Co pomalu (a jistě) „zabije“ ADSL

Úvod do technologie ADSL

V současnosti nejčastěji využívaným typem DSL je právě ADSL (anglicky Asymetric Digital Subscriber Line).
Proč? Protože rychlost dat přenášených k uživateli (anglicky download) je vyšší, než rychlost dat odcházejících od uživatele směrem do internetu (anglicky upload). Tato asymetrie naprosté většině uživatelů vyhovuje, neboť odpovídá jejich běžným potřebám. Dodávám předem, že  p r o z a t í m.
Technicky jsou pro potřeby přenosu dat po telefonní lince směrem do sítě (anglicky upstream) využívány frekvence 26 – 138 kHz, frekvence 138 kHz – cca 1,1 MHz se využívají pro přenos dat ze sítě (anglicky downstream) – viz. obrázek.

Jaké maximální teoretické rychlosti lze dosahovat u jednotlivých standardů, ukazuje následující tabulka.

Skutečná rychlost na straně uživatele internetu závisí na mnoha okolnostech – agregace, vzdálenost od DSLAMu, atd. 
K provozu potřebujete telefonní linku ke které poskytovatel připojí tzv. splitter, což je speciální filtr rozdělující frekvence hlasových a datových služeb na telefonní lince. Pokud není, dochází k rušení, nebo to prostě nefunguje.
A protože doma již dnes nemáme jen jeden počítač, tak je vhodné použít ještě router.

Schéma typické ADSL linky znázorňuje tento obrázek

Průměrná cena připojení se dnes pohybuje 600,- Kč měsíčně za 16Mb/s ADSL linku. Pro někoho hodně, pro někoho přijatelná suma.

Co je vlastně ten Web 2.0 nebo Web 3.0?

Současná podoba internetu nevyhovuje již řadě uživatelů, ale hlavně poskytovatelům internetových služeb jako je TV nebo video on-line, apod. Proto bylo potřeba přijít s něčím novým = Web 2.0 (Web 3.0).
Za hlavní znaky „nové generace webu“, jak také bývá Web 2.0 označován, se považují tyto atributy:

• hypertextové stránky se z izolovaných úložišť informací stávají platformou poskytující webové aplikace koncovému uživateli
  Příklad: Tohle nám předvádí nyní Google.com se svými Google Apps.
• důraz na sociální fenomén – tvorba a distribuce webového obsahu je dostupná komukoliv, otevřená komunikace, decentralizace autorit, sdílení a využití
  Příklad: V ČR, a mezi mládeží zvláště, populární líbím se ti.cz alias „líbko“, nebo serioznější zahraniční FaceBook.
• více organizovaný a roztříděný obsah s propracovanější hyperlinkovou strukturou
• zvýšení ekonomické hodnoty webu – viz. Yahoo.com

Web 3.0 jde ještě dál a přidává další znaky:

• implikace prvků sémantického webu
• mikroformáty
• sdílené aplikace (např. <a href="https://www.google.com/accounts/ServiceLogin?service=writely&passive=true&nui=1&continue=http%3A%2F%2Fdocs.google.com%2F&followup=http%3A%2F%2Fdocs.google.com%2FGoogleDocs)
• přístup na web prostřednictvím různých zařízení (PC, PDA, mobilní telefon…) a aplikace pro ně
• přizpůsobitelnost a personalizace aplikací
• větší interakce na softwarové úrovni (kdokoliv by měl být schopen vytvořit program)
• rozostření hranic profesionál/poloprofesionál/uživatel
• dotazování v přirozeném jazyce (…prostě a jednoduše, „tak jak vám zobák narostl“)
  Příklad: Zadáte dotaz, a webový vyhledávač najde všechny tvary a významy daného výrazu.
• částečná umělá inteligence webu
• větší využití videa
  Příklad: YouTube nebo O’chutney.
• 3D prostředí webových prohlížečů
  Příklad: 3B.net.

Zdá se vám to složité?
Podívejte se tedy na dvě videa, která to vysvětlí (bohužel ne v rodném jazyce, ale v AJ).

[youtube http://www.youtube.com/watch?v=YXFYkbQRgY4&hl=cs&fs=1]

[youtube http://www.youtube.com/watch?v=nsa5ZTRJQ5w&hl=cs&fs=1]

Hodně věcí z toho vypadá jako fantazie tvůrců, ale vězte, že již dnes existuje několik webů, které kritéria nazývat se „web druhé nebo třetí generace“ splňují. Je to například jeden z nejnavštěvovanějších portálů YouTube (Znáte také jeho českou variantu v provedení Telefónica O2 s názvem O’chutney?)
A to se teprve budeme divit, co nás čeká za takových 5-10 let.

