Od první myšlenky na vytvoření databáze knihoven již uplynuly téměř dva roky. V době, kdy se podařilo propojit databázi poskytovatelů internetu s databází knihoven, jsme však paradoxně narazili na nezájem ze strany Ministerstva kultury a především na nezájem ze strany knihovníků.
Jak se původní ministerstvem podporovaný Projekt Internetizace Knihoven (PIK) vyvíjel, a jaké bylo jeho financování jsme psali v tomto článku. Kromě kritiky špatného hospodaření jsme nabídli také řešení – alternativní projekt internetu pro knihovny. Od začátku jsme jasně deklarovali, že naše nabídka je závislá na podpoře lokálních poskytovatelů internetu, a také proto nejsme schopni garantovat připojení pro všech 2 500 knihoven zapojených do PIK.
Již při plnění databáze knihoven, při kterém se vystřídali téměř všichni členové sdružení Internet pro všechny (bylo potřeba pro každou z více než 2500 knihoven doplnit kontaktní údaje a odkaz na webovou prezentaci) jsme dospěli k zajímavým zjištěním.
- Velký počet, zejména těch nejmenších, knihoven stále nemá svojí vlastní webovou stránku.
- Odhadem 300 – 400 knihoven informace na svých stránkách aktualizuje maximálně jednou ročně, nebo méně často (většina z této skupiny knihoven si kdysi vytvořila stránku s názvem knihovny a kontaktními údaji, a tímto považují „internetovou misi“ za splněnou)
- Otvírací doba knihoven v obcích pod 500 obyvatel je obvykle 1 až 2 dny v týdnu, ale případy kdy má knihovna otevřeno jen každou druhou sobotu v měsíci zdaleka nejsou ojedinělou výjimkou.
Z těchto zjištění mimo jiné vyplývá také poučení do budoucna. Pokud už se stát rozhodne plošným způsobem pozvednout počítačovou a internetovou gramotnost knihoven, respektive jejich obsluhy a návštěvníků, a je ochoten na tento záměr obětovat desítky či stovky milionů korun, měl by si také zajistit zpětnou vazbu a průběžně vyhodnocovat výsledky svých „investic“.
Instrukce pro knihovníky
Před nedávnem jsme informovali v této bleskovce, internet zdarma (rozuměj připojení dotované z kapes všech daňových poplatníků ve prospěch jedné společnosti) bude 28.3.2013 ukončeno, protože v dnešní době již patří mezi standardní služby knihoven (stejně jako doplňování knižního fondu). Knihovníci tedy mají necelé 2 měsíce na to, aby se rozhodli, zda budou i nadále využívat internet od společnosti Telefónica Czech Republic (předpokládám, že si mohou vybrat z nabídky standardních tarifů), nebo se pokusí domluvit s místním poskytovatelem internetu na připojení zdarma, případně na nějakém zvýhodněném tarifu (troufám si tvrdit, že nabídka místního operátora bude vždy finančně výhodnější).
Naše databáze knihoven má knihovníkům pouze napovědět, na koho se mají ve svém okolí obrátit a jaké jsou jejich vyhlídky na získání internetu zdarma.
Pokud je knihovna v naší databázi označená zelenou barvou, je již s největší pravděpodobností připojena. V současné době je v rámci našeho projektu připojeno 152 knihoven.
Žlutou barvou jsou označené knihovny, které lokální ISP označili jako snadno připojitelné – to znamená, že knihovna je obvykle v dosahu vysílačů a její připojení je v případě zájmu ze strany knihovníků otázkou několika dnů.
V současné době počet těchto „snadno připojitelných knihoven“ činí zhruba 600 (zde je jejich výpis).
Pro snadnou a rychlou domluvu mezi knihovníky a lokálními ISP jsme nechali vypracovat dvě smlouvy, které je možné využít pro uzavření smluvního závazku mezi knihovnou a lokálním ISP.
První Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací slouží jako definice práv a povinností uživatele a poskytovatele služby, stanovuje parametry služby a délku trvání služby. Vzhledem k možným komplikacím v účetnictví firem resp. komplikacím s
finančními úřady – doporučujeme vždy smlouvu uzavřít na nějakou symbolickou částku (např. 1 Kč měsíčně).
Druhou Smlouvu o poskytování reklamy“ uvádíme jako inspiraci pro knihovníky, jak se mohou svému novému poskytovateli připojení „revanšovat“. Reklamu lze umístit kdekoliv v prostorách knihovny (nejlépe přímo u počítače připojeného k internetu), ale třeba i na internetových stránkách knihovny (vlastní iniciativě se meze nekladou).
Knihovny, resp. knihovníci, kteří nemají ve svém dosahu žádného poskytovatele, který by se k našemu projektu připojil, rozhodně
nemusejí házet flintu do žita. Většina lokálních ISP již dnes poskytuje připojení pro školy, školky a knihovny zdarma nebo za
zvýhodněnou cenu – takže pravděpodobnost úspěšné dohody je velmi vysoká.
Pokud se vám z nějakého důvodu nepodařilo v naší databázi najít vhodného poskytovatele, můžete nás samozřejmě kontaktovat omocí
registračního formuláře, nebo e-mailu miloslav.sova@internetprovsechny.cz.
Snažíme se odpovídat i na dotazy knihovníků v diskuzi pod článkem, ale není v našich silách sledovat diskuze u jednotlivých ISP v naší databázi.
