O tom, že se ČR zejména díky pomalému rozjezdu ADSL připojení stala za poslední 2 roky bezdrátovou velmocí není pochyb. Již v roce 2005, kdy bylo v ČR cca. 180 tisíc potvrzených uživatelů bezdrátu jsme měli více přípojek než celá EU dohromady (66% všech bezdrátových přípojek).
V roce 2006 i nadále pokračovalo raketové tempo růstu Wi-Fi sítí paradoxně ještě umocněné masivní kampaní společnosti Telefónica O2 na její ADSL připojení. Jednotlivé bezdrátové sítě okamžitě zareagovaly na 4 násobné zvýšení rychlostí ADSL úpravou svých tarifů. Většina provozovatelů bezdrátu si velmi rychle uvědomila, že v roce 2006 se v ČR odehrává zatím největší bitva o to, kdo si z koláče trhu s internetovým připojením ukousne ten „největší krajíc“.
Počet sítí v naší databázi již dosáhl čísla 717 a počet pokrytých obcí vyšplhal na úctyhodných 5055. Růst bezdrátových sítí však má také své hranice. Již dnes má značný počet sítí zejména ve větších městech problém udržet krok s konkurencí a začíná stagnovat. Důvodem není pouze vysoká konkurence, ale hlavně vysoké zarušení nelicencovaného pásma a zejména menší sítě, které nedosáhnou na kvalitnější licencované technologie čekají v příštích letech problémy. To je také důvod, proč jsme již v tomto roce byli svědky několika transakcí, kdy silní a velcí hráči z určitého regionu odkoupili své menší (stagnující) konkurenty. Asi nejznámější „fúzí“ tohoto roku byl prodej sítě Netopýr, kterou odkoupil známý poskytovatel připojení Poda.
I v roce 2007 by měl růst bezdrátového připojení pokračovat, ale nových sítí již přibude opravdu jen velmi málo (zejména v lokalitách kam nepronikne ADSL). Nejspíš již v první polovině roku 2007 budeme svědky masivnějšího slučování bezdrátových sítí. Na trhu je dnes již relativně dost bezdrátových poskytovatelů, kteří mají dostatek volných prostředků, aby si mohli dovolit odkoupit své menší konkurenty. Otázkou zůstává kolik menších sítí dokáže včas rozpoznat, že nastal ten správný čas „zbalit krám“ a kývnout na nabídku větších hráčů dokud je cena takovéto „stagnující sítě“ vysoká.
Bohužel většina menších poskytovatelů častokrát ani nezná svojí cenu a buď se značně podhodnotí nebo naopak očekává mnohem vyšší nabídku, než je kterýkoliv větší konkurent v blízkém okolí schopen nabídnout. Právě proto server Internet pro všechny kontaktoval odborníka – soudního znalce z oboru informačních technologií pana Ing. Vlastimila Trávníka, aby se s čtenáři podělil o svoje zkušenosti s odhadem ceny bezdrátových sítí. Pan Trávník pracuje ve společnosti Moravia Data , která se zabývá posudky, odhady a odbornými expertízami v těchto oblastech: oceňování podniků, informační systémy, výpočetní technika, software a databáze, ale také vozidla, stroje a zařízení nebo vybavení kanceláří. Následující řádky jsem pojal formou rozhovoru, ve kterém jsem se snažil položit několik nejzajímavějších otázek týkajících se odhadu ceny WiFi sítí.
Miloslav Sova: Pane Trávník, ačkoliv server Internet pro všechny provozuje databázi sítí již třetím rokem, pro nedostatek času jsem si ani já o problematice „oceňování sítí“ nedokázal opatřit dostatek informací. Samozřejmě znám nepsané pravidlo, že přibližnou cenu sítě získáme tak, že spočítáme tržby získané od všech uživatelů sítě za poslední měsíc a vynásobíme číslem 12, tím ale moje znalosti končí. Mohl by jste nám proto vysvětlit z jakého důvodu je vlastně nutné ocenění sítě při jejím prodeji? A není to vlastně zbytečné, když rozhodující pro prodej bude skutečná cena, kterou je větší konkurent ochoten do nákupu investovat?