Požadavky „webů nové generace“ na přenosovou rychlost linek stoupají, a budou stoupat. Bohužel oběma směry, takže… Ostatně podívejte se na následující tabulku.

Máte-li stále ještě pocit, že to není nic pro naši maličkou zemičku, nic pro vás, nikde jste neviděli žádné aplikace v reálu, apod., podívejte se na stránku s příznačným názvem GO2WEB2.0.net, což je takový rozcestník zatím jen zahraničních webů.

Závěr

Pouhým porovnáním rychlostí z obou tabulek vidíme, že ADSL nemůže, díky svým omezením, potřebám „internetu budoucnosti“ stačit.
Kdo tedy myslí dopředu, nebo potřebuje „high-end“ aplikace jako je HDTV, IP telefonii, video on demand, 3D web, atd., poohlédne se po připojení, které nabízí plně symetrický a spolehlivý přenos dat s co největší rychlostí. Může to být třeba V(H)DSL (anglicky Very High Speed Digital Subscriber Line), nebo některá z bezdrátových(?), kabelových, či optických technologií.
Otázkou pro všechny zúčastněné strany zůstává: Kdy, a za kolik?

]]>

Štítky: ADSL.

Diskuze k článku

patrik , 22. 4. 2009 (10:46):

u nás to probíhá takto: Ve "větších" městech,~8.000 obzvatel kde ADSL funguje již od doby co děláme bezdrát (2001/2002) nám ADSL docela zatápí, a jim se to vyplatí, je zde velká koncentrace obyvatel na km2. Naopak na vesnicích je trend opačný. Nevýhodou bezdrátu je paradoxně jeho cena, protože nyní si jej opravdu může pořídít každý a to často i ten, který neví co dělá, takže se např. běžně setkáte s 2.4 provozovanými v G venku, či výkony, které zahlušují totálně vaše AP (s desítkami spokojených klientů, kteří z důvodu náhlé nespolehlivosti přechází k rušiteli!) -už jsme museli řešit i s ČTÚ, naštěstí šlo o firmu a výkony stáhli. Pokud jde o jednotlivce, nemáte prakticky šanci, systém je bezzubý. Bohužel cena je důvod vzestupu i pádu bezdrátu. On ten eter bohužel není nafukovací.
Myslím že praktické je pokládát optiku tam, kde se cosi rekonstruuje(rozmělní se náklady), a z ní krmit bezdráty, případně větší komplexy budov po trase. Předpokládám že i za několik let si lidé (tedy většina) radši odpustí "HiFi" inet typu web3.0 než by sáhli hlouběji do kapsy. Ale velmi rád bych se mýlil.

patrik, 22. 4. 2009 (10:34):

ano, to prave v tuto chvili delame. Ale otazka dlohodobe renatbility vs naklady na tricet baraku pri pokladce do chodniku (tahneme kolem pater) je stale diskutabilni. Jsme WISP aktualne se snazici propojit backbone optikou a pritom "prihodit" par baraku po trase.

RaViLiuS, 19. 4. 2009 (22:39):

prece Telefonica o2

Mílan, 17. 4. 2009 (00:58):

a kdo to za tuhle cenu dává? Já teda žádnou firmu nenašel…. No a levněji už vůbec ne,když autor píše "Průměrná"

erik, 10. 3. 2009 (11:55):

To tedy zírám na zvěsti o tažení kabelů v 90. létech. U nás jedem na kabely ještě z 50. let a od vyvedení na shnilý dřevěný sloup jsou rozvody do okolních objektů taženy divoce vzduchem stařičkými nestíněnými kroucenými "čtyřkami" bez stínění v okoralém popraskaném PVC. Nejde o vesnici, ale město se 70 tis. obyvateli! Jo, vzpomínám, že rumunští dělníci pokládali kdys v 90. létech cosi nového; Kabelové vyústění provedeno v rozvodnici zazděné u paty domu, investice ale nebyla v celé čtvrti nikdy dokončena a zprovozněna. Takže vyhozené peníze a dnešní provozovatel sítě bude sotva vynakládat další prostředky na dokončení akce, když by si tím ochudil odměny vrcholového managementu. Outúú zaspal dobu – ve městě již volně přístupné 3 WiFisítě.

krakonoš, 27. 2. 2009 (10:58):