Při každém dotazu je důležité uvést název knihovny, okres nebo větší město v její blízkosti, e-mail, telefon, případně odkaz na stránky. Ne každý si při psaní dotazu uvědomí, že např. knihovna Lipová se nachází v pěti různých okresech, a taková Nová Ves má knihovnu ve 30 různých koutech republiky.
Odpovědět na dotaz: „Máme zájem o bezplatné připojení naší knihovny k internetu. Josef. S“, už vyžaduje přímo detektivní schopnosti. A na to vážně nemáme čas 🙂
Železo není zadarmo
V posledních dnech jsme zaznamenali několik dotazů ohledně ceny instalace nového internetového připojení.
Nachází-li se knihovna ve stejné budově jako obecní úřad, který je připojen od místního poskytovatele, vyřeší připojení obvykle pár metrů kabelu, nad jehož cenou většina ISP jen mávne rukou. Je-li však nutné připojit knihovnu na „zelené louce“, jenom náklady na kvalitní anténu a router obvykle vyšplhají na částku 1 500,- až 2 000,- Kč.
Záleží tedy na každém jednotlivém poskytovateli, jestli vám zařízení zapůjčí nebo jestli bude chtít, abyste si ho odkoupili. V každém případě by měli starostové obcí a knihovníci počítat s počátečními náklady na instalaci.
Instrukce pro poskytovatele
Poskytovatelé internetu, kteří se již před rokem připojili k naší výzvě vědí, co se od nich očekává. Do dnešního dne s k projektu připojilo 90 poskytovatelů internetu. Zde je jejich seznam v abecedním pořadí.
ADCnet.cz ; AITEX ; Bezdrátový.net ; Brazdim.Net ; Bubakov.net ; Bud-Net ; Cerberos ; Click4net ; COMELnet ; Comfeel ; Cominnet.cz ; CZSpeed.NET ; Česká telekomunikační společnost – ČETES a.s, DRAKKNET ; Drastich.net ; Dupeto s.r.o. ; Eurosignal ; ExpresNet ; fast-internet.cz ; FDLnet.CZ ; Freebone ; GRAPE SC, a.s. ; hanácké.net ; HelaPC ; Horácko.net ; hrosi.net ; HVFree.net ; i2net ; Internet Expert s.r.o. ; Internet STUDENÁ ; jaronet.net ; JAW ; JETSYSTEMS, v.o.s. ; JM-Net ; Kabelnet ; KHnet.info, o.s. ; KKNET ISP ; Klfree.net ; Křivonet, o.s. ; Levný net.cz ; Ltnet ; MATRIGO ; mirnet, s.r.o. ; MrakNet ; nas-net.org ; Náš NET, s.r.o. ; NetAir ; NetOpen ; NETYX ; Nitex ; Novosedly.net ;
o.s. Mh2net ; OtavaNet, s.r.o. ; PegasNet ; petřkovice.net ; PilsFree ; PlzenecNET ; PODA ;Praslavice.net ; PrimeNET.CZ ; proWiFi.cz ; Radynet ; RPSnet ; Rtyne.net ; SAT-AN.NET ; SITKOM, spol. s r.o. ; Slatina-Net ; SmartyNET ; SPA-NET ; SPAIRNET ; SPFree.net ; SPOJE.NET, spol.s r.o. ; STODský.NET ; STRAZNY.NET ; SušiceWiFiLan – MAXTEL s.r.o. ; TaNET West s.r.o. ; Teranet CZ ; TLAPNET ; újezd.net ; velkytynec.cz ; viridium ; VlašimNET ; WaveNET.cz ; Wi-Fi Ždánice ; WiFi Týnec ; WIRACOM ; WOLFNET ; wosa.cz ; XLNET, s.r.o.
Několik dalších velkých poskytovatelů se sice aktivně neúčastní projektu „Internet pro knihovny“, ale při našich setkáních se jejich zástupci nechali slyšet, že jim nečiní problém pár malých knihoven připojit zdarma – pouze tuto skutečnost nepotřebují veřejně ventilovat (např. Starnet, Dragon Internet).
Těm ostatním, kterým není „dobročinnost“ cizí a z nějakého důvodu s podporou projektu váhali, bych rád připomenul, že strong>po nikom nežádáme, aby připojoval zdarma velké městské knihovny, které mají obvykle ve svém rozpočtu dostatečný objem prostředků na zajištění kvalitní a dostatečně kapacitně dimenzované linky.
Má-li však lokální ISP má ve svém regionu připojených např. 10 obecních úřadů je vcelku logické, že (do)připojení knihovny se přímo nabízí. Po žádném ISP nepožadujeme, aby kvůli knihovně nacházející se na hranici jeho regionu stavěl nové trasy, investoval do páteřních spojů nebo posiloval konektivitu. Pokud však většina velkých ISP sponzoruje nějaký ten místní fotbalový nebo hokejový team, nevidím důvod proč by nemohla podle stejného klíče poskytnout internetové připojení pro několik malých knihoven ve svém regionu.
Seznam knihoven, které se nachází v oblasti, kterou vaše síť pokrývá, naleznete vždy v tabulce pokrytých obcí – u záznamu, který má vaše síť v naší databázi. Toto
je například seznam knihoven v oblasti kterou obsluhuje síť GRAPE SC.
Máte-li ve své síti nějaké knihovny připojené zdarma (nebo v rámci placeného připojení od O2), dejte nám prosím vědět – zviditelníte tak svojí síť nejen v databázi Wi-Fi, ale i v databázi knihoven.
Rovněž budeme vděční knihovníkům, kteří již mají připojenou knihovnu, aby nás o této skutečnosti informovali.
Diskuze: 
Diskuze k článku