Vysokorychlostní internet na bázi xDSL se rychle stává
nejžádanější komoditou celosvětového telekomunikačního trhu. Jasně to ukazují studie
britské společnosti Point-Topic, která se zabývá širokopásmovým Internetem přes klasické
telefonní linky technologií DSL v celosvětovém měřítku již od roku 1999. O to smutnější je
situace v České republice. Když už se u nás začne hovořit o telefonních linkách, tak
většinou o jejich masovém odhlašování, přesně v rozporu se světovým trendem. Mnoho lidí
vůbec netuší, že mohou obyčejnou telefonní linku využít k vysokorychlostnímu Internetu.
Evropská unie v roce 2003
Většina zemí současné EU
spustila komerční provoz DSL již v roce 1999. Jen pro porovnání, celosvětové prvenství je
přisuzováno kanadské společnosti SaskTel, která začala nabízet DSL služby již v roce 1996.
Zpět ale k Unii. Její přibližně dvouleté zaostání oproti Americe se již většinou podařilo
smazat, alespoň co do rozsahu nabízených služeb. Výjimkou je snad pouze rychlost
připojení, ve které severoamerické a především japonské společnosti jasně vedou. Za
největšího zpátečníka Evropské unie můžeme považovat Řecko, které stále prochází fází
testování, a to již od prosince roku 2000! Pilotní projekt má pouze tři stovky uživatelů a
tamní operátor OTE tedy nedodržel obchodní strategii,
která slibovala do konce roku 2002 přes 10 000 uživatelů.
Další smutný primát
má Irsko, které se své vlastní nabídky ADSL dočkalo až v roce 2002 a chopilo se zároveň i
pozice nejdražšího, protože irská telekomunikační společnost Eircom poskytuje připojení i-stream 512 kbps
downstream / 128 kbps upstream za v přepočtu 2620 Kč měsíčně. Ucelenou představu o
současných cenách si můžete udělat z následujícího grafu.
Evropská unie v roce 2004
V
květnu roku 2004 se EU může dočkat rozšíření o další desítku zemí převážně východní
Evropy. Jedná se o Českou republiku, Kypr, Lotyšsko, Maltu, Slovensko, Estonsko, Litvu,
Maďarsko, Polsko a Slovinsko. Hodně se mluví o zchudnutí Unie. Co je na tom pravdy nechme
ekonomům, podívejme se raději, jak tato desítka nových členů zamíchá pořadím předchozího
grafu.
Tyto grafy vychází již z
výše uvedeného celosvětového
průzkumu, kde jsou také DSL služby jednotlivých zemí stručně charakterizovány včetně
zdrojových odkazů.
Abychom dostali určitou představu o ekonomické vyspělosti,
srovnejme kandidátské země podle ukazatele HDP (přepočet na jednoho obyvatele).
Mezi desítku možných budoucích členů EU
jsou pro lepší představu zařazeny tři nejchudší současné členské státy Portugalsko,
Španělsko, Řecko, a také celkově nejbohatší Lucembursko. Jak je vidět, podle tohoto
srovnání poměrně chudé Estonsko má hned vedle Kypru nejlevnější ADSL, které dokonce není
omezeno ani datovým nebo časovým limitem.
Východní Evropa tedy v současné době
v této moderní technologii za Evropou západní nijak výrazně nezaostává. Hlavní rozdíl je v
tom, že západoevropské země již prochází jakousi druhou etapou, která se projevuje
snižováním cen, zlepšováním kvality připojení, případně doplňkovými službami. Příkladem za
všechny může být výrazné zlevnění u německého operátora T-Online, nebo ambiciózní plány
španělského operátora vybudovat skutečně širokou paletu doplňkových služeb včetně VoD
(Video on Demand – video na vyžádanou) v podobě několika desítek televizních
programů. Stručně řečeno, technologiím xDSL je dávána v celém světě velká budoucnost.
