Co je sociální síť
Wikipedie říká:
„Sociální síť (nebo také komunita) je propojená skupina lidí, kteří se navzájem ovlivňují. Tvoří se na základě zájmů, rodinných vazeb nebo z jiných důvodů.“
Tolik teorie.
Člověk je přirozeně tvor sociální, a proto si každý z nás hledá, nebo vytváří své sociální sítě. Nejinak je tomu i na internetu. (Myslím si dokonce, že i vznik samotného internetu byl podmíněn „sociální potřebou“ vědecké obce sdílet informace přes počítačovou síť.) Komunity na internetu vznikaly a vznikají kolem konkrétních webů (laicky řečeno, internetových stránek), pokud to jejich majitel, či provozovatel umožňuje. Prvotním impulsem pro vznik komunity se mohou stát internetové diskuse (fóra).
Jednoho dne někdo dostal nápad založit web zaměřený jen a jen na sociální komunikaci, a tak se zrodil nový internetový fenomén – sociální web.
Mezi sociální weby v ČR patří např. Lidé.cz, Spolužáci.cz, Líbím se ti.cz, apod. Ze zahraničních je určitě nejznámější a nejrozšířenější Facebook. Dále je to sociální komunikační služba Twitter, která však v Česku není ještě moc známá, a zatím je málo používaná. Dalo by se říci, že je „v plenkách“.
Právě posledním dvěma službám se budu v tomto článku věnovat.
logo Facebooku
Jak zvládnout Facebook a nezbláznit se z toho
Ještě než vyslovím názor na otázku položenou výše, tedy „Proč je Facebook tak populární…“, několik informací o této sociální síti, které jste třeba netušili.
Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku
Facebook je velmi mladá sociální síť. „Mladá“ z hlediska lidského vnímání času, z hlediska internetového je to už „dospělec“, který má za sebou nejen první krůčky, ale i pubertu.
Byl založen Markem Zuckerbergem, a poprvé spuštěn v únoru 2004 jako komunitní síť pro studenty Harvardovy univerzity. Během krátké doby se rozšířil i na ostatní univerzity, a od srpna roku 2006 je umožněn vstup každému jednotlivci staršímu 13 let. (Povšimli jste si prosím toho věkového omezení?)
Nyní „mluví“ se svými uživateli v 70 jazycích, a používá jej více jak 300 mil. lidí po celém světě.
Facebooku je přikládán někdy až „ďábelský“ význam (článek v AJ). V ČJ si něco k tomu můžete přečíst v článku na Živě. Pojďme se společně střízlivýma očima podívat o co jde.
Jako každá sociální síť slouží Facebook (FCB) především ke sdružování lidí. Až potud by to nebylo nic objevného. Ale Facebook zašel ještě dál. Například každého „přítele“, kterého autorizujete do svého profilu, oslovuje s nabídkou přidat si také Vaše „přátele“, a recipročně i Vám nabízí přátele vašich přátel. Logika je jednoduchá, a vlastně stejná jako v běžném životě. A v tom se skrývá „jádro pudla“.
Malá odbočka: Kdo je vlastně přítel na Facebooku? To je složitější otázka. Může, ale nemusí, to být někdo z reálného života. Já se osobně přikláním k tomu, že je to někdo s kým chci udržovat kontakt a vyměňovat si názory, odkazy, muziku, videa, či jen filozofovat prostřednictvím počítače a na dálku. Jeden z mých přátel používá hezké pojmenování „f-přátelé“, a chce tím naznačit, že to nemusí být vždy úplně ti praví přátelé z reálného světa.
Princip „moji přátelé by mohli být zároveň přáteli někoho jiného“ se paradoxně některým lidem nelíbí. Pochopitelně. Zatímco v reálném životě můžete své přátele před jinými přáteli skrývat, ve Facebooku to nejde. Proto první rada zní: Máte-li co skrývat před svými přáteli, na Facebook nelezte, nebo si alespoň nastavte striktní pravidla pro skutečné přátele, f-přátele, a profily rodinných příslušníků. V opačném případě si musíte být vědomi důsledků.
Ostatně hezkou řádku doporučení sepsal pan Miloš Čermák ve svém Deset věcí, které byste na Facebooku neměli dělat.
