Jak vypadá česká informační společnost v číslech podle Statistického úřadu?

Český statistický úřad zveřejnil aktualizaci své publikace Informační společnost v číslech. Předem upozorňuji, že zpracovaná data jsou většinou přes rok stará, ale důležitější jsou trendy. Co tedy o naší společnosti říká statistika?

Každý článek, který zpracovává statistická data, vyvolává diskusi o tom, jak byla data získána a nakolik jsou relevantní. Hned na začátku si řekněme, že většina dat v publikaci Českého statistického úřadu byla zpracována ke konci roku 2013 a když si dát práci, určitě k jednotlivým položkám najdete zdroje, které budou uvádět data aktuálnější.

Jenže když budete chtít získat všechna data, která uvádí tato publikace, nějaký čas vám to zabere. Proto umíme pochopit, že Český statistický úřad publikuje aktualizace jednou alespoň jednou ročně, byť si stejně tak umíme představit, že dnes není problém udělat wiki stránku s odkazy na průběžně aktualizovaná data hned, jak jsou publikována.

Nicméně nás nezajímají v tuto chvíli ani tak aktuální čísla, ale hlavně trendy. A pro jejich přehled a srovnání se zeměmi EU je publikace Informační společnost v číslech vyhovující, i když víme, že se čísla od konce roku 2013 změnila.

Pevné linky mizí a VoIP je nenahradí

Na konci roku 2013 bylo v České republice 1258 tisíc pevných linek, z toho 649 tisíc bytových, 596 tisíc podnikových (firemních) a 13 tisíc veřejných telefonních automatů (ano, stále jich je tolik). Kdybychom chtěli být hnidopichy, tak na tomto místě porovnáme údaj z výroční zprávy O2 (PDF verze zde), kde se uvádí počet pevných linek na konci roku 2014 1312 tisíc a 1389 tisíc na konci roku 2013 a budeme se ptát, jak je takový rozdíl možný. Ale o pár stránek ve výroční zprávě dál je uvedeno, že O2 má 360 tisíc linek bez hlasového tarifu, které již třeba statisticky vykazuje jinak a je zřejmé, že bychom porovnávali jablka s hruškami. Mnohem zajímavější je následující graf:

Z něj je zřejmé, že vrchol pevných linek byl u nás na přelomu tisíciletí a od té doby jejich počet klesá. A zatímco dříve u nás bylo vždy nejméně dvakrát více bytových než firemních pevných linek, dnes se jejich počet vyrovnává. A nenechejte se zmást měřítkem – u bytových linek je sešup zřejmý, ale oproti roku 2001 je i o polovinu méně linek firemních.

Zatímco klasické pevné linky ubývají, roste počet VoIP linek. Resp. přidělených čísel. Zatímco v roce 2011 evidoval Statistický úřad 319 tisíc bytových a 260 tisíc firemních VoIP linek, o dva roky později už to bylo celkem 738 tisíc VoIP linek (362 tisíc bytových a 376 tisíc firemních).

Z tohoto grafu je ale zřejmé, že růst počtu VoIP linek nenahradí úbytek těch klasických a neroste ani množství provolaných minut. Naopak je zřejmé, že v přepočtu na jednu linku provolané minuty klesají. Důvody jsou zřejmé – stále rostoucí využívání mobilních telefonů a také nástup aplikací, které umožňují volání přes internet a nepotřebují k tomu telefonní číslo jako VoIP linky, takže je Statistický úřad nedokáže zpracovat.

Připojení k internetu

Jestli se některým pasážím z publikace Informační společnost v číslech moc věnovat nechceme, tak jsou to ty o počtu internetových přípojek. Za relevantnější zdroj považujeme Český telekomunikační úřad, z jehož informací stejně Český statistický úřad čerpá. Dnes máme k dispozici čísla aktuálnější a budeme jim věnovat samostatný článek.

Jestli o něčem tato tabulka vypovídá, tak nikoliv o absolutních číslech, ale o tom, že za rok 2011 je špatně sečtený počet pevných přípojek (má být 2516 tisíc) a že v letech 2011-2013 viditelně rostl jen počet přípojek přes pevný bezdrátový internet a optické sítě FTTx. A také že mobilním operátorům se dařilo výrazně zvyšovat počet zákazníků, kteří si zaplatili mobilní internet nebo ho dostali automaticky v ceně svého měsíčního tarifu. Nicméně zájem o mobilní internet nelze přisuzovat jen automatickému zapínání ze strany mobilních operátorů – dařilo se jim také prodávat chytré telefony a k těm si lidé mobilní internet pořizují.

Důvodem, proč internetovou část publikace chceme radši přeskočit, je třeba i tento graf, znázorňující podíl rychlostí internetových přípojek. Je velmi jednoduché ho rozporovat, stačí se jen rozhodnout, jakou statistiku rychlostí k tomu použijete. A jestli budete porovnávat rychlosti nominální (maximální na lince podle objednávky) nebo skutečné a i u těch se dá použít různá metodika měření. O rychlostech si radši napíšeme příště a s využitím jiných dat.

