Co čeká telekomunikace v roce 2015?

Na první pohled se v roce 2015 tolik dít nebude. Velké telekomunikační firmy zvýší tlak na malé poskytovatele i jejich zákazníky, bude se hodně debatovat o technologiích. Ve skutečnosti se ale v roce 2015 bude rozhodovat o podobě našich telekomunikací a internetu na hodně let dopředu.

Nedá se říct, že by nás v roce 2015 čekala nějaká telekomunikační revoluce. Ale v minulosti byl rozvoj spíše pozvolný a dá se říct, že celý telekomunikační sektor spíše stagnoval. Inovace probíhaly hlavně v rámci přirozeného upgrade dosluhujících technologií. V posledních letech se tak mnoho neinvestovalo, jenže to nebylo tolik vidět. A samozřejmě si čeští zákazníci nechali leccos líbit a stěžovali si především v internetových diskusích, než aby hlasovali penězi a vyžadovali kvalitnější služby.

V roce 2015 už s tím ale telekomunikační firmy nevystačí a rozhodně se tak nudit nebudeme. Potřeba investice se bude týkat všech – mobilních, pevných i bezdrátových sítí. Jenže to bude vyvolávat velký tlak na celý trh. Velké telekomunikační firmy si totiž zvykly na nízké investice, vysoké dividendy zadlužených zahraničním vlastníkům (O2 není výjimkou, tlak na dodávku hotovosti pokračuje i od nového vlastníka, PPF) a v evropském kontextu špičkové ukazatele provozní výkonnosti EBIT.

Investice bude nutné řádně odůvodnit, zejména bankám, které se budou ptát, proč se dosavadní skvělé ekonomické ukazatele zhoršují. Proto musí telekomunikační operátoři ukázat, že díky investicím si polepší. Jenže mají jen dvě možnosti:

• Získat nové zákazníky
• Získat více peněz od současných zákazníků

To nebude vůbec jednoduché. Nových zákazníků už se moc neobjeví a ti současní také nechtějí platit více, byť spousta firem těží z toho, že málokdo u nás umí více než jen remcat nad měsíčním účtem a změní poskytovatele telekomunikačních služeb.

Kde vzít nové zákazníky?

Nových zákazníků se na českém trhu moc neobjeví. Určitě ne v mobilních sítích. Sice dnes děti dostávají mobilní telefony ve stále nižším věku a rodí se nové, ale to jsou z pohledu trhu drobná čísla. Určitou naději pro byznys mobilních operátorů skýtají tzv. M2M služby, což jsou typicky „černé skříňky“ v automobilech, komunikující se servisem nebo hlásící nehodu v okamžiku, kdy nastane, ale to je hudba budoucnosti.

Navíc kromě mobilních M2M zařízení, typicky v automobilech, je velmi pravděpodobné, že většina těchto zařízení bude komunikovat přes různé bezdrátové sítě. I kvůli nárokům na nízkou spotřebu, které dokáží uspokojit až mobilní sítě 5. generace, v současnosti běžící v laboratořích a občas v Jižní Korei.

Nedostatek zákazníků se týká i pevných a bezdrátových sítí. Firmy jsou připojené všechny, často i tam, kde počítač většinu času spotřebovává energii na spořič obrazovky a vystačily by si s občasným připojením přes mobil a předplacenou kartu. A dnes moc dobře ví, že mohou mít telekomunikační služby ve větším rozsahu, s lepší kvalitou a za nižší cenu, než v tomto okamžiku platí. Jediný, kdo tuto vyjednávací sílu nemá, jsou malé firmy a živnostníci.

O něco lepší situace je v domácnostech. K internetu jsou připojeny podle posledních údajů přibližně tři čtvrtiny z nich. Jenže pozor, ta zbývající čtvrtina nemá doma osobní počítač nebo notebook; domácnosti s výpočetní technikou jsou až na vzácné výjimky připojeny k internetu všechny a to převážně broadbandem. Růst připojení k internetu tak je podmíněný nákupem počítače nebo notebooku a to nelze moc předpokládat. Kdo počítač či notebook chtěl nebo potřeboval, už ho má, byť tady prostor samozřejmě je.