Ing. Vlastimil Trávník: Nejběžnějším důvodem ocenění WiFi sítě je její prodej či vklad do společnosti. Konečným cílem je zařazení majetku do účetní evidence nabyvatele v tržních hodnotách. Pro tento účel je ve znaleckém posudku zvlášť oceněn hmotný majetek (součásti sítě, počítače) a majetek nehmotný, který reprezentují především smlouvy s uživateli a smlouvy na umístění mikrovlnných pojítek. K nehmotnému majetku náleží také např. software, avšak tržní hodnota smluv zpravidla představuje převažující hodnotu společnosti. Nemusí to tak ale být ve všech případech.
Miloslav Sova: Pokud jsem vás dobře pochopil, tak cena „železa“ obvykle není tak důležitá, jako počet uživatelů (resp. hodnota smluv uzavřených s uživateli). Existují ale nějaké zvláštní postupy při ocenění WiFi sítě, například v porovnání s oceněním auta nebo nemovitosti?
Ing. Vlastimil Trávník: Odlišností je více, určitě bychom mohli jmenovat určité zvláštnosti při provedení prohlídky předmětů a jejich identifikaci. Je obvyklé, že znalec hodnocený předmět ke dni ocenění zpravidla fyzicky prohlédne. Z pohledu tohoto tzv. fyzického nálezu je oceňování WiFi sítí specifická záležitost. Při ocenění běžného podniku jsou hodnocené předměty většinou znalci dostupné k prohlídce. Ne tak v případě WiFi sítě, kdy datový rozvod bývá umístěn na ploše mnoha čtverečních kilometrů. Možnost prohlídky samozřejmě také stěžuje umístění většiny předmětů na stožárech, komínech a střechách.
Zde je prakticky nemožné splnit požadavek na fyzickou prohlídku všech předmětů. Situace se dá vyřešit sestavením výčtu prvků, ze kterých se síť skládá. I rozlehlé sítě, které mají přes tisíc uživatelů, obsahují typově maximálně několik desítek prvků, se kterých jsou sestaveny skoky, hnízda a jednotlivé přípojky. Pak je možné fyzický nález omezit pouze na prohlídku jednoho zástupce z každé skupiny předmětů.
Znalecký posudek by měl také obsahovat jednoznačnou identifikaci oceněných položek hmotného či nehmotného majetku. U nehmotného majetku je to u podniků tohoto zaměření především seznam smluv a jejich čísla. Avšak určitá potíž nastane při identifikaci fyzických částí. Jak již bylo uvedeno, část předmětů je obtížně dostupných (umístění na komínech a pod.), někdy jich bývá relativně větší množství a část také nemá výrobní čísla. Navíc evidence výrobních čísel není u zadavatele posudku většinou vedena. V tomto případě může posloužit k identifikaci některých zařízení tzv. MAC adresa, kterou lze zjistit centrálně prostřednictvím sítě. Dále lze využít k identifikaci předmětu mimo standardního typového označení také technologické zařazení v síti a určení lokality, kde je zařízení umístěno. I zde je výhodou, pokud má zadavatel alespoň nějakou evidenci jednotlivých zařízení.
Miloslav Sova: Při provozování naší databáze jsem zjistil, že mnoho i menších sítí prochází poměrně velkými změnami. Prakticky každý den děláme v databázi několik aktualizací. Velmi rychle roste počet vysílačů (AP), roste také celková konektivita sítě, některé AP fungující na technologii 2,4 GHz jsou postupně zaměňovány za kvalitnější technologii 5,8 GHz. Takový odhad ceny jistě není otázkou několika hodin, je proto vůbec možné popsat stav sítě k určitému datu?