Ve zbývající části článku se pokusím stručně vystihnout česko – slovenský stav a
znovu tak připomenout již pomalu trapnou skutečnost, že jsme společně se svými východními
sousedy jedinými zeměmi tzv. EU 2004 bez dostupného širokopásmového Internetu.
Slovenské problémy
Poskytovatelé zde představili vysokorychlostní
připojení již před čtyřmi roky. Šlo o využití pronájmu holého páru vodičů, na které
připojovali ADSL modemy a zprostředkovávali tak internetové připojení. Vzhledem k tomu, že
pronájem alternativního digitálního okruhu s nejnižší rychlostí 64 kbps vycházel na 8500
Sk za měsíc, stalo se ADSL velice populárním. Slovenský Telecom (ST) pronajímal koncové
telefonní přípojky (místní smyčky) za 800 Sk měsíčně. „Nešlo o klasický model nasadenia
ADSL technólogie, ale prepojenie bod-bod vo väčšine prípadov symetrickými rýchlosťami.
Takéto pripojenia naša spoločnosť poskytovala a bol o ne veľký záujem,“ komentoval
Stanislav Molčan, sales and marketing director GTS Slovakia.
Pak ale začal
„úřadovat“ ST. Nejprve zdražil pronájem místních vedení na dva a později ještě na čtyři
tisíce, aby posléze (duben 2000) přestal další místní vedení pronajímat úplně. Pro
stávající zavedl službu Analog Plus s měsíčním poplatkem 6000 Sk. Později ještě začal ST
„dovybavovat“ místní smyčky s DSL modemy frekvenčními filtry, které zkreslovali
dosažitelnou přenosovou rychlost pod úroveň modemového spojení. Jednalo se o zneužití
dominantního postavení ST, za což mu bylo uděleno několik pokut ze strany Protimonopolního
úřadu SR, poslední na 50 mil. Sk.
To byl tedy konec vysokorychlostního
připojení od alternativních operátorů na Slovensku. Co se týče DSL přímo od ST, můžeme
zhruba pokračovat v nastíněném časovém sledu. Představitelé ST začali hovořit o ADSL
přibližně v červenci 2001. To už ale směřovala na ST kritika i ze strany
sdružení Internet pre všetkých na Slovensku. „Koncom
apríla minulého roka ST predstavili tzv.komerčný pilot ADSL, teda testovaciu prevádzku za
úhradu. Išlo o sto prípojok na niekoľkých uliciach v Bratislave o ktoré bol naozaj veľký
záujem. Na internete sa začal priam ošiaľ, ktorý podporovali vyhlásenia ST,“
vysvetľuje Peter Polakovič, prezident združenia Internet pre všetkých.
Problémem ale byly nepřijatelné obchodní podmínky a cena připojení. „Ponuka na
spoluprácu zo strany ST bola absolútne neakceptovateľná a pre operátorov znamenala
generovanie pravidelných vysokých mesačných strát,“ řekl nám Stanislav Molčan.
Asociace poskytovatelů Internetu (API) podala následně kolektivní žádost na
Telekomunikační úřad a Protimonopolní úřad SR o zastavení „komerčního pilotu“ a obvinili
ST ze zneužití dominantního postavení na telekomunikačním trhu. Protimonopolní úřad o
týden na to uznal argumenty API a nařídil přerušení poskytování ADSL.
A jaká
je situace dnes? ST připravil na 15. ledna testovací pilot, tentokrát pouze pro
poskytovatele. Podle slov Jána Kondáša, viceprezidenta ST pro komunikaci, se do pilotu
přihlásilo okolo sedmi poskytovatelů. Do testu se přihlásila i firma GTS a přivítá co
nejrychlejší nasazení technologie ADSL. „Podmienkou je však ponuka seriózneho wholesale
modelu zo strany ST, ktorý by bol zaujímavý pre všetky tri strany, teda ST, alternatívnych
operátorov a koncového zákazníka,“ zdôraznil S. Molčan. „V prípade opätovnej
nekorektnej ponuky zo strany ST sa GTS Slovakia ako člen API opätovne obráti na
Protimonopolný úrad spolu s ostatnými členmi asociácie.“
Mezi uchazeči o
pilot ale nefiguruje Dial Telecom „Díky podmínkám, které si ST stanovily, se tohoto
testu nezúčastníme. Toto rozhodnutí může být zvráceno za předpokladu, že se signifikantním
způsobem dané podmínky změní,“ komentoval Zbyněk Pospíchal, ISP and data services
manager Dial Telecomu.
