Lokálně Kontextové Služby, často uváděné jen ve zkratce LBS (z angl. Location Based Services), jsou relativně mladým pojmem, s jehož realizací se však můžeme setkávat na mnohých místech již v současnosti. Posuďte sami: stáhnutí turistického průvodce, programu kina či mobilní hry přes Bluetooth, zaplacení jízdenky MHD mobilem, hraní GeoCaching či využívání sociálních sítí Google latitude / Gowalla/ Foursquare/ FaceBook places atd. Pokud jste kteroukoliv z těchto či dalších služeb na stejné bázi již využili, vězte že jste okusili schopnosti LBS.
LBS tedy nabízejí elektronický obsah (texty, obrázky, zvuky, aplikace atd.) svým uživatelům na základě místa, kde se právě nacházejí (např. je-li turista v historickém jádru města, může si stáhnout turistického průvodce starým městem). Velmi zjednodušeně bývá uváděno, že myšlenkou LBS je poskytnout uživateli odpovědi na otázky typu: Kde jsem? Kde jsou moji přátelé? Co se děje v mém okolí? Podívejme se proto v následujícím textu, jakými všemi způsoby může uživatel díky těmto službám dostat odpověď.
Oblasti praktického využití LBS
Výše uvedené příklady služeb byly jenom malým vzorkem z palety možností LBS. Ta umožňuje – často v rámci lokálního cestovního ruchu – zajišťovat široké spektrum služeb. Pro příklad si uveďme některé jejich způsoby využití, jsou to zejména následující:
1. Informační služby
– umožňují vyhledání lokálních objektů zájmu a událostí (restaurace, hotely, festivaly atd.), upozornit na turistické zajímavosti pomocí elektronického průvodce, poskytnout lokální předpověď počasí a mnohé další informace.
V České republice je v současnosti tato služba nejčastěji realizována technologií Bluetooth pro přenos elektronických dokumentů (obvykle obrázků, audio-průvodců v MP3 či Java aplikací). Využívají ji například informační centra ve městech Praha, Brno, Pardubice, Hradec Králové, Trutnov, Tábor, Chrudim, Česká Třebová, Telč, Jaroměř, Opočno, Nové město nad Metují, Bystřice nad Pernštejnem či Hradec nad Moravicí, setkat se s touto službou lze i na zámcích v Litomyšli či Slatiňanech, na hradech Kunětická hora, Litice, Loket či Potštejn, v pevnosti Josefov či u Zelené brány v Pardubicích a Bílé věži v Hradci Králové ale i v ZOO Praha, Brno, Ostrava a Jihlava a také je možné přes tuto službu získat jízdní řády MHD ve městech Pardubice a Zlín.
Zdroj obr.: www.lwi.cz
2. Navigační služby
– zahrnují navigaci turistickou či automobilovou.
V naší zemi se v této kategorii velmi dobře uplatňuje známá hra Geocaching. Ta využívá zejména technologii GPS (Global Positioning System), která umožňuje vyhledat pozici v terénu dle zadaných souřadnic, v jejichž blízkosti pak čeká na nálezce překvapení v podobě ukrytého „pokladu“.
3. Sociální služby
– do této kategorie patří především využívání tzv. geosociálních sítí (mezi nejznámější patří Foursquare, Gowalla, Google Latitude či Facebook places), které v podstatě běžné komunikační sociální sítě obohacují o nový prvek geolokaci, což umožňuje díky technologii GPS zjišťování geografické polohy objektu ke kterému se potom mohou vázat příspěvky uživatelů sítě využívající Internet.
V tuzemských končinách je využívání geosociálních sítí zatím nepříliš rozšířené, i když jsou zde již první nadějné vlaštovky jako např. Projekt GeoKarlovka (blíže viz. http://www.geokarlovka.cz/) Univerzity Karlovy v Praze, který se snaží k různým místům na akademické půdě vázat informace z výše uvedených geosociálních sítí. Další masivnější využití našly v česku geosociální sítě např. o muzejních nocích v Praze a Brně (viz. Pražská muzejní noc s Foursquare a Gowallou a Brněnskou muzejní noc obohatí Foursquare a Gowalla)
4. Propagační služby
– jsou obvykle komunikačním kanálem pro marketing komerčních subjektů, které se tak snaží oslovit potenciální zákazníky různými reklamními prvky
Tato služba je v naší zemi obvykle provozována pomocí Bluetooth technologie, pro kterou tak v tomto způsobu využití vzniklo i vlastní označení tzv. Bluetooth marketing – využívají jej například firmy mcDonald’s, filmový festival Febio, brněnské výstaviště BVV a mnohé další.
5. Monitorovací a manažerské služby
– tento typ služeb bývá využíván například pro správu vozového parku a mobilních zdrojů. Tyto aktivity v poslední době označují pojmem fleet-controlling.
Shrnutí využití LBS
Pokud si výše popisované možnosti LBS tematicky zpřehledníme, vznikne následující mapa:
Zdroj obr.: e-Turismus v oblasti cestovního ruchu: J. Zelenka, V. Pechanec, V. Bureš, P. Čech, D. Ponce
Technologie LBS
LBS mohou klienti využívat na základě aktivního požadavku jako tzv. „pull“ službu (např. pokud si sami vyžádají stažení elektronického dokumentu přes Bluetooth), či mohou být aplikace LBS spuštěny nepřímo, na základě různých událostí jako tzv. „push“ služba (např. trasování).