Ing. Vlastimil Trávník: Zachycení aktuálního stavu sítě ke dni ocenění bývá někdy úskalím, hlavně u větších sítí. Jak jste již řekl, většina sítí prochází neustálým rozvojem a změnami. Je velkou výhodou, pokud je datum prodeje či vkladu předem znám a o stavu sítě je k tomuto dni pořízena dokumentace. Tato by měla obsahovat výčet fyzických částí sítě. U rozlehlých sítí je to velký úkol, avšak v mnohých případech je možné použít „typizované části“ a obvyklé náklady na jejich pořízení. Jedná se například o rozvody realizované tzv. kroucenou dvoulinkou ze střechy panelového domu do jednotlivých bytů. Jistě nemá smysl počítat či odhadovat délku jednotlivých vedení, protože cena samotné dvoulinky tvoří velmi malou část celkových nákladů na připojení zákazníka. Zde a v mnoha dalších případech je nezbytné použít odhad průměrných nákladů. V tomto případě lze např. vytvořit paušální prvek s pracovním názvem „střecha – byt, kroucená dvoulinka“, do které se zahrnou průměrné náklady na materiál, práci technika, cestování k zákazníkovi a pod. Zní to složitě, ale tyto odhady je většinou možné efektivně zjistit. Je to totéž, jako když se zeptáte ve stavební firmě, kolik stojí čtvereční či kubický metr užitného prostoru novostavby určitého standardu. Obvykle Vám na to dokáží dost přesně odpovědět.
Miloslav Sova: Není ten požadavek na pořízení dokumentace o síti přehnaný? Jaký má vliv na cenu sítě fakt, že obsahuje právě 87 kusů např. Yagi antén, 55 kusů panelových antén a 3 všesměrové antény (podotýkám, že každý druh může mít ještě různé parametry např. ziskovost 11dBi, 12 dBi, 16dBi nebo 24 dBi)? Nebylo by jednodušší to spočítat nějak paušálně?
Ing. Vlastimil Trávník: Seznam typových prvků v síti a jejich množství jsou potřebné pro stanovení tzv. neúplné substanční hodnoty. Znamená to zodpovězení otázky, jaká by byla tržní hodnota pouze fyzických částí sítě bez ohledu na uzavřené smlouvy a možnosti budoucích výdělků. Pokud jsou k dispozici množství jednotlivých prvků sítě, je to základna pro stanovení kvalifikovaného odhadu hodnoty celé sítě. Samozřejmě je ale také možné pokusit se odhadnout cenu všech fyzických součástí sítě jako celku, například podle počtu aktivních uživatelů, použité technologie a pod.
Miloslav Sova: Již jsem to zmínil v úvodu článku, že znám jeden zjednodušený způsob odhadu přibližné ceny. Existuje tedy nějaký opravdu jednoduchý způsob, jak zjistit cenu celé sítě?
Ing. Vlastimil Trávník: Nejvíce průkazný postup je získání alespoň dvou konkrétních nabídek blízkých k datu ocenění. V praxi se výše těchto nabídek často udává v násobcích měsíčních hrubých tržeb. V současnosti lze na trhu zachytit rozmezí přibližně od 7-mi až do 15-ti násobku. Takže jednoduchý recept neexistuje. Navíc při hledání tržní hodnoty znalcem se jedná o zvážení všech okolností ke konkrétnímu datu možného prodeje.
Miloslav Sova: Pokud bych mohl poprosit aby jste byl trochu konkrétnější, jinak to v diskuzi od čtenářů schytáme oba 🙂 Mám síť, u které 7 násobek hrubé tržby představuje 196 tisíc a 15 násobek 420 tisíc. To je poměrně velké rozpětí. Které faktory mají největší vliv na to, u které hranice uvedeného rozmezí se cena pohybuje?
Ing. Vlastimil Trávník: Trh je někdy nevyzpytatelný, ale pokud bychom se měli zmínit o obecných faktorech, tak je to např. infrastruktura sítě. Pokud je síť vybudována převážně na technologii 2,4 GHz bude mít zřejmě nižší hodnotu než síť postavená kompletně na technologii 5,8 GHz. Jedná se o to, zda kupec bude muset v budoucnu investovat do výměny zařízení datových rozvodů, nebo jestli koupí síť v takovém stavu, že ji bez větších investic napojí na své stávající rozvody. Dále do určité míry záleží i na „hustotě“ vysílačů a počtu uživatelů připojených na jeden vysílač (AP). Velký vliv na cenu má i poloha sítě a možnost jejího dalšího rozvoje. Dále je důležité ještě uvést vliv rozvoje ostatních technologií, konkrétně CATV a ADSL. Šíření služby připojení k síti Internet s použitím technologie ADSL bylo odstartováno na počátku roku 2003 prakticky z nuly a dnes se počet těchto přípojek pohybuje okolo 400 tisíc. I laikovi je zřejmé, že tato konkurence bude mít vliv na tržní hodnotu WiFi sítí.