To, co se pokládalo po r. 2000 není o nic lepší, než to, co se pokládalo dřív! (nestíněné XN čtyřky s kapacitou 42 nF/km) 42 nF je pro frekvenci 1 MHz (ADSL) prakticky zkrat! Takže se to řeší impedančním nepřizpůsobením a tudíž i zvýšením rušení přeslechem mezi čtyřkami. Výsledkem je to, že přidáním další ADSL linky do daného kabelu se ty původní buď zpomalí, nebo rozsypou úplně. A kabely se stíněnými vodiči a styroflexovou izolací čtyřek, které by někde trochu pomohly, se běžně nevyrábějí.

krakonoš, 27. 2. 2009 (10:52):

Já to vidím spíš tak, že bezdráty budou pomalu, ale jistě převažovat, protože: 1/ bezdrátové technologie se stále vyvíjejí a dosah pojítek stoupá, takže pustit bezdrát do 30 km vzdálené osady už není až tak velký problém. 2/ Investiční náklady jsou nižší, 3/bezdrátovou síť může a také provozuje prakticky kdokoli, 4/malá lokální síť se administruje mnohem levněji a pružněji, než moloch, rozprostřený po 80% území, 5/ Vodoprd investoval do obnovy kabelové sítě a zavádění ADSL nemalé prostředky a bude se za každou cenu snažit, aby se mu tyto investice alespoň částečně vrátily, což bude, vzhledem k rychlému rozrůstání bezdrátových sítí velmi obtížné, ne li nemožné. Takže to bude vypadat tak, že venkov bude ve znamení bezdrátových sítí, zřízených a administrovaných občanskými sdruženími, které budou (možná) od Vodoprdu, nebo kohokoli jiného odebírat maximálně konektivitu. Silně pochybuji o tom, že Vodoprd bude tahat 30 km optiky do vesničky o několika číslech, zejména proto, že než se k tomu rozhoupá a vyúřaduje potřebné papíry, bude tam už dávno někdo jiný s bezdrátem. Ve městech je situace jasná: přestp, že v Praze už je optiky hafo, bezdráty stále vedou a celkově vykazuje růst ADSL u nás stagnující tendenci, pevných linek (bez nichž se ADSL neobejde), ubývá stále a poměrně rychle. Jakmile se na internetu začnou ve větší míře objevovat technologie, vyžadující rychlejší upload a nižší agregaci, bude Vodoprd s ADSL i se stávající optickou variantou, která je rovněž nesymetrická, v kopru.

Pulec, 25. 2. 2009 (11:44):

Neviděl bych bezdrát jako jedinou alternativu. I optika je cenově dostupná v případě, že pro ni nemusíte provádět výkopové práce. A to Kyslík nemusí, protože při masivním zavádění linek v devadesátých letech se všechna kabeláž pokládala v plastových trubkách, skrz které se dá nová kabeláž "profukovat" kompresorem (velmi zjednodušeně) bez výkopových prací. Cena se tím pádem snižuje a jste pak nákladově blízko ceny samotné kabeláže.
Osobně předpokládám, že dojde ke stejné situaci, jaká byla u ADSL. O2 bude vyčkávat na konkurenci, zavádět optiku a tiše čekat na poptávku, která bude větší než malá. Až budou její zákazníci nedočkavě nadávat a hluk dosáhne požadované meze, pak s velkou pompou optiku spustí/zpřístupní koncovým uživatelům (za patřičně mastný obolus).
ADSL je již zastaralá technologie a O2 si, z titulu svého postavení na našem trhu, může jeho udržování + takové chování k zákazníkům dovolit. 🙁

krakonoš, 24. 2. 2009 (21:35):

Proč ne, když si ji zasponzoruješ? Ale zkus porovnat dobu výstavby a náklady na bezdrátový a optický spoj a hlavně nezapomínejte všichni na jednu věc: Životnost optických kabelů je max 10 – 15 let, po této době se přenosové vlastnosti optických vláken zhorší natolik, že je nutno kabel vyměnit. Je otázka, jestli po této době bude ještě možné kabel z trubky vytáhnout a zafouknout nový. Teoreticky sice ano, ale v praxi se většinou zjistí, že ochranná trubka je někde zlomená, nebo děravá a plná sajrajtu, takže většinu trasy bude nutno znovu rozkopat. A, pokud je mi známo, tak i tam, kde už Vodoprd optiku provozuje, tak ji opět provozuje nesymetricky, takže služby, vyžadující rychlý upload se stejně nechytají.