Ve své podstatě není LBS žádnou převratnou technologickou novinkou, využívá vlastně již existující a zavedené technologie, které spojuje dohromady v ucelenou aplikaci, využitelnou v různých oblastech. LBS využívá technologie především následujících tří skupin:
Komunikační datové technologie
Elektronickou komunikaci LBS systému s uživateli, resp. přenos dat mezi nimi zajišťují mobilní a bezdrátové datové technologie. Je možné použít technologie s různým dosahem, dle tohoto parametru se obvykle i technologie primárně rozdělují na následující skupiny, které zahrnují konkrétní technologie:
- WPAN (Wireless Personal Area Network) – rozsah do několika desítek metrů, zahrnuje například technologie IrDA a Bluetooth, v LBS v současné době nalézá masivní využití zejména technologie Bluetooth
- WLAN (Wireless Local Area Network) – rozsah kolem stovky metrů, zástupcem této kategorie je bezdrátová datová technologie WiFi, pro účely LBS především její 2.4 GHz verze 802.11b či 802.11g
- WMAN (Wireless Metropolitan Area Network) – rozsah do několika kilometrů, hlavní technologií této skupiny je bezdrátová mobilní a datová technologie WiMax (především její mobilní verze)
- WWAN (Wireless Wide Area Network) – rozsah do několika desítek kilometrů, mobilní datové technologie 2G – GPRS, EDGE, 3G – UMTS (HSDPA/HSUPA), CDMA a v ČR zatím neexistující 4G (zahrnující např. technologii LTE)
Další informace k bezdrátovým datovým technologiím naleznete v dříve vydaném článku, který je k dispozici na http://www.internetprovsechny.cz/bezdratovy-internet-a-technologie-wi-fi-v-ceske-republice/
Mobilní zařízení
Mobilní zařízení lze obecně rozdělit na jednoúčelová (např. navigační zařízení) či víceúčelová (např. notebook). Mezi mobilní zařízení, které v LBS naleznou uplatnění nejčastěji zařazujeme mobilní telefon, smartphone, notebook, PDA, navigační zařízení GPS atd.
Mobilní zařízení tvoří jeden ze základních stavebních kamenů LBS systému a jsou pro uživatele vlastně vstupní branou k těmto službám. V současnosti výrazně narůstá i počet uživatelů disponujících mobilním zařízením, schopným využívat LBS ale i mobilním Internetem který se u LBS často využívá (viz. http://byznys.ihned.cz/c1-51765700-cesko-dohani-evropu-internet-v-mobilu-vyuziva-pres-dva-a-ctvrt-milionu-cechu). Může za to dynamický vývoj schopností hardwaru mobilních zařízení (pro účely LBS zejména podpora bezdrátových datových technologií), ale i jeho snadnější dostupnost (díky výrazně nižším finančním nákladům na pořízení ale i např. provozování mobilního Internetu) jsou vhodné podmínky, které hrají ve prospěch rozvoje LBS.
Lokační a identifikační technologie
Jak již bylo zmíněno, LBS nabízejí uživatelům obsah (textové, obrazové a zvukové informace) na základě místa kde se právě nacházejí (např. je-li turista v historickém jádru města, může si stáhnout elektronického průvodce starým městem). Právě proto je mimořádně důležité využití lokačních technologií, které LBS dokážou poskytnout údaje o tom, kde se vlastně uživatel nachází či identifikovat, o jaký požadavek má vlastně zájem. Lokační a identifikační technologie jsou pro využívání LBS tedy zcela klíčové – umožňují realizovat akce jako je určení pozice, identifikace či navigace.
Konkrétní technologií, která bývá v současnosti pro účely lokace nejčastěji využívána je GPS. Ta může být použita i ve spojení s technologií A-GPS (Assisted GPS), která umožňuje rychlejší zaměření polohy a pomáhá zejména v případě kdy není k dispozici viditelnost na navigační satelity, tedy například v komplexech budov. Zde je ovšem přesnost zaměření daleko menší, stejně tak jako při použití další možné alternativy, kterou je metoda lokace pomocí BTS (Base Tranciever Station) v mobilních sítích GSM či UMTS. K identifikaci potom může být využita technologie NFC (Near Field Communication), RFID (Radio Frequency Identification) či v LBS zatím nepříliš využívaná identifikační technologie QR-kódů (Quick Response code).
Závěr
Nasazení LBS v praxi již dnes zdaleka není ojedinělou záležitostí, právě naopak – jak bylo uvedeno i výše – v mnohých městech naší země již nyní plní hned několik funkcí najednou (např. zjištění jízdních řádů, turistických zajímavostí, propagaci produktů ale i komunikaci přes geosociální sítě).
Prozatím je LBS v tuzemsku obvykle zastoupeno jen prostřednictvím technologie Bluetooth, což plyne z toho že se u dnes používaných mobilních zařízení nejčastěji vyskytuje právě tato technologie. Přesto však mají LBS velmi slibně našlápnuto. Jak již bylo uvedeno výše, mobilní Internet je zde na vzestupu a tak se LBS brzo masivněji rozšíří o další datové technologie. Stejně tak stále lepší podpora WiFi v mobilních zařízeních uživatelů zajistí další nové možnosti LBS. Myslím, že je opravdu na co se těšit…
Diskuze: 
Diskuze k článku
Miloslav Sova, 20. 8. 2011 (07:02):
Tak jsem si dva dny po vydání článku pana Kysely vyzkoušel LBS v praxi na hradu Loket. Pro lepší představu nabízím odkaz https://picasaweb.google.com/114268314489621688520/20110819#5642657960043304178