Miloslav Sova: Kupující většinou při pořízení další sítě očekává brzkou návratnost svojí investice. Dá se nějakým způsobem předvídat jestli se koupě nové sítě vyplatí a za jak dlouhou dobu se vynaložená investice kupujícímu vrátí?Mám na mysli jestli je možné učinit jakousi předpověď třeba na základě ukazatelů rozvoje národního hospodářství, nebo na základě prognóz vývoje telekomunikačního trhu.
Ing. Vlastimil Trávník: Fungující národní hospodářství je samozřejmě určitou podmínkou růstu počtu připojení k síti Internet. Nelze však hovořit o závislosti počtu přípojek např. na cyklickém vývoji hospodářských ukazatelů. V současné době stále probíhá fáze výrazného růstu celkového počtu přípojek k síti Internet. Uvnitř tohoto koláče se stále zvětšuje i podíl WiFi sítí, který se v současné době v ČR odhaduje až na 25 %. Mezi odbornou veřejností je známo, že tento vysoký podíl WiFi sítí je přinejmenším Evropský unikát. Při použití výnosových metod ocenění je nezbytné udělat tzv. strategickou a finanční analýzu, jejíchž výsledkem je závěr, zda je podnik schopen dlouhodobě přežít a tvořit hodnotu. Součástí strategické analýzy je také posouzení možného rozvoje trhu v budoucnosti. Z těchto analýz vyplývá, že celkový růst počtu přípojek WiFi sítí v ČR má tempo asi 13 % ročně. U konkrétních sítí však mohou být velké odchylky. Některé téměř stagnují, jiné rostou skokem skupováním menších konkurentů. Předpověď budoucího vývoje je dost obtížná. Pokud dojde k udržení současného vývoje, mohl by podíl WiFi přípojek na celkovém počtu připojení během příštích 2-3 let vzrůst až na 35-40 procent. Po tomto období lze očekávat zpomalení vývoje. Je to však pouze odhad na základě současného stavu.
Miloslav Sova: Pokud jsem dával dobře pozor, hovořil jste v průběhu našeho rozhovoru o dvou metodách oceňování a to o ocenění fyzických částí sítě tzv. „železa“ a o ocenění budoucích výnosů (tzv. výnosová metoda). Je vždy nutné použít obě metody? Nezvyšuje to zbytečně cenu posudku?Je pravda, že se často takový posudek může rozrůst až na 100 stránkový elaborát?
Ing. Vlastimil Trávník: Při oceňování fyzických věcí je jedním z prvních kroků zjištění, kolik bylo historicky investováno na jejich prvotní pořízení, případně kolik by stálo pořízení obdobných předmětů za současné ceny. Dále se provede odhad, kolik by byla jejich tržní hodnota, tedy odhad prodejní – likvidační ceny (tzv. neúplná substanční hodnota), bez ohledu na to, že jsou součástí funkčního celku, který má schopnost dosahovat zisk. Jinak řečeno, je to odpověď na otázku, co bychom utržili za pojítka, antény, atd., pokud bychom je odmontovali a prodali konkurenci, nebo bazaru. Druhou metodou (výnosovou) se zkoumá, jaká je současná hodnota budoucích zisků. Pak se provede porovnání realizovaných investic do fyzických částí sítě, jejich současné tržní hodnoty a současné hodnoty předpokládaných zisků. Tento pohled někdy přinese mnohá překvapení, protože odkryje konkrétní hodnoty. Teoreticky může dojít i k zjištění, že prodej fyzických částí by byl výhodnější, než další provozování podniku. U WiFi sítí by taková situace byla asi opravdu výjimkou, ale obecně jsou u ocenění podniků i takové případy z praxe známy. Pokud se týká rozsahu posudků, snažím se je samozřejmě vytvářet co nejvíce efektivně, aby opravdu obsahovaly pouze užitečné ekonomické informace.
