Ať už si o svém připojení k internetu myslíte cokoliv, máte vždy dvě jistoty – mohlo by být lepší a máte ho vždy lepší než někdo jiný. Jak jsme na tom s připojením k internetu v porovnání se světem?
Porovnávat připojení k internetu nebo obecně stav internetu je vždy ošemetné. Vždy jde o nějak statisticky zpracovaná čísla, která se budou lišit od dojmů, které ze svého internetu máte vy. Vždy si umíte představit, že by mohl být rychlejší a levnější, stejně jako budete mít pocit, že statisticky změřené připojení k internetu neodpovídá vašim dojmům.
Důvody jsou v principu dva. Připojení k internetu nehodnotíte podle skutečných měřitelných parametrů, ale podle rozdílu mezi očekáváním a tím, co ve skutečnosti dostáváte. Navíc se porovnáváte jen s tím, co znáte (internet doma, v práci, u svých přátel) a ne se statisticky relevantním vzorkem. Druhým důvodem je fakt, že různé reporty, statistiky a analýzy používají různé metodiky, které nejsou vzájemně porovnatelné.
Nechceme posuzovat, která metodika je lepší. Spíše chceme přinést přehled toho, jaké žebříčky a statistiky jsou k dispozici, abyste si mohli o českém internetu udělat přehled podle toho, co je pro vás důležité. Pro nás v redakci internetprovsechny.cz je důležité to, aby bylo na časových osách podobných statistik vidět, že se internet v České republice zlepšuje.
Kolik obyvatel v ČR má přístup k internetu?
Ostatně to, že absolutní čísla vlastně nejde zjistit a je lepší se zabývat spíše trendy, potvrzuje i odpověď na otázku v nadpisu této části. Kolik je nás, internetových uživatelů v ČR? Podle této stránky na Wikipedii je v České republice 7 632 975 uživatelů internetu. Údaje by měly pocházet od Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) a měly by být přepočítané. Ve světovém srovnání by nám to zajistilo 45. místo, podle počtu uživatelů.
Pokud bude porovnávat penetraci (rozšíření) internetu, podle stejné stránky obsadíme 37. místo s údajem 75,0 %. Zatímco srovnání počtu internetových uživatelů neříká nic, protože jsme limitovaní celkovým počtem obyvatel, u penetrace už lze porovnávat, jak na tom různě velké země jsou. Ostatně, našimi sousedy v tabulce jsou pod námi Singapur a nad námi Taiwan. Že ale jde o statistiku jen pro statistiku ale ukazuje Estonsko o dvě příčky nad námi, protože všichni víme, že pokud jde o digitalizaci a internetizaci života, podnikání a státu, patří Estonsko na rozdíl od nás ke světovým premiantům.
Pokud bychom vycházeli ze statistik Internet live stats, pak je u nás v okamžiku psaní tohoto článku 8 322 168 uživatelů internetu. To by v tomto žebříčku stačilo na 48. místo. Opět jde o dopočítávaná data, z více zdrojů. Pokud bychom si chtěli pohladit naše statistické ego, tak sice jako česká populace tvoříme 0,15 % té světové, ale v porovnání internetové populace vyjadřuje naše česká 0,28 % celosvětové.
Na stránce Internet live stats najdete i odkazy na další zdroje, které sledují počet uživatelů internetu na celém světě. Pokud opustíme dopočítávaná čísla a podíváme se na naměřená, tak podle poslední tiskové zprávy měření NetMonitor, které sleduje návštěvnost na českých webových stránkách, se k internetu v září tohoto roku připojilo 6 624 797 reálných uživatelů. Což je sice také počítaný údaj a neznamená počet osob, ale je to nejpřesnější údaj, který máme k dispozici.
Dalším zdrojem dat o české internetové populaci pak je Český statistický úřad. Stránky věnované informačním technologiím najdete tady a nás nejvíce zajímá tento dokument. Podle něj u nás v roce 2013 mělo 67 % domácnosti připojení k internetu (a 68,1 % osobní počítač – takže až na pár výjimek má u nás každý osobní počítač připojení k internetu!). V domácnostech s dětmi je pak internet standardem, v roce 2013 ho mělo 91,5 % z nich.
Jak jsme na tom s rychlostmi?
Měření rychlosti českého internetu se věnujeme pravidelně; podrobné výsledky měření na našem serveru za třetí čtvrtletí tohoto roku najdete v tomto článku. Ve stručnosti jsme naměřili průměrnou rychlost downloadu 15,82 Mb/s, uploadu 4,98 Mb/s. Celkem jste v našem speedmetru provedli 157 528 měření, z toho 7 458 z mobilních telefonů.
My nemůžeme srovnávat naše měření se světem, protože jej neměříme. Dělá to ale společnost Akamai, která pravidelně vydává zprávu State of the internet. A v tomto žebříčku si Česká republika stojí velmi dobře. V reportu za 2. čtvrtletí tohoto roku jsme 9. na světě v průměrné rychlosti internetového připojení s 12,6 Mb/s (meziročně jde o nárůst o 28 %). Celosvětový průměr je 4,6 Mb/s. Dříve jsme v tomto ukazateli bývali i šestí na světě, ale první desítka ukazuje, že to s rychlostmi internetového připojení v České republice vůbec není tak špatné, jak by se občas při pohledu do internetových diskusí mohlo zdát.
Globální žebříček Akamai
To ostatně dokládá i další tabulka ze zprávy Akamai, dostupnost vysokorychlostního internetu. Zde jsme desátí na světě, kdy rychlosti větší než 10 Mb/s má 42 % českých internetových přípojek. O dynamice zlepšování internetu v ČR vypovídá meziroční nárůst o 56 % v tomto žebříčku. Rychlost vyšší než 4 Mb/s pak má u nás podle Akamai více než 85 % všech připojení k internetu, což je 16. místo celosvětového žebříčku Akamai.