„Na Slovensku dúfame, že cenovo prístupná komerčná
ponuka pripojenia do Internetu prostredníctvom technológie ADSL tu bude čo najskôr,“
nádejá sa Peter Polakovič. „Posledné informácie zo strany ST hovoria o komerčnom zavedení
ADSL v druhom štvrťroku tohto roka. Predstavitelia ST už dlho zdôrazňujú, že v tomto roku
ADSL naozaj zavedú. Veríme v to, veď zavedením ADSL by sa na Slovensku veľa vyriešilo.
Ešte ale nie je nič dohodnuté. Dianie v minulom roku pritom potvrdzuje, že sa môže stať
všeličo. Pokiaľ to ale bude potrebné, pomôžeme,“ dodal Peter Polakovič.
České problémy
První pokusy s ADSL provedl Český Telecom (ČTc) v
polovině roku 2001 a mluvilo se o revoluční technologii. Hlavní události se ale rozběhly
téměř o rok později 29. května 2002. Toho dne zahájil ČTc prostřednictvím svého odštěpného
závodu Imaginet testovací provoz služby IOL Platinum, založené na využití technologie
širokopásmového přístupu k internetu ADSL. Od tohoto okamžiku začínají nabírat události
okolo českého ADSL spád. Okamžitě po zveřejnění cenových podmínek služby IOL Platinum se
dostavuje obrovské znechucení nad přístupem dominantního operátora. Doplníme-li do našeho
přehledu evropských zemí nejdostupnější tarif z nabídky služby Platinum dostaneme
následující srovnání.
Když k tomu
ještě uvážíte, že se jednalo o extrémně limitovaný tarif (500 MB), který je z uvedeného
přehledu srovnatelný snad jedině s Rakouskem (které je ovšem se svou nabídkou na opačném
konci cenového srovnání), pravděpodobně se s oním znechucením budete moci také ztotožnit.
Jedinou známou světovou zemí, která poskytuje základní ADSL připojení ještě
dráž, je Irsko. To však nabízí dvakrát větší rychlost v obou směrech a především
neobsahuje žádné datové omezení. Jen pro zajímavost, takto by vypadalo srovnání v případě
stejně rychlého připojení od ČTc.
Cenové podmínky ale nebyly příčinou zákazu ČTc poskytovat nadále službu IOL Platinum, tou
se stala skutečnost, že se náš monopolní operátor podle alternativních operátorů (AO) a
Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) dopustil zneužití svého monopolního postavení, když
nezveřejnil velkoobchodní nabídku DSL. Začátkem července 2002 byl regulátorem provoz IOL
Platinum zastaven.
Vraťme se ještě naposled k té „Platinové“ cenové nabídce, už
jen pro to, že se stala hlavním impulsem ke vzniku současného Občanského sdružení Internet pro všechny (IPV), které si dalo za
cíl nejen informovat veřejnost o ADSL, ale hlavně dopomoci k jeho zavedení za ceny
srovnatelné s Evropou. OS IPV se ve svém jednání záhy spojuje s dalšími subjekty a vytváří
tak platformu zástupců uživatelů Internetu (ZUI). Cílem ZUI je vedle ADSL také paušál u
klasického vytáčeného Internetu.
Jedním z prvních kroků IPV bylo seznámení
tehdy ještě budoucího ministra informatiky ČR Vladimíra Mlynáře s problematikou ADSL.