Miloslav Sova: To co jste tady zatím o oceňování sítí prozradil vypadá pro laika dost složitě, je tento postup nutný i v případě, že se prodává síť o 50-ti uživatelích? Nechodíte někdy s kanónem na zajíce?
Ing. Vlastimil Trávník: V případech malých sítí se dá většinou velmi dobře využít odhad prodejní ceny sítě na základě známých cen, které byly uhrazeny za obdobné podniky. Odborně se tomu říká metoda tržního porovnání s využitím srovnatelných transakcí. Zní to možná opět složitě, ale princip je velmi jednoduchý. Záleží pouze na vhodné volbě parametrů, které se srovnávají, protože žádné dva podniky nejsou zcela stejné. I zde je většinou cílem stanovení tržní hodnoty pro zařazení do účetní evidence kupujícího s rozčleněním na hmotný a nehmotný majetek.
Miloslav Sova: Na tuto otázku jsem se celý rozhovor těšil a myslím, že odpověď bude čtenáře zajímat nejvíc. Můžete nám prosím alespoň naznačit kolik stojí posudek o tržní ceně WiFi sítě? Pokud bych vás mohl poprosit o nějaký konkrétní případ, nečekám že prozradíte jméno poslední sítě kterou jste odhadoval, ale nějaký příklad, aby si čtenáři udělali představu. Zajímalo by mě zejména, jestli se odměna pro odhadce vypočítává podle ceny sítě, podle její velikosti nebo podle počtu hodin strávených posudkem. Máte nějakou pevně stanovenou hodinovou sazbu podobně jako právníci nebo se s vámi nechá trochu smlouvat? A jaký je akční rádius soudního znalce, respektive kam až jste ochoten v případě zájmu dojet?
Ing. Vlastimil Trávník: Ve znaleckém posudku vždy uvádím prohlášení znalce, které mimo jiné obsahuje větu: Výše odměny za vypracování znaleckého posudku nezávisí na dosažených závěrech nebo odhadnutých hodnotách. V žádném případě se tedy nejedná o procenta z odhadnuté částky. Cenu za práci stanovuji podle počtu odpracovaných hodin, přičemž zákazníkovi účtuji pouze čistý výkon bez rozdílu místa a času výkonu. Bez rozdílu místa znamená, že zákazníkovi neúčtuji „cesťáky“, odměna za pracovní hodinu je obdobná prakticky po celé republice. K tomuto opatření jsem dospěl po letitých zkušenostech. Pokud vám zákazník zavolá pro první informaci a zjistí, že to k němu máte 300 km, někdy začne přemýšlet, že to bude asi dražší. Není tomu tak, je to na mém zvážení, zda zakázku přijmu, a pokud ano, snažím se dodržet standardní cenové podmínky. Vstupní konzultace jsou v běžných případech bezplatné, takže pro základní informace je možné kdykoli zavolat. Konkrétní cena za práci se stanovuje dohodou a její předběžná výše je jednou z informací, podle které se zákazník rozhoduje zda objednat, či ne.
Miloslav Sova: Mohl bych vás na závěr poprosit o nějakou zajímavost nebo perličku z praxe?
Ing. Vlastimil Trávník: Snad bych mohl uvést anténu vytvořenou doma „na koleně“. Zkuste podle požadavků metodiky popsat výrobce, typ či model. Ale i zde není při ocenění fyzických částí problém. Je to funkční součást sítě, tak ji jednoduše uvedete do seznamu prvků a hodnota je většinou nula.
Při zpracování odpovědí na moje otázky mě napadlo pár dalších otázek, na které bych docela rád znal odpověď. Předpokládám, že i čtenáře celkem jistě zajímá něco, co v odpovědích soudního znalce nenašli. Jestli tedy máte nějaké konkrétní dotazy týkající se tohoto tématu pan Trávník jistě rád odpoví v diskuzi pod článkem.