POWERuser, 23. 2. 2009 (12:50):

Tam kde je velký počet bytů na jednom místě je optika/LAN kat 5e už teď, to není a nebude problém ani do budoucna. Kapacitně stačí. Ani není problém dovést do města potřebnou kapacitu(optika/licencovaný bezdrát). Problémem jsou a vždy budou poslední míle k jednotlivým barákům, kdy zákazník má snahu za co nejmíň peněz mít co největší kapacitu k dispozici a to je přímo v rozporu s cenami pokládky kabelů, jejich následnému servisu a údržbě. Vidím to tak, že k těmto lidem se budem skoro vždy snažit dostat bezdrátem a až bude na jedný ulici připojeno 75procent lidí tak se tam dělá kabelová síť, jinak si nemyslím, že by se to \"ziskovému\" poskytovateli mohlo vůbec vyplatit.

netace, 22. 2. 2009 (12:40):

také souhlasím s optikou, anebo její variací

raven-il, 21. 2. 2009 (16:27):

Zivotnost optickych vlaken je prumerne kolem 25, spis lepsi nasekat ke kazdymu baraku chranicku, to by bylo…

Ole, 21. 2. 2009 (16:07):

Většina kabeláže není"socialistická"(v letech 95-98)jenom jsou v ní použity nevhodné vodiče pro přenos vyších frekvencí. A samozřejmě nedostatečně odstíněných s nedostatečným průřezem. To co je položeno až po roce 2000 je už lepší kvality. Jsem pro optiku a bude vyřešeno na 100 let.

aslonkaslon, 21. 2. 2009 (14:33):

ja bych radsi videl tu optiku 🙂

Dundee, 20. 2. 2009 (19:37):

Jee, socialisticky draty. Lidi jak se jeste dlouho budem schovavat za ten socialismus ? Ja myslel ze v 90.tych letech tu uz socialismus nebyl. A nebo tu nebyl ten co dnes rika, ze O2 maka na socialistickejch dratech. Jak by si jinak nemohl nevsimnout treba docela hodne reflexni oranzove barvy chranicek, ktery se tu preve v tech 90. letech hromadne zakopavaly mezi ustrednama a pak se do nich nastrelovaly opticky vlakna. I rozvody do baraku po mestech prosly docela drtivou rekonstrukci. Ale na druhou stranu jaka to byla rekonstrukce. Vsechno nestineny a tak nejak spis pripravovano na ISDN. A pri tom v te dobe uz ruzne derivaty xDSL v te dobe nebyly zadnou neznamou. Takze to otirani se o socialismus bych v tomhle pripade uz nevidel tak IN. Spis tu nekdo potreboval "zurocit" v te dobe uz starsi technologie a predevsim to ISDN.
To je jako v soucastnosti s DVB-T. MPEG4 uz je docela pekne zvladnuty format pro DVB ale nasi poslanci odhlesuji samozrejmne MPEG2 . Preci jen uz je nasekano a vyvynuto par masin na cipy zvladajici MPEG2 tak proc jeste nejakou dobu ten trh s nima jeste neudrzet? Zvlast kdyz tu mame tak sikovny parlament jdouci spravne na ruku za relativne maly peniz.

krakonoš, 20. 2. 2009 (17:50):

Ty kabely zdaleka nejsou socialistické. Kabelová síť tehdejšího Telecomu se komplexně rekonstruovala během 90. let, bohužel podle socialistických kriterií, tedy: Od UR k účastníkovi dva páry (1 XN čtyřka s mezní frekvencí 6 kHz a impedancí 600 ohm), čtyřky i páry nestíněné, pouze pro voice služby. Je zázrak, že na takovýchto drátech vůbec nějaké ADSL někde občas funguje! A protože kabely se stíněnými XV čtyřkami jsou příšerně drahé a prakticky se nevyrábějí, je jen otázka času, kdy se přejde na bezdrát (symetrický provoz), nebo na optiku. A vzhledem k investičním nákladům, rozsahu nezbytného ouřadování a objemu montážních prací bude bezdrát jasným vítězem.

Pavel, 20. 2. 2009 (16:58):

obávám se, že letošní zrychlení ADSL bylo už opravdu poslední, a to většina uživatelů na nalákaných 8 Mb nikdy nedosáhne, protože staré ztrouchnivělé socialistické kabely, patřící teď Telefonice O2 vyšší rychlost už nezmůžou. K výměně kabelů se Telefonika neodhodlá ani za 20 nebo 30 let, protože by to stálo miliardy a to se ji nevyplatí.

3CXL, 19. 2. 2009 (11:15):

(Tento příspěvek byl smazán, protože odporoval pravidlům věcné diskuse, a nebyl k věci.)