Potřeba nových zákazníků by měla vyvolat větší tlak na přetahování zákazníků od konkurence. To v prvé řadě bude znamenat zvýšené marketingové náklady a občas kampaně na hraně, z druhé strany se zase telekomunikační firmy budou snažit tlačit co nejvíce zákazníků k časovému závazku, aby jim nemohli odejít. Tyto „akční“ nabídky budou často i pod náklady, protože firmy budou věřit, že na těchto zákaznících vydělají v budoucnu.

A služby bez závazků budou často nevýhodné. I když to i kvůli tomu, že kdyby tyto nevýhodné nabídky neexistovaly, velkým telekomunikačním firmám by se špatně vysvětlovalo regulátorovi, proč velkoobchodní nabídka je horší než ta maloobchodní. Nevýhodné koncové nabídky pro ty, co nemají zájem získat slevu za úpis alespoň na rok, tento problém řeší.

Bohužel, kromě férového, byť tvrdého konkurenčního boje se na českém trhu podařilo hlavně mobilním operátorům protlačit novelu Zákona o elektronických komunikacích, která omezuje práva spotřebitelů a která je zřejmě v rozporu s evropskou legislativou. Celý nestandardní proces schvalování novely, kdy zákonodárci přiznali, že na ochraně spotřebitelů jim nezáleží a že nepokrytě prosazovali zájmy mobilních operátorů, jsme sledovali v tomto článku. Mimochodem, když mluvíme o spotřebitelích, tak jejich práva novela „pouze“ omezila. Ještě více ale poškodila firmy a podnikatele. Dosud měli stejná práva všichni účastníci. Nově jsou omezeně chráněni pouze spotřebitelé a ostatní mají smůlu.

Jak vydělat na zákaznících více?

Teorie říká, že pokud chcete od zákazníků více peněz, musíte jim nabídnout hodnotnější služby, za které budou ochotní zaplatit. Žádné takové služby nejsou na obzoru, i když v České republice přece jenom existuje pravděpodobnost, že by si domácnosti mohli přece jenom zaplatit za televizní služby. Rychlost a kvalita připojení k internetu je u nás dostatečně dobrá pro poskytování IPTV služeb v HD kvalitě, spousta domácností může mít sledovat televizi i ve 4K.

Zbývá jen zdánlivá drobnost – přesvědčit běžné české domácnosti, že mají vyhodit současný set-to-box k pozemnímu televiznímu vysílači (DVB-T) a pořídit si lepší, který bude umět DVB-T2 a IPTV od svého poskytovatele internetu. A protože nás stejně čeká obměna současných set-top-boxů za novější, mohlo by se to podařit. Ostatně vůbec tady je prostor pro poskytovatele internetu, aby naučily své zákazníky z řad domácnosti udělat si doma kvalitní multimediální síť.

Technika i technologie jsou dostupné, jen se nesmí v obchodním procesu skončit u popisu zapojení modemu do zdi a napsání hesla k domácí wi-fi na ledničku. Tady už je velký prostor právě pro lokální ISP, kteří své zákazníky lépe znají a znají i jejich domácnosti. A ti se začínají snažit. V současné době už i malí poskytovatelé telekomunikačních služeb přicházejí s nabídkou televize v HD kvalitě. Jsou tu třeba služby PODA, ISP Alliance nebo Netbox.

Protože domácí multimediální síť si sice nastaví poučený laik, ale odborník by mu měl doporučit vhodné technologie a zařízení. Velcí operátoři na takovou komunikaci se zákazníky nemají procesy, know-how ani lidské kapacity; jsou schopní získávat zákazníky pouze marketingem, ale to jim nabídnou pouze unifikované řešení, které nemusí být v konkrétním případě nejvhodnější.

Mobilní operátoři by byli nejraději, kdyby si mohli více účtovat za využití rychlých mobilních datových sítí LTE. Možná by jim to prošlo, kdyby se všichni tři dohodli na sdílení svých sítí a budovali pokrytí společně. Jenže se dohodly jen O2 a T-Mobile, takže třetí Vodafone musí být – a je – v nabídce LTE agresivnější, což nutí O2 i T-Mobile účastnit se tvrdšího konkurenčního boje, než by možná chtěli.