Diskuze: 
Diskuze k článku
naskok, 31. 7. 2008 (22:55):
jednoduše počet klientů x průměrný poplatek na měsíc x 12 x 10
Proč deset (třeba 5-15) – pro zjednodušení když v bance máte 1000000Kč tak vám dá 3,5%. Když za pomocí tohoto vzorce investujete 1.000.000Kč zpět každý rok 10% (ano chápu že jsou další náklady, ale ty už nerostou stejnou geometrickou řadou, když už provozujete jednu síť)
Prošťoury: o portálu seznam.cz se taky mluví že je na prodej za 13,5mld kč při obratu 1mld a zisku 0,5mld 🙂
kabelnet.cz, 7. 11. 2007 (05:54):
Chceteli prodat nebo ziskat zajimave podminky pripojeni pro sit i jednotlive AP v lokalite Praha 9 a 10 dale Vychod az Jih Prahy kontaktujte nas.
bývalý klient Dominetu, 26. 1. 2007 (15:27):
Zažil jsem vaše "převzetí" sítě Neuron (Dominet) z pozice zákazníka. A musím říci, že bez problémů se tato záležitost neobešla. Do pozadí nevidím, ale praktiky, které vaše firma použila mne přinutila zaplatit si konektivitu raději přes rozvod kabelové TV.
Důvod: znechucení konkurenčním bojem malých firem, které se místo spolupráce likvidují způsobem často překračujícím zákony ČR a neberoucím ani v nejmenším ohled na zákazníka.
Doporučení: konkurence firem nabízející konektivitu se naštěstí již v mnoha lokalitách neomezuje na wi-fi a pokud má mít zákazník důvod zůstat u této technologie mělo by mu takové připojení nabídnout srovnatelnou kvalitu za nižší cenu. Toho se uměle vyvolanými výpadky opravdu dokázat nedá.
S pozdravem good bye wi-fi
bývalý klient Dominetu
to je moje jmeno, 24. 11. 2006 (11:40):
Nasi wifi sit jsme zakladali v peti lidech a ja jsem sem po roce a pul uspesneho fungovani rozhodl svuj podil odprodat ostatnim "spolumajitelum" a jit od valu. Duvodem jsou rozpory v prezentaci (marketingu) a strededobe strategii. Vypocet ceny podilu je hodne tezke odhadnout, protoze na to ma vliv nekolik faktoru:
* vynosy site
* investice
* mesicni naklady
* potencial
Jak pak cenu odhadovat…
Petr Macura, 8. 10. 2006 (23:36):
chcete-li prodat Vasi sit, ktera se nachazi na uzemi Severni Moravy, poslete svou nabidku na email nagios@atlas.cz
Petr Poboril, 3. 10. 2006 (16:44):
Zdravim,
nyni jsme si vyzkouseli akvizici dvou mensich ISP Neuron a Gudnet. Na zaklade zkusenosti doporucuji i smluvni dolozky na tema reseni ruznych "kostlivcu" vypadlych ze skrine. Take je nutne si uvedomit, ze soucasti takove operace bude nutnost vymeny drtive vetsiny technologii, nejlepe hned pri prevzeti lokalit a klientu. Mame velmi dobrou zkusenost z mistnimi techniky, kteri maji moznost pri teto operaci poznat firemni kulturu prejimajiciho operatora a casto i oboustranny zajem pro dalsi spolupraci, protoze novy operator bude urcite chtit v nove lokalite rozsirit sve sluzby a produkty.
Chci tim rici, ze obavy z takove operace nejsou na miste, pozitiva prevazuji negativa.
Petr Poboril
http://www.802.cz
rednex, 3. 10. 2006 (15:31):
Děkuji za velice zajímavý článek. Možná bych ještě zmínil roli personálu wifi sítě. Pokud trpí velká síť nedostatkem lidí pro svůj servis, zatímco malá síť má ochotných nadšenců dost, může to výrazně ovlivnit podmínky spojení sítí.