Mám telefon s podporou GPRS
Pokud budu chtít připojit svůj počítač přes telefon k internetu, je pochopitelné, že musím nějakým způsobem propojit tyto dvě zařízení. V praxi se můžeme setkat s několika možnými řešeními, podle toho, co je k dispozici.
1. propojení s využitím kabelu – tento způsob bývá k dispozici nejčastěji, ale stejně často je bohužel potřeba speciální propojovací kabel dokupovat. Dále se vyplatí si ověřit, zda po zapojení kabelu do telefonu, bude ještě možné připojit konektor pro napájení. Při dlouhodobém připojení je opakované vybíjení a nabíjení pochopitelně nepraktické. Výhodou tohoto způsobu je především jednoduchost a spolehlivost, nevýhodou by naopak mohla být nutnost dokupování potřebného kabelu.
2. propojení pomocí infračerveného rozhraní (infraport) – ve střední třídě mobilních telefonů bývá infraport často zabudován. Je to již letitá a z hlediska přenosové rychlosti velmi pomalá technologie. To by nám sice u připojení přes GPRS nemuselo vadit, ale například při kopírování větších dat z/do telefonu budeme muset čekat. Pokud nemáme notebook (drtivá většina je infraportem vybavena), budeme muset dokoupit externí infračervené rozhraní např. na USB port a počítat tak s výdajem v rozmezí 500 – 1000 Kč. Výhodou tohoto způsobu je skutečnost, že nepotřebujeme další propojovací kabel, ale v praxi budeme vnímat spíše nevýhody. Nízká rychlost, požadavek spojení „na přímou viditelnost“ a samozřejmě i případná nutnost koupě samotného infraportu.
externí USB infraport | externí BlueTooth |
3. propojení pomocí rozhraní BlueTooth (BT) – BT rozhraní je již moderní bezdrátová technologie a při porovnání s infračerveným přenosem přináší několik výhod. Nejvíce nás asi potěší, že propojovaná zařízení nemusí být v těsné blízkosti jako u IR přenosu, ale mohou být odděleny dokonce i zdí. Rovněž rychlost je řádově vyšší. Bohužel výrobci mobilních telefonů tuto technologii používají většinou až u nejvyšších produktových řad a je tedy nutno počítat s vyšší cenou. Také na straně počítače budeme muset často investovat do externího BlueTooth adaptéru (cca 700 – 1300 Kč).
Pro připojení chci využít samostatný GPRS modem
Tato varianta má své velké opodstatnění. Musíme si uvědomit, že v případě dlouhodobého připojování může být výhodné použít k tomuto účelu další SIM kartu. U stolního počítače jsou k dispozici modemy připojitelné přes USB či sériový port, u notebooků je na trhu několik modemů v provedení pro PCMCIA rozhraní. Na tomto místě je dobré připomenout, že v případě PCMCIA modemu by mohl nastat problém s horší citlivostí na signál mobilního operátora. Ne vždy je možné a pohodlné přenášet notebook a pak se hodí možnost externí antény, což je u modemů pro stolní počítače běžné, ale u PCMCIA karet nikoliv.
PCMCIA GPRS modem | USB BlueTooth v notebooku |
Závěrem si dovolím připojit svůj názor, který se zakládá na osobní zkušenosti jak s GPRS PCMCIA modemem, tak i mobilním telefonem. Obě zařízení mají GPRS třídy 10 (více v tomto článku). Modem mě zklamal nízkou citlivostí na signál a také rušením. Jinak řečeno, signál mobilního telefonu v PCMCIA modemu rušil nejen zvukový výstup notebooku, ale i elektroniku optické myši :-). U mobilního telefonu jsem využíval BlueTooth a musím konstatovat že toto spojení bylo ve všech bodech lepší, tedy přenosová rychlost, citlivost na signál. Mobilita je v podstatě srovnatelná, když uvážíte, že použitelnost BlueTooth přenosu v praxi byla výborná i ve vedlejším pokoji a stále ještě dobrá i ob místnost, tedy dvě cihlové zdi.
Diskuze k článku