Samozřejmě je zde možnost, že vám operátor nebo poskytovatel telekomunikačních služeb přidá služby, které byste si jinak neobjednali a zvedne vám cenu. V marketingové řeči se tomu říká benefity a bonusy pro zákazníka. Může to mít podobu většího objemu dat, než potřebujete, zvýšení rychlosti internetu (např. z 30 Mb/s na 35 Mb/s) apod.

Chybí vám ve výše popsaném zlepšená zákaznická péče a produkty optimalizované pro skutečné potřeby zákazníků? To ale není záležitost na pár měsíců, za které lze vymyslet a spustit marketingovou kampaň, takže radši toto neočekávejte, ať nejste zklamaní…

Peníze jde získat i v infrastruktuře

V roce 2015 se ale objeví i další zdroje peněz, než jen od koncových zákazníků. Chystá se rozdělení 14 miliard korun ze zdrojů EU, které jsou určené pro vybudování přístupových sítí nové generace (NGA) v oblastech, kde neexistuje efektivní konkurence a adekvátní nabídka. Cílem je, aby v roce 2020 měly všechny domácnosti možnost připojit se k internetu rychlostí 30 Mb/s a více než polovina z nich i 100 Mb/s.

Problematice NGA sítí a dotacím na jejich výstavbu a rozvoj se bude věnovat workshop 29. 1. – zaregistrovat se můžete zde.

O tyto peníze se strhne boj. V tuto chvíli ale nejsou jasné finální podmínky, za kterých bude o tyto peníze možné žádat. Není ani jasné, zda budou preferovány některé technologie, zda vybudovaná infrastruktura bude soukromá a nabízena na velkoobchodním principu, nebo ji bude provozovat státní správa a nabízet komerčním zájemcům o poskytování koncových služeb.

Co ale jasné je, že bude muset dojít ke střetu firem provozujícími celonárodní telekomunikační sítě s lokálními poskytovateli. Malí ISP nemají zájem provozovat přístupové sítě, ale potřebují k nim mít zajištěný udržitelný přístup. Pokud by u nás existovali provozovatelé páteřní a přístupové infrastruktury, kteří neposkytují služby koncovým zákazníkům, jistě by se našla tržní rovnováha.

Problém je ale v tom, že u nás existují firmy, které provozují všechny sítě a mají logicky tendenci využívat vlastnictví páteřní a přístupové infrastruktury v konkurenčním boji o koncové zákazníky a firmy. Není to v principu špatně, ale vyvolává to tlak, vyžaduje regulaci a boj o 14 miliard toto pnutí hodně zvýší.

Když se vrátíme na začátek – jedním ze zdrojů růstu příjmů jsou noví zákazníci, kteří přijdou od konkurence. Na trhu připojení k internetu mají hodně zajímavý podíl lokální a regionální poskytovatelé. Pro velké telekomunikační firmy jsou pak zákazníci těchto malých a středních ISP logicky ideálním zdrojem nových zákazníků. Zvlášť, když se malí a střední ISP podaří odstřihnout od možných dotací, nebo se jim alespoň ztíží přístup k nim a přidají se legislativní změny, které ztíží podnikání v telekomunikacích. To může způsobit odliv zákazníků k velkým hráčům, schopným dotovat akční nabídky, nebo snížení ceny malých ISP pro případné akvizice ze strany velkých hráčů.

Co bude znamenat rok 2015 pro české telekomunikace

Rok 2015 na první pohled nebude rokem velké telekomunikační revoluce. Všechny změny budou malé a budou vypadat jako přirozený vývoj. Bude probíhat další konsolidace telekomunikačních firem, velcí budou kupovat některé malé. Ale většina změn, které v roce 2015 nastanou, na dlouho ovlivní podobu českého internetu a telekomunikačního trhu. Bohužel se to bude dít i v době, kdy neexistují finální verze státních strategií v telekomunikacích a i na evropské úrovni se teprve řeší strategie nově zvolených evropských institucí v oblasti digitálních technologií a telekomunikací. Takže se v roce 2015 při pozorování vývoje telekomunikačního trhu rozhodně nudit nebudeme.