiné.
Co bude nepochybně velmi zajímavé, bude další vývoj síťové spolupráce Telefóniky a T-Mobile. Deutsche Telekom nyní potvrdil, že kupuje skupinu GTS Central Europe. Sice teď budou do transakce mluvit antimonopolní úřady (zejména na Slovensku se mu spojení nebude líbit), ale již nyní velmi silný provozovatel telekomunikační infrastruktury tak získá ještě větší sílu díky zázemí Deutsche Telekomu. Pokud oba největší hráči na českém telekomunikační trhu budou i poté pokračovat ve spolupráci v poskytování a správě infrastruktury, bude pak logické, že většina nových operátorů (ať už virtuálních nebo semivirtuálních) bude využívat služeb těchto firem. A tato spolupráce nemusí zůstat jen v České republice, ale podobný model může vyhledávat PPF i při své expanzi v zahraničí. Na správě a budování sítě se velmi výrazně ušetří a navíc sdílená síť otupí protesty regulátorů v případě, že se bude telekomunikační skupina PPF dál prodávat.
Ale zpět k Telefónice pod vedením PPF. Jsem přesvědčený, že v oblasti pevných linek bude Telefónika dál ustupovat z pozic u koncových zákazníků a bude se víc a víc soustředit na nabídku infrastruktury malým firmám, které umí koncové zákazníky obsloužit lépe. Na tom sebelepší manažerský tým nic nezmění, protože to je evoluce. Jedině státní objednávka na ADSL přípojku do každé rodiny by to mohla změnit, ale nejsme v Korei, aby to někdo osvícený navrhnul, natož zafinancoval.
V mobilních službách nic lepšího, než udělala Telefónika na jaře, udělat nelze. Ceny flat tarifů budou postupně klesat někam k úrovni 500 Kč za neomezené volání a připojení k internetu. Dnešní FUP se bude postupně zvyšovat, ale cena se kvůli tomu zvyšovat nebude. Úkolem jakéhokoliv managementu Telefóniky bude přesouvat maximum zákazníků na tyto tarify a současně se zbavovat těch, co utrácí do dvou stovek měsíčně. Tím se povede udržet ARPU okolo 400 Kč/měsíc při razantním snížení nákladů. A pokud ti méně zajímaví zákazníci přejdou k virtuálům, kteří využívají síť Telefóniky, bude to ideální.
K byznysovému štěstí pak už chybí jen dál kasírovat české a moravské rodiny zhruba o pětistovku měsíčně za internet a televizi a rázem máte v rámci možností telekomunikační byznys snů na dalších pět let. Už sice nikdy neporoste, ale když udržíte náklady pod kontrolou, bude vám taková firma generovat služný roční zisk a po čase ji výhodně prodáte. Zvlášť když ji propojíte s telekomunikačními operátory v okolních státech, ideálně směrem na východ a na jih.
Jakou roli v rozvoji českého mobilního trhu hraje LTE? Téměř žádnou. Přes tvrzení dodavatelských firem žádné revoluční služby nepřinese. Umožní pouze využívat technologie, které známe už dnes, ale nemáme na ně dostatečnou kapacitu. Ostatně, slovo evoluce je už v názvu (LTE = Long Term Evolution). Být to jinak, jmenovalo by se to asi LTR (Long Term Revolution). Už vůbec nic to nepřinese byznysově z pohledu operátorů. Pro ně to znamená náklady a zisk budou kasírovat dodavatelé, kteří tak získají další možnost vyházet z mobilních sítí pět let staré krabice (plně funkční), přivézt nové a objednat nové kapacitní linky.
Pro zákazníky se nic nezmění. Ceny budou dál dlouhodobě klesat, služby se budou pomalu zlepšovat a internet zrychlovat a všichni mobilní operátoři se budou chovat lépe. Ale ne kvůli změně vlastníků, ale proto, že náš telekomunikační trh konečně dospívá.
Diskuze: 
Diskuze k článku
Pavel Kačer, 13. 11. 2013 (08:14):
Děkuji za odpověď, pane Bugnere. Nemohu však s Vámi zcela souhlasit. Chci se rozhodnout sám, kdy budu chtít volat, být na signálu a mít přístup na internet. Pokud mi to limituje ekonomická nebo „technologická“ nutnost, nejedná se o Marx – leninské pojetí svobody (svoboda je poznaná nutnost), ale je to z nouze ctnost.
Myslel jsem si, že když jsem u nás chytal analogový TV signál, budu tam brzo mít i LTE. Nebo se mýlím?
Pavel Kačer, 12. 11. 2013 (12:20):
Dlouho, předlouho jsem surfoval na síti, než jsem si přečetl tuto, podle mého názoru, velmi fundovanou analýzu a prognózu rozvoje telekomunikačního trhu. Díky za to! Jsem laik, který musí na venkově vystačit s 3G, většinou však jen GPRS mobilním internetem. Těším se, že za 18 měsíců (až budu v penzi) díky novým technologiím budu moci surfovat desetinásobnou rychlostí než dnes, tedy aspoň 2 Mb/sec. Dočkám se, když dnes mám problém u nás v obci si i z mobilu zatelefonovat (kolísavý, slabší signál)?
Martin Bugner, 12. 11. 2013 (15:21):
Pokud je špatné současné pokrytí oblasti mobilním signálem, bude pravděpodobně špatné i v budoucnu. Někdy za to může fyzika šíření vln, často ekonomická stránka věci 😉
Osobně jsem rád, že ještě existují místa, kde se nedá dovolat 🙂