Dále je potřeba si uvědomit, že, tak jako u jakéhokoliv programu (software), i tady jde pouze o sofistikovanou aplikaci, která pracuje s počítačovou chladností, a proto co přikážete, to udělá. Chtěl jsem tím říci, že co odklepnete a pustíte ven, to už hůře odvoláte. A bude to napsané na „Zdi“ Vašich přátel, a kolovat internetem… Ne, nebojte se. Můžete to smazat, tak jako to může smazat i vlastník té „Zdi“, na které se to objeví 😉
Než poskytnu druhou cennou radu, zmíním se ještě o diskutabilní ochraně soukromí.
Odpůrci Facebooku tvrdí, že je to mor, který vám vezme soukromí. Ha ha ha, to samé se říkalo o mobilech, a podívejte se kdo všechno dneska mobilní telefon používá 🙂
Takže tímto vyvracím mýtus, že Facebooku musíte poskytnout hodně soukromých údajů. Ve skutečnosti poskytnete jen to co chcete, protože registrace proběhne po zadání pouhého e-mailu a zvoleného hesla. Do informací v profilu si také uvedete co uznáte za vhodné, ale slušností je, a v podmínkách se požaduje, skutečné jméno. Nic víc, nic méně (viz náhled obrazovky). Nezapomeňte však, že profil porušující podmínky Facebooku bude zrušen.
Obrazovka stránky s registrací (vpravo, zelené tlačítko)
Pro zvětšení klikněte na obrázek.
Obrazovka s údaji, které si můžete vyplnit.
Povšimněte si, že žádné pole není označeno jako povinné!
Pro zvětšení klikněte na obrázek.
Je však dobré mít na paměti i to, že Facebook je soukromá firma, která sídlí v USA (Palo Alto, California), a proto i veškeré smluvní podmínky, na které přistupujete, se řídí především právem a zvyklostmi tohoto státu. Což také znamená, že reklamace a stížnosti budou vyřizovány podle těchto podmínek. A ještě jinak, že ve specifickém případě (např. bez varování zrušený účet) máte jednoduše smůlu, protože se svého práva těžko dovoláte.
Takže, při vědomí uvedených faktů, nemusíte řešit paranoidní představu o „Velkém bratru“, apod. Něco jako anonymita na internetu stejně neexistuje, a že někdo má potencionálně přístup k tomu co si povídám s f-přáteli, že může znát můj datum narození, bydliště, atd. … Zamysleli jste se někdy nad tím, kdo všechno tyto údaje už má? Počínaje vaším ošetřujícím lékařem a jeho personálem, konče jinými úřady. A některé údaje jsou přístupné přes internet i bez Facebooku – viz živnostenský a obchodní rejstřík, katastrální úřad, jiné úřady, špatně zabezpečený domácí počítač, či třeba počítač vašeho lékaře, atd.
Druhá rada tedy zní: Jste-li „ukecaní“ a pracujete na pozici, kde je vyžadována diskrétnost, Facebook raději nepoužívejte. V opačném případě…
Příkladů, kdy se taková „ukecanost“ nevyplatí je i v Česku dost, viz například tento článek na Týden.cz.
Proč je tedy ten Facebook tak populární ve světě, a mezi více jak 1,5 milionu Čechů? Proč se o něm poslední dobou tolik mluví a píše? Inu, protože jednoduše napodobuje reálný život. Odborníci se shodují, že internet vstoupil do další fáze, to jest fáze, kdy přestal být jen zdrojem informací, ale stal se médiem pro sociální komunikaci.
Prostřednictvím Facebooku můžete udržovat kontakt se svými přáteli i na dálku, z pohodlí domova, bez ohledu na počasí i váš stav (Pod vlivem alkoholu a jiných omamných látek raději FCB nepoužívejte. Mohli byste později litovat.). Jedinou podmínkou je, abyste měli funkční internetové připojení.
Facebook může dobře sloužit jako nástroj pro komunikaci handicapovaných nebo jinak izolovaných osob, jako prostředek pro méně formální komunikaci firmy s klienty. Je dnes hojně využíván jako marketingový nástroj.