Co ale rozhodně zpochybňovat nechceme – a ukázaly by to i další zdroje – je nárůst rychlosti připojení k internetu, který z grafu vyplývá. Když zapomeneme na čísla, která jsou u něj uváděna, tak podle nás odpovídá realitě.

Česká internetová populace v číslech

O tom, jak vypadá česká internetová populace, by svoje přehledy mohlo publikovat sdružení SPIR využívající měření NetMonitor a dost co říct by měly i firmy Seznam, Google nebo Facebook. Jenže tyto zdroje by popisovaly naše chování na internetu. Český statistický úřad mapuje, kdo jsou uživatelé internetu.

Na chvíli se vraťme k pevným telefonním linkám. O jejich významu pro české domácnosti vypovídá předchozí graf.

Na této tabulce nás zaujalo několik věcí. Tak především to, že v domácnostech, kde mají děti, je procentuálně mnohem méně pevných linek než tam, kde děti nemají. Protože z jiných údajů v publikaci vyplývá, že pro domácnosti s dětmi je samozřejmostí mít doma internet, potom tato tabulka naznačuje, že tyto domácnosti internetu přes pevné linky nevěří a dávají přednost rychlejším alternativám, které pevnou linku nepotřebují (FTTx, bezdrátové nebo kabelové sítě).

Je také vidět, že pevná linka má největší oblibu u starších lidí, ale zdaleka ne takovou, jak bychom si mohli myslet. A to tady vidíme přes rok stará data, ze kterých je ale jasný trend zbavovat se pevných linek i v domácnostech obývaných seniory.

Pokud byste měli pocit, že se v tomto článku minimálně věnujeme mobilním telefonům, pak to je proto – jak vyplývá z této tabulky – že už je mají skoro všichni, kdo je mít mohou a nic nového se o tomto faktu nedá napsat.

Statistiky to říkají jasně. Domácnosti, kde mají děti, mají většinou i počítač (93,7 %) a notebooků je už dnes ve všech skupinách domácností v tabulce více než stolních počítačů, s výjimkou domácností důchodců.

Změny za pět let ukazují tyto tři grafy.

To co nás tady zajímá nejvíce, je počet domácností s počítačem, které jsou připojeny k internetu. Připojeny jsou téměř všechny a pokud nejsou, lze jen spekulovat o tom, proč to je – jestli v místě připojení k internetu není (ano, i taková místa v ČR jsou), nebo je počítač tak zastaralý, že se k internetu rozumně připojit nedá, či jde o rozhodnutí domácnosti, že internet je zlo a připojovat se k němu nebude. Troufnu si říct, že i tak v takových domácnostech připojení k internetu bude, ale prostřednictvím mobilních telefonů.

Podle tohoto grafu máme všichni doma rychlý internet. Jen je třeba dodat, že Český statistický úřad za vysokorychlostní připojení považuje každé s rychlostí větší než 256 kb/s…

Jestli nějaký graf nejlépe ukazuje úpadek pevných linek a nevyužití potenciálu ADSL, obojí zapříčiněno chybným rozhodování v Českém Telecomu, tak je to tento.

A ještě jeden velmi zajímavý graf – jak se mění preference technologií pro připojení k internetu v závislosti na velikosti města/obce. V grafu ovšem chybí informace o optických linkách FTTx, která by byla velmi zajímavá a pro mnohé jistě velmi překvapivá.

Na závěr – statistika domén

Je těžké ze statistických dat soudit, jak počet registrovaných domén souvisí s kvalitou obsahu českého internetu a jestli vůbec nějak souvisí. Počet registrovaných domén stále roste, stejně jako roste počet uživatelů internetu, ale neodvažujeme se ani odhadovat, jestli oba trendy spolu nějak souvisí. Takže si pojďme ukázat pár grafů:

Počet domén roste a roste i počet těch, které podporují IPv6.

I podle grafu s čísly jen za rok 2013 už u nás tak neroste počet nově zaregistrovaných domén. Např. za rok 2014 podle zprávy CZ.NIC přibylo 73 tisíc domén (nejde o počet nových registrací, ale o čistý přírůstek). Vypadá to ale, že naopak roste počet rušených domén. Těžko říct, čím to je. Můj soukromý tip je, že jde o jednorázové domény pro marketingové akce, které jejich provozovatel (často reklamní agentura) po skončení akce už nerozvíjí a nechá domény vyexpirovat.

Co ještě dodat k doménám? Snad se jen porovnat s jinými státy EU. Tady je část tabulky:

Poslední odkaz na závěr

Informační společnost v číslech – 2015 je přesná název publikace, o které je tento článek, kterou si na tomto odkazu můžete stáhnout v PDF celou nebo po částech a kde máte k dispozici i excelové tabulky s daty. A najdete tam spoustu údajů, tabulek a grafů, pro které jsme tady zatím neměli prostor a kterým se ještě budeme věnovat.

Štítky: čsú, internet, statistika.