Žebříček Akamai pro EU – 4 Mb/s
Žebříček Akamai pro EU – 10 Mb/s
A ještě jeden světový úspěch u Akamai – 23 % českých přípojek k internetu je 4K ready, což je 8. místo na světě. 4K ready znamená rychlost internetového připojení vyšší než 15 Mb/s, což by mělo stačit na sledování streamovaného videa v rozlišení 4K (Ultra HD). Pořadí ve všech zmiňovaných tabulkách v první desítce se může ze čtvrtletí na čtvrtletí o pár míst měnit; jistotou zůstává pouze první místo, které ve většině parametrů s velkým náskokem drží Jižní Korea.
Žebříček Akamai – rychlost 15 Mb/s
Na internetu můžete najít i „živé“ statistiky. Měření rychlosti (speedtest) Ooakla je publikuje pod názvem NetIndex, mapu najdete zde a žebříček na této stránce. V tomto žebříčku jsme na tom oproti Akamai hůře – aktuálně držíme 34. pozici s rychlostí downloadu 27,72 Mb/s. Což je ale i tak nad celosvětovým průměrem. A když se podíváte do těchto měření na Českou republiku podrobněji, uvidíte i rychlosti za jednotlivá města.
Žebříček zemí NetIndex
Výsledky měření Akamai a Netindex se poměrně liší, v rychlostech i pořadím. Důvodem je odlišný způsob měření. Akamai provozuje globální distribuční síť (CDN) a měří rychlost downloadu reálných dat (např. video streaming, updaty operačních systémů apod.) a mapuje tak všechny skupiny uživatelů internetu, kteří ani netuší, že jsou měřeni.
NetIndex naopak sleduje pouze ty uživatele internetu, kteří se rozhodnou si změřit svoje připojení. Vzorek dat je tak mnohem méně reprezentativní, pokud jde o strukturu uživatelů. I z naší zkušenosti s měřením rychlosti internetu na stránkách internetprovsechny.cz víme, že rychlost připojení si měří ti, kdo mají připojení opravdu rychlé a chtějí si to měřením dokázat. Takový uživatelů je málo, ale měří si rychlost pravidelně. Největší skupina jsou ti, kdo jsou se svým internetem nespokojení. V měřiči rychlosti si chtějí ověřit, že je opravdu pomalý. A poslední statisticky zachytitelnou skupinou jsou někteří ISP, kteří opakovanými měřeními rychlosti z přípojek s dobrou konektivitou chtějí vylepšit statistiky svých sítí v přehledech.
I když Akamai i NetIndex získávají data jinak a vyhodnocují je jinými postupy, dávají obě měření smysl. Roli také hraje to, jak moc velký objem měření tvoří přístupy z mobilních sítí. A za jak dlouhé časové období se data z měření zpracovávají. Nicméně trend je u obou indexů stejný – rychlost připojení k internetu se zrychluje.
Pořadí měst v ČR podle NetIndexu
Roli také hraje doba zpracování dat. Například v žebříčku Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) na tom nejsme nejlépe, nacházíme se ve čtvrté desítce států, jenže tento žebříček neporovnává rychlosti, ale tzv. dostupnost připojení, což není nic jiného než množství přípojek s definovanou rychlostí na 100 obyvatel. Publikace navíc mluví o pevném širokopásmovém připojení. V České republice navíc díky zkostnatělému vývoji broadbandu v minulosti hojně využíváme rádiové připojení a není jasné, zda je v těchto statistikách započítáno.
Pořadí zemí podle ITU
Žebříček je navíc řazen podle počtu přípojek s rychlostí vyšší než 10 Mb/s. Co ho ale naprosto shazuje – přestože je nazvaný The World in 2014: ICT Fact and figures, v žebříčku jsou data ze začátku roku 2014. Ze zpráv Akamai ale víme, že meziročně u nás dochází k velmi rychlému navyšování rychlostí připojení k internetu.
Statistika možná nuda je, má však cenné údaje…
Možná teď spouštíte speedmetr a chcete si porovnat svoje připojení s čísly v tomto článku a odkazovaných zprávách. Nás ale zajímá i jiná věc. Nedávno jsme vás informovali o tom, že do roku 2020 by v celé EU mělo být standardem internetové připojení rychlostí 30 Mb/s a přes polovina domácností by měla mít k dispozici internet rychlejší než 100 Mb/s. K tomuto cíli nám má pomoci 14 miliard korun, za které se v České republice mají podpořit přístupové sítě nové generace (NGA) tam, kde není dostatečná konkurence.
Je proto dobré vědět, jak na tom nyní s rychlostí připojení jsme a jak vypadají současné trendy zvyšování rychlostí. Při rozdělování miliard se bude určitě argumentovat spoustou průzkumů, analýz, reportů a měřeními. Je dobré mít přehled a vědět, že nejde o navzájem zaměnitelná čísla, podle toho, jak se to komu bude hodit, ale že je třeba brát v úvahu i metodiku, která přestože se může lišit v detailech, ve výsledu bude dávat úplně jiná čísla. Jak jsem si ostatně ukázali v tomto článku, kdy se pořád bavíme o různých výsledcích stále stejných internetových připojení v České republice.
Důležité jsou skutečně trendy a ty jsou ve všech zprávách pro Českou republiku dobré. Rychlost a dostupnost internetu se u nás stále zlepšuje. Teď je důležité, aby nedošlo k zastavení tohoto trendu a zabetonování současného stavu, ale aby se vhodně rozvoj internetu v ČR podpořil a nastavila se taková pravidla, která to i nadále umožní.
Diskuze: 
Diskuze k článku