Chcete-li si udržet zdravý odstup, dodržujte jednoduchá pravidla, která jsou podobná těm, která dodržujete ve svém životě. Facebook dokáže být velmi nakažlivý. Jsou také známé případy, kdy mohl být jednou z příčin lidských tragédií a selhání, osobních problémů. Prostě i tady platí ono, „Všeho s mírou.“
Hezký návod na první krůčky s Facebookem hledejte například na serveru Lupa.
logo Twitteru
Twitter – jen takové malé pípání
Twitter je také sociální síť, ale trochu jiného charakteru – jde spíše o mikropublikační systém. Psaní na Twitteru by se dalo přirovnat ke krátkým textovým zprávám (SMS) u mobilních telefonů. Ke svému sdělení máte k dispozici pouze 140 znaků.
Twitter není v Česku tolik populární jako jiné sociální sítě. Aktivně jej používá odhadem kolem 10 tisíc Čechů. Ale své místo si už získal například mezi médii – oblíbený pořad „Otázky Václava Moravce“ je také na Twitteru. V zahraničí jsou mezi jeho uživateli hojně i celebrity.
Takhle vypadá Twitter účet OVM
Pro zvětšení klikněte na obrázek.
K čemu je Twitter tedy dobrý?
Odpověď na tuto otázku by mohl dát například tento návod Marka Prokopa. Jisté je, že si Twitter získává popularitu u firem, především z reklamní branže, ale nezůstávají pozadu ani e-shopy – viz nedávný průzkum serveru Lupa.
Úvodní obrazovka Twitteru
Pro zvětšení klikněte na obrázek.
Jaký je rozdíl mezi Facebookem a Twitterem? Věřte tomu, že podstatný.
Facebook je sociální síť, která je určena k navazování, udržování a rozvíjení kontaktů, ke komunikaci nejen se skutečnými přáteli, ale i s lidmi, které nemusíte nikdy osobně potkat. Přes Facebook se lze domlouvat (funguje tam i chat), organizovat pomocí událostí různé akce, vystavovat své foto, psát poznámky, a komentovat statusy vašich přátel (f-přátel). Facebook může sloužit i jako kalendář narozenin.
Facebook je také reklamní plochou. Médiem, které začínají využívat firmy k propagaci svých služeb a výrobků. Je to místo i pro neziskové organizace.
Komunikace na Twitteru je omezena počtem znaků, a proto je určený především pro krátké statusy a zprávy. To však neznamená, že jej nelze využít k propagaci a předávání aktuálních informací, viz obrázek níže.
Twitter účet serveru Podnikatel.cz
Pro zvětšení klikněte na obrázek.
Závěrečné poučení
„Z rychlíku“ jsem tu popsal Facebook a Twitter. Zbývá odpovědět ještě na tři otázky:
1) Je dobré do toho vstoupit?
Jste-li firma, která potřebuje získávat zákazníky, neváhejte, a jděte do obou. Nic tím neztratíte, pouze získáte. Pokud se na to sami necítíte, nechte si raději poradit.
U jednotlivce je to čistě vlastní rozhodnutí – něco si o tom přečíst, pak i vyzkoušet. Buď zůstanete, nebo ne. Nikdo se zlobit nebude.
2) Jak spolu všechno souvisí?
Sice jsem to už napsal, ale… Jsou to obě sociální sítě se vším co k tomu patří. Musí se nejdříve pochopit, pak teprve uchopit. Facebook i Twitter se totiž dokážou vhodně doplňovat.
3) Proč může být sociální síť dobrý sluha, ale zlý pán?
Tady znovu zopakuji již naznačené. Nehledejte ani v jedné z nich náhražku svého skutečného života. Ano, jako v každé síti, i v této lze uvíznout. Podlehnete-li tomu příliš, může se stát, že bude trpět váš skutečný život. Dokáže to totiž být podobně návykové jako hraní her, gamblerství, apod.
A v této souvislosti se ještě zmíním o jedné záležitosti. Když už začnete některou ze sociálních sítí používat, přemýšlejte u toho prosím. Použití každé aplikace (velmi oblíbené hry, aj.) si rozmyslete, a nedovolte jí, aby vám „kradla“ údaje z profilu. Nevyplňujte všechny hloupoučké kvízy. Vaši přátelé to ocení.
Náš server používá obě sociální sítě, tak se podívejte jak si na Facebooku i Twitteru vedeme 😉
Diskuze: 
Diskuze k článku