Později v rozhovoru pro časopis Sdělovací technika uvedl:
…K tomu, aby
paušál vůbec mohl být zaveden, musíme pohnout se zamrzlým ADSL. Část kapacity pak odčerpá
ADSL a zbytek zákazníků bude možné uspokojit paušálním poplatkem. Tak lze poněkud otupit
argumentaci Telecomu, že po zavedení paušálu pro připojení do sítě Internet dojde ke
zhroucení kapacit i pro hlasové služby. V prosincovém Věstníku ČTÚ už byla zveřejněna
obchodní nabídka ČTc ve věci ADSL adresovaná partnerům a alternativním operátorům, která
by měla být komerčně zajímavá pro obě strany…
…budu usilovat – co se týká
přístupu k Internetu – o rychlejší a lepší uspokojení poptávky ze strany uživatele. Musíme
pokročit rychleji dopředu, protože celý svět se zabývá vysokorychlostním Internetem a my
se nekonečně dohadujeme o dial-up!
Vybral jsem tento útržek rozhovoru,
protože poměrně srozumitelně popisuje naši současnou situaci. Podle nejnovějších zpráv, je
první společností, která využila zmíněné velkoobchodní nabídky společnost SkyNet.
Deklaruje to ve svém oficiálním sdělení ze dne 12. ledna 2003. „Na základě této nabídky
probíhají v současné době jednání o uzavření smlouvy, týkající se obchodních a technických
podmínek pro poskytování služeb ADSL našim zákazníkům,“ uvedla Lenka Vojtenková ze
společnosti SkyNet.
Podle prohlášení si první zákazníci budou moci novou
službu vyzkoušet již v březnu. SkyNet připravuje širokou nabídku jak pro domácnosti, tak i
pro podnikatelský sektor, které se budou lišit rychlostí připojení, kvalitou a cenou
služby. Nechme se tedy překvapit, jak bude nejen tato, ale i případné další nabídky
přijatelné pro domácí uživatele.
Pokrok nezastavíš!
Jedno přísloví praví, že pokrok nelze zastavit. Bohužel u nás se to alespoň na nějaký čas
povedlo a téměř celý moderní svět nám „ukázal záda“. Věřme tedy, že na onom přísloví něco
je a že se splní cíl ministra Mlynáře, vytvořit z České republiky středoevropského lídra
na poli informačních technologií.
Diskuze: 
Diskuze k článku
Kojak, 16. 2. 2003 (23:42):
Mám takový pocit že Český telecom se snaží mít za každou cenu a na všem maximální zisky a oškubat své zákazníky jak se dá. Obešel jsem telecom a pořídil jsem si mikrovlnu 256/256 za 300,- měsíčně.
Sova Miloslav, 14. 1. 2003 (17:24):
Dovolte abych se Pavla zastal, grafy jsou dobré,článek taky – díky Pavle.
Když by jsme uvadeli do grafu průměrnou mzdu v jednotlivých zemích, také by sme museli zohlednit kolik tam stojí nájem,elektrika,voda,teplo atd. což není v našich silách.Kdyby Pavel použil grafy s ohledem na paritu kupní síly zase by se našel někdo kdo by řekl,že se nemůžeme ohližet na menší koupischopnost českých lidí:-)
Kryštof, 14. 1. 2003 (17:12):
Všechny ty grafy jsou k ničemu,protože
nejsou srovnány průměrné výdělky v
jednotlivých zemích.To by teprve ČTc
vynikl!!!
Error, 14. 1. 2003 (11:53):
Bill Gates, když byl v Praze tak řekl: "My nejsme drahý, drahé jsou telekomy." Pokud někdo vymyslí variantu, jak si užívat internet doma a přitom obejít Český Telecom, tak takové lidi lze považovat za machry. Třeba nesdílené připojení 64 kb/s za 300,– Kč se objevilo v Plzni na http://www.joo.cz, tady bych viděl cestu, protože moloch bude vždycky molochem, tak jako nenažraný vepř vepřem, na který snad kromě radikálního řezu ze strany státu nic neplatí, ale problém našich politiků je jejich nevelká odvaha.